Mléko a med
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353613/mid_mleko-a-med-waJ-353613.png
4
1537
373
Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí. Čtenáři nabízí cestu od nejhorších životních momentů ke smíření a hledání radosti. Ta je totiž všudypřítomná, jedinou podmínkou je chtít ji vidět.... celý text
Přidat komentář
Já ti nevim Karle... jako jasný, je to v zásadě pro ženy, ale i z druhého břehu se to dá myslím hodnotit. A z toho je tedy můj dojem velmi rozpačitý. Ta protichůdnost vyjádření je rozpolcená tak jak umí názory žen být. Jednou je znásilněná takže hrůza, podruhé chce aby se jí někdo zmocnil. Lepší je bejt sama, ....nebo s někym apod. Nejvíce bodů teda ale strhávám za to, že si to hraje na nějakou rádoby poezii, kterou to podle mého názoru není, přitom, kdyby to bylo popsáno jako tok nějakých zajímavých myšlenek, bylo by to lepší. Ale samozřejmě je to napsané tak, aby se to trefilo všem do života, takže to musí mít logicky úspěch.
Některé "básně" si výrazně protiřečí. V jedné autorka káže, že první, čeho si na ženách všímáme a oceňujeme, je jejich vzhled, místo abychom oceňovali jejich statečnost a inteligenci, v další se autorka věnuje kráse intimních ženských partií (které nám k tomu samozřejmě nakreslí vedle, kdybychom nevěděli...). Celkově zvláštní směs dialogů a popisů (definicí?) stavů, se kterými se žena potýká,
stylizovaná tak,
aby
to vypadalo,
že se jedná o
poezii.
Není to špatné, ale kniha mě přece jen nezaujala, že bych se k ní chtěla vrátitl. Je to nové pojetí básní, ale přece jen se mi nepodařilo do nich vcítit. Pro srovnání jsem si na doporučení přečetla O princezně, která se zachránila sama a mnohem lepší než toto.
Ač na tento typ knih nejsem (a na asijské autory), díky čtenářské výzvě jsem se dostala k této knize a mohu opět zase jen děkovat této komunitě, ymslím, že si ráda rozšířím své obzory i dále. Silný a těžký příběh, přečteno téměř na jeden nádech.
Jen prosím, neočekávejte sbírku básní, poezii, přistupujte ke knize jako k lyrické a nevšední.
Není to můj šálek kávy. Nejlepší mi přišla poslední kapitola. Celá kniha je doplněna příjemnými ilustracemi, které se perfektně hodí k obsahu.
Mléko a med je sbírkou básní pro ženy. Básně v ní jsou drsné i něžné jako samotné ženy.
jakože jo i ne. něco tam bylo fakt super, ale asi v tom neumím najít tu hloubku, kterou tam všichni nalezli - nebo alespoň tvrdí,že ji tam vidí. nejlepší byl asi prostředek a spíš se mi líbily ty delší části. ale jako exkurz do poezie dobrý. jelikož jsem naposledy četla kytici k maturitě, tak mi to trochu otevřelo oči. na víc než dvě hvězdičky to ale nevidím, protože si myslím, že poezie by mi měla dát něco víc.
Příliš jsem od této knihy nečekala, ale nakonec mě bavila a některé myšlenky byly i zajímavé. Musím přiznat, že jsem se u ní nenudila. Ale je také pravdou, že její četba vám zas tak moc času nezabere. Do knihy jsem se pustila ze zvědavosti, protože jsem na ní narážela snad v každém knihkupectví a společně s Květy slunce nešla přehlédnout. Tento žánr úplně nebude můj šálek kávy, ale tohle mi zrovna sedlo do nálady. Zaujali mě také ilustrace, které knihu krásně doplnili a musím také ocenit upřímnost a kousek duše, které autorka vložila do každé stránky.
Do knihy jsem nakoukla v knihkupectví, protože byla v té době všude. Vůbec mě neoslovila. Kamarádka překladatelka mi to vysvětlila tím, že jí musím přečíst v originále. Přečtla jsem si jí tedy v originále. Je pravda, že jsem pochopila, co tím chtěl(a) básník(poetka) říci. Hm, bezva. A dál?
Knihu jsem dlouhou dobu odkládala, než jsem ji přečetla, přestože o ní všichni mluvili v superlativech. Kniha nepatří do kategorie, kterou bych vyhledávala, nebo si její čtení užívala.
