Pět neděl v baloně
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61713/pet-nedel-v-balone-61713.jpg
4
1026
149
Nezkrácené vydání s francouzskými ilustracemi. Román vypráví o dobrodružné výpravě doktora Fergussona, který se svým přítelem Richardem Kennedym a sluhou Joem Wilsonem podnikl výzkumnou cestu řiditelným balónem Viktoria (balón byl vybaven zařízením umožňujícím libovolný vzestup a sestup, a tak mohl vzduchoplavec využívat větrů vanoucích v různých výškách rozdílným směrem) nad pevninou tehdy ještě neprobádané Afriky.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2009 , NávratOriginální název:
Cinq semaines en ballon , 1863
více info...
Přidat komentář
Verneovky jsem četla jako dítě a teď jsem po ní sáhla kvůli splnění bodu Čtenářské výzvy. Navíc jsem ji četla jako eknihu a nestačila jsem se divit zvláštnímu stylu starého jazyka. Navíc jsem postrádala mapu území, kterými vzduchoplavci proplouvali, protože jména míst mi jen výjimečně něco připomínaly. Myslím, že pro dnešní děti už by v tomto překladu byla kniha nesrozumitelná, spousta technických údajů pro laiky nezajímavých. Takže bod Čtenářské výzvy splněn, ale myslím, že Verneovky už si odpustím.
Dobrodružný příběh jak se patří. Samozřejmě je třeba přihlédnout k datu, kdy dílo vyšlo, ale zároveň máme možnost číst o tehdejším pohledu na dnes již známý a probádaný kontinent.
Opravdu jsem myslela, ze se knihou neprokousu. Kdysi davno jsem cetla Dva roky prazdnin, jinak me Verne minul a tohle me docela dost odradilo zkouset dalsi. Zacetla jsem se az v polovine knihy a I tak zadna slava.
Verneovky jsem hodně četla na základce a už tenkrát mě nadchnuly. Myslím, že jediná kniha, co se mi snad nelíbila, byly Děti kapitána Granta. Ale co bylo v očích dítěte, to už může být teď jinak. Líbí se mi, jak Verne strhne čtenáře prakticky od první stránky. Rychle, poutavě, nemilosrdně. Žádné dlouhé ciráty kolem a kolem. Samozřejmost, jak kanibalové někoho upečou. Jedna rána a padne mrtev ... Tohle je prostě tak přímočaré v tom dnešním "okolo horké kaše chodícím" světě. Vlastně mě to překvapuje, že doba je tak rychlá, a přesto v ní chybí přímočarost. No nic, zpátky ke knize. Moc by se mi líbilo, kdyby tohle dílo bylo zfilmováno. Už jen ta představa samořiditelného balónu, je neskutečná. Se všemi těmi zážitky, které se jim při cestě připletly do cesty. A v jedné části, když autor hovoří o udržitelnosti zdrojů, páááni, skutečně uměl vidět do budoucna. V překladu to sice překladatel vysvětluje, že to Verne špatně pojal, ale ejhle, o více jak sto let a máme to tady. Pro mne je to mistr. Sákryš, to jsem se rozvášnila :o):o):o)
Verneovky mě v dětství minuly. Napravit jsem se to chystala už delší dobu, ale opravdu jsem se k tomu dostala až díky čtenářské výzvě 2020. Z pohledy dospělého člověka 21. století to pro mě bylo docela nudné obzvláště řada jmen objevitelů a cestovatelů a jejich objevů. Samotná cesta Fergussona, Kennedyho a Joea už byla záživnější, ale že bych měla chuť si to přečíst znovu... U této knihy jsem ráda, že jsem ji jako dítě nečetla, určitě bych ji odložila a nikdy nedočetla.
V době napsání to ale musela být naprostá bomba, proto se nyní zdržuji hvězdičkového hodnocení.
