Milenec lady Chatterleyovej
David Herbert Lawrence
David Herbert Lawrence (1885-1930) je jeden z najvýznamnejších predstaviteľov literárneho modernizmu. Svoje postavenie si vydobyl akoby útokom, v neúprosnom boji s cenzúrou a verejnou mienkou. Jeho najkontroverznejším románom je Milenec lady Chatterleyovej z roku 1928, v ktorom otvorene a s veľkou úprimnosťou opísal vzťah dvoch milencov. Román bol v Anglicku zakázaný ako nemorálny a pornografický a v plnom znení vyšiel až po známom procese s obscénnou literatúrou roku 1960, teda tridsať rokov po autorovej smrti. Lawrence v ňom vyjadril svoju vieru v obrodnú moc „novej sexuality“ v rámci realistického príbehu, dejovo zasadeného do rodného baníckeho kraja. Je to príbeh mladej Connie, manželstvom pripútanej k urodzenému, za vojny zmrzačenému mužovi a obrodenej fyzickou láskou k hájnikovi Mellorsovi. Lawrence, vášnivý apoštol novej lásky, sa stal známym pre svoju priam šokujúcu otvorenosť v ľúbostných vzťahoch a vášnivú polemiku s viktoriánskym pokrytectvom. Dnes tohto autora hodnotíme ako skvelého realistu, ktorý bojoval za duševný, ale aj telesný súlad v pomere muža a ženy. Jeho zásluhy o modernú románovú tvorbu sú nesporné.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1989 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Lady Chatterley's Lover , 1928
více info...
Přidat komentář
Lawrence předvedl svůj vynikající styl psaní, příběh samotný není tak strhující,ale rozhodně je hbitý a hbitě poukazuje na vše co měl Lawrence kolem sebe. Umně tak prolínal osudy několika lidí s ukázkovými přednesy o lidech samých, kteří dle něj prostě zcela vykolejili a podle mě vyvolal větší skandál právě tento aspekt než který koliv jiný. Tím ostatním jakoby si jen vypomáhal, aby vše sladil. Román je čtivý a perfektně propracovaný, právě tím že člověk neví na co autor naráží víc a na co méně.A na co nenaráží vůbec.
Výborná byla i česká televizní inscenace, kde v hlavních rolích byli Boris Rösner, Marek Vašut a Zdena Studénková.
Ve své době skandální román, který byl v Anglii zakázaný až do 60. let minulého století. Dnes už nijak skandálně nepůsobí, ale stejně je to velmi působivá četba, i když si myslím, že jeho popisy toho, co to udělá se ženou, když má pořádný orgasmus, jsou až moc přehnané, nehledě k tomu, že o tom jako chlap ví kulový, může leda spekulovat. Zajímavá je ale i sociálně-politicko-ekonomická linie románu, kde si nebere servítky s vyšší ani nižší třídou, přičemž ale nedokáže jít až tak na dřeň jako třeba L. F. Céline. Ale celkově jsem byl spokojený a jsem rád, že jsem se k této knize konečně dostal. Vztahy mezi muži a ženami jsou stále platné a můžeme to klidně nazvat "vědomím kundy", jak prohlásil Oliver Mellors, onen milenec z titulu knihy, když vyjadřoval, jak je pro něj důležitá něžnost, kterou dává.
Verím, že v časoch vzniku bol považovaný za nemravný a podľa mňa aj nepravdepodobný príbeh.
Jak už to u žen bývá....vždycky chtějí opak toho co mají... I když v tomto směru Lady vážně nechápu. Lechtivé dílko to tedy není spíše bych to stále nazývala jakousi pornografii... Myslivec ač se mu dostalo vzdělání hodlá být sám sebou a stále mluvit "tou svou mluvou". V knize se nachází dost hlubokomyslnějších názorů jednotlivých postav (většinou těch vedlejších), ale mluva pana Myslivce je pro mě dosti zarážející.
Pro mě tedy velmi příjemné překvapení. Nic jsem od ní nečekala, ale četlo se to moc dobře. ;-)
Kniha byla mnohokrát zfilmována.
Její podstatou je vztah paní Ch. a myslivce. Myslivec je ale ženatý a paní Ch. vdaná. A přece je k sobě silně přítáhne potřeba tělesná, tedy smyslná, takže je k sobě přitahuje především lidská živočišnost.
Užili si a jak už to bývá, konce nejsou skoro nikdy moc pěkné, a to platí i o jejich příběhu.
Nařčení z pornografie berme jen jako dobrou reklamu, v této knize jde daleko o víc.
Vezmu-li to z mužského pohledu, autor přímo odhaluje naše Achillovy paty.
Sir Clifford Chatterley je samozvaný filosof a spisovatel. Na něm jasně vidíme, že to, co často nazýváme zrazenou láskou je ve skutečnosti uražená mužská hrdost.
Lady Connie Chatterleyová je svému muži (po válce ochrnutému od pánve dolů) především oddanou ošetřovatelkou a vrbou. V očích sira Clifforda dělá jen svou povinnost, je přesvědčen o své neotřesitelné pozici.
Na první pohled nenápadný a samotářský hajný Mellors dá Connie poznat, že je žena, je kontrastem sira Clifforda, jak povahou, tak postavením ve společnosti. Nedává na odiv svou sečtělost, není svazován dogmaty, je přirozený, pozorný v sexu a přitom nemajetnický a uctivý k ženě.
Veškeré popisy pohlavního aktu nejsou nijak samoúčelné. Tato kniha na mě nepůsobí nijak vulgárně ani skandálně. Číší z ní naopak vzájemný respekt a úcta. Náhle si uvědomuji, že nemůže fungovat tělo bez duše a duše bez těla...
Pro všechny, co si rádi přečtou něco trochu lechtivého, ale nejen to.
Na svou dobu velmi odvážná kniha.
Štítky knihy
aristokracie, šlechta zfilmováno partnerské vztahy 20. století erotika anglická literatura rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2008 | Milenec lady Chatterleyové |
2005 | Synové a milenci |
2004 | Ženy milující |
1999 | Duha |
1966 | Panna a cikán a jiné povídky |
Kniha Milenec lady Chatterleyovej je v
Právě čtených | 18x |
Přečtených | 1 262x |
Čtenářské výzvě | 227x |
Doporučených | 37x |
Knihotéce | 513x |
Chystám se číst | 337x |
Chci si koupit | 44x |
dalších seznamech | 23x |
Z románu jsem trochu zklamaný. Přišlo mi to celkem zdařile napsané, ale když čtu knihu, jsem rád, když je mi alespoň jedna postava sympatická. Měl jsem celou knihu pocit, že tohle by se nikdy nemohlo odehrát, přišlo mi to celé takové nesmyslné. Nějak jsem se moc neorientoval nebo neprokouknul motivaci jednání jednotlivých postav, tím pádem mě to asi ani celkově moc neoslovilo.