Potoky krve

25.06.2015

Moje první knížka ze světa MKP. Uznávám, že je asi celkem nelogické začít zrovna touhle knihou, bez jakékoliv znalosti a fungování onoho světa, ale tak co už, i tak jsem si tenhle šálek čistokrevné fantasy užil.

Potoky krve.
Nejkratší povídka, vlastně taková seznamovací. Setkáváme se s charistmatickým nekromantem Bauchelainem, dále s jeho tajemným, divným, úchylným kolegou Korbalem Špičákem a jejich sluhou, smolařem, podpantoflákem, se slušným náběhem na feťáka Emanciporem Reesem. A už hned v první povídce člověk pochopí, že tam kde tahle trojce zavítá, poteče krev a sto let tam tráva neporoste. 75%

Klidné vody Předejsmíchu.
Vtipné, akční, absurdní, fraška. Autor se zde prostě baví, a já se bavím s ním! 80%

Zdraví mrtví.
Město Malebné, zdraví nezdraví životní styl, nespokojení občané a nabídka pro naše trio, aby opět dělali to co jim jde nejlíp. Aby za sebou zanechali spoušť. No řekněte sami, to se přece nedá odmítnout! 85%

Jsem namlsaný, a doufám že se s těmito třemi nosiči pohrom potkám i v dalších knihách MZP.

29.05.2015

Tři povídky v knize obsažené, představují sólová dobrodružství svérázné dvojice Bauchelain a Korbal Špičák. Ale pozor, nejde o žádné klasické hrdiny, ani megalomanské padouchy. Jsou sice špatnou stránkou společnosti, ovšem rozhodně nepatří mezi ty, co berou bohatým a dávají chudým. Prostě jen sledují vlastní zájmy (studium té nejčernější magie) a všechno ostatní jde mimo ně. A má-li někdo kvůli jejich výzkumu zemřít, nemají s tím nejmenší problém.
Steven Erikson si mě už dávno získal svou fascinující stylistikou, prosycenou absolutním zmarem, realistickým heroismem a hutnou atmosférou, jež jako by vypadla z děl H. P. Lovecrafta. V těchto povídkách se však prezentuje jako komik se smyslem pro ten nejčernější humor a musím říct, že si i tak vede skvěle. Uznávám ale, že jde o tvrzení skalního fanouška, takže předpojatost je v mém případě víc než stoprocentní. Nepochybně to není čtení pro každého, ale jakmile do jeho tvorby jednou proniknete, fantastika už pro vás nikdy nebude tím co dřív.

27.03.2015

Já osobně dávám 1*, byla to docela nuda a musel jsem se donutit to dočíst. Všech 10 předchozích knih jsem lousknul jak nic, ale toto vážně stojí za prd...

05.11.2014

Neředěný Eriksonův černý humor, naštvaní bohové, jejich nebezpeční přisluhovači, všemožní démoni a k tomu všemu párek vykutálených nekromantů s věčně zdrogovaným sluhou, jehož předchozí zaměstnavatelé jsou po smrti. Všichni.

Oproti Knize Padlých jsou Potoky krve vlastně odpočinkovým čtením, které však neztrácí nic z kvalitního psaní, na které jsem od autora zvyklá. Mrtvol je tu na rozdávání a vlastně to, že je někdo po smrti ještě neznamená, že se nemůže do děje vrátit. I když mu sem tam upadne nějaká končetina. A občas někdo ztratí hlavu. Doslovně...

Svižné, psané s nadsázkou, s nezapomenutelnými hláškami a s nezvyklým minimem postav (na Eriksona) a jednolitou linkou děje. A musím pochválit i český překlad, líbí se mi způsob, jak se překladatelka poprala se jmény, protože někdy to musel být skutečně oříšek.

Povedený výlet zpátky do Malazu. Pane Eriksone, pište dál!

13.08.2014

Prečítala som len prvú poviedku a začala druhú, ale nudí ma to, je to morbídne, tak nejak strohé či stručné, ide to úplne mimo mňa, takže sa nebudem nútiť to čítať ďalej.