Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Sedm příběhů zaklínače Geralta. Meč osudu je několikátou povídkovou sbírkou o Geraltovi, trubadúrovi Marigoldovi čarodějce a Yennefer, kde se jejich osudy všemožně kříží a rozpojují, aby se nakonec všichni opět setkali. Hlavním hrdinou tvorby Andrzeje Sapkowského je zaklínač Geralt z Rivie. Jako nájemný hubitel upírů, vlkodlaků a všemožných nebezpečných netvorů pochopitelně ovládá bojové a magické techniky nezbytné pro své zaměstnání. Nicméně není pouze chladnokrevným profesionálem, a už vůbec ne jedním ze superhrdinů, jimiž se žánr fantasy jen hemží. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, ale naopak je nucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a vesměs též nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přes své pozitivní působení jsou zaklínači odsouzeni k vyhnanství na samém okraji společnosti, která sice působí vnějškově středověkým dojmem, avšak mnoho jejich atributů je převzatých ze současnosti. (Dotisk tohoto vydání proběhl v roce 2008.)... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Miecz przeznaczenia , 1992
více info...
Přidat komentář
Tak konečně jsem se dostala, k této klasice a jsem ráda. Sice jsem předem viděla seriál, ale nijak to nevadí, jelikož většina povídek se zfilmování netýkalo, což mě potěšilo :-)
Má první zkušenost se Zaklínačem. Musím říct, že mě to od první stránky pohltilo. Nyní nejenže se chystám na další knihy, ale také úspěšně pokračuji v druhém dílu hry na Xboxu :)
Škoda, že jsem neměla v poslední době moc času na čtení. Druhý povídkový díl se mi zdál ještě lepší než ten první...
Vše už bylo řečeno v komentářích. Sapkowski má jedinečný fantasy styl, který musí chytit i toho kdo fantasy zrovna nevyznává. 5 hvězdiček, to je bez debat!
Ještě lepší než první díl.Trochu drsnější, ale na vtipu to neztrácelo.Závěrečný epilog byl skvělý!
Oproti prvnímu dílu se přitvrdilo, což je moc dobře, cynický humor zůstal stejně cool. Pro mě úžasný sborník, ke kterému nemám moc co říct. Snad jen - u povídky "Trochu se obětovat" jsem uronil nějakou tu slzu a nestydím se za to. Hrozně mi to trhalo srdce...
"Stydím se, Geralte, tak moc se stydím. Za to, co cítím, za to co je jako nějaká prokletá nemoc, když se třesu jako v zimnici, nemohu nabrat dech.. "
Stejně jako u prvních povídek, i tyto byly vtipné a skvěle napsané.
Pro mě nejkrásnější byl asi epilog, kde něco končí, něco začíná...
Je to zajímavé, vtipné, dobře se to čte i přes to, že jsou děje trochu napřeskáčku, ale to se postupně pospojuje.
Velké mínus je to, že se jedna kniha dá přečíst za den a pak je to trochu drahé čtení :)
Pátou hvězdu dávám za svatbu s Yennefer, je to moje srdeční záležitost ;)
Jak já jsem se těšil za závěrečný epilog, to je přece jenom taková skvělá a záživná švanda. Ach jak moc bych si přál tam být s nimi, popíjet a vytrácet se, abych se mohl zase navracet...Sbírka stejně jako díl první nedocenitelná a pro zaklínačské universum naprosto nepostradatelná. Jak jsem se jen nasmál při Věčném ohni a představách, jak ve skutečnosti vypadá ono malé stvoření, tak jsem si trpce zadumal při Střípku ledu, kde je všem jasné, že je to ze života...Všech sedm příběhů bych ohodnotil nejvyšším možným hodnocením a opět vzdávám hold autorovi. Dumna Polska
Podobně jako kniha první - opět hezké povídky, které zaujmou, jsou velice čitvé a připravují čtenáře na ságu o zaklínačovi a Ciri.
Povídky jsou spíše temnější, což osobně já považuji za velké plus. Každý příběh v sobě nese velice zajímavou otázku na zamyšlení. Některé byli opravdu mistrovské dílo a některé trochu slabší, avšak žádná nebyla vyložené špatná a nudná.
Co dodat, prostě svět Sapkowského kombinující slovanskou a severskou mytologii mě nikdy nepřestane bavit a udivovat.
Nejtemnější díl povídek, Geralt je tu ještě více v depresi než obvykle. Osud, lidé, příšery, kouzla, tajemno, nevyhnutolenost a nepoučitelnost všech vzít v potaz své chyby z minulosti a ne si z nich brát příklad. Je výborné jak Sapkowski dokáže hrát ve fantasy hávu na záporné vlastnosti lidské civilizace. Potěší perfektní nesourodá protikladná dvojice Ciri a Geralt, nebo ty nymfy Braen a spo. Kdo by v těch všech elfech a dalších utlačovnaných menšinách nepoznal indiány vyhubené během kolonizace Ameriky. Navíc je to všechno ve vynikající hávu slovanských i jiných pověstí. Geralt si tu sáhne na dno a i když poslední povídky, svatba s Yennefer, je trošičku moc pozitivní vzhledem k tomu zbytku, zvláště ten zvrat se čtrnáctým jménem. Každopádně celá série přede mnou a nepochybuji, že autor mi stihne ještě pořádně nahnat husí kůži. Teď je každopádně nutné vyhnout se dvojsečnému meči osudu a prolít krev elfů.
Skvělé prodloužení a uvedení toho jaký Geralt z Rivie je a příprava na výpravu za příběhem Geralta a Ciri. Spousta povídek se udržela v dokonalosti prvního dílu, ale našla se tam jedna nebo i pár menších pasáží, které doslova boleli jako šlehání nymfy stříbrným prutem. Tohle bylo prostě skvělé, nemám k tomu více co říci. Na povídky se přenádherně vzpomíná, protože jsou unikátní... a nyní nechť hon započne!
Konec povídky Trošku se obětovat musím číst vždycky několikrát za sebou, i když už ji znám téměř nazpaměť. Neskutečná krása.
Štítky knihy
polská literatura meč a magie bájní tvorové zaklínači příšery, monstra fantasy dvojníci, dvojnictví
Část díla
- Hranice možností 1991
- Meč osudu 1992
- Něco končí, něco začíná 1993
- Něco více 1992
- Střípek ledu / Úlomok ľadu 1992
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Druhý zaklínač mě nadchnul ještě více než ten první. Doporučuji.