Konkláve

Konkláve https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/360159/bmid_konklave-i0t-360159.jpg 4 193 72

Papež je mrtvý. Za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple se okamžitě roztáčí soukolí katolické mašinérie. Sto a osmnáct kardinálů k tomu z celého světa zasedne, aby během následujících hodin zvolili příštího nejmocnějšího duchovního vůdce planety. V jejich rozhodování je má provázet boží vůle a Jeho hlas jim má odhalit, kdo je ten pravý. Avšak i když jsou kardinálové oslavování jako muži ctností a víry, jsou to především lidé. Každý z nich má své touhy, své rivaly. A také hříchy, které už nyní nedokáží skrývat…... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Knižní klub
Originální název:

Conclave , 2016


více info...

Přidat komentář

Ceeca
27.01.2018

Kdybych mohla dala bych této knize -5... jak jsem se těšila, tak mě zklamala, nezáživné, opakující... prostě nuda, ale dočetla jsem ji. Čeho lituji, tak že jsem ty peníze neinvestovala do jiné knihy.

Babouš
24.01.2018 4 z 5

V podstatě komorní drama, mohla by to být i skvělá divadelní hra. Autor si vystačí jenom s místností plnou kardinálů, kteří volí nového papeže. A intriky, zrady a nejedno překvapení na sebe nedají dlouho čekat. Tahle exkurze do uzavřených kuloárů Vatikánu mě hodně bavila!


ZaS
21.01.2018 5 z 5

Z mého pohledu vynikající kniha. Jak řemeslně, svým spádem, gradací děje atp - tedy výborně napsaný thriller. Současně ale i tematicky - zaměřením na oblast, která je mimo dosah běžných lidí a tedy vyvolává mnoho dohadů. Ačkoliv se na obálce vydavatel odkazuje na Otčinu, jako stěžejní autorovo dílo, jsem přesvědčený, že tato kniha jde spíše ve šlépějích Ducha (Ghostwriter) a vůbec bych se nedivil, kdyby se časem ukázalo, že stejně jako Duch vychází z reálné situace a podobnost s skutečnými postavami není nijak náhodná.
Každopádně doporučuji; je to "jednodechová" záležitost na jejíž přečtení vám bude stačit jedna bezesná noc, ale přemýšlet o ní možná budete ještě hodně dlouho :-)

karel9045
20.01.2018 4 z 5

Roberta Harrise lze oprávněně považovat na jednoho z nejlepších autorů populární literatury. Tu vysokou nechává na jiných (třeba na svém krajanovi Ian McEwanovi), ale to neznamená, že by se měl náročnější čtenář jeho knihám vyhýbat. Řemeslo totiž ovládá bravurně a zdá se, že se s každým dalším přírůstkem do své bibliografie zlepšuje. Při četbě jeho posledního románu Konkláve jsem měl dokonce zpočátku pocit, že by se za něj ani McEwan stydět nemusel. Hlavní postava románu kardinál Lomeli je vykreslen jako složitá osobnost. Muž vysokých morálních kvalit a intelektu, který však zároveň pochybuje o svých schopnostech, ale také o schopnostech a charakteru některých kolegů. Zdá se, že na pastorační poslání nahlíží každý z významných mužů jinak a také pohnutky každého z nich jsou jiné. I nejvyšší církevní hodnostáři jsou jenom lidé a teď se navíc sešli, aby ze svého středu vybrali nástupce zesnulého svatého otce. Do hry tudíž vstupuje politika a s ní taktizování. Každé hlasování přináší žebříček nejvíce favorizovaných osob, ale žádné se nedaří získat potřebnou většinu. Románu nechybí napětí, dynamika a zároveň umožňuje, aby si čtenář vytvořil reálnou (podle mého)představu, jak takové konkláve probíhá. Kdyby si Harris udržel tuto kvalitu až do konce, neváhal bych mu dát plný počet hvězdiček. Jenže možná pod vlivem čtenářova očekávání velkého finále, se rozhodl jít až za hranici uvěřitelnosti. Dokonce se mi bezprostředně po dočtení vybavila jistá scéna ze slavného českého filmu Jára Cimrman ležící spící. Proč, to samozřejmě neprozradím, ale myslím, že každý kdo ten film zná a knihu si přečte, to ihned pochopí.

Noctua8
18.01.2018 3 z 5

Na tuto knihu jsem se z nějakého těžce definovatelného důvodu moc těšila. Ze začátku na ní byly dobré recenze, má pěkný přeba a slibuje zajímavé téma. Bohužel moje očekávání dalece předčilo skutečný příběh. Radost z dobrého vyprávění se nakonec nedostavila. Musím spravedlivě přiznat, že děj plyne lehce, nabírá na intenzitě a čtenáře udržuje v napětí až do konce. Netrpělivě očekáváte, co bude dál. A to je správné. Řekla bych, že z řemeslného pohledu, je to dobře napsaná kniha. Ale příběh je vlastně o ničem. Snůška intrik na pozadí papežské volby. Kardinálové jako přehlídka lidských ctností a nectností (těch teda víc). Ale nic dalšího. Podrobně popsané reálie tohoto výsostného "rituálu" a trocha fantazie o tom, co obyčejným smrtelníkům zůstává skryté. Autor měl asi v úmyslu být odvážný a ukázat na představitele katolické církve prstem velmi provokativním způsobem. Ale podle mě se mu to ani trochu nepodařilo. A to i navzdory podivně šokujícímu závěru. Nakonec je z toho taková beletristická slohová práce na dané téma. Na román - málo.

