Maryša
Alois Mrštík , Vilém Mrštík
Příběh Maryši, dcery sedláka, a chudého Francka se odehrává na moravské vesnici devatenáctého století. V dialozích je užito nářečí charakteristického pro danou oblast. Maryša je rodiči nucena vdát se za vdovce Vávru, jehož jediným zájmem je vyrovnat dívčiným majetkem své dluhy. Francek odchází na vojnu, aby se po letech vrátil a postavil svou milovanou Maryšu před mravní dilema. ... celý text
Přidat komentář
Jako čtení to asi moc neosloví, ale kdo viděl představení ve Zlínském divadle, chápe proč dávám 4*
Štítky knihy
láska zfilmováno česká literatura venkov svědomí moc vesnice realismus (literatura) dramata český venkov
Kniha Maryša je v
| Právě čtených | 19x |
| Přečtených | 4 754x |
| Čtenářské výzvě | 548x |
| Doporučených | 91x |
| Knihotéce | 369x |
| Chystám se číst | 282x |
| Chci si koupit | 42x |
| dalších seznamech | 30x |
Nesouhlasím s tím, že Maryša při čtení neosloví. Není v kánonu českého dramatu jen tak pro nic za nic, ale pro to, že je to unikátně intenzívní drama. Děj je krásně vystavěný a dává nám sledovat postavy a jejich tragédie, při nichž se lidsky lámou až to praští, velmi intimně. Skvostný je jazyk autorů, jejichž dialogy kromě regionální venkovské atmosféry navozené skvěle zpracovaným nářečím srší obrovskou silou při střetech tak mohutných osobností, jakými jsou (ať v dobrém či zlém) Maryša, Francek, Lízal i Vávra. Při tom snad jen okoralé srdce může zůstat nerozjitřené. Scény, kdy se Maryša vzpíná k poslední vlně odboje, ovšem se smutnou jistotou své prohry, nebo kdy Lízal v hospodě rozkrývá své zubožené svědomí, nabízejí takovou dávku lidství, že je možné číst je s velkým požitkem znovu a znovu.
Vnitřní sílu Maryši dokazuje již to, kolika jevištními interpretacemi dokázala oslovit diváky, v kolika různých historických kontextech fungovala. Jen je nutno dát si pozor na to, že zdaleka není jen o zaostalém hamižném venkově, ale o věcech mnohem univerzálnějších.
Dodatek: poznámky o tom, že kniha je nuda, ale divadlo může být/je dobré poukazují na to, že se drama číst neumí a že člověk potřebuje, aby za jeho myšlení, fantazii a empatii pracoval režisér. Což nemyslím nijak útočně. Číst drama se neučí ani nenosí, takže těžko čekat od čtenářů zázraky.