Zaprvé, nemám ráda moderní poezii. Nevadí mi v ní volný verš a podobné věci. Jenom mi většina novodobých poezií připadá spíše jako citáty, nebo myšlenky, než jako poezie.
A zadruhé nemusím literaturu, co se zabývá milostnými vztahy. Připadá mi, že většina děl s touto tématikou se točí okolo stejných věcí a proto se u čtení nudím.
Přesto jsem v knize našla i některé zajímavé pasáže, většinou v posledním úseku knihy, nad kterými jsem se opravdu zamyslela.
Největší pozitivum na knize jsou její kompozice a ilustrace . Většinu času jsem se soustředila právě na ně.
Knihu bych doporučila všem, co momentálně prochází těžkou životní situací, protože po přečtení si nebudou ve všem připadat tak sami.
Ve čtyřech oddílech (Zraňovaná - Milující - Opouštěná - Odpouštějící) se odráží především autorčiny bolesti, utrpení.
Zaujme grafická úprava.
Většina veršů splývá, jen občas jsem se přinutil poznamenat nějakou myšlenku.
◼ byla růží
v rukou těch
kteří neměli zájem
si ji ponechat
◼ Mít otce alkoholika
je jako nemít
žádného otce
prostě alkoholik
není schopen zůstat
střízlivý tak dlouho
aby stihl vychovat své děti
◼ slova mi prýští z úst jako řeka
slzy co se nevejdou do mých očí
◼ co říct o psaní
když nevím
jestli mě uzdravuje
nebo ničí
◼ jistě že chci být úspěšná
ale ne kvůli sobě
chci sklízet plody svého úspěchu
být mlékem a medem těm
kteří to potřebují
Knížku jsem přečetla během jedné cesty do Prahy, není to žádné dlouhé ani náročné čtení. Nepřišlo mi to ani jako poezie, spíš jako postřehy, úryvky z deníku, myšlenky. Líbila se mi tam ta něha a oslava ženskosti, krásy ve všech podobách a tolik podobenství lásky. Také se mi líbily doprovodné kresby. I přesto, že jsou v knize popisovány smutné věci, zahřálo mě to u srdce. Některé věty přesně vystihovaly i moje zapomenuté pocity. Asi by bylo dobré mít knížku doma a vybrané úryvky si připomínat, vyznačovat, zapisovat a držeet si je v paměti.
Přečteno, odloženo, zapomenuto.
Moderní poezie (do níž patří i ta instagramová), to je v podstatě něco jako Babicovy dobroty. Obojí má velkou popularitu, odezvu, dosah a hlavní aktér z toho jakýmkoliv způsobem profituje, na druhou stranu obsah je častokrát prázdný a kvalita prachmizerná.
A stejně jako Babica využíval toho, že na něj koukali důchodci, fanoušci seriálů Ulice či Ordinace, popř. maminky z mimibazaru, autoři této "poezie" využívají toho, že jejich příznivci častokrát o opravdovou (jíž nazývám klasickou) poezii ani nezavadili a jsou konzumenty tohoto pseudo umění především proto, že je to "in" a "trendy".
Nejsem člověk co čte poezii a to se potvrdilo, kniha přečtená za hodinu ale vlastně nevím o čem to bylo. Za mě škoda stránek.
Myslela jsem, že poezii chápu. Tato kniha mě utvrdila v tom, že nikoliv. Jiný pohled ač zajímavý, mě příliš neoslovil. Nevím, jestli je to jinou věkovou kategorií nebo mou současnou náladou...? Kdo ví, proč neshledávám tuto knihu úžasnou, jak se mi snažili všichni namluvit. Nečetla se zle, ale raději zůstanu u Shakespeara.
Velmi intimní sbírka zajímavých básní. Líbí se mi autorčin osobitý a upřímný styl. Píše o světě takovém, jak ho doopravdy a poeticky vidí, to ji dělá výjimečnou.
Kniha je za mě super nápad. Vždy, když mám volnou chvíli, čtu si básně a vciťuji se do veršů. Musím říci, že v originálu je více k pochopení.
Štítky knihy
láska zneužívání indická literatura psychická traumata poezie autorské ilustrace
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 |  Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 | Léčivá moc psaní |
Kniha Mléko a med je v
| Právě čtených | 32x |
| Přečtených | 2 333x |
| Čtenářské výzvě | 651x |
| Doporučených | 119x |
| Knihotéce | 520x |
| Chystám se číst | 452x |
| Chci si koupit | 169x |
| dalších seznamech | 16x |
Některé z vět v ní bych si mohla napsat na čelo, jak to sedí...