Komu zvoní hrana
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31888/bmid_komu-zvoni-hrana-8Vp-31888.jpg
4
1645
191
Děj románu, soustředěný na tři až čtyři dny, odehrává se v druhém roce občanské války ve Španělsku. Američan Robert Jordan, člen mezinárodní brigády, je pověřen důležitým úkolem, který má zajistit úspěch chystané republikánské ofenzívě. Na charakterech několika republikánů, s nimiž se hrdina románu setkává při zajišťování akce, je zobrazeno celé tehdejší revoluční Španělsko se všemi problémy, úspěchy i zmatky. Autor se sám zúčastnil jako korespondent občanské války ve Španělsku na straně republikánů.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1958 , Naše vojskoOriginální název:
For Whom the Bell Tolls , 1940
více info...
Přidat komentář
Příběhově skvělé, čtivé (i když dlouhé), nešetří se válečnými hrůzami, asi největším positivem jsou zajímavé a sympatické postavy. Je zde snaha o objektivitu, ať už jde o dvě vyprávění ženských postav, nebo postavu slušného fašistického důstojníka. Pokud si ale člověk přečte Orwellův Hold Katalánsku, všimne si marginalizace osudu POUM nebo vykreslení zpitých, nepoužitelných anarchistů (v Holdu hlavních tahounů války. Což se klidně mohlo změnit, vzhledem k tomu, že se s nimi komunisté nedělili o své materiální dodávky ze SSSR...) Zatímco na Orwella a jeho kamarády zhruba o rok dříve, než se Komu zvoní odehrává, komunisté udělali hon, pro Hemingwaye jsou – chtě nechtě – tou silou, na které stojí demokracie Španělska. Aby to bylo objektivní, i zde je ukázána výjimka v podání komunistického psychopata, před kterým postavy zachrání slušný (!) novinář Pravdy (v obou případech jde o historické postavy, což mě potěšilo). Nu co, je to román a navíc ještě hodně dobrý román, ze kterého si člověk odnese, že občanská válka je svinstvo, ale lidi jsou pořád úžasní.
Kolikrát jsem knížku chtěla odložit? Příliš mnohokrát. Opravdu je psaná příliš jednoduchým jazykem, neopakují se pouze myšlenky, ale i věty. Téměř mi to přišlo, jakoby měl E. H. za úkol napsat co nejvíce slov na úkor čtivosti. Prvních 400 stran by zasloužilo pokrátit na stovku, přidat posledních 100 stran a pak bych nebyla tolik zklamaná.
E. H. si ani zde neodpustil svou zálibu v býčích zápasech. Navíc některé popisy mi nepřišly převeditelné do představy. Dávám si od E. H. pauzu.
Nemám ráda knížky o válce, ale tato knížka je spíš o tom co dělá válka s obyčejnými lidmi a koho dělá z obyčejných lidí. Ve válce člověk přemýšlí jinak a dělá věci, které by normálně neudělal. A hlavně krade lidem možnost prožít normální život. Knížka se nečte úplně lehce, ale je dobré ji přečíst.
(4/18)
Román, dramatický příběh z občanské války ve Španělsku, který prožívá americký lektor španělštiny ROBERT JORDAN. Za úkol má vyhodit do vzduchu most, zároveň se zamiluje do jedné mladé španělské dívky. Zajímavé je, že děj celého románu se odehrává během 3 dnů. Závěr byl velmi dramatický.. Kniha se mi líbila, a ačkoliv jsem knihu četl před dávnou dobou, řadím ji mezi TOP KNIHY, které jsem od autora četl.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Kdo myslíš, že to má snazší? Ti, kdo mají nějaké náboženství, nebo ti, kdo prostě berou všechno tak, jak to je? Je to pro ně hrozně velká útěcha, ale my víme, že se není čeho bát.
Zlé je jenom ta ztráta. Umírání je zlé jenom tehdy, když dlouho trvá a bolí tolik, že to člověka ponižuje. Právě v tom spočívá to tvoje štěstí, rozumíš? U tebe nic takového není.
Ne, to není správné! Protože můžeš ještě něco udělat. Dokud ještě víš co, tak to musíš udělat. Dokud si ještě uvědomuješ co, tak na to musíš počkat. No tak. Ať už přijdou. Ať už přijdou. Ať už přijdou.
Do knihy jsem se prostě nemohla začíst, na to, že to má 400 stránek se tam toho tolik neodehrálo. Dvě hvězdičky dávám za smutný konec, který mě dojal.
