Muffin a čaj
Theo Addair (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366888/bmid_muffin-a-caj-heC-366888.png
4
1557
1557
Muffin a čaj série
1. díl >
Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí. Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být…... celý text
Přidat komentář
Instagramu a sociálním sítím už pár let vládnou sladkosti. Nejdřív to byly makronky, pak cupcaky a v posledních dnech je to muffin. Konkrétně borůvkový Muffin a čaj. Sladký, růžový a s krásnou ilustrací na titulce.
Očekávání jsem od toho neměla žádné, dostala jsem ale příjemně nevinný příběh o lásce, s uvěřitelnými pocity a napsaný krásně vytříbeným jazykem.
Pro mě je Muffin neskutečné překvapení a skvost! Jsem ráda, že jsem podlehla instagramovému tlaku a krásné obálce. Že jsem se nezalekla tématu, které je mi vzdálené a dala mu šanci (a dvě stovky).
Velmi jsem dumala, zda dát čtyři nebo pět hvězd, protože jsem z knihy docela paf. A pak přišlo to uvědomění, že pocit, se kterým tady už nějakou tu minutu zápolím, je na chlup stejný, jako když jsem poprvé dočetla jednu mou již navždy oblíbenou knihu. A tak proto. A taky proto, že člověk by se neměl vzdávat. Neměl by nechat věčně vyhrávat jeho vnitřní strach. Protože my všichni můžeme změnit svět. Svou upřímností. A tím, že se naučíme poslouchat. No... A asi se konečně naučím dělat i palačinky.
To bylo tak krásný, že bych si to nejradši hned přečetla znova :) Jestli jste někdy byli nešťastně zamilovaní nebo měli co do činění s někým s úzkostma, tak se v tom najdete.
5/5: Super rozkošná a milá oddechovka. To jsem přesně teď potřeboval.
Výborný počin na autorovu prvotinu. Podobně laděných knih jsem četl už spoustu. U této jsem ale obdivoval tu lehce filozofickou rovinu, jakou mezi sebou nastolili hlavní aktéři (jinými slovy schopnost autora neudělat z těch postav jen nějaké povrchní puberťáky). Citlivě napsané, rychlý spád, jedno malé odpustitelné klišé tam ale taky bylo. Za mě fajn a doporučuju.
Já prostě zbožňuji tuto knihu! Všechno to na mě působilo, já s hrdiny prožívala každý jejich okamžik, usmívala jsem se, trnula hrůzou, brečela ... Málokdy se mi stane, že ve mně kniha vyvolá tolik pocitů jako právě tento román! Nemohla jsem se od knihy odtrhnout ani na moment a po dočtení, sotva jsem alespoň trochu vstřebala pocity, jsem se pustila do re-readingu. A to už přeci jen něco znamená ♥.
Velmi čtivá knížka, která se dá přečíst za jedno volné odpoledne a potěší na duši, protože je pozitivně laděná. Prostředí i postavy jsou vykreslené dobře, jejich pohnutky chápete, a když se všechno zamotá, budete chtít knihu dočíst co nejrychleji, abyste neseděli v napětí, jak to kruci dopadne.
Na pět hvězdiček to ale není, hlavně kvůli zvláštním rozhodnutím autora (česká kotlina, ale vlastně to vypadá jako někde na západě v UK/USA; skrz naskrz černobílý svět puberťáků apod.)
Taky mě zarazila mluva a komunikace obou hlavních hrdinů, ale rozhodla jsem se, že je výborná. Stěží budeme v reálu hledat dva lidi (a ještě dospívající), kteří takhle mluví a přemýšlí, ale budu ráda za každého dospívajícího, co si knihu přečtě a zjistí, že komunikace je klíč pro nejen spokojené vztahy, ale i život. Young Adult knih (a potažmo i románů pro dospělé) založených na konfliktech v komunikaci je hromada, takže budu ráda za každou, která ukazuje a učí i jinou cestu.
Nejdřív jsem byla rozhodnutá dát 5 hvězd. Ale čím více jsem nad knihou přemýšlela, tím víc věcí, které mi neseděly, jsem našla.
První byla délka. Ocenila bych více citů, myšlenek, popisů, více děje. Všechno se odehrálo moc rychle (hlavně na začátku).
Taky mi přišla zvláštní kombinace českých a zahraničních jmen. I prostředí internátu mi přišlo vzdálené, obzvlášť to, že na něm byly zakázány mobilní telefony (myslím, že kdyby autor do příběhu zapojil například noční psaní zpráv, dodal by tím příběhu trochu věrohodnosti).
