Mléko a med
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353613/mid_mleko-a-med-waJ-353613.png
4
1538
373
Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí. Čtenáři nabízí cestu od nejhorších životních momentů ke smíření a hledání radosti. Ta je totiž všudypřítomná, jedinou podmínkou je chtít ji vidět.... celý text
Přidat komentář
Pro někoho to může být hezký, spousta lidí s autorkou soucítí, spousta se s jejími názory a básněmi ztotožňuje a valná většina se v nich najde. A to je ten problém. Alespoň pro mě. Já od poezie čekám něco trochu víc. Něco méně povrchního a více skrytého.
Moje první sbírka básní, kterou jsem četla. Knihu jsem přečetla v angličtině a líbilo se mi to. Chápu, že do češtiny to asi moc dobře přeložené nebude. Kniha mě zaujala, ale nedokážu ji náležitě ocenit. Nikdy jsem nebyla zneužitá, opuštěná, nevím jaké to je, takže jsem se do knihy nedokázala moc vcítit. Vadí mi i značné známky feminismu a představení můžu jako nejhorších stvoření světa. Překvapilo mě, že kniha je značně erotická, ovšem to mi nevadilo. Nějaké básně se mi líbily a časem se k nim možná vrátím, ale zbytek knihy je pro mě průměrný.
Laciné poučky rozepsané do několika řádků, protože autorka má pocit, že tak se stanou básněmi. Tu a tam se její totální realismus překlopí do metafory, obávám se, že náhodou - a to jsou ty, kvůli kterým jsem knihu prolistovala až do konce. Stačilo na to deset minut a vracet se k ní nehodlám...
Slova navršená na sebe? Tohle není poezie. Absence čárek a velkých písmen také nevytvoří poezii. Jediné co mohu pozitivně ohodnotit, je samotný příběh knihy, který se snaží autorka zdělit, ale opakuji ještě jednou, poezie je opakem této knihy.
Tohle se mi líbilo. Když jsem knihu četla poprvé, byla jsem lehce rozpačitá a styl poezie (respektive absence čárek, velkých písmen) mi trochu vadil, ale po dočtení musím říct, že forma není důležitá, obsah je za mě podstatnější. Knihu jsem četla již minimálně třikrát a za sebe doporučuji. Ty myšlenky budete milovat.
Ač na tento typ poezie nejsem, tak mě autorka dostala svými myšlenkami, které jsou často tak podobné těm mým. I přesto, nebo spíš právě proto, si myslím, že to není kniha pro každého. Pokud vyloženě tento druh literatury nevyhledáváte a zároveň jste si neprožili to, co autorka a ani nemáte podobné myšlenkové pochody, tak se vám podle mého názoru líbit nebude.
Já hodnotím *****, tedy 100%. Jediné, co mi vadí, jsou chybějící interpunkce a nedodržování malých a velkých písmen. Při čtení jsem si tam hlavně čárky neustále doplňovala. Ale chápu, že to k tomu stylu patří. Každopádně mám v plánu si knihu pořídit v originále a předpokládám, že to bude úplně jiný zážitek.
Když jsem se do knížky podívala poprvé tak se mi nechtělo dávat tolik peněz za tak málo textu. Ale nakonec mě kniha lákala natolik, že jsem si ji pořídila. A musím říct, že mě velice mile překvapila, i když nemám ráda volný verš. Slov je sice málo, ale obsahu a myšlenek je kniha plná vrchovatě. Místy mě až mrazilo v zádech, jak jsou některé části reálné a tak moc známé.
Já jsem teda z té knihy nadšená. Myšlenky, které mi nejsou cizí, pocity, nálady... Je fakt, že to není úplně klasická poezie, připomíná to ale Apollinaire (což se do klasické literatury počítá přece)
Jako za mě úžasná, plná dojmů. Určitě se k ní vrátím neskutečně krát :-)
Asi jsem stará škola, ale pod pojmem básně si představuji sloky a rýmy. Pokud je toto moderní pojetí, nemělo by se to nazývat básnická sbírka. Nebo se to v originále rýmovalo? Ale do ČV 2018 jsem si to mohla zařadit - kniha, kterou bych jindy nečetla.
Když za sebe
budete řadit
slova
nebude to
poezie
Ani když budete
otevřeně mluvit
o lízání
kouření
chlupech
a
zneužívání.
nestane se z toho umění ani tehdy když vynecháte čárky a každou větu začnete psát s malým písmenkem. vážně ne. když vaše plytké prázdné s aformismy napsanými na pozadích s fotkou zapadajícího slunce hraničící výrony někdo ještě krajně necitlivě přeloží, je hotovo. vymalováno. mléko a med není poezie. prosím. není to umění. a není to dobře přeložené. překládat poezii je opravdu těžké. jste zbaveni záchranné sítě kontextu. v jednom rohu ringu jste vy a ve druhém těch pár slov. když to nevyjde je to strašně vidět. jako třeba tady.
"Básně" rupi kaur
jsou prostě jen za sebe
vršená
slova
z instagramu.
Instantní
Grafémy.
Och, jak moudré.
(Hvězda za to, že na tisk použili alespoň recyklovaný papír. V hlase s nadějí, že se třeba po tomhle lidé přestanou poezie bát a sáhnou po něčem o poznání hlubším.)