Ernest Hemingway píše úžasně a to že nerozumím válečným věcem je jen a jen můj problém. Proto jen ty 4 *, protože jsem celou knihu nedočetla, neměla jsem na to asi tu správnou čtenářskou motivaci. Ale nějak je mi trapně dát knize pana Hemingwaye méně.
Je škoda, že o tomto konfliktu je strašně málo knih, filmů nebo povědomí u obyčejných lidí. Bere se jako něco druhořadého, jakoby to nebylo nic. Však zde si Němci a Sověti zkoušeli svůj zbrojní arzenál. Kniha vám letí před očima jako pendolíno. Opravdu se rychle čte, a pokud si myslíte, že děj ve 3 (potažmo 4) dnech na asi 400 stran je strašně zdlouhavý, opak je pravdou. V knize se vám řekne vše, abyste pochopili, proč se tato válka nesmí opomíjet.
Asi sa tu už povedalo všetko, čo sa o tomto románe vôbec povedať dá...perfektný aj mizerný, otriasajúci aj nudný, táraniny aj hlboké úvahy. Všetko možné. A je to tam, naozaj. Prečítal som si to rád a takmer jedným dychom, no už to v živote čítať nechcem
Spolu s E.M. Remarquem můj nejoblíbenější autor. Knížka mne pohltila, chvílemi jsem ani nadýchala, snad abych spolu s hlavním hrdinou nepřilákala nežádoucí pozornost :) Rozhodně stojí za přečtení.
Kniha mě moc nezaujala. Jo jasně je to z války a každého to tak neláká si to přečíst. Je to vlastně o občanské válce ve Španělsku. Příběh mnoha myšlenek a pocitů. Kdyby jsem to neměla jako povinnou četbu, tak bych si to sama asi nikdy nepřečetla. Kniha mě už od začátku nějak nenakopávalá, že bych udělala jo to mě bude bavit. Dá se říct, že jsem stěží otáčela stránky této knihy. Četla jsem to jen kvůli referátu.
Tato kniha mě příliš nezaujala. Byla zdlouhavá, hůře se mi četla a nebavila mě hlavní dějová linka. Milostný příběh mi přišel uspěchaný a dost neuvěřitelný. Navíc se zde objevovaly nudné popisné pasáže. Když bych to měla srovnat s knížkou E.M.Remarqua, Na západní frontě klid, rozhodně se mi více líbila druhá jmenovaná. Navíc ani téma španělské občanské války úplně mi není mým šálkem čaje.
398 stránek. 3 dny děje. 1 až příliš uvěřitelný příběh plný pocitů a myšlenek. Skutečné veledílo. Jenom se musím přiznat, že se tam objevilo pár pasáží, kdy jsem se trošičku nudil.
Začala jsem ji číst kvůli čtenářské výzvě, ale moc se mi nedařilo se začít a prokousávala jsem se jí doslova "násilím". Přitom si vzpomínám, že před lety jsem s chutí přečetla od Hemingwaye několik knih. To mě přivedlo k úvahám, nakolik čtenářský vkus podléhá módním vlivům, nebo jak se mění s věkem člověka.
Knihu jsem četla už před mnoha lety v rámci povinné četby, proto si na ni zase až tak dobře nevzpomínám. V paměti mi ale utkvělo, že mne zaujala a líbila se mi. Takže ji na základě těchto vzpomínek hodnotím poctivými čtyřmi hvězdičkami ;-).
„Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj : smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“
Propojení lásky, násilí a hledání smyslu lidského života. Dokonalé ❤️
Po knize jsem sáhla díky čtenářské výzvě. Nějak jsem se nemohla jejím dějem prokousat i když musím uznat, že je vlastně úžasně napsaná. Prostě tento styl psaní mi moc nesedí.
Štítky knihy
americká literatura Španělsko španělská občanská válka (1936-1939)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Kniha Komu zvoní hrana je v
| Právě čtených | 36x |
| Přečtených | 2 779x |
| Čtenářské výzvě | 222x |
| Doporučených | 148x |
| Knihotéce | 881x |
| Chystám se číst | 683x |
| Chci si koupit | 90x |
| dalších seznamech | 21x |
Z tohoto románu mám dost rozporuplné pocity. Na jedné straně jsou místa, kde příběh prostě jede díky pasážím celkem akčním, a na straně druhé naopak velice rozvláčné vyprávění o vnitřních pocitech ústřední dvojice, což vypadá dost nevyváženě. Nevím, jestli to byl záměr autora nebo horší překlad, ale občas na mě části textu, zejména některé rozhovory, působily dost nepřirozeným dojmem, prostě jako by se bavili dva hlupáci. Vcelku to ale hodnotím coby dobře vymyšlený příběh se silnou protiválečnou myšlenkou.