Měsíční zahrady
Steven Erikson (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/112781/bmid_mesicni-zahrady-4nY-112781.jpeg
4
916
193
Malazská Kniha padlých série
< 1. díl >
V rozlehlé Malazské říši to vře, podrobené státy téměř vykrvácely během dlouhých let nekonečných válek, čistek a bratrovražedných bojů, a také při srážkách s pánem Měsíčního Kamene. Císařovna Laseen však dál vládne tvrdou rukou s pomocí svých obávaných asasínů. Nyní svůj nenasytný zrak upřela na Darúdžistán, poslední ze Svobodných měst Genabakis, starobylou a ušlechtilou baštu nezávislosti, která ještě vzdoruje. Nicméně říše není jediným hráčem v této hře. Svůj první tah ze stínů učinila ještě zlověstnější síla… Tato skvěle vymyšlená epická sága je zasazená do dokonale ztvárněného světa a uvádí do říše fantasy literatury nový zajímavý hlas. Přináší chytrou a napínavou zápletku, temnou a složitou mytologii, divokou a vrtošivou magii a houf přesvědčivě napsaných postav.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2002 , TalpressOriginální název:
Gardens of the Moon , 1999
více info...
Přidat komentář
Pod vlivem recenzí jsem koupil celou sérii a po přečtení Měsíčních zahrad celou sérii prodávám. Děj je jeden velký zmatek, vracím se ke Kolu času :-)
Hodnotím z hlediska, že mám načteno už 8 dílů, takže se mohu ohlédnout zpátky a popřemýšlet o tom, jaký byl začátek. Rozhodně bych nebyla kritická k lidem, kteří první díl nedokázali přelouskat. Mne si Erikson začal pomalu získávat až druhým dílem, kde jsem se dočkala více prohloubených postav a aspoň něco základního popisu, jak malazský svět vůbec funguje. A to zjišťuji víceméně doteď. A to byly hlavní problémy Měsíčních zahrad. Člověk aby pořád přelistovával dozadu, z 50% nechápete, jak tohle souvisí s tímto a pak to celé najednou skončí a já si říkala...,,chce se mi opravdu pouštět do dalšího dílu a absolvovat to celé znovu?" Pokud jste v této fázi a kladete si tuto otázku, pak doporučuji, ANO. A to proto, že už mám načteno dopředu a vím, že se to vyplatí:-)Pokud bych někoho chtěla k této sérii přilákat, strčím mu do ruky rovnou díl č.2.
No toto je přeceňovaná sračka, to se jinak nedá nazvat, po 50 str. jsem to ukončil, ten člověk vůbec neumí psát, to je jak náhodný generátor slov, postav a dějů. Je to jak poslouchat kapelu Kryštof. Kdo chce kvalitní fantasy šáhne po trilogii Stín krkavce.
První díl mě zaujal, tak se pustím do dalších. Rozhodně to není tak složité a nepřehledné, jak si tu někteří komentátoři stěžují. Oceňuji, že si autor s vymýšlením a budováním svého světa dal práci. Má to hlavu a patu, autor svůj příběh vypráví vcelku přehledně - na tom že se střídají místa děje a střídavě sledujeme osudy jednotlivých protagonistů neshledávám nic nepatřičného. To třeba takovej Silmarillion co do zástupu postav, různých míst a zemí vyžaduje mnohem víc pozornosti, hledání v mapách apod.
Je to napínavý, chytrý; poctivě odvedený řemeslo. Pět hvězd.
Neee, tohle fakt není oddechová literatura na mateřskou. Zatím jsem zvládla 4 a půl knížky a to už jedu mateřskou č. 2... Začátek bych přirovnala k pocitu, jako když strčíte hlavu do mixéru. Chaos, hrůza, panika. Po přečtení prvních 100 stran na papíře jsem si sehnala celou ságu v digitální podobě a četla na tabletu, přičemž jsem pořád měla bokem otevřené popisy postav, aktuální mapu a fanart malazkých pronárodů. Dost to pomohlo, já se touhle šíleností pomalu začala prokousávat a... totálně tomu propadla. I když jsou tam ve velké míře drsňárny a nechuťárny (mírně řečeno). I když postavy chcípaj, ascendujou, převtělujou a přejmenovávají se hlava nehlava. I když neexistuje místopisná, časová ani astrální kontinuita. I když to čtu už 3 roky a asi mi to vydrží až do důchodu. Je to prostě BOMBA! Ericson je geniální šílenec, vedle kterého jsou knihy od GRRM polívčička z plyšovejch zviřátek.
