Svět v bouři
Kristýna Sněgoňová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496830/bmid_svet-v-bouri-Tgk-496830.jpg
4
162
45
Města (Kristýna Sněgoňová) série
< 3. díl
Po mnoha letech nevědomosti a strádání se dal svět konečně do pohybu. Lidé schází na zem, mezi ty, které kdysi opustili, a stvůry z cizí planety. Aby se Země znovu stala bezpečným domovem, je třeba odhalit všechna tajemství zrůd i lidstva, které ta svá v době chaosu pečlivě ukrylo. Plán na záchranu světa existuje, cesta však nebude snadná a ti, kdo se po ní vydají, budou za každý krok platit krví. Třetí díl postapokalyptické série Města Kristýny Sněgoňové odhalí další střípky světa, který učaroval tisícům čtenářů.... celý text
Přidat komentář
No tak to byla paráda, zatím nejlepší kniha série. Trochu mne mrzí, že ve všech třech knihách prostě pořád umírají oblíbení hrdinové, ti bývají obvykle nesmrtelní, ne tak u Kristýny.
Bylo to maximálně napínavé, spousta zajímavých detailů, prostor pro fantazii, prostě skvělé ;-)
(SPOILER) Třetí díl představuje tým Islanďanů, které jejich prezident pošle do Archy, aby týmu Archanů pomohli zlikvidovat Matku emzáků, která se usadila v Římě. Myslela jsem, že hlavními hrdiny budou opět Komorowski a Anneliese, sice jsou součástí týmu, ale moc se o jejich pocitech a sbližování nedozvíme. Zápletka s lidojedskou vesnicí neměla logiku, jak už tady psalo víc čtenářů (6 lidí odejde pro pomoc, 5 zůstává ve vesnici, jeden s posilou 4 vesničanů se vrací vytáhnout transportér z díry). Ještě by mě zajímalo, jestli zabití Matky k vyhubení emzáků v Evropě bude stačit, když bylo řečeno, že její místo hned zaujme největší a nejsilnější jedinec. Jinak akční scény jsou čtivé a prohlídka Sixtinské kaple stála za to.
Já jsem s touto post-apo sérií absolutně spokojená. Má to všechno, co člověk může chtít, laťka od prvního dílu zůstává stále stejně vysoko nastavená, propojení postav z předchozích dílů je přirozené a takové "milé", jako setkání se starým známým po x letech.
Na škodu není ani vysoká úmrtnost hlavních postav, v menším počtu se člověk líp orientuje. Doufám, že tímto dílem to nekončí.
„Mimozemští tvorové
nebyli zrůdami o nic víc
než jakákoliv pozemská šelma
a to označení jen
prohlubovalo hrůzu z nich.“
Třetí příběh „Měst“ mě moc nepřesvědčil. Po naprosto rozjeté dvojce „Země v troskách“, je „Svět v bouři“ celkem pokles. Míchání skupin, podivné vynoření Islandu a ještě podivnější cesta do Říma. A to ani nemluvím o konci – nekonci. Jako absolutně nesmyslné mi připadalo to setkání s lidma z vesnice. Pět jich jde požádat o pomoc, oni jim čtyři vesničany půjčej, ale odchází s nimi jen jeden z té expedice. Nemuseli vůbec nikam chodit, když jich ve finále na vyproštění auta bylo méně!!!!
Ano, trochu se tu formuje další „nutný“ příběh, ale proč je tohle tak nepřesvědčivě a rychle ukončené, nad tím si lámu hlavu ještě dva dny po dočtení.
Malá ochutnávka:
Do ochranného pásma to od vládní budovy daleko nebylo. Einar si mohl zkrátit cestu a popojet jedinou tramvajovou linkou, která městem vedla, ale ta byla často přeplněná a z dusného vzduchu uvnitř ho většinou rozbolela hlava, a tak pokračoval po svých.
Z druhé strany je tohle celkem napínavé akční dobrodružství. Jenže chvilkama jsem tak nějak zapomínal, kam tento příběh patří. Zdánlivě jsem si myslel, že čtu samostatnou knihu, která s „Městy“ nemá skoro nic společného, až na pár jmen z různých „výškových“ skupin. Ano, užíval jsem si to, ale jako plnohodnotné dokončení trilogie to neberu. Tak že po mírném nadšení, a podivném útlumu radosti, dávám jen 50%. Což se tady, na DK, dá vyjádřit jen třemi hvězdami u mého hodnocení tři a půl Hetešáka.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )
Citát: Jakmile je na povrchu „něco“ špatně, bude brzy „špatně“ všechno.
