Lolita
Vladimir Nabokov
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419418/bmid_lolita-WqK-419418.png
4
3741
3741
Nové vydání Lolity k výročí 120 let od narození Vladimira Nabokova. Čtyři varianty obálky, liší se pouze ilustrací. ISBN zůstává stejné pro všechny čtyři varianty. Výstřední zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání. Nakonec zajistila svému autorovi celosvětový věhlas a postupně začala být chápána jako mistrovské mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu. Román prosycený pro Nabokova typickou slovní virtuozitou, humorem a ironií se také v Česku stal klasikou, která oslovuje stále nové generace čtenářek a čtenářů. I toto čtvrté vydání slavného románu v Pasece je dokladem toho, že Lolita nestárne.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem po delší době přečetla,chvíli to trvalo,ale nakonec přece:-).Vlastně teď ani nevím jaké dojmy ve mně zanechala,asi budu muset ještě přemýšlet .Párkrát jsem knihu musela odložit,ať už kvůli moc do detailů probíraných částí jejich dlouhé cesty,nebo zvrácených scén s Lolitou..nicméně jsem si jistá ,že k tého knize se ještě vrátím.
Vůbec se nedivím, že několik nakladatelství odmítlo tuto knihu vydat. Kniha mne zklamala.
Jsem nadšena, že autor knihu dotáhl se stejnou dokonalostí, jakou provázel příběh celý.
(SPOILER)
Asi nejlepší kniha od Nabokova, dá se srovnat se Smíchem ve tmě. Viděla jsem obě zfilmované verze knihy, ale ta první z roku 1962 mi připadá dost usedlá a místy hodně odbočuje od děje knihy, herecké výkony jsou super. Druhá verze z roku 1997 se mi líbila o dost víc - Dominique Swain je prostě úžasná a Lolitě se podobá mnohem víc než předešlá Sue Lyon. V této verzi je mnoho pasáží totožných s knižními, což určitě hodně zvedá tento film.
Občas mi vadí, jak všichni soucítí s Humbertem a o Lolitě si myslí, že je to bezcitná mrcha. Asi je vůbec nenapadlo, že je Humbert psychicky narušený a že sama Lola je vlastně napůl sirotek a po smrti Charlotty úplný. Že to musela s Humbertem vydržet a vlastně měla úplně zničený život, muset zůstat u o 25 let staršího pedofilního cvoka. Lidi ji považují za zrádkyni, když uteče s Quiltym, ale já bych na jejím místě udělala totéž. A ke konci když je těhotná s Dickem a mluví s Humbertem, konečně žije trochu uspořádaný život a připadá mi trochu nefér, že musí zemřít a její dítě taky.
Nikdy jsem nechápal, proč tato kniha vyvolala senzaci. Hlavní hrdina je statický, Lolita se chová přiměřeně svému věku, a co v hlavním hrdinovi vyvolala - dlouhodobě - to mi přijde ujeté.
Film, poslední verzi vlastním, ale ani Y. Irons na mě přesvědčivostí nedýchá, takže mi nezbývá, než si počkat, až si přečtu nějaký přesvědčivý názor, který mě přiměje, abych se nad tou knihou znovu zamyslel a pokud se pletu, tak budu rád, když mi někdo vyloží proč.
Moc jsem se na tuhle knihu těšila a to byla asi chyba. Ze začátku se mi líbila, ale po smrti Lolitiny matky to nějak ustalo. Před koncem jsem už nějaké úseky přeskakovala a tak:/ Kniha to ale vůbec není špatná, jen jsem od ní po té chvále čekala víc..
Dokonalost sama. Neuvěřitelně otevřené a pravdivé dílo, navždy živé, nadčasové. Humbert si na nic nehraje, jde se svými myšlenkami a prožitky na trh a to je dobře. Díky Nabokove, žes nechal Humberta takhle veřejně promluvit. Paradoxní je, že ačkoliv Dolores si Humbertem dělala od první chvíle co chtěla, tíha zodpovědnosti zůstává pouze na něm. Je sice také obětí, ale ne Lolity, nýbrž sebe sama. Hokejovou terminologií: Hráč je vždy zodpovědný za svoji hůl. To je důležité poselství pro všechny, kdož se vymlouvají a odmítají nést zodpovědnost za své činy.
Než jsem si přečetla tuto knihu, viděla jsem několikrát stejnojmenný film s výborným Jeremy Ironsem a skvěle zahranou postavou Lolity v podání Dominique Swain. Tento příběh mě natolik uchvátil, že jsem si přečetla knihu. Přestože mé nadšení z knihy nebylo takové jako z její filmové podby, doporučuji ji všem k přečtení.
Po přečtení mi zůstala velmi nepříjemná pachuť, které jsem se dlouho zbavovala. Po vcelku zromantizované filmové adaptaci s Jeremy Ironsem bylo setkání s knihou jako ledová sprcha. "Chlapi jsou perverzní prasata", probíhalo mi každou chvíli hlavou. Jistě, je absurdní generalizovat charakteristiky fiktivní postavy na celé mužské pokolení, nicméně... Nicméně! Pánové, sáhněte si do svědomí, komu z vás občas necukne v koutku oka při pohledu na nějakou náctiletou (byť předčasně vyspělou) nymfu? Myslím si, že autor zde jen dotáhl do extrému naprostou lidskou přirozenost. Muži obecně mají slabost pro mladé dívky a ač to popírají, ač mají za partnerky i starší ženy, tak jim prostě diktát biologické determinace velí "Vem si tu mladší!" Samozřejmě jen nadsázka, vážení. :) Jistě, pokud nějaký obstarožní šedivějící seladon s dechem páchnoucím whisky oplzle slintá nad dvanáctiletým dítětem, tak je něco špatně. A Nabokovova psychologická sonda do duše jednoho takového individua je děsivá, chvílema zvrácená, nicméně naprosto strhující.
