Konec dětství

Mám radši A. C. Clarka jako vizionáře a futuristu než záhadologa. Přijde mi, že kdyby tohle sepsal pro mládež jako Ludvík Souček svoji trilogii Cesta slepých ptáků, udělal by líp. Celkově těžko uvěřitelné, plné logických chyb. A jako filozofické úvahy nad rájem a peklem a institucí dohlížení dost plytké. Autor v předmluvě mluví o filmové verzi. Možná spíš zkuste tu a ušetřete si čas na čtení něčeho lepšího od Clarka.

Tato knížka je pro mě dost rozporuplná, první tři čtvrtiny pro mě představovala jistojisté usnutí na gauči, trápil jsem se a nemohl se začíst. Poslední čtvrtina byla naopak skvělá a hltal jsem každou stránku. Kdyby to bylo celé jako povídka, užil bych si to patrně více, takto to bylo zbytečně rozvláčné a někdy i slušná nuda.

Konec dětství není asi nejlepší kniha A.Clarke, ale čtivá a zajímavá určitě je. Příběh o osudu lidského druhu je částečně i filozofickým zamyšlením nad lidstvem a Vesmírem. Mě to bavilo. Stejnojmenná televizní série už méně, protože se do ní hlubší myšlenky autora téměř nedostaly.

Je pro mě těžké tuto knihu ohodnotit. Měla dobrý start, pak přišla moc filozofická část a bylo pro mě těžké se přes ni přenést. Další část -kooperace s Vládci byla skvělá. Až jsem si Vládce malinko oblínila. No ale ten konec:(. Prosím, prokažte si tu službu a vyhnětě se audioknize. Extrémně tu chybí dobrá režie, která by omezila interpretův projev Vládců. Mylím, že ten konec štval i jeho samého. Co slovo, to to pomlka. A taky jejich věty byly extrémné dlouhé odstavce. Představa, že takhle na mě někdo reálně mluví, tak zapomenu, co vlastně řekl na začátku, než dojde na konec svého monologu.

Závěrem - Arthur Clarke je génius své doby. O tom není pochyb. Jen některá díla asi nejsou pro mě, nebo pro mě dobře nezestárla.

(SPOILER) No,

jako myšlenka, že přiletí nadřazená rasa a začne buzerovat není vůbec špatná.

Nicméně nějak moc mě to nevtáhlo do děje, a ten konec to bylo fakt na depku :D

PS: prosím vysvětlete mi, proč vládcům vadilo, že se zabíjeli zbytečně zvířata, když věděli že za necelých 100 let zanikne celá planeta? ...:) to je mi záhadou

Ale pořád to byl Clarke. za mě 3,5*, tak zaokrouhlím na 4 :)

Mám Clarka hrozně moc rád, mám ho i načteného, ale tohle mě strašně nebavilo. Vůbec jsem v tom nepoznával jeho styl, jakým píše své ostatní romány. Když nad tím tak uvažuju, tak jsem měl i vzhledem k tam vysokému hodnocení tady moc velké očekávání, které se mi v rukou obrátilo na to největší scifi zklámání mého života. Třetí hvězdu dávám jenom z respektu k autorovi.

17/2022 Klasický Arthur C. Clarke se svou vizí budoucnosti, jež v některých ohledech zajímavým způsobem evokuje Problém tří těles. Obě díla se zamýšlejí nad tím, jaký dopad bude mít na lidstvo kontakt s mimozemskou civilizací a obsahují značné skoky do budoucnosti. Zatímco Vzpomínky na Zemi jsou hard-sci-fi a snaží se držet současného vědeckého poznání, Clarke se pouští na pole čisté fantazie. Tato kniha také působí obecně mnohem naivnějším dojmem. Ale není se čemu divit, když je 70 let stará. Je taky zajímavé, jak moc kniha připomíná Clarkův nejslavnější opus 2001: Vesmírná odysea. Ve výsledku příjemná sci-fi jednohubka, ale zamyšlení nad utopií, kterou lidstvu vnutí mimozemšťané si budu pamatovat ještě hodně dlouho.

Za mě komentář napsala Mayaku. Podepisuju se pod každé její slovo.

Každý si mimozemskou invazi představuje jenom jako hromadu násilí. Co kdyby ale bytosti z hvězd přiletěly, aby u nás zavedly utopii? Konec dětství s touhle myšlenkou ve velkém pracuje a naznačuje také, jaké nevýhody vlastně taková utopie má. Velkou otázkou pak je, čím jsou lidé samotní, proč tu jsou a co je čeká a navíc se zde otevírá téma, jestli jasnovidectví a další podobné věci mají nějaký reálný základ. Kniha s těmito myšlenkami nakládá dobře a mohu ji doporučit, stejně jako seriálovou adaptaci, která se opravdu povedla a dokázala ze mne vyždímat emoce.

Jedna z nejlepších knih autora. Tedy alespoň pro mne. Bez epických vesmírných bitev, přesto úžasná a dramatická.

Další kniha do zlatého fondu.
Čte se báječně, donutila mě k zamyšlení. Kolik dnes nám známých seriálů a jiných děl se inspirovalo právě zde?
Většina scifi posledních dekád prostě není taková. Originální, napínavá a poutavě napsaná.
Problém tří těles. Ano. A co nám to připomíná? Problém šesti sluncí ze snů jendé hlavni postavy...a to je jen takovej odvárek.

Miestami ťažké čítanie, no neskutočne zaujímavá vízia a nápad. Čakám každú chvíľu, kedy prídu vládcovia, keď sa dívam na svet, už tu mali rok-dva byť.