S Malazem jsem se trápil až do půl 7. dílů, a pak jsem si řekl, že to začnu celé od začátku. A dobře jsem udělal. U již hodnocených dílů nechám i původní komentář, aby bylo vidět, jak se můj pohled na knihu změnil.
Měsíční zahrady jsou obecně považovány za "nejslabší" díl Malazu. I přes to z toho byla při druhém čtení absolutní topovka. Vše začalo zapadat, viděl jsme různé narážky na další děj, orientoval jsme se v postavách a termínech a rázem se z Malazu stala moje nejoblíbenější série. Při prvním čtení mi dost možná uškodilo i to, že jsem hledal náhradu za Píseň ledu a ohně a prostě mi nebylo po chuti, že Malaz není psán stejným stylem, jako Píseň. Tehdy jsem to bral jako něco špatného. Dnes jsem za to vděčný.
-------------------------------------------------------
Původní hodnocení: - ***
Knihou jsem se prokousal snad až na čtvrtý pokus. Problém byl v již tolikrát vzpomínaném hození do děje bez vysvětlení. Svět Malazu jsem si ale oblíbil. Někteří tvrdí, že Kniha padlých je lepší, než Píseň ledu a ohně. První kniha mě o tom ale nepřesvědčila.
Z téhle knihy vím, že nic nevím.. Bylo to na mne strašně hektické a dělalo mi dost problém, se v tom orientovat. Dám tomu ještě šanci, ale obávám se, že tohle nebude literatura pro mne.
Dosti zmatené, jména lítají na jednu na druhou stranu, těžce se v nich orientuje...autor každou chvíli tu samou postavu pojmenuje jinak - Ivan = zbojník -příklad - ano tady to vyznívá lehce, ale ve skutečnosti se v tom orientuje velice těžce, mnohdy jsem se musel vrátit očima cože se básník pokusil vyřčít. Mnohdy to bylo velice složité...¨
I přesto je to úžasný svět a stojí za to jej přetrpět!
Opravdu musím uznat a souhlasit se zarputilými příznivci autora, že tohle bylo opravdu něco neskutečného a mé fantasy srdce plesá. Autorův styl psaní je opravdu použiji to slovo ještě jednou - neskutečný a nutno uznat, že čtenáři rozhodně nic neusnadňuje, prostě Vás do toho hodí, a je jen na Vás, jestli se chytíte nebo to vzdáte.
Není to rozhodně jednoduchá četba, je to rozhodně jedna z těch náročnějších a ještě jsem nezažila, aby autor takhle čtenáře podrážel. Když nutně potřebujete nějaké vysvětlení nebo vám nedej bože není něco jasného (věřte že se to stává často), tak vysvětlení dostanete třeba až za pár kapitol a nebo prostě vůbec. Číst je potřeba opravdu pozorně.
Začátek byl poněkud pomalejší, člověk prostě nezamezí zmatku mezi postavami a místy. Od nějaké dvou sté strany ale nastoupila určitá dynamika, dokonce i napětí a směřování příběhu. Překvapivé zvraty, někdy možná i zbytečné události, ale u autora člověk nikdy neví, možná budou mít přesah do dalších dílů.
Pár věcí mi ale vadilo, první jsou postavy. Nepřišly mi zcela úplné, žádnou jsem si pořádně neoblíbila, nedokázala jsem k žádné zcela proniknout, i když potenciál mají obrovský. A druhou věcí je neurčitost, které je tam opravdu hodně. Ve fantasy dost často potřebuji stanovit základy, od kterých se odvíjí fungování světa, ale zde kolikrát autor tak mlžil, že mě to mátlo a místy dovádělo k myšlence, že v tom světě je možný fakt všechno..
