Král železný, král zlatý

Král železný, král zlatý
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15191/mid_kral-zelezny-kral-zlaty-o9D-15191.jpg 4 348 348

Lev a růže série

1. díl >

Děj románu se odehrává za vlády Přemysla Otakara II., rytířského krále řečeného železný a zlatý. Vladař v nejlepších právě opouští svou starou manželku Markétu a chystá se pojmout za choť mladičkou uherskou Kunhutu. Netuší, že krásná žena uchvátí nejen jeho, ale též králova statečného orlíka a pozdějšího soka Záviše z Falkenštejna. Na pozadí dramatických událostí sledujeme rozporuplné vztahy mezi králem, královnou a jejich rytířem, vášnivou lásku i divokou nenávist, lsti, intriky a zradu při konečném zúčtování na Moravském Poli.... celý text

Přidat komentář

fénix56
14.06.2024 4 z 5

Celou sérii jsem poprvé četla asi před dvaceti léty a vlastně mne přitáhla k vyhledávání knížek o Přemyslovcích a Lucemburcích. Teď jsem se k ní vrátila a hodnotím ji o trošku hůř než před lety. Nicméně pořád mně vyhovuje víc, než například knihy od Vlastimila Vondrušky. Jen bych možná ubrala počet zúčastněných postav nebo některé zbytečné rozhovory.

Přemysl Otakar II. byl můj nejoblíbenější český král, který se stal králem až po smrti svého staršího bratra. A stal se opravdu králem železným i zlatým, za jeho vlády jsme byli bohatá a silná země. Na postavu mé další oblíbené historické osobnosti Záviše z Falkenštejna mám rozporuplné názory. Nevím, co si o něm mám myslet, zda zradil nebo ne a zřejmě to neví ani historici. A týká se to spousty postav z historie. Holt historii píší vítězové... Proto beru knížku jako historický román s ne úplně podloženými historickými fakty.

ŠafránkaFénix
14.03.2024 4 z 5

Tento román jsem četla na střední. Krásný zamilovaný historický román. Přečetla jsem ho celkem rychle. Četl se mi moc dobře.


Andyska007
10.07.2023 4 z 5

Mám doma vydání z roku 1988, poprvé jsem knihu četla jako náctiletá. Děj mi připadal krásně romantický, četla jsem jedním dechem. Teď, po mnoha letech, jsem nečetla tak plynule. Stále jsem si vyhledávala na wikipedii, jak že to bylo doopravdy. Přibližně v třetině knížky jsem se ale opět nechala strhnout, Ludmila Vaňková píše zajímavě a čtivě, nechala jsem se přenést do doby statečných rytířů.

veronika5179
23.12.2022 4 z 5

Pokud je toto autorčina prvotina, tak klobouk dolů před autorkou.
Nejdřív jsem knihu odložila, abych se k ní po roce vrátila a s chutí ji přečetla. Moc pěkné seznámí, vykreslení dobových reálií. Škoda, že v knize nebylo více popsáno, jak české země za doby zlatého a železného krále vzkvétaly, vznik měst, hradů...trochu jsem na to čekala. Naopak se autorka na můj vkus až moc věnovala osudům vedlejších postav, které snad ani nebyly tak důležité. I tak hodnotím velice kladně, příběh propracován do detailu, popsat charakter a citový život jak mladé královny tak mužů nejrůznějšího věku, to už chce opravdu asi životní zkušenosti :)

gladya
11.03.2022 4 z 5

Uvědomila jsem si, že i když historické romány považuju za jeden ze svých oblíbených žánrů, od paní Vaňkové jsem toho moc nečetla. Touhle knížkou jsem to chtěla napravit. A udělala jsem dobře. Bylo to příjemné počtení. Jak to tak u románu tohoto žánrů bývá, ne všechno v knize jsou nutně fakta. Zejména postavy, jak jejich charaktery a vztahy mezi nimi , budou do určité míry vždycky trochu ovlivněny subjektivním pohledem autora . Ani všechny detaily nemusejí sedět. I tak ale může být taková knížka poučením, nebo spíš inspirací pro podrobnější hledání historických faktů.
Jestli mi něco vadilo, tak jen ta červení knihovna, v tom se přidávám k jiným komentujícím.
A bylo pro mě zajímavé zjištění, jak různě můžou autoři stejné historické postavy vnímat. Mám na mysli Vondrušku a Přemyslovskou epopej. Zkrátka jsou to romány, ne učebnice historie.

