Poslední cantilena / Tajemství Tudorovců

Poslední cantilena / Tajemství Tudorovců https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37810/bmid_letopisy-kralovske-komory-v-PAG-37810.jpg 4 299 46

Dva příběhy písaře královské komory Jiřího Adama z Dobronína se odehrávají v polovině 16. století. Poslední cantilena zavádí královského písaře mezi bratrstvo chrámových zpěváků. Podivná smrt jednoho z nich by královskou komoru zřejmě vůbec nezajímala, pokud by se současně neztratil starodávný kancionál. Jen zasvěcení ale vědí, proč je ta kniha tak cenná. V Tajemství Tudorovců odjíždí Jiří Adam z Dobronína jako vyslanec ke dvoru anglické královny Marie a spolu s ním i známá z teplických lázní Kateřina Dolanská, která se vyzná v diplomacii mnohem lépe než on. Jenže záhy se ukáže, že její úkol je úplně jiný. Snaha odhalit dávnou vraždu je zavede nejen do cel ponurého Toweru, ale i do ruin zničeného opatství nedaleko Canterbury...... celý text

Přidat komentář

Devorah
30.08.2019 3 z 5

V tomto díle se nevyskytlo nic nového, co bychom od Vondrušky už neznali z děl předchozích. A přece je zvláštní, že u jiných jeho knih to není na škodu a skvěle se po celou dobu čtení bavíme dialogy hlavních hrdinů. Což se tady rozhodně říci nedá. Jeho hrdinové jsou stále stejní, nijak se nevyvíjí, nikam neposouvají, stále stejné vzorce chování, a to je pro čtenáře ubíjející. Co se týče zápletky, tak obě povídky spojuje naprostá absurdnost a jakási nedotaženost.
Není to vyloženě špatná kniha, ale Vondruška to rozhodně umí daleko lépe.

Carmen13
16.04.2019 4 z 5

První povídka mi přišla lepší, nicméně se musím přiznat, že klíč ukrytý ve dvou kancionálech mi přišel už taky trochu moc. Ale jinak dobré, i když ne všechny myšlenky byly dotaženy do konce.
Příběh z Londýna byl zajímavý, ale popravdě jsem se v něm trošku ztrácela, což se mi téměř nestává. Zápletka dobrá, ale pro mě až moc politická. I v této povídce mi přišlo, že ne všechno bylo dotaženo do konce. Např. jsem moc nepochopila, kdo přesně byl a jakou roli v celém případu hrál tiskař Petr Selby.


jindrich7442
28.11.2018 3 z 5

Tak jak mám oblíbeného Vondrušku a již jsem pronikl i do života Jiřího Adama v 16. stol., musím hvězdu ubrat. V nymburku bylo ještě stále hezky, ale Londýn mě neuvěřitelně nudil. Doufám, že v Osmanském táboře si pan Vondruška reputaci napraví :)

jaroiva
19.05.2018 2 z 5

U první povídky jsem měla pocit, že pořád nedokážu udržet pozornost, nakonec se to ale nějak vystříbřilo, že mě to i bavilo. Ale u druhé jsem nedokázala udržet pozornost až do konce. Pro mě zatím skoro nejhorší knížka, co jsem od Vondrušky četla, záživností srovnatelná asi tak s Tajemstvím abatyše z Assisi, možná ještě horší.
Zřejmě je čas dát si s Vondruškou přestávku, nebo minimálně na chvíli opustím Jiřího Adama a dočtu si zbytek Oldřichů z Chlumu. Už se mi stýská po Otovi :)

p.pavlina
12.04.2018 5 z 5

Tato kniha mě opravdu velmi bavila. Skvělá zápletka v obou příbězích. Ani minutu jsem se nenudila.