Je nutné hned v úvodu zmínit, že nejsem (pravděpodobně) zamýšlené obecenstvo knihy. Přes tuto poznámku musím říct, že kniha rozhodně stojí za přečtení. Je v ní rozhodně cítit potenciál. Některé z básní jsou nádherné a zasahují, přesně tam, kde má poezie zasahovat. Dokonce i některé z autorčiných ilustrací je nutno pochválit. Hlavním problémem je nekonzistentnost. Obecně nejsem příznivcem volného verše. Proto aby mě oslovil musí stát za to a sbírce by rozhodně prospěl zásah editora (tím nechci snižovat hodnotu sbírky) takto působí spíše jako hrubý diamant než opracovaný klenot. Ale pro ženy/dívky 12-18 a muže/chlapce, kteří se pokoušejí zahlédnout za oponu ženství rozhodně zajímavé čtení.
Jestli někdo až tak neskutečně přímo dokázal popsat moje nejniternější, nejhlubší a nejbolestivější myšlenky a pocity na papíře, je to právě Rupi.
Je to ze života. Z mého, z vašeho, z našeho. Najde se v tom každý, do jednoho, byť v jedné jediné větičce z celé knihy. Je až k neuvěření, jak jsme nakonec všichni stejní. Pocity tak identické, přitom jiné. Kdykoliv potřebuju najít odpověď na nějakou momentální situaci a útěchu v několika slovech, otevřu Mléko a med a mám jasno. Jedním dechem. Někdy je totiž Mléko a med všechno, co zrovna potřebujete.
Jako jo, samozřejmě, není to žádná velká poezie, ale myslím, že to ani není účel. Pokud toužíte po velikánech, Rupi jím není, ale pro obyčejné porozumění s lidskými city a náladami, proč ne, na tohle já jsem.
Musím říci, že jsem od sbírky čekala více. Pár básní mě zaujalo, ale u zbytku jsem se vůbec nedokázala vcítit a sžít se s autorčinými pocity. Snažila jsem se, ale jelikož nemám autorčinu životní zkušenost, nebylo to prostě asi dost možné. Kdybych měla porovnat jednotlivé části, nejzdařilejší podle mě byla ta poslední.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. I když většina básní je velmi krátká, ve spoustě z nich je ukrytá hluboká myšlenka. V některých básních se člověk najde a u některých doufá, že se v nich nikdy nenajde a rád je jen ocení jako vzdálený pozorovatel. Kniha ve mne zanechala něco k zamyšlení a jsem ráda za to, že jsem si ji přečetla. Velmi se mi pak také líbí ilustrace v knize použité a jistě se ke knize nejednou vrátím.
Hrozně jsem se těšila až si knihu přečtu. Myslím, že většinu lákala jen podle obalu a názvu. Neříkám, že se některé "básně" nepovedly (pardon, ale zabásně se to moc považovat nedá). Některé byly celkem povedené a i když se autorka zabývala celkem vážnou tématikou, tak mi to osobně prostě nesedlo. Ilustrace jsou celkem fajn, stejně tak obálka a název, ale o náplni to opravdu za mě říct nemohu. Jsem asi jedna z mála, ale prostě ne!
Další knížka, které jsem se bránila. Nakonec jsem si ji koupila sama. Četla jsem si v angličtině a měla možnost ji porovnat s českým překladem a pokud mohu doporučit, volte angličtinu. První básnická sbírka od dob střední školy a první básnická sbírka v mé knihovně. Byla jsem potěšena, jak pár slov stačí k tomu, abychom pochopili význam těch řádků a smysl básně.
Velmi dobrá sbírka. Sice některé básně jsou slabší. Ale to nemění nic na faktu, že tahle knížka je dokonalost. Velkým bonusem je určitě i ilustrace.
Co víc říct než, luxus!
Knížku jsem přečetla jedním dechem..dokonce jsem si i v knížce podtrhávala autorčiny věty, které mi něco připomínají nebo mě dokonce i začnou motivovat! Jsem moc ráda, že jsem si knížku přečetla..bylo to velmi povzbující a motivující ♥!
- Když jsi dost slabá na to, aby ses zhroutila jsi dost silná na to, abys vstala!
Pri čítaní som mala veľmi zvlášte pocity, pretože veľa veršov bolo extrémne osobných až intímnych a pritom som mala pocit, že ma nijak nezasahujú. So zranením a inými životnými situáciami sa vyrovnáva každý inak, Rupi evidentne vyhovuje spôsob detailne svoje pocity "vypísať." Veľmi ma ale zaujala posledná časť "Zahojená." V nej som už našla pre seba takmer na každej strane "iskru" na zamyslenie. Napr.
"netráp sa lipnutím na niečom, čo ťa nechce -neprinútiš to zostať" (s. 149)
Táto časť bola to najlepsie z celej knihy. Samozrejme, aj tam by som našla myšlienky, s ktorými nesúhlasím, ale prinútili ma zamyslieť sa. Škoda, že nebola dlhšia, pretože stojí aj za viacnásobné prečítanie.
Štítky knihy
láska zneužívání indická literatura psychická traumata poezie autorské ilustrace
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 |  Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 | Léčivá moc psaní |
Kniha Mléko a med je v
| Právě čtených | 33x |
| Přečtených | 2 334x |
| Čtenářské výzvě | 651x |
| Doporučených | 119x |
| Knihotéce | 520x |
| Chystám se číst | 452x |
| Chci si koupit | 169x |
| dalších seznamech | 16x |
Prázdné, vykalkulované a proto taky neskutečně povrchní a dětinské. No, dcera si knížku přála ke svátku. Snad se bavila. Jen doufám, že si z tohoto minidílka nic nevzala. Ono ani není moc co brát tam kde nic není. Myslím, že zrovna tahle srajda patří mezi ekologické hrozby. Škoda každého stromu, skáceného pro tuto publikaci.