Klíč

17.07.2021

Z knihy jsem nadšená. Obě časové roviny z minulosti i současnosti jsou zajímavé a jejich závěrečné propojení je nečekané a dojemné. Stejně tak celý příběh, zejména z minulosti, působí velmi silně, emotivně a co se pocitů týče je velmi náročný. Je neuvěřitelné, jak se zacházelo s psychicky nemocnými pacienty, a to ne v tak vzdálené minulosti. Krátké kapitoly končící otevřeně přidávají na poutavosti a člověk prostě musí číst a číst, aby se dozvěděl, jak to bude dál.
Za sebe můžu říct, že jsem z knihy nadšená. Prostředí psychiytrické nemocnice je pro mě v knihách zcela nové a autorce se podařilo věrně vystihnout pocity beznaděje a zoufalství, které převdládaly.

17.07.2021

Osudy "obyvatel" Ambergate, ústavu pro duševně choré. Je to kniha plná citu, zoufalství, nemohoucnosti, ale i lásky a drobného štěstí. Příběhy personálu i chovanek ústavu. Vřele doporučuji.

14.07.2021

Skvělý překlad, skvělý styl psaní, krátké kapitoly a poutavý příběh z obou linií...Knihu jsem měla přečtenou během jednoho dne. Nedokázala jsem se od ní odtrhnout...Na konci knihy se obě linky protnou. Vše do sebe skvěle zapadá. Neuvěřitelně silný a emoční příběh, který mohu vřele doporučit! Více v mé recenzi.

13.07.2021

Smutný a dojemný příběh, který se dočká svého konce až po padesáti letech. Ještě o kousek lepší, než autorčin Dopis.

08.07.2021

Minulost jedné ženy skrývá klíč k budoucnosti druhé!

Tohle byla opravdu D O K O N A L O S T ! Na začátek musím moc pochválit neskutečně přenádhernou obálku (máme ji hezčí než knihomolové v zahraničí)…

Je mi ctí, že se ke mně tahle kniha dostala, a já si ji mohla přečíst a můžu o ní napsat, že je prostě úžasná! Za mě určitě kniha roku!

Potřebovala jsem si odpočinout od thrillerů a sáhla jsem po této knize. Je to již druhý román, který jsem od K. Hughesové četla, takže jsem věděla, jak autorka píše, ale byla jsem mile překvapená, že Klíč je ještě o chloupek lepší než Dopis.

Děj knihy je rozdělen do dvou časových linií.
První linka je ze současnosti (rok 2006), knihovnice a historička Sarah je čerstvě po rozvodu, žije momentálně u nedávno ovdovělého otce a potřebuje se něčím zaměstnat. Rozhodne se, že napíše knihu -denně navštěvuje opuštěnou a polorozpadlou nemocni Ambergate pro psychicky nemocné. Chce mít vše zdokumentované dříve, než ji dělníci zbourají. Nemá moc času, ale začne důkladně propátrávat. Náhodou se zde setká s mladíkem Nathanem, který utekl z domova, a momentálně zde žije… ten se ji nabídne, že ji s projektem pomůže. Jednoho dne narazí na místnost plnou zapomenutých kufrů a jeden z nich je obzvlášť důležitý, a tím tajemný příběh začíná…

Druhá linka (rok 1956)
Hrdinkou této linky je Elen – mladá zdravotní sestřička v zácviku, která se nechce smířit s tím, že se k těmto pacientům chovají špatně, myslí si, že ona bude tím andělem, který pacientům pobyt zpříjemní svým láskyplným chováním. Den, který všechno změní je ten, kdy přiveze otec svou dceru Amy do nemocnice, kde ji na jeho žádost přijmou. Elen se v ní vidí, jsou přibližně stejně staré. Amy je sice problémová dívka, ale není psychicky nemocná s tímto se Elen nesmíří a bude jí chtít pomoct…

I když je tento příběh smyšlený, mnoho lidí, kteří byli neoprávněně umístěni do těchto nemocnic pro psychicky nemocné, by nám mohli vyprávět podobné příběhy, toto se opravdu dělo.

Kniha v sobě ukrývá velmi silný a emoční příběh. Ne jednou se mi stalo, že jsem měla při čtení husí kůži a i jsem si poplakala.

05.07.2021

Nebudu chodit kolem horké kaše a rovnou napíši, že kniha byla úžasná. Já to sice na 95% věděla ještě před přečtením, ale víte jak to je, kdykoliv se může něco zvrtnout. Tentokrát se to však nestalo a já jsem dostala úžasný příběh, který ve mně vyvolal spoustu emocí. Jsem ráda, že autorka zachytila onu nechvalně proslulou minulost těchto ústavů, kdy se do nich zavírali i zdraví lidé, kteří byli z určitých důvodů jenom nepohodlní své rodině či tehdejší společnosti. A spousta z nich tam prožila desítky let a již nikdy se nedostala ven. Jak se bude vyvíjet zápletka jsem tak trochu odhadla, ale ne vše mi došlo. Příběh mě chytil od prvních stránek a už nepustil. KLÍČ je opravdu krásnou knihou, která v sobě skrývá silný příběh.

Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.

30.06.2021

kniha mi silně připomíná ženu 99 a bál šílených žen. je až neskutečně děsivé co lidé dopustili, aby se provádělo na nevinných ženách, které měly smůlu, že byly na obtíž :-( škoda, že se to už od půlky trochu vleklo. Nestačím zírat že už v tak pokročilé medicínské době se vážně prováděly pokusy ve formě elektrošoků mozku. Už i ve starověku se prováděly pokročilé operace. Bohužel mi přijde že v těch sanatoriích pracovali hlavně lidé, kterým dělalo dobře ubližovat ostatním a dělat z nich pokusné králíky.

30.06.2021

Když jsem knihu brala do ruky, očekávala jsem příběh tak trochu na způsob
filmu Requiem pro panenku, o co větší bylo mé překvapení, že autorka nepoužila tento styl zápletky. Neházela lacinou špínu na nemocnici a na personál, nesnažila se čtenáře za každou cenu šokovat přehnaným utrpením nemocných, které v nemocnici zneužívají. Problematiku léčby psychicky nemocných v té době v Anglii popsala velice citlivě, ale nesnaží se ani o přikrášlení reality.
Přestože by se mohlo zdát, že jde o depresivní téma, najdeme v příběhu naději i odpuštění.
Knížka je napsaná velice poutavě, chytí Vás od první stránky, nemá žádná hluchá místa. Autorka krásně rozepsala charaktery hlavních i vedlejších postav a dokázala dokonale vystihnout atmosféru nemocnice pro duševně choré. Až z toho chvílemi mrazí
Knížku velice ráda doporučuji.

07.10.2018

Veľmi pútavo napísaná kniha, žiadne nudné alebo hluché časti, chytľavá od prvej strany. Je vsadená do zaujímavého prostredia ústavu pre choromyseľných. V knihe sa prelína prítomnosť s minulosťou. Krásne rozpracované charaktery hlavných postáv, veľmi dobré opisy miest. Pri čítaní som mala som pocit, ako keby som sa ponorila do knihy, precítila atmosféru. A tento pocit je pre mňa pri čítaní najdôležitejší. Jedna z najlepších kníh, ktoré som v poslednom čase čítala.