Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová , Veronika Homolová Tóthová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352046/bmid_mengeleho-devce-650155410a05b.jpg
5
2567
2567
Skutečné osudy mladé židovské Slovenky, která byla svědkem nejhorších osvětimských hrůz. Kniha popisuje její život v prvorepublikovém Lučenci, anexi Maďarskem a stále se zhoršující situaci Židů. Nakonec je Viola se svou rodinou poslána na transport. Na rozdíl od jejích příbuzných si jí všimne nechvalně známý dr. Mengele a Viola se stává jedním z jeho „děvčat“ – skupiny žen a dívek, na kterých byly prováděny nejrůznější experimenty. Její vítězství nakonec nespočívá „pouze“ ve skutečnosti, že přežila, ale i v tom, že navzdory všemu dokázala založit rodinu a mít děti.... celý text
Literatura světová Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
A Texas-Sized Secret / One Night wit the Texan , 2016
více info...
Přidat komentář
Tak tohle byla jedna z těch knih, na kterou opravdu nezapomenu. Smekám před paní Violou, za všechno čím si v životě musela projít. Ale taky smekám i před Veronikou, která ten příběh naprosto úchvatně sepsala.
Úvodní kapitola popisující selekci v Osvětimi mi přišla až přehnaně citově zabarvená a vzbudila ve mě obavu, že se celá kniha ponese ve snaze rozbrečet čtenáře na každé stránce. Po seznámení s rodinou a prostředím, kde Viola vyrůstala, se ale pohled změní a úvod do toho zapadá. I po všem zlém, co se přihodilo Viole a lidem, se kterými se setkala a zprostředkovala tak i jejich příběh, mi nakonec přišlo horší, jak se lidé k propuštěným (nebo uprchlým) vězňům chovali po skončení války. Z dnešního pohledu už se těžko věří tomu, že většina považovala zážitky z táborů za výmysly vězňů a nadále zůstávali ve své lhostejnosti nebo i bezdůvodné nenávisti. Díky tomu že je čtenář s hlavní hrdinkou již od dětství a díky velice procítěnému zpracování kniha nezapadne (alespoň pro mě) mezi ostatní vzpomínková díla z období války.
Tak tohle.. to je něco. Knih s tematikou války a židovství jsem už pár přečetla, ale tohle je jednoznačně nejsilnější zpověď. Mengeleho děvče by měla být povinná četba!
Milé a úsměvné vyprávění o dětství a první lásce se pozvolna mění v peklo. Je až neuvěřitelné, kolik bolesti a utrpení skrývají stránky této knihy. Viola měla přátelskou povahu, díky které se seznámila se spoustou lidí. Měla tedy o čem vyprávět. I příběhy těch, kteří je už po válce nemohli sepsat, díky ní žijí dál. A jsou stejně neuvěřitelné a bolestné, jako ten její.
Tohle čtení se neobejde bez slz. Strašně silná kniha. Ale výborná.
Mladá Viola žije ve slovenském Lučenci, zažívá první milostné vzplanutí a touží studovat medicínu. Přichází Mnichovská dohoda, připojení Lučence k Maďarsku, rasová diskriminace, vyhazov ze školy, přesun do ghetta a Osvětim.
Mengeleho děvče patří mezi unikátní svědectví jedné z obětí holocaustu, která přežila. Kniha je neuvěřitelně čtivá (zásluhou novinářky Veroniky Tóthové) a předkládá i životní příběhy Violininých příbuzných a kamarádek. Škoda, že kniha končí sňatkem v roce 1946, zajímaly by mě další osudy její rodiny (i případné problémy s komunisty, když oba byli Židé a manžel bojoval v západní armádě).
Možná je to tím, že jsem už četla hodně knih na toto téma a jsem díky tomu v něčem zvrácená, ale příběh mi nepřišel zase tak drastický. Možná je to i velmi slušným vychováním Violky, které lze vycítit z mnoha slov, možná mě jen nepřekvapí to, co je mi alespoň popisným způsobem známo.
Ačkoliv teď budu sama sobě odporovat, příběh pro mě zůstane jedním "z nejmilejších". V první části jsem téměř zapomněla, že čtu knihu o holocaustu. Violka měla v určitém smyslu štěstí, že s rodinou žili ve víceméně poklidné části.. Až pozdější vyprávění mi chvílemi zježilo chlupy na zádech. Paní Viola měla obrovské štěstí, že nebyla vybrána pro mnohem horší pokusy Anděla smrti a nemohu nic jiného než obdivovat její ohromnou sílu a vůli - dvě nutné složky pro přežití všech hrůz.
