Medvědín
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330756/bmid_medvedin-Hgq-330756.jpg
4
2134
606
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Pro většinu lidí neznamená vítězství na juniorském mistrovství v ledním hokeji nic moc, ale pro obyvatele Medvědína to znamená všechno. Vítězství jako tohle by totiž mohlo přitáhnout pozornost k upadajícímu městečku: přilákat státní dotace a talentované sportovce, kteří by dali Medvědínu přednost před velkými městy v okolí. Vítězství jako tohle by rozhodně znamenalo všechno pro hubeného teenagera Amata, který je všude mimo led za vyvrhela; pro Kevina, hvězdného hráče, jenž stojí jen krůček od zářivé budoucnosti v NHL; i pro Petera, jejich obětavého generálního manažera, jehož vlastní profesionální hokejová kariéra skončila tragédií. Tým by mohl mít šanci splnit sny celého města. Ale jedné noci během zapíjení klíčového vítězství se něco stane mezi Kevinem a Peterovou dcerou — a druhý den to vypadá, že se všechno změnilo. Vznesená obvinění se šíří po celém Medvědíně jako vlny po rybníce, žádný dům nevynechají. V honbě za úspěchem týmu je složité rozpoznat hranice věrnosti a zrady. Nakonec musí jeden mladý muž najít odvahu říct nahlas pravdu, kterou, jak se zdá, nikdo nechce slyšet.... celý text
Přidat komentář
Na knihu jsem se těšila, poněvadž mám ráda hokej. Docela dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Druhá polovina mě vtáhla do děje, ale úplně mi nesedl autorův styl.
Kniha mne velice potěšila. Nejsem hokejový fanoušek, ale díky skvělému Backmanovu umu jsem se ocitla uprostřed Medvědína a nemohla se od knihy odtrhnout. Pěkně vykreslené postavy, se kterými člověk prožívá jejich radosti i zoufalství, jejich tvrdý boj a doufá v lepší zítřky a mám radost, že nám je autor dopřává...
Naprosto skvělá, jako ostatně všechny autorovy knihy. Velmi dobře napsaný příběh plný témat k zamyšlení.
Stačila jedna kniha a už teď jsem Fredriku Backmanovi propadla. Ti kteří čekají zvrat za zvratem museli být skutečně zklamáni, příběh ale nic takové v mých očích nepotřebuje pro to, aby fungoval. Už od začátku je nám představeno poměrně velké množství postav, všechny si však lze jednoduše zapamatovat, protože i přes jejich množství autor při psaní neodbyl žádnou z nich a ačkoliv většinou nejsou obyvatelé Medvědí žádní dobráci, se všemi budete v jistých momentech souznít a jejich špatné stránky z nich dělají něco uvěřitelnějšího než jen potištěný papír. Také jsem si zamilovala autorův styl psaní a jeho schopnost popsat skvěle jakoukoliv situaci či emoci, tu bohužel postrádám a ta ji vždy obdivuji :).
Před tragédií si všichni lidé přejí tisíc věcí, po ní jen jednu.
Od první stránky úžasný, úžasný, úžasný. Bolavý, pravdivý, krutý, skvělý.
Ticho dokáže být jako voda. Když ho necháme zatéct moc hluboko, zmrzne a je schopné nám roztrhnout srdce.
Emoční nářez, který budu ještě dlouho rozdýchávat. Neuvěřitelně opravdová, živá kniha. A to nejsem fanda do hokeje.
Čím větší sněhová koule se valí ze svahu, tím větší blázen musí být člověk, který se jí postaví do cesty.
A postavit se do cesty hokejovým fandům? No páni, to zvládnou jen šílenci. Nebo ti, co už nemají co ztratit...
Každý den uplyne celý život, nebo jen jediný úder srdce, záleží na tom, s kým jsme...
Za mě jeden z příběhů, který hned tak ze srdce nedostanu. Všechny postavy milujete. Některé nenávidíte. Všechny je tak trošku chápete. A zároveň nechápete. Jenže dokud tam nejste a nežijete zrovna tenhle příběh, nikdy to tak úplně pochopit nedokážete...
Co pro tebe můžu udělat?
Měj mě rád...
A to je jediné, co se asi tak dá dělat.