Strašně jsem chtěla, aby se mi tahle kniha líbila, fakt strašně moc. Premisa mě nadchla, Clarka mám poměrně ráda a třeba Setkání s Rámou byla vážně pecka. Zejména na začátku (část Země a vládci) se příběh docela slibně, byť pozvolna, ale zároveň způsobem budícím zvědavost, rozjížděl. Fakt jsem se snažila, ale někde v polovině části Zlatý věk jsem si chtě nechtě musela přiznat, že mě ta kniha docela nudí. Obecně nemám problém s filosofujícím sci-fi, ba právě naopak, ale tady byly jinak zajímavé myšlenky podány tak nějak rozbředle a nezajímavě, postavy byly povětšinou nesympatické až na půdu a celé to pro mě prostě nefungovalo. No a ten konec - ten koncentrát deprese - mě úplně dorazil. Znovu už asi po této knize nebudu chtít sáhnout.

Příběh této knihy se zabývá několika jednoduchými filosofickými problémy. Prvním je idea ráje ve smyslu ráje nabytého a ráje vnuceného. V každém případě ráj/utopie přináší veliké a často přehlížené nebezpečí - nudu a ustrnulost. Navzdory technologickému pokroku přinášející materiální blahobyt se lidstvo nikdy nemůže zcela oprostit od často zavrhovaných humanitních věd jako filosofie nebo teologie. Ty slouží ve společnosti jako balast na lodi kolébající se v oceánu. Nemají viditelný užitek, ale bez nich se loď převrhne. Zaujala mě reflexe (spíše asi nevědomá) Karla Jasperse, který ve stejné době sepsal pojednání o Atomové bombě a budoucnosti lidstva, v němž tvrdil, že samotné odstranění jaderných zbraní ničemu nepomůže, pokud nebude lidstvo odhodláno skutečně uzavřít mír. Toto odhodlání nicméně Jaspers očekává od člověka, který musí projít morální promněnou. Clark toto odhodlání přinesl skrze Vládce. Je obdivuhodné, že v padesátých a šedesátých letech v době všeobecné víry ve vědu přinesl Clark tuto vizi lidstva, které je v porovnání s Vládci nicotné a v podstatě na úrovni dětí. Samotný konec je velice dojemný a depresivní zároveň. Pořád v sobě cítím onen pocit bezradnosti nad ztrátou dětí, budoucnosti a především nemohoucnosti s tím cokoliv udělat. Clark je právem pokládán za velmistra sci-fi, protože jeho díla v sobě obsahují hlubší humanistické poselství. Stále si nejsem jistý, jestli jsem knihu správně pochopil, ale to je na čtení právě to krásné .

Mistr pera Arthur C. Clarke opět dokázal všem sci-fi spisovatelům ať už jeho generace, nebo jeho následovníkům, že k velkému příběhu není vůbec potřeba nepochopitelná technika a technologie, že není třeba se zaobírat technickou stránkou "udělátek" (které po pár desetiletích vypadají spíš směšně) a že důležitý je jen a pouze silný příběh okořeněný pořádným závěrem.
Jsem rád, že zůstalo jen u jednoho dílu. Např. na rozdíl od série Rámy, kdy mi další díly připadaly ještě rozbředlejší, než ten předchozí - i když tady si ani nedovedu pokračování nějak představit.

Kniha má velmi zajímavou pointu a příběh. Rozhodně ji doporučuji přečíst každému, kdo má rád otázky ohledně nadpřirozena a metafyziky. Proč ne tedy pět hvězd? Do knihy jsem se pořádně začetl až na konci, kde mne již nepustila, začátky ale byly poměrně těžké. Kvalitativně si troufám tvrdit, že se jedná o jednu z nejlepších knih v žánru science fiction, subjektivně však jednu hvězdu srazit musím.

Konec dětství je kniha o "invazi" mimozemšťanů, kteří jak postupně zjistíme, nechtějí Zemi zničit, ale pomoct jí vzkvétat. Hodně lidi má samozřejmě problém, že se jim Vládci (jak jim lidé říkají) neukázali svoji podobu.
Když jim ji nakonec vyjeví, čtenář pochopí proč tak neudělali hned.
Kniha si tu hraje se spoustou zajímavých myšlenek, jako třeba že nad každou civilizaci/rasou/druhem je vždy nějaká další, která je nad nimi. Také tu můžeme vidět krásnou utopii, kdy všechno jídlo je zadarmo, neexistují žádné války a zločin.
Postupně samozřejmě zjistíme, že všechno není tak růžové jak vypadá.
Toto je opravdu skvěle vygradované sci-fi. Při jeho čtení jsem cítil takový feeling filmu Den nezávislosti či seriálu Akta-X.
Doporučuji všemi deseti! Celkové hodnocení 100%

No tak to je pecka! Moje z dávna již oblíbené Setkání s Rámou, které jsme jako děti hltaly , bylo moje oblíbené blízké setkání s Clarkem, ovšem tohle je teda něco! Kolik paralel s naším dnešním světem a všechna ta současná akcelerace...Dočteno a hned si to přečtu ještě jednou, protože mi mnohé jistě uniklo. Strhující čtení!

Chci napsat komentar o tom,jak me toto scifi z roku 1953 naprosto neskutecne prekvapilo a jak vyborne je to dilo,jenze se mi nedostava slov...rozhodne chci cist dalsi knihy pana Clarka,jsem uchvacena jeho brilantni mysli a stylem..cetla jsem jiz Vesmirnou odysseu,ale Konec detstvi mi prisel mnohem zajimavejsi,i kdyz mozna neni az tak propracovany