Kdyby se mě někdo zeptal, jakou knihu s LGBT tematikou bych mu doporučila, tahle by to nejspíš nebyla, ale to neznamená, že by se mi Muffin a čaj nelíbil. Neočekávala jsem od příběhu nic víc, než knihu na vyplnění odpoledne, kterou taky byla.
Ani nevím jak začít... myslím že kniha je naprosto skvělá, je hodně odvážné se pouštět do tohoto tématu LGBT , ale musím říct, že jsem za to opravdu moc rád. Konečně se našel zase jeden spisovatel který se nebojí napsat takový to - pro mě - silný příběh a autor má u mě jedno Velké opravdu Velké díky. Byl bych i rád kdyby s touto tématikou stvořil opět něco tak skvělého jako Muffin a Čaj. Když toto píšu - druhý den po přečtení této knihy - jsem na sebe naštvaný a i smutný, že jsem jí měl přečtenou za jediný den, chtěl bych samozřejmě ještě několik stran - příběh by si to i zasloužil - s Danielem a jeho minulostí, Opravdu mi přišlo líto, že to bylo shrnuto do málo vět, podle mě. Na konec chci říct , že kniha je i velmi emotivní u konce se mi skutálela i slza.
knížka se mi moc hezky četla, na můj vkus byla možná trošku moc spisovná (možná je to tím, že jsem ji četla po uvolněné Nedej se), ale celkově se mi líbila.
Velmi čtivá emotivní kniha pro mládež. Na začátku mi vcelku dlouho trvalo utvořit si nějaký vztah k postavám a tudíž se pořádně ponořit do děje. Také některé rozhovory se snažily tvářit strašně filozoficky a inteligentně, ale mně spíš přišly nelogické. Posledních cca sto stran bylo skvělých, velmi nervy-drásajících a od knihy se nešlo odtrhnout. A ještě mám jednu výtku: kniha byla moc krátká, některé pasáže bych ráda viděla rozpracovanější a delší a... bože, chci číst dál a dál.
(Souhlasím s tím, že jestli knihu k něčemu přirovnávat, tak je to Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru)
Kniha je výborná. Líbila se mi ještě víc než Simon Spears. Nemám moc ráda knihy, které se odehrávají v českém prostředí, ale tady jsem si zvykla okamžitě. Postavy prochází spolu mnoha problémy a jsou vyspělejší a rádi filozofují. Řekněme si narovinu, jsou to malí geniové :-D Děj pomalu plyne, ale je tak nabitý emocemi a barvitými rozhovory, že žádnou akci ani nepotřebujete. Rozhodně doporučuji.
Kniha se mi líbila, takové milé počteníčko, po kterém sáhnete, když je dlouhá chvíle. Zároveň je ale vidět, že jde o autorovu prvotinu. Chvílemi jsem se trochu ztrácela, jak v ději tak i v promluvách postav. Některé věci se mi zdály trochu přikrášlené, některé dialogy na šestnáctileté kluky až moc filozofické . Ale taky musím dodat, že v knížce nechyběli pasáže, u kterým jsem se smála nahlas nebo se roztékala nad tím, jak sladcí hlavní hrdinové jsou. Původně jsem chtěla dát 4*, ale nakonec mě moje LGBT srdíčko přehlasovalo.
Je to taková milá knížka, po které sáhnete, když si potřebujete přečíst nějakou oddychovku, nebo máte splín a chcete potěšit. Zároveň je to taková ta knížka, která vás dokáže pohltit tak, že začnete číst a najednou je jedna ráno a vy za pár hodin vstáváte do práce... (Zaspala jsem.)
Muffin a čaj je knížka, co plně zapadá do žánru young adult, zároveň má něco navíc. Není to klišé o hledání lásky s hloupými dialogy. Je to o budování důvěry, o pochopení druhého se všemi jeho démony z minulosti, o hledání sebe sama a o schopnosti naslouchat. Je to kniha plná zajímavých myšlenek, které vás trknou do očí, a scén, které vás upřímně a od srdce donutí se pousmát, i když si zrovna čtete v tramvaji. (Nešlo se odtrhnout :D)
Jasně, možná hlavní hrdinové mohli mít trochu víc česká jména. Jo, možná mohli trochu míň fňukat. A možná tam ten epilog byl tak trochu navíc... Ale je to tak, jak to je, a je to hezký i tak. Theo dokázal napsat postavy, co jsem si zamilovala, prožívala jsem s nimi jejich trápení i radosti, fandila jsem jim. K tomu si uměl skvěle pohrát s jazykem, takže se těším, že o něm ještě hooodně uslyšíme. (Byla by škoda, kdyby ne.)