(SPOILER) Knih není špatná, ale pro mne bohužel tato ze tří asi nejslabší. Jak už psali níže, bylo zde příliš mnoho postav a nakonec velmi překotný závěr. Nejvíce na mne z celé knihy zapůsobilo setkání s vesničany při vyprošťování transportéru. Ale i tak příběh stojí za přečtení.
Byť dávám hodnocení poměrně vysoko, dojmy zůstaly rozporuplné. Důvodem je zejména zakončení celého příběhu, které bylo (bohužel mi přijde, že to dělá stále více autorů) sprintem na 60 metrů. Celý příběh - celá trilogie - mě vtáhl do sebe, proto mi přijde škoda, že velké finále dostalo tak malý prostor.
Další velice povedený kousek. Prý konec série, ale tohle přece nemůže být konec série. Tady žádný konec není. Možná tak konec kapitoly.
Za poslední tečkou jsem málem rozlepit vazbu, jestli se uvnitř neukrývá ještě alespoň jedna stránka... Takže doufám v pokračování
dokonalé propojení všech tří knih série, kvalita nejde dolů ani trochu, spíš naopak. temné, depresivní, lidské, autorsky zkušené a vyzrálé. kapitola dvanáct tnula do živého. naprosté nadšení.
Oproti předchozímu dílu o trochu pozadu ale přesto jsem to hltal plnými doušky a na konci byl zklamaný, ze už je konec. Velice povedená kniha, svět i celá série. Jen tak dál! ;-)
Tak závěr série povedený. Jen bych ten konec snesl trochu delší a nějakou větší bitvu. Autorce díky za zase jiný pohled na postapo. ;)
Po druhém 5* díle, je to zase o něco slabší. Né že by se to špatně četlo, to ne. Celé jsem to skousnul za pár večerů, i se u toho dobře bavil. Ale... Přišlo mi to takové, všechno hrozně rychlé a jakoby nedokončené. Každá dějová část šla mnohem víc rozvíjet. Bavím se bavím, najednou stop a jedeme dál.
Jinak za celou sérii 8/10 a myslím že by tohoto světa šlo ještě hodně využít.
Pokud máte chuť na vynikající českou postapo sérii, sáhněte po Městech od Kristýny Sněgoňové. I poslední díl přináší pořádnou dávku krvavé akce, drsných útrap a mrazivých situací. Je také plný zoufalé touhy po záchraně světa. A nechybí ani kus naděje, protože bez ní by bylo vše ztraceno.
Tohle není recenze, ale v podstatě vyznání lásky autorce a jejím knihám.
„Když jsem se vzbudila, bylo to s pocitem, že si lidstvo zaslouží druhou šanci. Že mu ji musíme dát.“
Svého času bylo pro mě Město v oblacích totálním zjevením. V recenzi jsem o něm tehdy napsal : Sněgoňová si pohrává s dystopií, hororem i žánrem postapo a to v originálním světě, který je nejen funkční, ale také velice přitažlivý a originální. Zároveň v něm však nechává žít, trpět a bojovat hrdinu, který je čtenáři až děsivě blízký. A ačkoli je Město v oblacích v mnoha směrech velice temnou knihou, všechny zmíněné ingredience okořeněné navíc velkou porcí perfektně vygradované akce z něj dělají velký čtenářský zážitek. A to jsem nezmínil opravdu krásnou obálku Žanety Kortusové. Jeden z nejlepších postapo románů za poslední dekádu. A sním svůj Pip – Boy pokud to není pravda.
O Zemi v troskách jsem napsal jen pár vět, ale stojím si za nimi i teď.
Je to jakoby Město v oblacích bylo divadlo, ve kterém se probudíš a myslíš si, že je to celý svět a pak někdo způsobí požár a ty vyběhneš ven a zjistíš, že venku je celý širý svět. Dlužno dodat, že komplexní a perfektně fungující svět. Stojí za to se tam vrátit a zažít ho s jinými hrdiny a jinak.
Teď jsem dočetl Svět v bouři.
