Hyperion
Dan Simmons
Kantos Hyperionu / Hyperion série
1. díl >
První kniha hyperionského cyklu. Na planetě zvané Hyperion, mimo dosah zákonů Hegemonie Člověka, čeká bytost zvaná Štír. Někteří ho uctívají. Někteří se ho bojí. A někteří přísahají, že ho zničí. V údolí Hrobek Času se obrovské Artefakty s neznámým obsahem pohybují proti proudu Času. Štír čeká... V předvečer Armageddonu, kdy se celá Galaxie připravuje k válce, se sedm poutníků vydává na poslední Pouť na Hyperion, aby nalezli odpovědi na nevyřešené hádanky svých životů. Každý v sobě nese zoufalou naději - a strašné tajemství. A jeden z nich možná drží v rukou osud celého lidstva...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1996 , Laser-books (Laser)Originální název:
Hyperion , 1989
více info...
Přidat komentář
Jestli není Hyperion dokonalá kniha, tak k tomu má strašlivě blízko. Dan Simmons napsal skvost, který se vzpírá jednoduché charakteristice. Někteří říkají, že je to povídková sbírka s kolísavou kvalitou. Tihle lidé namají pravdu. Jiní říkají, že je to rozvleklá kniha, v níž je první část jen zbytečná předehra. Ti se mýlí ještě víc. Hyperion je meditativní úvaha o podstatě lidství a zároveň obraz blížící se bouře, která může lidstvo navždy spasit, nebo navždy zničit. Jako bonus představuje vizi Boha, se kterou by se dokázal ztotožnit i umírněný ateista. Á propos, víte jak poznáte epický příběh? Když se vás někdo zeptá na děj, tak zjistíte, že by odpověď zabrala půl hodiny vyprávění, neustálé odbočky a skákání v čase. A i tak by většina podstatného zůstala nesdělena.
Tato kniha byla před dvěma dekádami mým prvním setkáním s autorem a tehdy to pro mě bylo jako zjevení. Následné zjištění, že další díl ještě není na trhu, no to bylo peklo. Od té doby jsem toho od autora přečetl vícero, některé věci vícekrát a už se na toto dílo dívám přece jenom kritičtěji, což ale neznamená, že v mé knihovně nemá čestné místo.
Kniha nám představuje svět Hegemonie člověka (stovky osídlených světů v galaxii) a šestici poutníků na jakési pouti za jakýmsi Štírem, což je takový místní démon na planetě Hyperion. Formou vyprávění příběhů jednotlivých poutníků seznamuje jak se světem Hegemonie, tak s vlastní planetou Hyperion. Každý příběh má svůj osobitý ráz a víceméně stabilní vysokou kvalitu.
Po finále knihy, kdy poutníci takřka radostně vyrážejí vstříc osudu s balalajkou za sborového zpěvu jakési odrhovačky ze svatého lesa, zanechá ale jen hromady a hromady otázek a k tomu celkem fajn pocit z propracovaných a kvalitně odvyprávěných příběhů ve velmi zajímavém světě, kde čas občas nehraje žádnou roli a kde se mezi světy prochází branami, takže žádná mezihvězdná vzdálenost není dostatečně veliká.
Jak jsem ale poznal autora, tak dílko trpí některými jeho osobitými neduhy, to je častá užvaněnost, semtam ostavec na půl stránky, který jen vypočítává cosi, co není pro děj ani důležité, sklouzávání k mixu filozofie/teologie/poezie, ujeté abstrakce při popisu všemožných datasfér, megasfér a kdejakých jiných sfér. A pak pro Simmonse obvyklý problém závěru, to si ale nechám na komentář k pokračování, které bohužel vzniklo.
Když jsem se doslechl, že nějakej ňouma přejmenoval Shrika v českým překladu na "štíra", málem mě vzaly mrákoty. Shrike, slovo který už samo o sobě svým zvukem vzbuzuje nepříjemný pocity, označuje ptáka, jenž svou kořist napichuje na trní keřů nebo ostnaté dráty...
Geniálna kniha , ktorá ma uchvátila autorovou geniálnou predstavivosťou .
Skvelé čítanie , pri ktorom som mal zase pocit ozajstného dobrodružného putovania , ktorý som ako chlapec zažíval pri verneovkách .