Skvělý, nadčasový příběh, ze kterého mrazí. Příběh, kde život začíná i končí, a z mnoha snů se stávají střepy, když se srazí s krutou realitou života.
Co víc je sakra život? Jen sem tam nějaký ten hezký okamžik...
Pěkně napsaná kniha. I když začátek, kde autor představuje všechny postavy mě málem udolal. Ale pak se to rozjelo a kniha člověka vtáhla.
Opět velmi čtivá kniha, plná skvělého humoru. Příběh o hokeji, přátelství, rodině, je fajn, i když ze všech přečtených knih od autora byla pro mě asi nejslabší.
Můj první Backman a hned jsem hodně rozpolcený. Autor umí psát. Umí jen tak trousit silné věty o životě, sportu, šikaně, o pocitech oběti... Jenže je to jako s limonádou, v které je moc cukru. Děti se po ní utlučou, ale dospělým trnou zuby. Dají si možná ještě jeden lok, ale pak se jim už sladkost zají. Cukr má také tu vlastnost, že lepí. Táhne se. Občas mi poslech připadal jako guilty pleasure.
Kamarád, když mi Backmana propagoval, tak ho přirovnával ke Kingovi. Podobnost tam rozhodně je. S postavami se Fredrik mazlí, piplá je, ukazuje je čtenáři hned tak, hned onak. I z padouchů umí udělat hrdiny a z hrdinů superhrdiny (Amat). Jeho obyčejní lidé umí obětovat neskutečné množství času a osobní snahy na věci, na které by se drtivá většina normálních obyčejných lidí vykašlala. Rodinné vztahy jsou chladné nebo idylické, i když jsou vlastně na hovno. I ty na hovno jsou popsány bezmála jako idylické. Jak píše playada níže – budete je všechny milovat. I ty, kteří chlastají, jsou násilničtí, sobci, … A jak tady píše v jiném komentáři níže kdosi všímavý - Backman je nejpatetičtější autor současnosti. Já dodávám, že i v anglickém významu toho slova.
Jazyk je v podstatě jednoduchý. Skoro bych řekl, že by mohlo jít o knihu pro mládež s mravokárným naučením. Ani násilí není podáváno in natura, jen velmi decentně. Je v ní hodně plků o sportu, hokeji obzvlášť. Ale ne o hře samotné, ani o pravidlech, ale o filosofii, výchově mládeže, fanouškovství, týmu, loajalitě, … A propos, velmi trefný je Backmanův postřeh, že loajalita stojí jak za úžasnými díly člověka, tak za mnoha z jeho nejhorších. Což také v knize ukazuje (Litt vs. Bobo).
Kniha je úžasná i děsná zároveň. Hodnocení mírně nadsazuji, protože, jak píšu hned na začátku, autor rozhodně umí psát. Řemeslně je kniha skvělá, o to víc audiokniha s hlasem Pavla Soukupa. Čte výborně, hodně dramatizuje, občas je hudební vsuvka. Bez jeho hlasu by kniha byla o dost méně plastická a nudnější. I tak se výlet do zapadlého švédského městečka, které žije hokejem, táhl jak týden před výplatou. Ale stálo za to vše s hrdiny doprožít až do sladkobolného konce.
Neskutečná kniha od naprosto senzačního autora. Ano, je tam hodně hokeje, ale myslím, že se dá zaměnit za mnoho vrcholových sportů....první půlka knihy nám představuje postavy (a tady opravdu hodně) a pod jakým tlakem ze všech různých stran žijí, přičemž v podstatě prožívají to, co normálně my každý den. Všichni mají dobré i zlé stránky, budete je chvíli zbožňovat a poté zase ne, myslím ale, že je díky autorovi vždy dokážete pochopit. Nakonec, i dobrý člověk se může dopustit něčeho špatného a každý by měl nést odpovědnost za své činy......
Druhá půlka knihy mě osobně několikrát rozplakala, naštvala a vzbudila pocit čiré nespravedlnosti - několikrát jsem knihu musela odložit a dát si pauzu - určitě nejsilnější příběh od autora.
Autor vás nějakým záhadným způsobem donutí mít rád všechny lidi na světě. To umí málokdo.
Moje první kniha od autora a nezklamala. Téma hokeje je pro mě zajímavé i tím, že můj syn ho kdysi také několik let hrál.
