My proti vám
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379923/bmid_my-proti-vam-TbR-379923.jpg
5
1335
349
Medvědín / Medveďovce série
< 2. díl >
Je tak snadné přimět lidi k nenávisti, až je nepochopitelné, že se vůbec navzájem snášejí. Volné pokračování románu Medvědín. Román My proti vám vypráví o měsících následujících po událostech, které otřásly Medvědínem v předešlé knize. Nejlepší kamarádky Maya a Ana tráví léto na odlehlém ostrově a snaží se nechat celý svět za sebou, ale nic nedopadne tak, jak doufaly. Řevnivost mezi Medvědínem a sousedním městem Hedem přerůstá v zuřivý boj o peníze, moc a přežití, který vypukne naplno ve chvíli, kdy se střetnou oba hokejové kluby. Zároveň vyjde na povrch tajemství jistého mladého hráče a celé město musí ukázat, zač vlastně stojí. Bude se říkat, že toho roku přišlo do Medvědína násilí, ale není to pravda. Násilí tam totiž už dávno bylo. Román My proti vám empaticky popisuje ničivé lidské vztahy na malém městě. Je to vyprávění o oddanosti, přátelství a lásce, která se nebojí čelit ničemu.... celý text
Přidat komentář
Další kniha Frederika Backmana, která nezklamala. Knihu jsem četla nedlouho po Medvědínu, takže v prvních 100 stranách nebylo nic nového, jen shrnutí předchozí knihy. Ale potom! měla kniha spád jako vždycky. Mistrně vykreslené postavy, výborně popsané hokejové prostředí i vztahy mezi dětmi i dospělými v rámci jednoho až dvou městeček. V této knize byl děj protkán i politickým děním, což mě teda moc nebavilo.
Medvědín a My proti Vám, je za mě to nejlepší co jsem v poslední době četla, až zavidím všem co je mají ještě před sebou ( a to nejsem závisti člověk :-). Neuvěřitelný vypravěčský talent, ve mě vyvolál pocit, že v Medvedíně žiji spolu s Benjim, Amatem, Annou, Mayou, Vidarem....
Příběh o tom, co se stalo poté…
Příběh o hokeji, ale hlavně příběh o životě - jeho ztrátách, jeho nálezech…
Proč máme rádi týmové sporty?
Protože tým je rodina. Rodina je láska. Láska je přátelství.
V knize najdete tolik emocí a tolik pravdy. S některými se ztotožníte, některé nechápete, některé vás donutí smát se, některé plakat. Tak to bývá i v životě. A tak to bývá i v knihách tohoto mistra psychologických zápletek.
Láska-nenávist. Vztek-odpuštění. Radost-smutek. Naděje….
„Smrt je jako telefonní rozhovor. Teprve když ho položíme, uvědomíme si, co všechno jsme si měli říct.“ PRAVDA...
,,Nikomu se nechlubíme prázdnými místy mezi fotkami v albech, kam ukládáme všechno, co nás bolí. Tiché slzy ve zhasnutém pokoji." MOŽNÁ...
Hokej je jednoduchá hra. OPRAVDU?
Hokejky-dvě branky-dva týmy.
MY PROTI VÁM.
Miluji hokej, miluji Medvědín, miluji příběhy Fredrika Backmana, miluji život, i když není vždy lehký…
P.S: I zítra nad naším městem vyjde slunce
P.P.S: V Medvědíně bych já byla Ramonou
P.P. P.S: : Přátelství je někdy víc, než láska. Přítel je rozkvetlá třešeň v mojí zmrzlé zahradě…
Na pokračování osudů obyvatel Medvědína jsem se moc těšila. Backmanův styl, kterým dokáže zachytit charaktery postav, je natolik geniální, že jsem nakonec skousla i všemocného politika, přestože sebemenší politický vliv na vývoj příběhu nemám v knihách ráda.
Je zde celá řada životních mouder a pravd. Samotný příběh se rozjížděl pomalu, ocenila bych rychlejší spád. První díl byl lepší, přesto ale pokračování určitě stojí za přečtení.
Medvědín mi vyrazil dech a musela jsem si dát pauzu, než jsem se vrhla na My proti vám. Druhý díl se mi ze začátku četl hůř, trvalo mi, než jsem se do příběhu úplně dostala, než mě pohltil. Ale podařilo se a já i My proti vám řadím k mým oblíbeným knihám.