Upřímně, že začátku jsem se nad každou větou ušklíbal a v duchu kroutil očima nad tou předvídatelností a patetismem. Naštěstí jsem se nakonec dokázal silou vůle začíst, za což jsem si následně až do poslední stránky blahopřál. Ačkoliv tentokráte moje staronové shledání s Verneem dopadlo celkem zdárně, bojím se, že koronténa mne nakonec donutí sáhnout k staršímu obsahu mé osobní knihovničky. A to už by nemuselo být hezké.
Kniha, která pojednává o výpravě do tehdy nepříliš prozkoumané Afriky. Z tohoto pohledu je zajímavé srovnat, co víme o Africe dnes. Pan Verne měl určitě velkou fantazii a cesta balónem není sama o sobě nezajímavá, ale bohužel pro mě, kniha byla místy až moc popisná a celé se to trochu vleklo. Líbily se mi ilustrace.
Celý dojem z knihy pro mě vystihuje pár vět ke konci příběhu: „Taková cesta, jako byla naše, nestojí celkem za nic, a kdo dychtí po rozčilení, tomu radím, aby jí nepodnikal; člověku se na konec znechutí, a kdyby nebylo příhod na jezeře Čadském a na Senegale, myslím opravdu, že bychom byli umřeli dlouhou chvílí!“
Ze začátku jsem nevěřila, že mě tahle knížka takhle chytne. Koneckonců jsem v rukou měla překlad z roku 1923 a četlo se to obtížně. Ale jakmile se doktor Fergusson, jeho přítel Kennedy a sluha Joe ocitli ve vzduchu, už jsem se nedokázala odtrhnout. To byla jízda! Nebo spíš plavba? Vzduchoplavba! Moc jsem si to užila, byla jsem napjatá a i když jsem věděla, že to určitě zvládnout, protože v tomhle typu knížek to prostě musí zvládnout, chvílemi jsem trochu pochybovala, jestli na západní pobřeží Afriky dorazí všichni tři hrdinové.
Jasně, místy mě to štvalo - skoro až zbytečné zabíjení zvířat (slonů, lvů, hrochů... - Kennedy byl lovec a pořád by do všeho střílel) a také opravdu hodně silná xenofobie a nevraživost a jakási lhostejnost vůči černochům. Inu, jestli by tohle někdo trochu poupravil v novodobém překladu, to by mě zajímalo. Ale s ohledem na dobu, v níž text vznikl a v níž byl potom přeložen... Vlastně mi nezbývá než to přijmout a tolik se nad tím nerozrušovat. Tak jako lidé potřebovali dlouhá staletí, než se dokázali vznést do vzduchu, tak potřebují nějaký čas na to, aby se povznesli nad své předsudky.
Poslouchala jsem audioknihu, díky letošní výzvě. Jinak je to moje první Verneovka.
Je pravda, že tato verneovka patří mezi ty, z dnešního hlediska, nudnější. Ovšem pokud se člověk přenese do dob, kdy kniha vznikala, musí smeknout klobouk a hluboce se poklonit před autorem, který uměl psát tak fantastický, že jeho knihy čteme i dnes.
Z pohledu současného člověka je strašně nepříjemné tuto knihu číst, z mnoha různých důvodů.
Těžko knihu posuzovat z pohledu dneška, nerada bych jí ublížila. Ve své době musela být strhující. Mě teď ve 21.století zase tolik nezaujala, ale na druhou stranu byl krásný tajemný pocit držet v rukách starou osahanou knížku a prohlížet vážně úžasné ilustrace,které působí samy o sobě velmi historicky...
Díky výzvě jsem znovu šáhla po knize J. Verna. Jako dítě jsem všechny jeho knihy přečetla. Pěkná vzpomínka
Joo to byly casy, kdyz ste si mohli litat nad afrikou a strilet cernochy a araby jak na pouti. Ochrance zvirat kniha asi taky moc nepotesi.