hs777
15.01.2018 3 z 5

Román ze svébytného prostředí katolické církve, které je tak dokonale nastudované a vylíčené, až mne ten podrobný popis všech procedur v první části docela nudil. Se začátkem konkláve však děj dostal správný šmrnc, jedno hlasování za druhým, kardinálové se vybarvují, ambice se odkrývají a první místa se stále mění. Celkově slušný průměr, díky neobvyklému prostředí mi vydrží v hlavě o trochu déle.

encyklopedie
05.01.2018

...na tuhle knihu jsem se velmi těšil, nakonec nekoupil, ale přečetl. Co k tomu dodat?
Na můj vkus příliš /k tématu volby papeže to ovšem patří/ náboženských opakovaných blebtů, modlení, křižování....
Kant napsal : Z pokřiveného dřeva lidstva ještě nikdy nebyla vytvořena rovná věc - i církev byla zbudována z pokřiveného dříví..... a celá kniha takto pokřiveně končí....
Přesto kniha nebyla velkým zklamáním ......... Harris má lepší knihy

Magnovak
03.01.2018 4 z 5

Kardinál Lomeli je velmi sympatický a moudrý a jako hlavní postava, nebo spíše průvodce, se mi líbil.

Zajímavé charaktery jsou všechny postavy (sestra Agnes je hustá!), dokonale nastudované reálie, obecně zajímavé a obtížné téma, v knize se objevují dobré myšlenky a je překvapivě protkána nitkou specifického a inteligentního humoru.

Jinak je to paradoxní příběh o tom, že i ti, co by měli být nejčistšími, nejpokornějšími a nejzbožnějšími, jsou ale také jen lidé, hříšní, chybující a i přes svou pevnou víru občas pochybující.

S každým dalším hlasováním se odkrývá odvrácená strana zbožných kardinálů, jejich ambice, touhy a intriky. Uzavřené společenství inteligentních a ctnostných mužů, kteří si své (ne)sympatie dokáží projevit diplomaticky a přitom velmi výmluvně však sice končí nevyhnutelným "Habernus papam", ale pro mě je konec zklamání a ač to člověk tak trochu tuší, už je to na mě moc nereálné, čekala jsem trochu jinou pointu.

"Podle mých zkušeností jsou ty nejpodlejší hříchy páchány z nejvznešenějších důvodů"

"Bůh se nenechá popohánět jen proto, že by se to hodilo CNN"

laepus
28.12.2017 4 z 5

Je vůbec možné napsat napínavou knihu z uzavřeného prostoru o stovce dědulů ve starodávných hábitech, kteří vybírají toho nejlepšího ze svého středu? Je. Avšak čekal jsem možná ještě více kulervoucí závěr. Ne, že by ta poslední myšlenka byla málo, to vůbec ne - vlastně si nedovedu představit, co víc by se mohlo stát, ale spíš jsem ji tak nějak možná trochu čekal. V tom je Harris mistr (jak už ukázal v Otčině) - dokáže čtenáři dávkovat nenápadně informace, občas je lehce zastřít, ale zároveň i popřít, aby nic nesměřovalo jednou jedinou cestou. Takže celou dobu jsem četl s několika možnými teoriemi konce, protože pro všechny jsem měl nějaké vodítko - buď z toho, co nějaká postava řekne, jak se podívá atp. Takže ten závěr byl jeden z několika, které jsem očekával. Nikdy se nesnažím u knihy za každou cenu přemýšlet nad koncem a kazit si tím děj - tady se to také nijak zvlášť nedělo - děj je poutavý, mnohdy jsem se neudržel a těkal o stránku dál, abych věděl, kam to povede. Navíc je Harris výborný v popisu místa a reálií, takže to nepůsobí vymyšleně nebo nabubřele, ale velice uvěřitelně. Váhal jsem mezi čtyřmi a pěti, ale nakonec trochu podhodnotím a nechám "jen" čtyři. I když - celou knihu jsem slupnul za jediný den - to taky o něčem svědčí...

PavlínaAlžběta
27.12.2017 5 z 5

Kniha mě oslovila anotací a i když spisovatele neznám, riskla jsem čtení tématu, který nebývá jednoduché, ale došlo na překvapení. Příběh mě ale naprosto dostal svým poutavým mystickým dějem a 264 stran máte přečteno za odpoledne. Kniha vás vtáhne do děje a hlavně míst, které jsou tajemně a přesto reálně vykresleny včetně postavy plné tajemství. Chvílemi mě děj neutíkal, ale zvrat a hlavně závěr zvedne za židle jistě celý Vatikán či nábožensky založené lidstvo, tomu věřím:)

bob9249
04.10.2017 4 z 5

Zajímavé prostředí plné mystiky. Dobrý příběh. Jako vždy perfektně nastudováné reálie. Ze začátku trochu plané, ale asi po 30 stránkách jsem se začetl a posledních 100 stran jsem přečetl během jednoho dne. Určitě můžu doporučit.

hats
26.08.2017 5 z 5

Veľmi prekvapivý záver! Čakám na prudké diskusie a strety náboženských fanatikov. Donedávna Da Vinciho kód rozprúdil diskusie, okolo tejto knihy je zatiaľ ticho. Ale je to beletria. S neslýchaným záverom. Čítala sa veľmi dobre.