cérka
07.03.2018 4 z 5

Jak postupně procházím životem, snažím se číst moře knih všech možných žánrů, co možná nejrychleji, nejefektivněji. Zároveň toužím číst novinky a na druhou stranu si chci také znovu vychutnat klasiky a knihy již mnou dávno přečtené a možná už i zapomenuté. A díky Bohu, stále mě to baví!
Knihy pana Vondrušky patří už po léta k mým oblíbeným. Je to tady už můj evergreen, ale já je fakt můžu číst pořád dokola :-) a pan Vondruška se opravdu snaží a vydává několik novinek do roka :-).
Tato kniha patří dle mého názoru k těm podařeným, ne k nejlepším, ale stále ještě k těm propracovanějším. Samozřejmě jako vždy i zde vše dobře dopadne a pan Jiří Adam z Dobrotína vše zdárně přežije a vyšetří. U druhé povídky mi velmi chyběl Petr s Rozárkou. Už se těším na pokračování :-)

Richisa
25.01.2018 3 z 5

Detektivky obvykle nečtu, ale myslím, že oba příběhy byly, co se žánru týče, takový průměr. Žádná zběsilá jízda, ale ani nezáživný cajdák. K tomu čtivě napsaná, pěkným jazykem a v atraktivních historických kulisách.

Anglické dějiny pro mě jsou velmi nepřehledné, proto se mi první z příběhů - ten z Čech - přišel lepší, ale to je jen moje vize.

Příjemné odpočinkové čtení.

lin24
29.12.2017 3 z 5

Oddychové, nenáročné čtení, ale za mě zatím nejslabší kniha z této série.

Francoa
13.12.2017 5 z 5

První příběh mi hodně bavil, obě roviny vyprávění jsem si vychutnával i když mé podezření bylo tentokrát správné.Druhý příběh byl takový zvláštní i když se také vcelku četl dobře.Trochu jsem váhal s hodnocením a nakonec, abych knize neublížil, jsem dal 5 hvězd.

helusa2
14.11.2017 4 z 5

Příjemná oddechovka. Miluji Londýn, takže mi byl příjemný jeho dotek ve druhém příběhu - i když ten politický uzel byl dosti složitý na rozpletení...

Karborund
10.09.2017 3 z 5

První příběh nebyl špatný i když bylo vše moc překombinované,úsměv na tváři mi vyloudila část o Gitě a spol.co přestala krást a začala pracovat na poli, což považuji za prvek scifi v historické povídce, druhý příběh měl zajímavý začátek, ale vliv politiky my udělal v lebedě pořádný gulášek.

reader.007
09.08.2017 3 z 5

První příběh s kancionálem mě nebavil, moc postav, zápletka přemotaná a jaksi nedůvěryhodná. Víc neřeknu, to by byl spoiler a ty u detektivek nedělám... Druhý příběh se taky rozvíjel poněkud kostrbatě, ale nakonec to nebylo tak špatné a protože i já si myslím, že Jindřich VIII. byl poživačné, nespolehlivé hovado, je vyústění příběhu i poměrně uvěřitelné, navíc je zde pasáž která se mi obzvláště líbila:

"Víte, v čem vy ženy děláte chybu? (...) Pokud odvedete muže jiné ženě, myslíte si, že jste vyhrály. Ale to je omyl! Muž, který zradil jednu, zradí i ty další."
"Pokud je ta druhá žena krásnější a umí vášnivěji milovat, udrží si ho," oponovala zaujatě.
"To přece nemá s krásou a milostným uměním nic společného," nesouhlasil důrazně (...) "Věrný muž svou manželku neopustí, protože ho ani nenapadne zkoušet, zda by v jiném loži našel víc rozkoše. Prostě ho to nezajímá. Ale ten, kdo to zkusí jednou, zkouší to pořád. Která žena si může být jistá, že je opravdu nejlepší? Ale i kdyby opravdu byla, její muž bude stejně hledat jinde. Kdo jednou zradí, není nikdy spokojený s tím, co mu Bůh dává. V duši se mu usadí ďábel, který ho neustále pokouší. A proto je vlastně nešťastný. Štěstí hledejte jen ve věrnosti. Ať již k muži, víře, nebo svému panovníkovi."

