Mistr a Markétka

Mistr a Markétka https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45627/mistr-a-marketka-45627.jpg 4 2800 420

Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj "příběh novodobého Fausta" začal Bulgakov psát v r. 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Levné knihy
Originální název:

Мастер и Маргарита (Mastěr i Margarita) , 1967


více info...

Přidat komentář

Invictus
21.10.2020 1 z 5

Raz som v jednom podcaste niekoho počul povedať, že kniha je vtedy dobrá, ak ani neviete o tom, že čítate. Tu som však celú knihu doslova trpel a myšlienky mi lietali kade tade a nemohol som sa sústrediť ani na jednu celú stranu. Kniha ma vôbec nebavila, bola úplne nelogická a chaotická. Dočítal som do konca lebo som čakal nejaké fantastické rozuzlenie, ktoré obohatí môj život ale nič také neprišlo :) Možno sa ku knihe vrátim v zrelšom veku lebo teraz som ju absolútne nepochopil...škoda, že čas strávený pri knihe mi už nikto nevráti :)

evindel
06.10.2020 5 z 5

Skvelý mnohovrstevný román, ku ktorému sa určite (asi aj viackrát) vrátim. Prelínanie troch príbehov, ktoré ma všetky rovnako bavili. Do pozornosti tiež dávam krásne slovenské vydanie z minulého roka - 2019 s prekladom Štrassera a nádhernými ilustráciami Lucie Žatkuliakovej. Potešenie pre oko a dušu.


warca
27.09.2020 3 z 5

Nějak netuším, co napsat.
V knize je tolik myšlenek, že je nelze ani všechny pojmout, pochopit...
První polovina knihy pro mě byla dost zmatená, šílená, ne až tak záživná.
Vím, že jsem všechno nepochopila. A místy mě dost šokovaly téměř až heretické výklady Písma.
Po dočtení zůstávám zmatená a šokovaná.

Set123
13.09.2020

Upřímně si nejsem jist, jak tuto knihu okomentovat. Respektive, mohu napsat, že byla naprosto geniální, že jsem si ji neuvěřitelně užil a je mi líto, že už skončila, ale co dál? Upřímně si teď připadám jako při komentování „Tak pravil Zarathustra“. Ač tyto knihy nemají nic moc společného, jedna věc je pro mě spojuje. Jejich obsah je tak mnohovrstvý, tak široký, spletitý a obtížný na vyložení, že je z toho člověku až úzko.

Ano, jedná se o černou komedii, potažmo o karikaturu ruské společnosti, ale to není všechno. Ta věc filosofuje, odkazuje, rozebírá a zase skládá mnohé myšlenky, velice dobře zamaskované pod onu komedii a kritiku. Ale nemohu tvrdit, že bych z knihy vyšel s nějakou ucelenou myšlenkou, či filosofickým postojem, které jsem v ní našel. To ne. Upřímně pro mě čtení Mistra a Markétky bylo něco jako pozorování delfínů. „Hele, hele! Támhle je! / Kde? / Už se zase ztratil… Nenene, počkej, to je on! A sakra, zase je fuč…“ Stejně tak myšlenky v knize obsažené. V jeden okamžik jsem ji našel, chytil jsem ji, šel po její stopě a! Nic. Ztratila se a našel jsem ji až o sto stran dál.

Nejzajímavější pro mě byla – na rozdíl od mnohých zde komentujících – linka pátého prokurátora Judeje, jezdce Piláta Pontského. Tato reinterpretace evangelií pro mě byla neuvěřitelně úchvatným čtením. Ze samotných evangelií nejčastěji přicházím – z důvodů raději neuvedených – do kontaktu s Markem XV., Lukášem XXIII a snad nejčastěji Janem XVIII. a XIX, kde je rozebírán Ježíšův soud před Pontiem Pilatem. Nutno podotknout, že podání v Mistru a Markétce dává mnohem větší smysl, bere skutečně v potaz reálie tehdejšího Jeruzaléma a Ježíš se v knize chová mnohem lidštěji a uvěřitelněji, nežli v evangeliích. Upřímně by pan Bulgakov měl mnohem větší šanci udělat ze mě křesťana, než evangelisté. Ježíše totiž prezentuje do značné míry sekulárně, prostě jako člověka, nikoliv jako nelogického aroganta, který si vysloveně koledoval o to, aby byl ukřižován. (Ano, chápu, že do jisté míry bylo jeho ukřižování důvodem jeho existence, tuto debatu si nechme jinam.) Ale to je vedlejší. Obecně mě bavila postava Piláta Pontského a prostředí Jeruzaléma. Vždy jsem se těšil na další kapitolku tohoto příběhu a byl jsem smutný, když končil. Tím bych ovšem nerad snižoval kvalitu zbytku. Protože skupinu Woland a spol. jsem si užíval neméně. Občas mě dokonce dohnala k pláči z neřízeného veselí.