Po Terroru jsem se těšil na další skvělý zážitek, ale byl jsem zklamán, přes básníka jsem se neprokousal, knihu jsem tedy odložil na neurčito.
Kniha Hyperion je jakýmsi vesmírným Dekameronem z daleké budoucnosti (i když zde vypravěči neutíkají před nebezpečím, ale jdou mu vstříc), ve kterém sledujeme osudy sedmi poutníků, kteří si na své cestě vypráví příběhy svých životů, jež jsou všechny nějakým způsobem spjaté s planetou Hyperion. Jednotlivá vyprávění jsou různorodá, protože každý člen výpravy je z jiné společenské vrstvy, jiné planety nebo i narozen v úplně jiném čase, než ostatní. Každému se přihodilo něco zvláštního, neuvěřitelného a vymykajícího se zdravému rozumu. Jednotlivé příběhy by bezesporu obstály i jako samostatné povídky, ale jejich nitky se sbíhají na Hyperionu u Hrobek Času a čtenář je napjatý, jak to všechno do sebe zapadne a dopadne.
Kniha se zabývá problémy, se kterými je člověk konfrontován i dnes nebo se s nimi setkal ve svých dějinách a je zřejmě nevyhnutelné, že je musí řešit stále znova. Osídlování cizích světů a jeho nepříznivé dopady na domorodce, neustálé hledání Boha, výhody ale i nebezpečí integrace, nadměrná závislost na technice, které již nikdo nerozumí a která má své vlastní záměry. Formují se tři síly a k nim se navíc přidává obyvatel Hrobek Času, o kterém nikdo nic neví, ale všechny zásadně znepokojuje. Uvidíme v příštím díle, jakou šachovou partii rozehrají.
Myslel jsem, že se po přečtení prvního dílu pustím do něčeho jiného, ale nejde to, musím pokračovat, musím vědět, co bude dál. :o)
Velmi pěkný úvod do sci-fi série. Sice jsem knihu četla poměrně dlouho, protože po každém jednotlivém příběhu poutníků jsem si dávala pauzu, nicméně věřím, že teď už děj začne odsýpat rychleji.
První díl má na práci seznámit vás s charaktery, s jejich myšlenkovými pochody a motivy, bez kterých se neobejdete ve druhém díle. Postavy se chovají v prvním a zároveň v druhém díle s určitým cílem, který je pro všechny stejný. Navštívit Štíra. Seznamujeme se zároveň s Hegemonií, jak fungují Brány, jaké světy jsou v Síti a hlavně proč se sedm (tedy kromě Heda Masteena, jehož problém se objasní až v díle druhém)
Čtyři hvězdy za perfektní - a perfektně napsané - příběhy, dávající dohromady komplexní svět z toho nejčistšího science fiction. Kdybych měl něco vytknout, tak bych se zaměřil na pár hluchých míst, kde příběh přestával mít spád a dle mého názoru by textu neuškodilo malé zkrácení. Nicméně jsem zvědav na další pokračování a eventuální pointu. V každém případě po Terroru a Hyperionu putuje Dan Simmons do kategorie mých oblíbených autorů a velice se těším, až otevřu jeho další knihy.
Asi nejpůsobivější začátek knihy, jaký jsem kdy četla - ve vzduchu nad přesličkovým lesem visí bouře, v bažinách se povalují obří ještěři a nad tím vším si na terase soukromé kosmické lodi vybavené slušným barem vysedává konzul a hraje na klavír. Jako bonus pak stromoloď Yggdrasill, teslovníky, nabroušený Štír a pro fantazii děsně dráždivé Hrobky času. Jenom škoda toho, že všechny příběhy začínaly tak od lesa - místy se opravdu dost táhly. Pro mě ale rozhodně lepší než Duna - radši přečíst Cantos zhýralce Silena, než poslouchat přemoudřelé Herbertovy mudrlanty...
Sedmičlenná skupina byla vyslána na planetu Hyperion, přičemž každý z nějakého důvodu a pravděpodobně i za nějakým účelem. Každý z nich vypráví svůj příběh, aby se tak dobrali toho, proč jsou tam, kde zrovna jsou. Je to celé slovní chaos, do něhož autor zabředával dost hluboko, aby se po chvíli nadechl a vzápětí se zase dostal kamsi až na hranici fantasmagorie. Už když jsem četl Děti noci, všiml jsem si, jak autor rád popisuje akční scény, ale bohužel mu to zoufale nejde. Ani v Hyperionu tomu není jinak a obávám se, že to tak bude i v jeho ostatních knihách, ke kterým se možná někdy dostanu. Ale nechci předbíhat. Po Hyperionu dávám Simmonse na nějaký čas k ledu.