Ale jestli ještě v některé knize V. Vondrušky najdu (ZASE!!) větu "olízal/a dočista lžíci, protože kaše byla vynikající" asi už budu hystericky ječet ;-)

aktijnov
24.02.2017 4 z 5

Příjemné odpočinkové čtení.

Vojslava
28.01.2017 4 z 5

Další z pěkných knížek pěkné řady se ukázala jako dobré čtení na dlouhé zimní večery, nicméně ať se pán z Dobronína drží doma - anglický příběh byl nějaký takový... jako když se zmatení Češi vypraví do zahraničí... :-D Ale jinak doufám, že se dočkám dalšího dílu.

Zdenda20
28.11.2016 5 z 5

Když stručně posoudím oba příběhy. Tak první je poutavý již od samého začátku. Opět vítězí touha po majetku a vyšetřování je moc pěkně popsáno. Druhý příběh z Anglie mi z počátku připadal dost složitý vzhledem k počtu osob a jejich postojem v příběhu. Má velmi poutavé zakončení. Srovnání těchto dvou příběhů by bylo složité. Doporučím přečíst oba a určitě nikdo litovat nebude. Podle mého názoru příběhy psané panem Vondruškou nemají chybu.

wooloong
20.06.2016 4 z 5

Poslední cantilena byla podstatně lepší. Záhadné knihy, tajemná zřícenina, zajímavá zápletka. Tajemství Tudorovců nezachránilo ani "exotické" prostředí a zápletka vnořená do historických reálií (spor o nástupnictví mezi Jane Grey a Marií po smrti Edwarda VI.).

Shardlake
04.06.2016 4 z 5

Poslední cantinela – SPOILER

V tomto příběhu hrají hlavní roli 2 středověké kancionály s písněmi o P. Marii. Když je má člověk k dispozici oba dva, je schopen z nich pomocí „akrostichonu“, což je text složený z prvních písmen nadpisů, složit vzkaz, díky kterému je odhalen vrah ševce Kryšpína, lékárníka Blažeje a kožešníka Pýchy. Oním vrahem je rychtář Vospálek, který dychtil po ukrytých penězích zderazských křížovníků, a protože lékárník a kožešník zjistili, kdo zabil Kryšpína, zemřeli i oni dva.
Název cantilena je odvozen z italského pojmu, kterým je sólová melodie nebo delší melodický úsek velké vícehlasé kompozice.
Protože Kryšpín, Blažej a Pýcha pocházeli z bratrstva chrámových zpěváků, využil autor tento název.

Druhý příběh "Tajemství Tudorovců" už nemělo takový čtivý spád.

elizabeth_ba
22.02.2016 3 z 5

V první povídce jsme se přesvědčili, že není dobré dát na první dojem, ani z dopisu ani z lidské tváře, a mně se její příběh po Vraždě v lázních z dosavadních (v příštím "svatebním" díle nastane změna) líbil nejvíce. Dojem z knihy mi ale pokazilo Tajemství Tudorovců, aneb kam Jindřich VIII. šlápne, tam mně se vůbec nelíbí, a zde to platilo rovněž, ačkoli v době pátrání pana z Dobronína a paní Kateřiny Dolanské již byl dávno po smrti, pro mě se o něm stačí jen zmínit a je všechno špatně ;-). Jeden postřeh z celé dosavadní série (čili až po deváty díl), ještě nikde jsem neviděla tolik zrzavců jako v knihách páně Vondruškových...

PierRe Vesper
08.02.2016 2 z 5

První příběh byl ještě dobrý, ale nuda v příběhu druhém se táhla a táhla až najednou pluli zase zpátky domů.

jaja1989
17.04.2015 5 z 5

S odstupem zjisťuju, ze ma i lepsi dily nez je tohle ikdyz tudorovce vystihl presne.