Měl bych mnoho co říct o této knize, která se neuvěřitelně krásně čte, pobaví, donutí přemýšlet a má absolutně famózní konec, ale nechce se mi zbytečně zabírat ještě více místa tady v komentářích. Knihu doporučuji, za mě je to druhá nejlepší kniha, jakou jsem letos četl – zatím –, po Židovce z Toleda, která má pro mě osobně zatím maličko navrch. Ale i tak je to sakra úspěch a Mistra a Markétku řadím mezi knihy, které mě bavily obecně nejvíce.

P.s.
Dočetl jsem knihu podruhé, tentokrát v novám vydání s překladem paní Morávkové a ilustracemi Iwana Kulika. Ilustrace - kvaše - se svým stylem ke knize dokonale hodí a knihu příjemně oživují. Vůbec musím uznat, že nové vydání knihy od Rybka publishing, je krásné. Dlouze jsem přemýšlel, který překlad se mi četl lépe a musím uznat, že to byl ten od pana Dvořáka. Nejlepší je podle mne mít doma oba dva, ale pokud vám jde o vizáž knihy, doporučuji nové vydání od rybky, pokud jste na decentnější provedení a jde vám o lepší čtenářský zážitek, musím doporučit vydání od Odeonu.

dr.horrible
13.09.2020 4 z 5

Úchvatných záverečných 33 strán, tak moc, že to v nejakom diele zažijete len párkrát za život.
Ale predchádzajúcich 384 strán som trpel.

Swiss
10.09.2020 5 z 5

Kniha, kterou bych si vzal na ostrov. Mám dva různé překlady a stále je co objevovat...

Elevant
25.08.2020 5 z 5

Mistr a Markétka je kniha s velkým přesahem. Do vnitřního světa literatury, do historie, do filozofie (etiky) a a v neposlední řaděje to kniha čtivá a duši obohocující. Věřím, že různým čtenářům různých věků může něco dát,pokaždéměcojiného, ale nikoho nenechá chladným. Bulgakova i toto keho opus magnim jsem objevil na střední škole a věřím, že se k této knize budu stále vracet a odkrývat její taje.

iridius9373
10.08.2020 5 z 5

Knížka jako horečnatý sen. Po přečtení se probudím a přemýšlím co se to vlastně.....

Tereza365
23.07.2020 5 z 5

Nádherná kniha plná satiry, místy až trochu bizar.

Khamul1
22.07.2020 5 z 5

Mé nejoblíbenější dílo vůbec. Jde o smršť naprostých ujetostí s filosofickým podtextem, která vás zcela pohltí. Mistr a Markétka dokáže být vtipná, děsivá a moudrá kniha zároveň. Za mě 120%! Jedině román v románu o Pilátovi mi přišel lehce slabší. Woland a jeho poskoci jsou neskuteční sympaťáci. Dílo je zároveň jakousi variací na Fausta, jak dokládají hlavní postavy Woland, Mistr a Markétka, což se mi taky líbilo.

DzordanoChruno
14.07.2020 odpad!

Strach zo smrti? Nuda. Projekcia nenaplnených sexuálnych predstáv? Nuda. Pomsta literárnym kritikom? Obhajoba kresťanstva? Výsmech materialistickej spoločnosti? Výplod po požití psychedelických látok? Nuda, nuda, nuda. Ruskú tvorbu mám rád, ale toto som buď nepochopil, alebo je to o ničom. Ani pôžitok z čítania, ani hlboká myšlienka. Len ľutosť nad časom, strateným čítaním tejto knihy...

rabor
11.07.2020 2 z 5

Vážně dost divná pohádka. Něco mezi švejkem a saxanou. Takzvaný ďábel tu hraje jakousi roli kašpara a kouzelného dědečka v jednom. Mám pocit, že autor toto veledílo napsal především proto, aby mohl vyventilovat svoje mindráky a frustraci, které na něj nanesla situace ve společnosti tehdejšího Ruska. S kritikou proletariátu bych asi problém neměl, jen mám pocit, že autora neštve proletariát jako takový, ale především to že ho nějaký vyčúránek předběhl v pořadníku na byt v Moskvě, že ho dostatečně nehrají v divadlech, že se do něj opírá proletářská kritika a že ho nepustí najíst do vip literální kantýny. Prostě z toho cítím víc osobní závist, ego a nevraživost než nějaké ctěné morální pohnutky. Na jednu stranu to docela chápu, dobře vím jak těžké je sehnat obstojný byt, jen by mě zajímalo co by si o problémech jednoho nabubřelého moskevského bohéma myslel třeba takový Solženicyn.

dRobert
18.06.2020 5 z 5

Láska a další kouzla, udavači a zrůdy reálného socialismu - je tam všechno. Již mlčím, jako tichá halucinace ... ( kocour Kňour)

slaska77
07.06.2020 5 z 5

Četla jsem asi před 15 lety, ale silně mě uchvátilo. Příběh o moskevském čertu z elektriky, lásce a pokušení, který je platný za všech režimů i okolností. Bulgakov stojí za pozornost.

jamesek007
27.05.2020 4 z 5

jsem rád, že jsem si tu perlu nechal na 50+ . to není nic pro maturanty jen jim tu knihu vezmou.

premekvyskocil1
27.05.2020

Zjistil, že jsem si na ní poopravil názor. Jednak jsem ji několik viděl v knihkupectví s krásnými ilustracemi inspirovanými seriálem, takže si teď pohrávám i s myšlenkou si ji koupit a znovu přečíst. A druhak jsem stále více přesvědčený, že se v té knize dá nalézt mnohem více než při prvním pokusu. S odstupem času jsem shledal knihu extrémně zajímavou a vřele bych ji doporučil každému, kdož o ní slyšel třeba jen letmo při výkladu ve škole. Prostě je to knížka, která stojí za to.