Sedm vybraných poutníků se vydává k Hrobkám času, které se nachází na planetě Hyperion. Cestou si navzájem vyprávějí své životní příběhy, které je na tuto cestu přivedly. Ve výsledku se tak jedná o několik na sobě nezávislých povídek, jejichž prostřednictívm se postupně seznamujete nejen s postavami samotnými, ale také se světem, ve kterém se příběh odehrává a rozhodně se jedná o svět velmi zajímavý. Společným tématem všech povídek jsou Hrobky času a štír, což je legendami opředená drtička na cokoliv z masa a kostí.
Pokud jde o jednotlivé příběhy (povídky), tak některé mne zaujaly více jiné méně. Asi nejzajímavější mi přišel příběh Lenara Hoyta (resp. otce Paula Durého), který se na Hyperion vydal zkoumat kmen domorodců (bikurů) a to i přes poměrně rozvláčný začátek. Nejdojemnější mi přišel příběh žida Sola Weintrauba a jeho dcery, která jako archeoložka navštívila hrobky času, ve kterých se nakazila záhadnou nemocí. Naopak mne naprosto nezaujal příběh básníka Martina Sileniuse, který mi i po dočtení následující knihy Pád Hyperionu, přišel jako naposto nezajímává a zbytečná postava.
Celkově se mi kniha četla velmi dobře a nebýt některých slabších povídek, tak by to bylo za plný počet, takhle 4 hvězdy.
Na závěr bych ještě poznamenal, že knihy Hyperion a Pád Hyperionu tvoří nedílnou součást. Původně se jednalo o samostaný román, který byl z důvodu jeho rozsáhlsoti rozdělen do dvou knih.
Tahle kniha je pro mě svatá....doporučuji všechny díly serie....nikdy nezapomenu na noc kdy jsem ve 3:00 ráno přečetl poslední díl Endymionu a měl na krajíčku....i po roce nemůžu těch 5 malých knížek pustit z hlavy...i když jsem za poslední rok přečetl X scifi knih, neustále po Hyperionu pokukuji do knihovny a mám chuť si to dát znovu...."Ne! Dám si to znovu"!
Zvláštní kniha, zvláštní scifi.
Vlastně je to spíš směs povídek spojená občas dost podivně do jedné linky, pár příběhů vyloženě nudných, špatné to jako celek nebylo, ale nic z čeho by se člověk posadil na prdel ;)
Poutníci vyprávějí své příběhy, než dojdou k Hrobkám času. Každý příběh je úplně jiný, každý je i jiným stylem psaný. Nějak to vypadalo, že nemají téměř nic společného, ale poslení příběh to dost vylepšil, nemůžu se dočkat dalšího dílu.
Čtení je to docela náročné, někdy se může zdát zbytečně zdlouhavé, kdyby byla kniha trochu kratší a rychlejší, dala bych hvězdiček všech pět.
Prokousal jsem se prvními cca padesáti stranami a nenašel jsem důvod, proč číst dál...
Opravdu zajímavé nápady, dobře se čte. Druhý díl Pád Hyperionu zatím nemá takový spád, nu uvidíme.... Obdobně mne zaujal před lety cyklus Válka s Chtoorem (David Gerrold), zejména jeho 1. 2. díl.
Štítky knihy
space opera cestování časem osudy lidí invaze příšery, monstra Hugo (literární cena) vtiposcifárny Locus Poll Award (ocenění)
Autorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2010 | Hladové hry |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
Kniha Hyperion je v
| Právě čtených | 20x |
| Přečtených | 702x |
| Čtenářské výzvě | 30x |
| Doporučených | 81x |
| Knihotéce | 221x |
| Chystám se číst | 346x |
| Chci si koupit | 101x |
| dalších seznamech | 11x |
Dokonalý chaos v chaosu a neuvěřitelně skvělá nuda se záblesky překvapení. Knihou jsem se na začátku trochu prokousával, ale stálo to za to. Nejlepší scifi brak všech dob, prostě dokonalost a pohlazení mé scifi duše.