Přečteno kvůli letošní výzvě. Verneovky jsem jako malá milovala, ale tahle patřila k těm, které mi z nějakého důvodu unikly. A teď, po přečtení v těžké dospělosti, možná tuším proč - já už tehdy měla nos na ta lepší díla z autorovy tvorby. To není kritika. Pět neděl v baloně se číst dalo, pár myšlenek se mi zalíbilo a půjdou do knihy výpisků... ale nebylo to nic, z čeho bych byla oslněná a uchvácená, jako kdysi z Tajuplného ostrova, Dvaceti tisíc mil pod mořem, Vynálezu zkázy, Dětí kapitána Granta a podobně. V Pěti nedělích mi chybělo větší drama (epizody se zachráněným knězem a vyskočivším Joem nestačily, pardon)... a postrádala jsem tu hlavní "verneovinu" - větší scifi motiv. Tohle byl vlastně takovej trochu vyšperkovanej cestopis. Místy se konala dokonce i nuda, zejména u exkurzů do historie objevování Afriky všemožnými cestovateli. Ano, čtenáři 19. století to nejspíš populární formou mohlo rozšířit obzory a ponětí o světě... ale dnešního už to asi tolik nestrhne.
Sečteno, podtrženo, průměr - slušná kniha, jejíhož přečtení rozhodně nelituju, ale vracet se k ní asi nebudu.
Geniální spisovatel, který předběhl svou dobu. Afrika byla atraktivní a málo prozkoumaný kontinent a myslím, že i dnes stále je. Taky se nachází blízko Evropě. To je fajn nápad vybrat si pro cestování právě balón. Pro mě je to velmi zajímavý způsob jak se někam vydat. Dokonce se mi to i líbí, ale do balónu mě nikdo nedostane ani párem pivovarských volů. Radši to budu jistit ze země. Takže takto cestujo alespoň v knižním vesmíru.
Také jsem četla kvůli výzvě. Asi už vím, proč mě nikdy Verneovky nenadchly. Vzpomínám si, že jsem v dětství pár začala číst, ale po pár stránkách je zase odložila.
První čtvrtina naprosto nezajímavá, samá technická data, letopočty a jména cestovatelů, nudné popisy jejich cest, které bez mapy člověku nic neřeknou... Já to doslova přetrpěla.
Ale když se pak konečně začalo něco dít, tak už to bylo fajn.
No, moje první kniha od Verne a to jen "kvůli" čtenářské výzvě 2020. Měl jsem fakt problém vydržet první cca 1/4, kdy se děj rozjíždí, řeší se samotná cesta, vynález atd. Jako za mě pomalý a nudný děj. Ale pak se to "rozjede" (jako stále je to oproti dnešní rychlé době velmi pomalé tempo) a zbytek knihy je vlastně celkem i OK. Je hodně znát, že je to zkrátka kniha z poloviny 19!!! stolení a i ten český překlad z poloviny 20. století. Asi tak. Ale nakonec jsem se rozhodl pro 3 hvězdičky z pohledu čtenáře 21. stolení :)
Štítky knihy
cestování balóny vzduchoplavba objevitelské cesty
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Kniha Pět neděl v baloně je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 1 639x |
| Čtenářské výzvě | 294x |
| Doporučených | 67x |
| Knihotéce | 648x |
| Chystám se číst | 176x |
| Chci si koupit | 31x |
| dalších seznamech | 13x |
Moje první Verneovka a musím říct, že se nestíhám divit, jak neskutečně mě kniha chytla.
Akce se střídala s popisem v příjemných rozestupech, ale zároveň nemůžu říct, že by se v knize nic nedělo. Je přímo nabytá různými dobrodružstvími.
Postavy mi přirostly k srdci (hlavně Joe). Bylo to vtipné, napínavé, pochmurné a radostné.
Ze začátku jsem se musela asi 50 stranami celkem přemáhat a zvykat si na starý jazyk, ale poté, jak jsem ten začátek překonala už to šlo samo a kniha mě vtahla do děje.
Jsem spokojená. Je to přesně to co jsem od toho čekala.