Kniha se mi velmi líbila. Četla se mi dobře, i když jsem při její četbě musela dávat větší pozor, aby mi nějaká informace neunikla, jelikož toto dílo bylo psané v 50. letech minulého století, a tak je jeho jazyk trošku složitější. Ale o to krásnější. Když se řekne Lolita, většině lidí se vybaví mladá dívka svádějící staršího muže a automaticky se jim toto jméno spojí s pornografickou literaturou. Avšak jen ten, kdo tuto knihu četl, ví, že je to spíše psychologická sonda do hlubin duše. Humbert Humbert se zde otevřeně svěřuje a otevírá poměrně tabuizované téma. Tuto knihu jsem pojala jako úžasné pojednání o lásce, vášni a hříchu. Mohu jen doporučit.
Knížka se mi líbila, i když mě občas nudilo zamilované vrkání "Co má ta holubička dnes na sobě" a "Jak úžasný je její backhand ". Ze začátku se to četlo úžasně, ale potom to bylo méně stravitelnější. Trochu mi dělo problém vžít se do jeho zvláštního složitého projevu, ale když jsem se konečně začetla, dalo se to. Text je také hodně prošpikován francouzskými frázemi, kvůli čemu si u mě autor i vypravěč šplhl i když byl jinak hrozný hlupák.
Tato kniha je fascinujícím dílem skvělého spisovatele. Dílo je výjimečné už jen z pohledu toho, že se postavil společnosti a dokázal vytvořit tak něco úžasného. Je to prolnutí psychologického profilu nemocného muže se strhujícím dějem. Autor zde popisuje touhu a krásu velice zvláštním způsobem, který dokázal pobouřit nejednoho čtenáře, které si pomocí hlavní postavy přetáhne na svou stranu a získá jejich pochopení.
SPOILER – přátelé, pokud vám opravdu vadí sebemenší prozrazení děje a domníváte se, že jste ještě Lolitou nepolíbeni, nečtěte dále.
„Je pravda, že v celém díle se nevyskytuje jediný obscénní výraz; a nejen to, obrněného šosáka, jehož novodobé konvence zvalchovaly tak, že bez záchvatu nevolnosti přijímá marnotratné šiky oplzlostí v banálních románech, bude nepochybně velmi šokovat, že zde je nenajde.“
Tato věta, kterou Nabokov použije v úvodu knihy, román charakterizuje a vymezuje ho, jako kdyby autor tušil, že výraz Lolita za několik let převezme do svého slovníku pornografický průmysl.
Lolita je úžasný román zejména z hlediska způsobu, jakým Nabokov analyzuje Humbertovo myšlení, obecně své myšlení, ještě obecněji mužské myšlení. Ne, neobjevuje nic nového, jen to nahlas vysloví.
Silných momentů bylo v knize dost, ale mne zaujala scéna, která jako silná koncipována nebyla. Scénu, ve které Humbert napadne Quiltyho. Nabokov ji paradoxně nedramatizuje, právě naopak z ní postupně dělá frašku. Tím zdůrazní absurditu toho šťastného/nešťastného úseku života páně Humberta. Drama se mění na frašku, pohled na příběh se stává jiným, autor v jedné scéně předestře jiné pojetí celého textu.
SPOILER Nejsilnějším okamžikem knihy je pro mě beze sporu scéna, kdy se Doloresina matka dozvídá prostřednictvím deníku o Humbertových citech k malé Lolitě, naprosto konsternována tím šokujícím zjištěním vybíhá bezhlavě na ulici, kde ji vzápětí srazí auto. Nastává zlom. Humbert se dozvídá prostřednictvím telefonátu o nehodě, nevěřícně vychází z domu a stojící nad mrtvolou své manželky si začíná pomalu uvědomovat, jakou "laskavost" mu svou smrtí vlastně prokázala a jakou neskutečnou moc mu právě vložila do rukou... nemůžu jinak než hodnotit plným počtem.
No tak jako.. nebylo to špatné, ale nebylo to zas tak brilantní. Začalo to výborně, ale v polovině se to začlo lámat a konec mi připadal strašně nedovařený. Zajímave ale je, jak sii Humbert dokáže strhnout své čtenáře až si získá jejich pochpení.
Souhlasím s Tuffy, úžasně vylíčené scény.
Neumím si představit skandál, který nastal, když se tato kniha v roce 1955 objevila v knihkupectvích. I nyní je test poněkud úchylný a autor s tímto tématem musel být zřejmě alespoň trochu spjat. Řekla bych, že se mi více líbila první část knihy, ve druhé bylo už jen ono putování, kde se spisovatel, na můj vkus, až moc rozepsal.
Strhující příběh, úžasně vylíčené scény...Skvělá kniha, která pohladí po duši a nenudí...
..... váš názor.....je Humbert jen obyčejný pedofil nebo je to politováníhodný ubožák?.....anebo něco úplně jiného ---------------- přeskvělá kniha _200 %
Štítky knihy
zfilmováno 20. století erotika USA (Spojené státy americké) pedofilie posedlost rozhlasové zpracování nymfomanky Cena Josefa Jungmanna
Autorovy další knížky
| 2007 |  Lolita |
| 1990 | Lužinova obrana / Pozvání na popravu |
| 1993 | Smích ve tmě |
| 2008 |  Čaroděj |
| 2001 | Pnin |
uff, už dlouho jsem se tak u knihy nenudila, nakonec jsem to nedala a nedočetla