Rony70
16.11.2021 4 z 5

Pěkná a zajímavá kniha, jako většina knih od paní Vaňkové. Ale jako většinu jejích knih, i tuto jsem četl poměrně dlouho a obvykle jsem nezvládl víc jak 10 stran za den. Nevím, čím to je, jestli je to čtení tak náročné... Přitom právě tato kniha patří dle mého názoru k těm srozumitelnějším, není potřeba nad ní nějak moc přemýšlet - na rozdíl od jiných knih této autorky. Každopádně je to čtení zajímavé. Paní Vaňková nám líčí Přemysla Otakara II. jako krále čestného, spravedlivého, který myslí na prostý lid. Nevím, jestli to tak opravdu bylo, ale snad ano. Každopádně spolu s Janem Lucemburským patří k mým nejoblíbenějším panovníkům. Shodou okolností oba padli ve stejný den. Zaujalo mě také to, že zatímco Vlastimil Vondruška popisuje druhou Přemyslovu ženu Kunhutu jako ženu, která na něj měla špatný vliv, tak paní Vaňková líčí jejich vztah jako téměř idylický a v knize jsem nenašel žádný náznak něčeho negativního. Každý autor tu historii vidí prostě trošku jinak, ale je rozhodně mnohem zajímavější číst historické romány, než biflovat teorii v dějepisu :-)

Babo
28.07.2021 4 z 5

Dlouho jsem váhala jestli číst o Přemyslovcích. Nakonec mě k tomu přimněl pocit ,že není dobře číst o historii Anglie a Francie a vynechávat historii vlastních předků.
Vybrala jsem si paní Vaňkovou a udělala jsem dobře. Kniha se čte velmi dobře. Je vidět,že ji psala žena . Hlavním motivem nejsou podrobně líčené bitvy , i když ani těm se nevyhýbá.
Spíš se snaží o jakousi psychologickou sondu do života českého krále.
Občas jsem se musela usmívat ,přece jen mi to přišlo až moc do romantična . Proto jen 4* .
Na druhou stranu jsem ráda,že si mohu oživit historii jako takovou.
To co jsme se asi kdysi učili ve škole už dávno vyvanulo .
Myslím,že by se dějepis měl učit způsobem : fakta a nějaký román. Je to mnohem záživnější a pokud se nejedná o brak,tak si člověk spíš něco zapamatuje.
Tak snad to bude platit i u mě.

knihovnička007
25.01.2021 5 z 5

Úžasný výlet do středověku, kniha byla skvělá a dozvěděla jsem se spoustu informací o pátém králi.
Místy se mi kniha četla hůře, protože téměř každá strana byla plná důležitých informací, ale klobouk dolů před paní Vaňkovou.
Více v recenzi nebo na stránkách FB Tučňákův knižní svět.

Morana107
15.07.2020 4 z 5

Musím se přiznat, když mi přinesla knihovnice tu maxi knihu, která bylo v dost zbídačelém stavu, tak ve mně trochu zatrnolo pochybami, jestli mám vůbec chuť se do ní pouštět. Uraženě, skoro s výčitkami mi ležela na poličce, až mi to nedalo to zkusit. A udělala jsem dobře. Kniha byla jako jemné pohlazení pro duši. Chci rozhodně vyvrátit věci typu, že je to jen pohádka na dobrou noc, i když možná ano, jestliže začnete číst svým ratolestem před spaním politické pasáže nabité tisíce jmen, rodů, faktů a konfliktů, pak máte včasné uspání vážně v kapse. Objevují se tady hodně vyslovených přaní, aby bylo v knize méně romantiky, ale vždyť se v k knize neobjevily žádné erotické scény a to, že autorka vkládá panovníkovi do úst slova lásky, stezku i touhy přece dělá z bledé postavy z kroniky člověka z masa a kostí, který miloval i nenáviděl. Četla jsem už i Vondrušku, ale kniha připomínala mnohem víc kroniku než historický román. Možná, že tato kniha není úplně přesná, ale je to prvotina a i tak autorka prokázala velký potencial.
Co se týče děje samotného: Kniha o Přemyslovi v době jeho největší slávy. Přesněji o Přemyslovi Otakarovi, pátém králi českém, markrabím moravském, vévodovi rakouském, štýrském a korutanském, pánu Kraňska, marky Vindické, Chebu a Pordenone. Mocná to říše.
Přesto byl Přemysl memilované dítě, alespoň né tolik jako jeho bratr. Když Vladislav zemřel byl to jeho nejhorší i nejvytouženější den. Vzal si stařičkou Markétu Babenberskou, dávnou sokyni jeho tety sv.Anežky, která ji stejně jako jeho otec nikdy nepřijala do rodiny. Zamiloval se do mladičké ženy z Markétina fraucimoru, v níž dlouho viděl jen své páže Hágena z Kuenringu. Možná že mi trochu jejich vztah, typu My dva a křen, lezl na nervy. Trochu jsem nepochopila, proč autorka popisovala každou ženu v příběhu jako chudinku, která pořád bulí a neudrží nervy na uzdě ani zdravý rozum, aby uvážila, co je skutečně rozumné ve velkém světě mužů.
Z tohoto vztahu vzešly čtyři krásné děti, dokonce i vytoužený syn Mikuláš, ten ale bohužel nemohl díky Papeži na trůn ani pohledět. Škoda, stačilo jedno slovo a všechno mohlo být jinak, země by měla silného a hlavně dospělého dědice po Přemyslově smrti.
Nejhezčí pasáž knihy bych vytyčila bitvu u Kressenbrunnu. V tu chvíli se ve mně vážne dmula národní hrdost. Jaká pýchá, sláva, nádhera. České vojsko zahnalo na ústup tisícinásobnou přesilu. Král železný, král zlatý, řekli v tichu po bitvě jeho věrní.
Po rozluce s Markétou, přichází na scénu mladičká královna Kunhuta. Bohužel si nemůžu pomoct, železný král je pro mě opravdu velký ideál a mám v hlavě bohužel obraz ženy, která s láskou zamkne srdce, v němž ukrývá vzpomínku na zemřelého hrdinu, který raději zemřel než by se vzdal, ale ona si velmi rychle našla náhradu, a ještě ke všemu Záviše, ať si říká každý kdo chce, co chce, vedl vzpouru proti králi a připravil ho o velkou část důležitých přívrženců, kdyby se vojska střetla už tenkrát, tak mohlo být všechno jinak, ne takovému bych ruku nepodala, ať by přicházel se sebe laskavější nabídkou, proto mám ke Kunhutě určitou nechuť a Palcéřika, na kterého král lusknutím prstu zapomněl, mi bylo velmi líto.
Politické hry také nezaostávaly, Filip Korutanský se ale pěkně vybarvil, když už mu král odmítl pomáhat v Salzburgu, a přišel tak o svůj arcibiskupský post. Spojil síly s bývalou Přemyslovou švagrovou Gertrudou a představoval si, jak budou spolu vládnout Korutanům, Štýrsku a Kraňsku, připojí se k silám uherského krále a pomůžou mu ve válce s Přemyslem. Naprosto pro mě úžasný tah učinil Filipův umírající bratr, který ale všechna svá území přepsal na Přemysla, než aby je zdědil jeho ničemný bratr, ještě ke všemu byla Gertruda vyhnána ze země pro velezradu. No konečně, jak jsem na to čekala dlouho.
Tento příběh je také Přemyslovou honbou za následníkem trůnu, každý, kdo aspoň trochu holduje historii, ví, jestli se ho přeci jen dočká
Celou knihu si užijete, politika, intriky, láska, rytířské turnaje, vážné bitvy, sláva a její sestra smrt. Přijměte pozvání na dvůr krále železného a zlatého a nechte ho znovu ožít.

