Marťanská kronika

03.01.2014

Nádherné, působivé, dojemné, kruté, filozofické pojednání o živočišném druhu Homo sapiens, o to působivější, že se na sebe sama můžeme podívat z nadhledu obyvatel planety Mars. Otázkou zůstává, kdo je vlastně mimozemšťan?

Moc jsem toho nečetla, ale moc mě to ani nezaujalo. Četla jsem to už docela dávno, možná to bude tím. :)

30.09.2013

Marťanská kronika je soubor na sobě nezávislých povídek, které ale jako celek udávají do podvědomí čtenáře vývoj situace nového života na Marsu. Některé povídky jsou vynikající, některé spíš jen do počtu stránek. Nejvíc mě asi mátli marťané - téměř každá povídka, která se o nich zmiňovala (moc jich ale není), je popisovala úplně jinak - úplně rozdílná těla i jiné povahové rysy (někdy jsou k lidem apatičtí, někdy přátelští, jindy lidé kvůli nim záhadně zemřou, tzn by se dalo vyvodit, že jsou něpřátelští). Nejsilnější a nejzajímavější povídky pro mě byly určitě Výlet na milion let (podle mě vyvrcholení celé knihy), a obecně povídky z roku 2026 (skvěle vybarvují mimo jiné pocity stísnětosti z prázdnoty a opuštěnosti), dále Usher II., Marťan, ...ač bude stejně luna plát, Třetí expedice, Má duše se vznáší ve výši. Některé další povídky jsou zajímavé pouze v kontextu knihy jako celku, protože podtrhují a vykreslují náladu na Marsu v daném období.
Také nemohu neokomentovat dodatek od pana Vrby k výtisku z roku 1963, spíše jako kuriozitu pro dnešní dobu, protože jsem byl téměř fascinován tím, jak plynule přešel od zamyšlení o knize k (pro mě dost nevhodnému) zamyšlení o politice á la komunismus je nejlepší a kapitalismus a vše americké vede k záhubě, ale hlavně tím, že George Orwela nazval duchovním otcem sci.fi podliteratury a braku a to kvůli jeho románu 1984. Ale je chválihodné, že té době vůbec mohly československé oči spatřit knihy jako je tato - a dodatek byla asi jen protiváha, aby čtenář nezačal být příliš svobodomyslný.

09.09.2013

První seznámení s Rayem Bradburym příjemně překvapilo. Forma povídkového románu byla skvělou volbou! Čekal jsem nějaký komplexní pohled na podstatu lidstva a společnosti na pozadí příběhu o kolonizaci Marsu, namísto toho jsem dostal jen střípky, letmé pohledy do zákulisí lidské duše v lehkých osobitých povídkách, které, ač jsou občas provázané, jsou velmi odlišné a žánrově různorodé. Společné mají to, že jsou všechny skvělé.

08.06.2013

K tomuto niet čo dodať. Všetko podstatné už bolo napísané v názoroch pod tým mojim. Dokonalé dielko, ktoré v krátkych poviedkach vystihuje podstatu ľudstva a hlavne núti zamyslieť sa nad ním.
Niektoré poviedky boli zaujímavé, iné menej, ale z celkového pohľadu je Bradburyho Marťanská kronika knihou, ktorú môžete čítať stále dokola a bude trvať asi veľmi dlho, kým omrzí. Ak vôbec niekedy...

08.06.2013

Dokonalé... Je jen málo knížek, kterých si opravdu cením a ke kterým se vracím a Marťanská kronika je jednou z nich. Bradbury v ní nádherně vystihuje různé charaktery lidí jako jednotlivců ale také lidstva jako celku (byť jeho orientace na Ameriku je zřejmá). Když jsem ji četla poprvé asi před deseti lety běhal mi z ní mráz po zádech, teď ve mně zanechala zvláštní děsivý pocit z toho, co po nás vlastně zůstane a opět jako před lety mě donutila se zamyslet... Každá povídka je originální a svým způsobem geniální. Sci-fi, trocha antiutopie i napětí, ze kterého běhá mráz po zádech, ale také jeden pohled na lidskou civilizaci to je Marťanská kronika.