Velmi silný příběh,který nám vypráví židovka Viola ze Sloveska od svého dětství ,kdy žili v podsatě ,jako spokojená rodina se svými dvěma bratry a rodiči do doby než začala druhá světová válka. Její bratři byli nasazeni na nucené práce za velmi nelidských podmínek .Starší z bratrů Artur, který původně studoval na lékaře ,toto utrpení nepřežil . Viola a její matka byli transportovány koncentračního tábora Osvětim , kde je od sebe rozdělili.Viola přižila celkem čtyři tábory smrti a také Mengeleho pokusy.Byla jednou z mála ,kteří všechny ty hrůzy přežili ,vdala se a porodila dvě dcery.V knize nám sepsala velmi čtivě své vzpomínky, její osud i osudy dalších lidí,které by nikdy neměly být zapomenuti.
hodně silný příběh celou knížku jsem probrečela a snad nejlepší knížka o holocaustu co jsem četla povinně by si ji měl každý přečíst aby si lidé vážili toho co mají
Těžko se říká a popisuje,co ve mně knížka vyvolala... Silný příběh. Moc hezky popsané období před válkou,pak všechny ty hrůzy,co Viola zažila a návrat domů...
Dobře se četla a na toto téma je to asi TOP knížka.
Ode mně plný počet bodů :-)
Co k tomu napsat. Po dočtení, i při čtení jsem měla spoustu pocitů, samozřejmě ne těch pěkných. Za mě asi jeden z nejsilnějších příběhů, které jsem kdy četla. Normální člověk neuvěří, co všechno si chudáci museli vytrpět. Ještě teď na ten příběh myslím a jen tak to nepřejde.
Povinnost pro všechny.
Najsilnejsi pribeh, aky som citala!!nepotrebuje to dalsi komentar..keby sa dalo dat 10 hviezdiciek tak...dam 20
Kniha napísaná ako príbeh opisujúci život od doby pred vojnou až po obdobie po nej, napríklad ako sa zachovali ľudia v meste po jej návrate...človek v dnešnej dobe si nedokážu ani predstaviť tie hrôzy, a Viola o nej píše s obdivuhodným nadhľadom...doporučila by som ako povinné čítanie....
Když čtení bolí. Probrečela jsem větší část. Doporučuji! Měla by to být povinná četba.
Četla jsem českou verzi. Kniha je skvěle napsána, člověk se zde i něco přiučí. Velice smutné dílo, nedokážu si představit, že bych v té době měla žít. U knihy jsem si i poplakala. 5/5
Velmi čtivá kniha, která vás vtáhne hned do děje a nepustí. Když si dnešní lidé představí ty hrůzy, co se děly, nemohou ani uvěřit... My už pro ty oběti můžeme udělat jen jedno- připomínat si to zlo, číst takové zpovědi, vzpomínat a ctít jejich památku a na druhé straně obdivovat ty, co přežili.
V této knize jsou někdy až moc silné momenty, kdy se mi úplně sevřelo srdce a slzy si našly svojí cestu. Přesto je to vyjímečná kniha a určitě se k ní zase vrátím.
Knížka se neomezuje jen na líčení pobytu v koncentračních táborech, ale popisuje Violin život těsně před válkou a během ní - tedy nejen hrůzy Osvětimi, ale i životy obyčejných lidí, a třeba i to, jak se chovaly Violiny spolužačky poté, co začalo pronásledování Židů.
Autorka líčí hrozný osud své rodiny, ale přesto si zachovala optimismus vůli žít. Je to velmi silný příběh, který určitě stojí za přečtení.
Kniha byla skvele napsana,cetla jsem ceske vydani.Obdivuju vsechny,kteri ty hruzy prezili...
Knihe nie je čo vytknúť. Čítala sa veľmi dobre, obdobie pred odvlečením do koncentračného tábora bolo opísané veľmi pekne, zaujímavo a pútavo, zvyšok nebudem rozoberať - kruté, nepríjemné, smutné.
Asi nejlepší kniha, kterou jsem za poslední rok četla. Je napsaná krásným jazykem, události, které autorka zažila ještě před válkou mě až dojaly, jak byly nádherně popsané. I přes otřesné zvěrstva, které se v knize stanou, je kniha dokonalá.
Příběh, který se nečte snadno. Drsné, beznadějné, zejména, co se týče neuvěřitelné brutality a bezcitnosti vůči těm nejvíce zranitelným ... dětem, nemocným a starým lidem. Bez slitování, soucitu, lidskosti. Mám za sebou více knih na toto téma, kdy jsem byla přesvědčena, že už nemůže přijít víc. A přesto jsem si z toho všeho kecla na zadek. Obdiv pro Violu, která dokázala navzdory všemu, co prožila, vstát a jít dál.
Prvních pár stránek se mi četlo celkem dost těžce, až jsem dokonce přemýšlela, že knížku odložím. Nemyslim to tak, že by mě nudila. Ba naopak se projevila moje přehnaná empatie a vcítění se do té šílenosti, kterou jsem se rozhodla přeci jen přečíst. Příběh pak naštěstí překline do části - před válkou, kde vlastně sledujete poklidný, krásný a šťastný život jedné rodiny. To co následuje je šílený a pro lidský mozek (jen si zkuste určité kapitoly živě představit, že by jste je měli někdy prožít/přežít) nepředstavitelný. Opravdu se budeme nadále hroutit nad věcmi, které Vám ještě před přečtením knihy, přišli jako závažné? Nemyslím si.
Tato kniha by měla být jednou z povinných četeb na školách.