Nakonec na druhý díl se strašně těším a víte co, absolutně netuším, s čím na mě autor přijde, takže jsem fakt zvědavá, prý je to s každým dalším dílem lepší a lepší, tak uvidím :) .
V první třetině jsem s knihou dost bojovala a pokoušela se vyznat v množství postav a ve změnách děje, potom mě to zaujalo mnohem víc a krásně se to četlo, doufám, že pokračování bude stejně dobré.
Vzdávám to, tohle dočtu možná někdy, kde budu dlooouho bez jakýchkoli jiných knih. Jsem na straně 175 ve čtečce, celkem to má přes 900 stran, a vnímám jen narůstající zmatek, změť postav, lokací, nepřehledných vztahů a zatím nikdo, komu bych fandila.
Osobně dávám čtyři hvězdy, ale... V žánru fantasy mám již leccos načteno, nicméně ke čtení knih ze série Malazské knihy mrtvých jsem se dostal teprve asi před třemi lety. Zhltal jsem prvních šest dílů a byl jsem nucen konstatovat, že se jedná o jednu z nejlepších fantasy ság, co – dle mého názoru – kdy kdo od dob J. R. R. Tolkiena napsal. Asi před rokem jsem si řekl, že si Měsíční zahrady přečtu znova, abych si opakovaně vychutnal celou sérii i s novými díly. Ale byl jsem trochu zaskočený, jelikož styl psaní se zřetelně lišil od toho, co jsem si pamatoval. Nevím, možná to bylo jen překladem či korekturou, ale na druhé čtení jako by bylo cítit, že jde o autorovu prvotinu, že to ještě není ten dokonalý Erikson. Tedy dávám čtyři hvězdy z pěti, ale jen proto, že je to asi nejslabší autorova kniha a v porovnání s ostatními díly by nebylo spravedlivé ji hodnotit srovnatelně. Ale i přesto – opět dodávám, že dle mého mínění – po kreativní stránce převyšuje většinu toho, co bylo v žánru napsáno.
Co mám napsat tady už všichni napsali co a jak . Pokud Erikson je magor , tak geniální, Vítejte ve světě Malazské knihy padlých , té nejlepší fantasy na světě. Začátek chaos, panika, zmatek, kdo je kdo, až se do knihy pořádně začtete pohoda. Tohle vrchol dark fantasy , za mě plný počet hvězd , tak že deset z pěti. Proboha když to má ještě dalších devět dílů.
Som trošku zmätený ! Nebolo to až také zlé , ale ani také dobré ako to tu mnohí popisujú.
Prvých 300 strán knihy bolo v podstate o ničom a dosť som sa musel premáhať aby som pokračoval.
Veľa postáv mi nevadilo, skôr mi vadilo že postavy boli akési neúplné (hlavne Lorn). No a na záver až príliš veľa mágie a rovnako som čakal väčší priestor pre Rhijského tyran - ten bol "vybavený" asi na 3 stranách.
Určite si prečítam aj ďaľšie časti, ale nie v najbližšej budúcnosti.
Dočetl jsem všech 10 dílů, musím říct - perfektní. Nenechal jsem se odradit počtem postav, prostředí atd. Autor si se mnou házel z jednoho příběhu do dalšího, aniž by cokoliv vysvětlil. Psal jsem si postavy a notičky k nim, využíval net postavy... Občas jsem při čtení myšlenkami jinde, tady jsem se to hodně rychle odnaučil, musel jsem se vracet zpátky. Na čtečce nic moc...kdo se nenechá zahltit, postupně se do postav, děje a významu věcí dostane. Na konci série to skončilo nějak rychle a je škoda, že série nepokračuje. Chce to číst, když má člověk klid a nenechá se vyrušovat. Zkrátka vůbec nelituji času stráveného nad Malazem, že ho bylo požehnaně.
Už je to nějaká doba, kdy jsem přečetl Měsíční zahrady a tento díl si už nepamatuji tak dobře, jako ostatní, ale stejně jsem se rozhodl, že ke každé přečtené knize z Malazu napíši nějaký krátký komentář a dojmy :)
!!!Může obsahovat spoilery!!!