05.06.2013

Tato kniha me dostala. Oblibil jsem si ten jejich blazinec :)

20.05.2013

Miluju tu ukrytou nostalgii v povídkách Marťanské kroniky. Byl jsem "tam" s první, druhou i třetí výpravou v jedné, druhé i třetí dimenzi, zažil osamělost posledního obyvatele, schizofrenii vyzvánějících telefonů, i trapné setkání poslední pozemské dvojice. Rád se na Mars s panem Bradburym znovu vrátím! A ne jednou.

Je zvláštne sledovať, ako sa v jednotlivých komentároch často opakuje vzor "nie som fanúšik sci-fi, ale toto ma zaujalo". Ja fanúšikom sci-fi som, a z toho asi trochu pramení aj moje rozčarovanie.

Nad nálepkou "sci-fi" sa totiž v prípade tohto diela vznášajú otázniky. Áno, odohráva sa to v budúcnosti. Áno, odohráva sa to na inej planéte. Áno, ľudia tam používajú neznáme technológie. Stačí to, aby si kniha zaslúžila označenie "sci-fi"? Nuž, asi áno. Ale rovnako dobre by sa tento príbeh/príbehy mohol/mohli odohrávať v akomkoľvek čase na akomkoľvek mieste na Zemi. Bez toho, aby sa zmenila výpovedná hodnota.

Celkový dojem - nie je to zlé. Autor je celkom nápaditý a niektoré (niektoré!!!) poviedky sú naozaj výborné. To je trochu aj slabina diela - prakticky neobsahuje silnejší, rozvinutejší príbeh. Poviedky sú (na niekoľko výnimiek) prepojené len voľne. V podstate celé dielo sa točí okolo jednej nosnej myšlienky - úpadku ľudskej kultúry. Stači to, aby si kniha zaslúžila označenie "obľúbená"? Nuž, to je individuálne. U mňa žiaľ asi nie :)

10.05.2013

Bradbury píše dvěma různými styly, z čehož ten jeden je dost těžko stravitelný a pro mě nezajímavý. Ovšem celá tato sbírka je opravdu téměř geniálním dílem. Některé povídky se čtou jedním dechem. Je to zcela nadčasové dílo a díky autorovu poetismu a tomu, že se nezabývá technickými záležitosmi, působí veškeré až pohádkové části zcela reálně a uvěřitelně.
Ke knize jako takové jen dodám, že doslov Františka Vrby je poplatný hlavně době, kdy vyzdvihuje antiamerikanismus a např. zmiňuje Orwellův román 1984 jako základ brakové literatury. Krátkou bibliografickou poznámku napsal Josef Škvorecký. Ilustrace Vladimíra Fuky jsou pro mě skoro odpudivé, působí jak obrázky u psychiatra a kdo je chápe, musí být znalec výtvarného umění. 95%, 10.5.2013.

04.04.2013

Geniální kniha a pro mě jedno ze zásadních děl světové literatury. Ray Bradbury se vypravil na cizí planetu aby dokonale obnažil tu naší.

19.03.2013

Pěkně napsané, jednotlivé příběhy vytváří nádhernou celkovou kompozici, které se posunuje v čase. Některé záležitosti jsou vysvětleny, jiné napůl, něco zůstává tajemně neodhaleno po celou dobu. Do příběhu se dá nádherně vžít, úplně Vám budou naskakovat obrázky před očima. Moc hezké čtení.

16.03.2013

I když sci-fi není zrovna můj nejoblíbenější žánr sáhl jsem po knížce k maturitní četbě a zalíbila se mi. Vřele doporučuji

03.01.2013

Marťanská kronika byla první knížka, kterou jsem od Bradburyho četla, takže jsem nevěděla, do čeho jdu. Proto jsem ze začátku byla mírně v šoku z toho, jak lehce autor likviduje jednu posádku za druhou a nebere si k tomu žádné servítky. Kdo autora zná, nemůže ho to překvapit. I když je kniha sbírka povídek, nepůsobí tak. Jednotlivé příběhy na sebe navazují, takže spíš vytvářejí dojem kapitol.