Tak především jde o více než důstojné završení celé trilogie. Představoval jsem si, že nějak pojede v té linii, kterou načala v závěru předchozí knihy a z počátku to tak i vypadalo. Bylo by to logické a nejspíš by to byl dobrý příběh. Ale (stejně jako v předchozí knize) nás po pár stránkách vzala úplně někam jinam (ano, zdravíme Island), aby nám představila další část svého světa. Že vše ve finále dokázala propojit, tak, že do sebe děje všech tří knih dokonale zapadly, je velké vypravěčské mistrovství. Nevím, co mě na téhle knize nadchlo víc, perfektně propracovaný svět, akční scény, mistrovský jazyk, práce s emocemi hrdinů? (Protože to nejsou jen papírové postavy sloužící autorčině hře se čtenářem.) Asi všechno dohromady. A navíc Čapkovský humanismus, který je Kristýně Sněgoňové vlastní a který dokázala vtisknout i do příběhů ze série Legie. Přitom autorka sama ví, že si svůj svět musíme zasloužit a nedává svým hrdinům nic zadarmo. Město v oblacích pro mě bylo svého času na poli postapo v podstatě zjevením. Dnes můžu říct že trilogie Města je nejlepší postapo které kdo z českých autorů doposud napsal.
Já jen tiše doufám a modlím se ke všem literárním božstvům za to, aby pro Kristýnu Sněgoňovou bylo psaní vždycky především radost z vyprávění příběhů a nikdy se nestalo pouhou povinností.
S úctou a pokorou. Věrný a nadšený čtenář.
Správná směsice akce, krve (a jiných výměšků), smutku a naděje, protože i slovo beznaděj v sobě má naději. Příběh je příjemně zalidněn a setkáváme se v něm se starými známými z předchozích dílů a s novými hrdiny jako vystřiženými z moderní islandské ságy. Je to jedním slovem epické a já neuvěřitelně držela všem hrdinům pěsti, aby svůj závěrečný boj o záchranu lidstva, který se odherával v kulisách Říma, zvládli.
Za mě skvělé završení mé oblíbené trilogie, které buud mít v hlavě ještě pěkně dlouho.
oproti předchozím dvěma dílům trilogie mi to přišlo poněkud slabší, jakoby tam něco chybělo.
Rozhodně to stojí za přečtení.
Líbilo, ale... doufal jsem že autorka využije předchozích dvou povedených dílů a dovede vše do finále. Je tam technicky všechno co má správný vrchol trilogie mít - tým starých a nových postav, spolupráce měst, osudové střetnutí s vrchním zlounem, špetka naděje a nastínění možných problémů na závěr. Odvyprávěno vše co odvyprávěno být má, řemeslně správně poskládané, , je to uvěřitelné ale chybí tomu nějaká jiskra, která mě v předchozích dílech vždy nadchla.
Série je určitě nadprůměrná, ale poslední kniha je spíše průměrem.
Svižné postapo nevšedního střihu. Ale nějak strašně rychle to uteklo... Až se mi ani nechce věřit, že by to byl poslední díl. Svět, který zde nakreslila je naprosto uchvacující, byla by škoda v tom nepokračovat.
(SPOILER)
Jak už je napsáno v komentáři níže: nejslabší díl série. Za mě osobně je největší problém v množství postav. Bylo jich hrozně moc. A... já vlastně nevím, co mě tak zklamalo. Cesta za zničením hnízda nebyla vůbec špatná, ale zatímco po druhém dílu jsem zůstal sedět s otevřenou pusou, po tomhle jsem udělal jen: hm.
Popravdě jsem ani nepochopil linku se Sagou, ta podle mě byla úplně zbytečná.
Série jako celek je super, ale přesto se po dočtení třetího dílu nemůžu zbavit pachuti, kterou ve mně příběh zanechal.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Město v oblacích |
| 2018 | Krev pro rusalku |
| 2020 | Amanda |
| 2021 | Šprti & frajeři |
| 2021 | Země v troskách |
Kniha Svět v bouři je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 211x |
| Čtenářské výzvě | 15x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 122x |
| Chystám se číst | 64x |
| Chci si koupit | 26x |
| dalších seznamech | 3x |
Jak jsem byla na třetí díl natěšená, tak jsem byla, po jeho přečtení, zklamaná, možná i víc. Z počátku opět paráda - popis nového města - intriky, naivita, faleš, prostě další možné společenství lidí. Všechno se krásně rozjíždělo až do chvíle, kdy se tým dostal do Archy. Pak to byl sešup neskutečný, už jen samé bláboly... A závěr uspěchaný. Škoda, měla jsem pocit, že to autorka chtěla prostě mít z krku a aby zachovala +- rozsah, vymyslela odbočky, které byly v podstatě o ničem... Vztah se Sagou... příběh otce.... vesnice ( no to byl mega nesmysl). Takže z počátku plný počet hvězdiček a s přibývajícími stránkami míň a míň...