Je to taková milá knížka, která ve mě zanechala spoustu emocí a takový krásný pocit někde uvnitř. A takové knížky miluju ze všeho nejvíc!
Tahle knížka je snad ta nerozkošnější a nejroztomilejší knížka, kterou jsem kdy četla. A to nemyslím jen vzhledově. Knížku jsem přečetla jedním hltem a neubránila jsem se pár hlasitějších projevů radosti. Tohle je jeden z mála příběhů, který mě pohladil na duši stejně tak jako mě dokázal jaksi rozesmutnit. Neříkám ovšem, že je kniha dokonalá, protože to není žádná. To míchání českých a anglických jmen mi šlo trochu na nervy, takže úplně čistých 5/5 to není.
Byla to první knížka s lgbt tématikou a trošku jsem čekala, že to nebude zrovna šikovně zakomponované do příběhu nebo že to bude přeslazená romance, které já nesnáším. Ve výsledku to vlastně ve své podstatě přeslazená romance byla, ale přesně ten vzácný typ, který si dokáže upoutat mou pozornost. Styl psaní autora mi také sedl, takže knihu doporučuji s oběma palci nahoru. Už se moc těším na autorův další kousek, jestli nějaký (doufejme!) bude.
Byla jsem hodně na vážkách jestli nedat jen 4 hvězdy, ale nakonec to opravdu skončilo mezi. 4,5 a já vždycky zaokrouhluji nahoru.
Kniha rozhodně nebyla dokonalá a plné hodnocení jsem dala hlavně díky tomu konci, který mě opravdu držel přilepenou u stránek a věci, které mě původně rušily od čtení jsem už moc nevnímala.
Asi můj největší problém byl styl. Nevím, kolik je autorovi let, ale takhle já jsem psala v těch šestnácti, když jsem se ve slohovce snažila být poetická. Výsledek zněl spíš pompézně. Možná bych to dokázala přehlédnout, kdyby se tenhle styl nepřenášel i do přímých řečí. Většina postav v knize mluvila jako kdyby si předčítali ze scénáře. Především Daniel. Určitá stylizace dialogů je samozřejmě nutná. Nikdy přesně nevystihnete jak lidé skutečně mluví. Ale čím více se vzdálíte od reality, tím více riskujete, že utrpí opravdovost postav. A Muffin a čaj se v tomhle směru od reality vzdaluje značně.
Něco podobného udělal Benjamin Alire Sáenz v Aristotelovi a Dantovi (což je mimochodem kniha, která je téhle mnohem blíž než Simon), ale tam ta stylizace dávala smysl v celkovém ladění knihy do takové filozofické úvahy. Z Addaira jsem cítila snahu se tomu přiblížit, ale úplně se to nepovedlo.
Další věc, která mi trochu vadila bylo, že na to, jak se mluví o tom, že je to konečně z českého prostředí, tak mi to moc české nepřišlo. Škola v knize byl hybrid mezi britským internátem a americkou střední školou. Dokonce i co se týkalo textu, musela jsem si často připomínat, že to není překlad z angličtiny. Některé věty a výrazy mi přišly jako neobratně přeložené anglicismy.
Člověk by řekl, že po takové kritice přece nemůžu dát něčemu pět hvězd. Možná to časem snížím na čtyři, ale i tak musím hodnotit vysoko, protože přes všechny chyby se autorovi podařilo napsat příběh, který člověka chytí za srdce. Radujete se, vzdycháte, jste naštvaní nebo pláčete přesně na těch správných místech. Knížka je přesně tak naivní, aby člověku dovolila se zasnít, ale zároveň ne tak naivní, aby byla neuvěřitelná. Simon se mi líbil víc, Aristoteles a Dante se mi líbil víc, ale Muffin a čaj se mi přesto líbil opravdu hodně. Jsem ráda, že v tomhle případě není nutné přehánět, aby se kniha alespoň přiblížila svým světovým konkurentům. Není nutné zdůrazňovat, že je česká (zvlášť, když to vyvolává očekávání, která v mém případě kniha nesplnila). Myslím, že dokáže stát sama o sobě bez takových berliček.