Není pochybností o tom, že Frederik Backman je znalcem lidkých duší a pohnutek. A tak se znovu ponoříte do víru lidské nenávisti, zloby a závisti, ale také na druhé straně lásky, ochoty a obětování se. Najdete tu manželské problémy, partnerské vztahy a řešení sexuální orientace, nepochopení, zničené vztahy, ale i porozumění a poučení se. Kniha je o lásce ke sportu, ke klubu, o přátelství a sounáležitosti, ale i o nenávisti protihráčů, proradnosti a politice, která si hrabe jen na svém písečku. A jsou tu tragické konce i naděje a víra v budoucnost. Jako v životě.
Klobúk dole opäť pred Backmanovou predstavivosťou, dokáže z komplexne vystavaného príbehu vydolovať maximum až na úroveň filozofie, sociológie a prihovoriť sa každej dušičke politického spektra svojou zmierlivosťou. No mne to už prišlo viacej vykalkulované a prehnane preplnené. Tém na uchopenie mohlo byť menej, pretože nie všetky korešpondujú, no Backman nás ako skúsený manipulátor presviedča že hej. Najviac mi vadilo že motivácia postáv trocha pokrivkáva (samozrejme na účel posunutia príbehu a aj kvôli atmosfére a dramatickosti) a tak aj výsledok ich konania ide akosi do stratena. Takmer všetko sa akoby neuveriteľne zmierlivo vyrieši, postavy vstupujú do deja a zasa von bez motivácie (Leo), pôsobia zbytočne dramaticky. Ale to asi dnes konzument mainstreamu chce -hlavne aby sa niečo dialo, a nech je to šokujúce a aj cez morálnu čiaru, ved všetko sa dá ospravedlniť človečinou. Áno dá sa a táto kniha by toho mohla byť dôkazom, len mi na nej NIEČO vadí. Vykalkulovanosť? Príliš obšírny tématicky záber (od rozboru násilia až po feminizmus)? A možno som len William Lyt a závidím autorovi že napísal skvelú knihu z množstvom životných právd. A čo sa mi na nej najviac páčí? Že je to taký pokus napísať knihu nie pre už jestvujúceho svetoobčana, ale pre potenciálneho svetoobčana. Na to mu slúži karta anonymného davu, týp lokálneho pracovníka fabriky ktorý internet využíva max na zdieľanie hoaxou a šírenie nenávisti. Backman je skvelí manipulátor a liberalizmus dávkuje s príchuťou vidieka. Veď napísať moderný spoločenský román dnes znamená len zamerať sa na vyššiu strednú triedu a meštiansky stav, svetoobčanou a samozrejme neobísť technológie a ich vplyv na čoraz viac uponáhľaný svet. Takéto príbehy sa môžu diať takmer neviazané na miesto v tzv. modernej spoločnosti, a sú duševné a intelektuálne. Backman to pojal z iného konca, ako akúsi nostalgiu za realizmom. Jeho hrdinovia sú chtiac nechtiac patrioti pripútaný ku kúsku zeme, túžiaci po lepšom (klasickom, materiálnom) živote (o čom vypovedá: silné puto rodín a skupín, osobná história), ale aj k naplneniu modernejšieho (celospoločenského) charakteru (kariera, homosexualita, feminizmus, sloboda vs. zodpovednosť). Ich komplexné túžby a zdedené vlastností po generácich miestnych z nich robia viac či menej sympatických fluktuantov.
Z dlhodobého hľadiska si však Bohu žiaľ asi nebudem pamätať skvelé citáty, neľahké osudy hrdinov a pasáže na zamyslenie, ale to aká príliš pritiahnutá cesta viedla k tomu aby mohli byť vypovedané. Vďaka Bohu za to že boli.
Je to výborná kniha, má obsah, myšlienku, posolstvo, navyše Backmanove knihy mám veľmi rada. Začiatok knihy, možno aj skoro celá prvá polovica knihy pôsobí značne rozťahane, ale možno som ten dojem získala tým, že som túto knihu počúvala ako audio (nová skúsenosť).
Musím říct, že se mi Medvědín líbil mnohem víc.
Většinu času mi přišlo, že byl děj trošku na sílu dolepený na původní a i mi první díl paradoxně přišel víc ukončený než teď ten druhý. Příběhem byl tento díl k mému překvapení daleko smutnější a depresivnější než ten první, což bych vzhledem k hlavním tématům obou knížek očekávala naopak... Nicméně nemůžu upřít, že Backman píše opravdu poutavě a svým způsobem sympaticky.