Silný příběh, dokonalé vykreslení charakterů, pocity, vzpomínky. Čtenář proto vlastně chápe, proč ta postava jedná tak, jak jedná, co jí pohání. Je to vlastně sonda do lidského společenství, do smečky.... Já to tvrdím už dávno, že lidé jsou zvířata, jen musí přijít ten impuls, kdy se začnou tak chovat. Hejno, stádo smečka, společenství, to množství bytostí a jedinců vás strhne a je velice těžké tomu odolat a opravdu udělat to co je správné. Nejtěžší je si to přiznat, protože jsme si sami jistí jak bychom reagovali v takové situaci? Jako rodič násilníka, jako rodič oběti, jako svědek nebo jako přihlížející? To zjistíme až v situaci když se do ní dostaneme, což doufám, že se nikdy nestane, ale veřejně se přiznávám, že mě byla povahově nejbližší Mira.
Příběh je za mě psaný velmi rozvláčně a bavit mě začal až ke konci. Konec příběhu mě přiměl k tomu, abych se pustila i do dalšího dílu. Prostředí města, které žije jen hokejem, je hezky popsáno, včetně vykreslení jednotlivých postav. V knize je spousta zajímavých myšlenek k zamyšlení.
Wow, ta je opravdu skvele napsana!
Autor behem knihy ctenare pripravuje na to, co se muze stat, ale popravde mi to vyrazilo dech. Nevim proc, ale cekala jsem spis vrazdu :)
Skvely, brilantni a necekany.
Je to takova sonda do zivota malomesta se vsim vsudy..
Nedočteno - Tak určitě nejsem cílová skupina, ale chtěla jsem zkusit něco jiného než obvykle. Kniha, přestože má krásný sloh, kapitoly nepostrádají i vtipné momenty a je určitým způsobem dojemně lidsky moudrá, na mě celkově působila strašně depresivně. Hokeje (uznávám, že mám vůči tomuto sportu předsudky) je tam na mě až příliš, ale to se bude fandům hokeje naopak moc líbit. Asi je to pěkná kniha .... jen ne pro mě.
V první třetině (ať použiji symbolicky hokejovou terminologii) knihy jsem byl docela zklamán, zklamán z toho, že jsem se bál, že Backman svoji sestupnou tendenci Medvědínem jen potvrdí (protože po výtečném Muž jménem Ove jsem se vyloženě protrápil hroznou Babička pozdravuje a omlouvá se). Naštěstí knížka od jistého okamžiku chytne celkem lauf a udrží si ho až do konce, víceméně. Tedy takhle- pořád je to klasický Backman, tedy spisovatel, který se, očividně, snaží být hodně současný a hodně cool. Vážně, na začátku knihy jsem jej podezříval, že si jednoho dne otevřel na jedné kartě Twitter (protože je to moderní člověk a má účet na sociální síti) a tam se dočetl o #MeToo. No a na druhé kartě se díval přes stream (protože je to moderní člověk, co se nedívá na televizi) na NHL... Nejvíce patetický spisovatel dneška, brrr.
Skvěle vykreslené vztahy mezi lidmi na malém městě, rivalita mezi hráči hokeje, do toho dívčino trauma ze znásilnění na večírku. Parádně vystižené jsou i reakce dospělých - rodičů, podnikatelů. Jedná se o propracovaný příběh, který příliš neoplývá dějem, je cenný spíš sondami do charakteru, chování a jednání postav. A rozuzlení na konci mě teda dostalo. Lepší konec fakt nevymyslíš.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Kniha Medvědín je v
| Právě čtených | 49x |
| Přečtených | 2 860x |
| Čtenářské výzvě | 453x |
| Doporučených | 295x |
| Knihotéce | 694x |
| Chystám se číst | 869x |
| Chci si koupit | 149x |
| dalších seznamech | 23x |
Dobrá kniha musí mít dobrý začátek a dobrý konec. Pokud je trochu horší to mezi, dá se to přežít. Musím uznat, že asi půl knihy bylo otravné opakování toho samého dokola a hokejové filozofování, ale začátek mě nadchnul a konec překvapil. Nakonec to byla celkem dobrá knížka, přestože úplně jiná než Ove.
Posloucháno jako skvěle namluvený audiobook.