Tento zřejmě naprosto pravdivý příběh roztrhal mé srdce na kusy. Naštěstí ho pak zase sešil dohromady, ale malá jizvička v něm zůstala, a ta mě bude nutit přečíst znovu. Jsem ráda, že je tam happy end, jinak by mé srdce zůstalo na kusy a nevím, jak bych byla schopná dál žít v tom nepřátelském a hlavně homofobním světě. Knihu s radostí přidávám na "lékařský recept" na léčbu homofobie. Bohužel je ta léčba stále víc než nutná i v této celkem vyspělé společnosti. A naprosto jistě a rozhodně a s láskou knihu přidávám do svého ZLATÉHO FONDU. A Thea ke svým oblíbeným autorům a přeji mu spoustu radosti s další tvorbou.
Nebudu zastírat, že jsem na prvních stránkách knížku považovala za plytké počteníčko pro fanoušky Wattpadu, jelikož jen tak opatrně klouzala po hladině. Ovšem jakmile se hlavní hrdinové poznali blíž, knížka se kolmo ponořila pod hladinu a začala odhalovat netušený psychologický rozměr.
Objevilo se hodně momentů, při kterých mě mrazilo, i které mě naopak rozesmály.
Poselství knihy je jasné. Nebát se být k sobě i ostatním upřímný. Zbourat své opevnění a nechat zasvítit světlo na to, co za ním číhá ve tmě. Žít naplno. Snažit se být šťastný. Možná se to nepovede hned napoprvé, možná to bude i bolet, ale bolest je součástí ozdravného procesu. Nevzdávat to.
Zkrátka tento muffin mi velmi chutnal a ještě dlouho po konzumaci mi zůstala značně euforická nálada, a dokonce i víra, že se zázraky přece jenom dějí.
Rozhodně doporučuji přečíst.
Něžně milá knížka, která voní po kopretinách. Rozhodně mám novou "utěšující" četbu pro dny, kdy bude šedivo a já budu potřebovat nějaké to duhové probarvení.
Dopředu jsem si o knížce nic nezjišťovala. Nevěděla jsem, že autor je český a ano, jako spousta lidí jsem se bála, když jsem to zjistila. Nevím, proč máme takový strach z českých knih. Bylo to krásné a smutné, a pak ještě krásnější a smutnější... Smála jsem se, bála jsem se a tak nějak prožila pět hodin a jeden školní rok na chlapeckém internátě. Možná jsem naivní holka, ale v knížce jsem našla inspiraci k vlastnímu zlepšení, přesvědčila jsem se, že být ten dobrý mezi zlými má smysl a vede to k lepším zítřkům a uvědomila jsem si, že nasloucháním druhým můžu změnit život sobě i jim. ♥ Na něco takového jsem asi nějakou dobu už čekala.
Štítky knihy
homosexualita studenti šikana střední škola psychické problémy internát pro dospívající mládež (young adult) romance gayové LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2018 |  Muffin a čaj |
| 2019 | Koláčky a spiklenci |
| 2019 |  Na kraj světa |
| 2021 | Supertajný seznam věcí |
| 2020 | Čtyřměstí |
Nějakou dobu jsem bádala, zda si knihu přečíst. Ne, že bych na ni slyšela špatné ohlasy nebo něco takového, ale mám takový nešvar - nečtu knihy od českých autorů. Nevím proč, nemám se za to ráda, ale mám to tak. Každopádně, knižku jsem pořídila kamarádce a ta mi po přečtení (které trvalo jediný den) oznámila, že si knihu musím přečíst, že jinak už snad nebudeme kamarádky. A tak jsem jejímu naléhaní podlehla a rozhodně nelituji! Jedna z nejkrásnějších knížek, co jsem za nějakou dobu přečetla. Šíří nádhernou zprávu - že láska je láska, v jakékoliv podobě, a že psychické nemoci (úzkost) jsou důležité a neměly by být ignorovány. Také jsem si psala se samotným autorem a z mé zkušenosti je Theo neskutečně milý a je vidět, že interakce s fanoušky jeho práce mu dělá radost, a tím má u mě obrovské plus. Takže pokud jste jako já a české knížky moc nemusíte nebo zkrátka jen bádáte, zda knihu koupit, nebo ne, mám pro vás jedinou radu: Směle do toho!