31.10.2012

Tak tahle kniha se mi tolik zalíbila, že jsem si ji prostě musela koupit do své knihovničky. Četla jsem ji již několikrát a vždy tam najdu něco, co mě opravdu chytne či zaujme.

16.07.2012

Jakoby každou povídku psal jiný člověk, vzájemně na mě působily opravdu rozdílně, jakoby spolu ani nějak nesouvisely, ale možná v tom jsem objevil tu krásu. Protože pokaždé, když jsem četl další část, tak jsem ochutnal z Bradburyho Marsu něco jiného, jinak chutnajícího.
A druhá věc - málokdy si říkám, že autor má opravdu krásný styl, ale u tohoto Bradburyho díle jsem si to řekl hned několikrát.

01.07.2012

"Na co se tak upřeně díváš, tatínku?"
"Hledal jsem pozemskou logiku, zdravý rozum, moudrou vládu, mír a odpovědnost"
"To všechno tam nahoře?"
"Ne. Nenašel jsem to. Tam už to není. Možná, že už to tam nikdy ani nebude. Možná, že jsme si jen namlouvali, že to tam vůbec někdy bylo."

Jeden kronikářský zápis lepší než druhý. Co střípek, to překvapivý závěr a jemná filozofie. Radost něco takového číst!
Nejvíc se mi líbila pasáž Usher 2 aneb o pomstě milovníka literatury lidem, kteří veškerou nerealistickou literaturu zničili, vymýtili ze Země. Dokonce i všechny pohádky, což je největší zločin. Jakožto také velký kamarád literatury jsem mu naprosto rozuměl. Jeho pomsta byla opravdu stylová :)

20.06.2012

Přesně tohle je ten důvod, proč miluju fantasy a sci-fi literaturu... a protože sama bych to neřekla líp, použiju slova Františka Vrby, který se ke knize vyjádřil v Doslovu.

"Někteří umělci a básníci si ve fantastické science fiction našli svůj nový prostředek, nový způsob vyjádření pro životní pocity současného člověka a jeho vztahu ke světu. Uvědomili si nesmírně rostoucí zájem široké veřejnosti o převratné vědecké objevy a technické zázraky posledních desítiletí. A zároveň rozpor mezi skvělostí těchto objevů a strašlivou možností jejich zneužití.
Sama literární forma vědecké fantazie je tedy odrazem velmi naléhavých problémů dnešní skutečnosti a není proto divu, že po ní sahají i autoři, kteří patří k nejpřemýšlivějším a nejcitlivějším. Využívají populární formy, aby vštípili zrnko vážné myšlenky i čtenáři, který by před reálnou nefantastickou vědeckou studií nebo před pokrokovou vědeckou analýzou společenských problémů otráveně či zděšeně ucouvl.
Forma fantastické fikce se stává nejednou inteligentní kamufluží pro myšlenky, které by jinak narazily."

Jak může s něčím takovým soupeřit Stmívání, Smečka nebo i Hunger games?

03.06.2012

Vše výstižné už napsal paulhunter...

...tedy velmi chytlavý román (otevřeno a dočteno na jeden zátah během sobotního odpoledne) ve formě zřetězených povídek, který je neuvěřitelně aktuální i po více jako 50 letech od svého vzniku. Bradburyho sci-fi je prostě jiná... řekl bych silně humanistická a v jistém smyslu to vlastně sfi-fi ani není, hlavně ve srovnání např. s Clarkem. Ale možná o to více obsahuje myšlenek a témat vhodných k zamyšlení.

Je pravda, že některé povídky osloví více, některé méně; tak už to u povídkových sbírek bývá. Já kromě těch, o kterých psal paulhunter, zmíním ještě jednu povídku: „Přijdou vlahé deště“. Pro mě velmi, velmi silná minimalistická záležitost a mistrovský literární kousek. Poprvé jsem se s ní setkal už v páté třídě základky a už tenkrát mi učarovala, hlavně scénou stínových postav na zdech domu...