Všude jsem četl, že je série hodně složité čtení, kde autor nic nevysvětlí a čtenář až v průběhu čtení (ne této knihy, ale celé série) pochopí, co jak funguje. Začátek knihy mi zase tak složitý nepřišel. Ve jménech jsem se orientoval dobře a u systému chodeb jsem dost hledal na internetu, takže jsem taky jakž-takž chápal. Nicméně sem si vychutnával až překvapivě silnou atmosféru díla. Pořád mám před očima temné opuštěné ulice Dřevnova, kterýma se plíží obrovský ohař :3 Ps: Paliči mostů jsou borci!
Děj v Darúdžistánu byl taktéž zajímavý, zase jsem neměl problém se jmény, ale trochu mi vadil Kruppe. Moc jsem si na tohohle chlapíka a jeho zvláštní mluvu nezvykl (aspoň v tomto díle). Kruppeho sny s K´rulem mě nudily a ani jsem je moc dobře nechápal.
Co říci k finále? No... Zde se konečně pořádně ukázalo proč je Malaz považován za těžké čtení. Dělo se toho moc, ale kupodivu to nepůsobilo přecpaně. Souboj Rallika Noma a Turbana Orra byl skvělý (a rychlý :D). No a souboj Jaghutského tyrana Reasta a Eleintích převtělenců, jenž trhal krajinu v rozsahu několika mil na kusy zanechával pocit velkoleposti. Prostě Erikson finále umí a jak sem zjistil, finále Měsíčních zahrad je jen slabý čajíček, oproti tomu, co v sérii ještě přijde.
Každopádně musím dat plný počet bodů a vřele doporučit všem milovníkům temné fantasy.
Při hledání nějaké fantasy knihy pro "dospělé" mi byl všude doporučován vyklus Malazské knihy padlých. V první knize Měsíční zahrady jste hned na začátku vhození do složitého a detailně vykresleného světa, jež pro nás pan Erikson stvořil. Nečekejte od Eriksona žádné vození za ručičku. Při pochopení jeho světa, jeho logiky a zákonitostí vám spíše háže klacky pod nohy a nijak vám v ničem nepomůže. Do toho si přidejte obrovské množství postav, jejich intriky mezi sebou, originální pojetí magie a ascendenty, kteří se svým jednáním snaží ovlivnit chod tohoto komplikovaného světa. Není to snadné čtení, ale o to více si proto pana Eriksona cením.
Předně chci podpořit všechny, kdo by chtěli tuto knihu začít číst. Rozhodně stojí za to tuto sérii vyzkoušet :).. Skoro jistě se vám při prvním čtení této knihy bude v myšlenkách odehrávat zmatek, ale to asi každému. Je to jako skládačka, kterou si musíte poskládat a postupně s dalšími díly to je lehčí a lehčí.. Zprvu jsem na tuhle knihu mírně nadával (ale stejně jsem to nevzdal), ale teď jsem dočetl třetí díl a tato kniha je pro mě milá vzpomínka, kterou si budu muset ještě jednou v budoucnu přečíst. Nuže přeji hodně zdaru budoucím čtenářům této knihy!:)
Dále k samotnému hodnocení.. po dočtení bych dal tak 4*, ale zpětně to hodnotím jako 5*, jelikož mi ta kniha dává už větší smysl a opravdu mě láká na re-reading.
Štítky knihy
draci magie kanadská literatura meč a magie démoni bohové dark fantasy bitvy hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
| 2002 |  Měsíční zahrady |
| 2004 | Vzpomínky ledu |
| 2009 | Vichr smrti |
| 2012 | Chromý bůh |
| 2008 | Dům mrtvých |
Kniha Měsíční zahrady je v
| Právě čtených | 65x |
| Přečtených | 1 312x |
| Čtenářské výzvě | 58x |
| Doporučených | 121x |
| Knihotéce | 669x |
| Chystám se číst | 931x |
| Chci si koupit | 210x |
| dalších seznamech | 8x |
Vůbec mi to nepřišlo tak zmatečné a nepřehledné, jak tu mnozí píšou. Celou dobu jsem byl sice v očekávání něčeho velkého, což nakonec úplně nepřišlo, ale beru to prostě jako první díl ságy. Bavilo mě to celou dobu.