Datr1
02.05.2020 5 z 5

Poutavé vyprávění o mém oblíbeném panovníkovi, celá série je skvělá

Luca752
13.03.2020 5 z 5

Velmi čtivá kniha, která vás vtáhne do děje a nepustí

mataj
05.02.2020 4 z 5

Velice hezká (romantická) knížka na pozadí dějin české historie. Jelikož jsem měla dost velké mezery, trochu jsem mezi tím množstvím postav a historických událostí tápala. Nicméně mě to zaujalo tak, že jsem si vyhledávala informace i na netu.

Nekia
28.01.2020 2 z 5

Byla to až příliš červená knihovna, jednou stačilo.

Mirka2778
27.10.2019 5 z 5

Zase můžu zopakovat, že romány paní Vaňkové mám ráda. Bez ní bych netušila, že Přemysl byl druhorozený syn. Že získat území znamenalo získat na svou stranu i místní šlechtu a udržovat tam také pořádek. Ani že byly dvě bitvy na moravském poli. Její knihy mě vždy inspirují abych si prohloubila znalosti.

1082
12.10.2019 5 z 5

Moc pěkný historický román. Četla jsem ještě jako dítě a Ludmila Vaňková mě jako autorka velmi zaujala. Historické pasáže příjemně prokládá milostnými zápletkami i napínavými scénkami. ;) Každý si najde to své.

pingu1
23.02.2019 3 z 5

Trochu moc červená knihovna zasazená do historického rámce. Čte se celkem dobře, ale žádná velká sláva to není...

Alíša236
18.07.2018 3 z 5

Baví mě, že se díky knihám od Vaňkové dovídám více o naši historii, baví mě, že historii podává čtivě i s dávkou romantiky pro ženské čtenáře, ale z literárního hlediska o zas tak kvalitní čtivo nejde....

achilles
18.03.2018 5 z 5

Jsem rád, že jsem se konečně k Vaňkové dostal a zrovna, podle mně, k nejlepšímu období Čech. Pěkně zpracované, historicky i románově. Jen bych snad také preferoval méně romantiky.
Je krásné číst o tom, že jsme měli Alpy, Salcburk... a Čechy byli tak silné.

Atanone
20.08.2017 5 z 5

Co paní Vaňková umí naprosto dokonale je stvořit své postavy tak živé,že se vám dostanou pod kůži. Historie mě zajímá-ale ne natolik,abych ji studovala. Potom bych asi začala číst jiné knihy. Ale díky románům takto dobře napsaným,mě pak baví si přečíst třeba i knihu odbornou,protože potom pro mě není suchopárná a lidé,o kterých pojednává,mi jsou bližší- I když se pak třeba dozvím,že to celé bylo trošičku jinak.
Na druhou stranu ovšem-pokud není prokázáno,že se něco stalo,není tím pádem ani prokázáno,že se to stát nemohlo.

Grety
13.08.2017 4 z 5

V historii se nějak výborně neorientuju, ale kniha je čtivá a na dovolené jsem jí doslova zhltla. Taková pohádka nejen pro děti.