Katka2382
14.05.2020 5 z 5

Prostě klasika.

Rav3n
12.05.2020 5 z 5

Moje NEJ.
Nejzásadnější, nejčtenější, nejmilovanější, nejmrazivější.
Dvě zdánlivě nesouvisející dějové linie, které se proplétají tak, že zapomenete spát.
Snová mise Markéty během fantaskní noci, zapletená do trvající agonie Piláta...nebo je to naopak?
Několik vrstev se nenásilně prolíná v jedinou představu Ďábla, jako dobro konajícího.

„té síly díl jsem já, jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná“

Gracian1964
06.05.2020 5 z 5

Prečítané druhý raz. V kompletnej, neskrátenej verzii v preklade Ján Štrasera. Veľmi podivná kniha, mnohoznačná, viacvýznamová. Prudko zasahujúca duchovné oblasti čitateľa. Na dobu svojho vzniku veľmi odvážny počin zo strany spisovateľa.

józi.odkudkam
05.05.2020 5 z 5

Áchjo, Bulgakove. Jeden asi musí mít na kahánku, aby psal pro život věčný, jak ty. Nevím jak vy, ale já po dočtení myslel, že jen coby vánek foukne a rozplynu se...co povídám, ještě teď mě, když se bříšky prstů, místo aby jimi jen prázdně prošly, dotýkám kláves, jímá mírná závrať.
U dobrých knih chvátáte, skvělé si vychutnáváte, šetříte, možná jim i trochu závidíte, no a pak je tu hrst těch, co se autorovi osudově vymknou z ruky a samy sebe překročí natolik, že se stanou klasikou. Mistr a Markétka, marné slávy absurdita, nesmrtelnou klasikou je.

5 jepic v jantaru *****

Tip: Knížku doporučuji spíše sečtělejším (určitě ne k maturitě). A když už se jednou rozhoupete, dočtěte! Mimo svou očesanou, stroze údernou obraznost je totiž i vypointovaná. Nemluvím o žádném kabaretně prchavém, šokujícím odhalení, ale o tom, s jak mimořádnou čistotou a ladností nabývají otáčením listů jednotlivé části téhle zdánlivé fantasmagorie na celistvosti, a skrz štafetovou předávku klíče soucitu-odpuštění-pokoje, i smyslu.

Dvě citace...plus jedna z fausta vystřižená: „Mystici tvrdili, že bývaly doby, kdy nenosil frak, ale byl opásán širokým koženým pásem, z něhož čouhaly rukojeti pistolí. Vlasy černé jako havraní křídla měl převázané pruhovaným hedvábným šátkem a velel v Karibském moři brigantině, která plula pod smutečně černou vlajkou s vyšitou umrlčí lebkou. Ale ne,ne! Mystičtí našeptávači lžou, na světě neexistují Karibská moře a v nich neplují odvážní piráti, ani se za nimi nežene korveta a nad hřebeny vln se nevznášejí oblaka střelného dýmu. Nic podobného není a nikdy nebylo! Existuje jen zchřadlá lípa, kovová ozdobná mříž a za ní široká třída...“

„Vždycky jste horlivě hlásal teorii, podle níž v okamžiku, kdy se hlava oddělí od těla, uhasne život, dotyčný se promění v hromádku popela a zmizí v nenávratnu. Těší mne, že vám mohu oznámit v přítomnosti svých hostí, kteří sami jsou důkazem zcela odlišné teorie, že vaše teorie je skutečně solidní a prozíravá. Ostatně všecky teorie platí stejně, a jedna z nich dokonce hlásá, že každému se dostane podle jeho víry. A to se taky vyplní! Zmizte v nebytí a já s radostí připiju z číše vaší lebky na krásné bytí!“

„Nu dobrá, a kdos ty? - Té síly díl jsem já, jež chtíc vždy páchat zlo vždy dobro vykoná.“

PS: Vydání od Rybky (2016) nemá, počínaje hmotností reflektující působivost obsahu, přes tloušťku a texturu papíru barvy slonovinové kosti, zhoubované ilustrace, až po příjemně divně „neknižní“ vůni, chybu (krom pár chyb tiskových, nemístné posloupnosti již zmíněných ilustrací a záměně, snad vlivem přemíry básnické snahy paní Morávkové, úplňku s novoluním) a já mohu jen s potěchou konstatovat, že tenhle dárek (dík alef za vemlouvavé doporučení ježíškovi) předběhl pod stromečkem o koňskou délku i osvědčený set ponožek, stolního minikalendáře a holících potřeb!