Pokračování veleúspěšného Medvědína aneb kujme železo, dokud je žhavé.
Nemůžu si pomoci. Mám pocit, že je to vše až příliš prvoplánové a psané jakoby na objednávku.
Autor velmi dobře ví, co se čtenářům líbí, co momentálně ve světě a ve společnosti frčí a dokázal toho náležitě využít. Neobviňuji. Vlastně si to zasluhuje jistou dávku obdivu. Ne každý to dokáže.
Bože, to byla ale nesmyslná sbírka dramatických událostí, klišé, moralizování a podivných zvratů ...
Čítalo sa mi lepšie,ako prvá časť.Tu už som vedela,kto je kto,postavy sa mi zdali dôverne známe,neplietli sa mi.Z celého príbehu dýchala človečina. To,čo k nám ľuďom patrí.Celá škála emócií,vlastností ,pováh,to všetko defilovalo v príbehu.Aj keď osud niektorých postáv bol smutný,nebola som sklamaná.Naopak,príbeh vo mne dlho rezonoval.Veľmi reálne bolo popísané,že tvrdé životné okolností vybrúsia charakter človeka na tvrdý krásny diamant,alebo iba na obyčajný kameň.
Knihy Fredrika Backmana mám ráda, líbí se mi jeho styl psaní. U My proti vám mi lehce vadilo stálé udržování napětí i když se vlastně nic nedělo. I přes to se mi kniha četla dobře a ráda se k ní někdy vrátím.
Pokračování Medvědína, prostor pro hlubší charakteristiky postav. Bylo to slabší než první díl, ale špatné to nebylo.
Když už si myslíte, že Mayu, Anu a Benjiho dobře znáte, tak vás autor něčím překvapí, chvílemi dokonce až naštve! Po nějaké době vám zase přijde pochopitelné, proč se zachovali, jak se zachovali, aby přišla další pecka do hlavy... Je to zase plné emocí a nečekaných zvratů, ale Medvědín byl přeci jenom o chlup lepší, o chlup hlubší, o chlup přesnější... A stejně jsem rád, že jsem se se všemi z Medvědína ještě jednou sešel! Děkuji pane Backmane!
Už víme, že Medvědín je zapadákov v hustých lesích kde se nedá dělat nic jiného než hrát a fandit hokeji. Známe skoro všechny obyvatele i hráče - už víme co od nich čekat (ale opravdu jsme je poznali tak dobře?). Také víme, že ta věc co se stala Maye rozložila úplně všechno, nejen jí, její rodinu, celý klub ale i celé město... Teď se vše co se hokeje týče přesunulo do Hedu a to je pro Medvědím velká rána. Ještě že je tady jeden "laskavý, citlivý a vnímavý pan politik", kterému není osud Medvědínského hokeje vůbec lhostejný. A jak to v politice chodí, za malou protislužbu se dají udělat velké věci....
Takže vzhůru do boje - nenávist je silnější než láska...
Nemohu napsat zase nic jiného než že Backman je mistrem slova. Dokáže zaujmout, rozesmát i rozplakat. Donutí nás přemýšlet o tom, jak bychom se zachovali v určité situaci my sami - My proti vám...
Rozhodně zdařilé, to bezpochyby, a velmi čtivé, ale oproti Medvědínu trochu slabší. Zatímco Medvědín nabízel nejen psychologické rozbory jednotlivých postav, ale i vývoj jejich psychologie a postavy tak dostávaly zřetelnější obrysy a hloubku, v My proti vám se mi zdá, že postavy v tomto ohledu stojí vlastně na místě, žádný takto výrazný posun se neděje. Stejně tak děj působí trochu jako recyklace Medvědína. Celkově působí kniha trochu nedokončeně a nedotaženě. Přesto doporučuji.
Štítky knihy
přátelství homosexualita švédská literatura dospívání rodičovství lední hokej severská literatura maloměsto LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Bude mi ještě dlouho trvat, než celý příběh v sobě zpracuji a vyrovnám se se všemi jeho událostmi. Na druhou stranu to je to, o čem Backman ve svých knihách píše - o životě, o tom jaký doopravdy je. Bez jakéhokoli idealizování. Kdybych měla říci pouhýma dvěma slovy, jaký byl příběh Medvědína napodruhé, bude to:
Silný.
Opravdový.