Hyperion

11. října

Skvělé, skvěle, skvělé... má to spád, čtivé je to, dobrodružné, romantické taky trochu a místy i smutné. V knize jsou lety vesmírem, roboti, daleká budoucnost...pro milovníky sci-fi lahůdka. A o čem to je: Štír z planety Hyperion je mimozemšťan a ještě z budoucnosti a asi nemá moc rád lidi. Putuje za ním sedm vyvolených lidí, jejichž zivoty nějak souvisí s ním nebo s Hyperionem... Každý hrdina nám odvypráví svůj příběh a každý je jiný a jinak zajímavý...

1 26. září

U mňa žiaľ sklamanie! A to som sa ani dopredu netešil, skôr som len chcel koštnúť s kultu okolo neho vytvoreného. Možno to bolo spôsobené tým že už dlhšie som sf nečítal, no strácal som sa. Podľa mňa si autor neporadil s tak komplexným svetom ktorý načrtol. Čo je ale horšie, zle sa mi to čítalo. Štýl mi nesadol a tak som nebol schopný prečítať viac ako 40 stránok denné. Asi ma to nevtiahlo do deja, no prišlo mi akoby bol autor platený od slova. A teda tých zbytočných je tam dosť! Prišlo mi to trocha detinské! Akože o nič nejde. Vlastne zo začiatku mala kniha pôsobiť záhadne a postupne sa mali veci vyjasňovať prostredníctvom príbehov hlavných protagonistov, ale žiaľ efekt prichádza neskoro a to ho najviac oslabuje. Jednotlivé príbehy alebo dajme tomu poviedky majú kolísavú kvalitu. Úvodný príbeh kňaza sa mi páčil. Ide o objaviteľsko-mystický príbeh, no žiaľ spojitosť aspoň v tomto dieli s ostatnými príbehmi nemá. Príbeh vojaka je military sf, to znamená že ide o dlhé a pre mňa nudné opisy bojov, taktiky a arzenálu. Príbeh básnika bol asi top. Je veľmi humorný. Ide o životopisný príbeh umelca, no viac by sa mi páčil len ako historická freska. Ale kedže sa do nej nejakým spôsobom musel pričleniť Štír, začal som pociťovať nedostatok informácií, a strácal som záujem o hlavnú dejovú linku. Príbeh filozofa a jeho dcéry nebol nijak okúzľujúci, až obyčajný s využitím recyklovaného nápadu (pozor spoiler) starnutia pospátku. Ohľadne Štíra a Hrobiek času tiež narobil viac zmätku ako vyjasnení. Čo sa týka Hegemónie človeka (politické zriadenie v ktorom žijú postavi, a je založené na spojení planét prostredníctvom brán ktorými sa dá medzi nimi prechádzať) , som ani pri tomto pokročilom príbehu asi v polovici knihy nebol spokojný s vykreslením sveta. Snaď by sa žiadal nejaký kratučký historický náhľad. Príbeh detektívky je čistý kyberpunk, priemernej kvality, ale z o to klasickejším a (drobný spoiler) typicky žánrovým rozuzlením. To už mi začínalo byť jasné kam asi autor smeruje, ale celková zápletka mi tím prišla jednoduchá. Načo tá zbytočná melodráma okolo? Nevadí, ak je dobrý príbeh, tak zápletka môže byť klišé, lenže dejová linka stojí, zatiaľ čo sa utápam v konšpiráciách ktoré ma žiaľ nezaujímajú. Keď sa pustím do posledného príbehu je mi jasné že kniha sa už nestihne uzavrieť ako ucelená epizóda. Tak aj ja len dodám že táto poviedka o konzulovi bola skvelá, posunula dej aj obraz Hegemónie, a priniesla nové zápletky aj rozuzlenia,ale žiaľ neskoro. A aj keď som zvedaví čo bude ďalej, ešte som sa nerozhodol či pôjdem do pokračovania.

2 22. září

Po chladne Dune jsem dostal facku z budoucnosti, ktera me opet donutila zanr milovat. Simmons stvoril uchvatne, vrstevnate dilo, plne myslenkoveho prediva, utopie, antiutopie, lidskych strachu, te vecne rozervanosti lidske duse - zaroven vsak pro geeka naprosto uspokojive, s komplexnim vesmirem budoucnosti, mytologii, rezonujicim nazvoslovim a dostatecne intimnim pribehem vsech 6 hrdinu. Nevim jaky pribeh se mi libil vic? Desivy teologicky cestopis s kruciformy? Devcatko starnouci po zpatku? Trocha cyberpunku? Fascinujici cesta morem travy. Za Stirem, bohem, usmirenim, smrti, pokanim, vesmirnou valkou, budoucnosti. Kolosalni.

Neviem, koľko hviezdičiek dať... mám rozporuplné pocity po prečítaní tohto aj druhého dielu. Začiatok nijako chytľavý, potom, ako došlo na jednotlivé osudy postáv, to začalo byť dobré, zaujímavé. Na rozdiel od iných Simmonsových kníh som najprv nevnímala problémy s motiváciou postáv. Záhady pribúdali a pribúdali, ale prístup postáv k nim bol jasný a zrozumiteľný. Zhruba od príbehu Lamie toho na mňa ale začalo byť priveľa, motivácia posledných dvoch rozprávačov už išla akosi pomimo mňa, rušili ma nekonzistencie v uvedených údajoch, verše a sústavné odkazy na históriu (ani jedno nemám v beletrii rada).

Simmonsov svet je, podobne, ako v Ílione, síce pekne šialený, ale vážim si množstvo detailov univerza aj postáv, ktoré uviedol.

4 10. září

Jak se později ukázalo, tak celek Danovi moc nefunguje, ale jako sbírka příběhů - osudů je to místy geniální (některé jsem nasál, na jeden zátah, jako alkáč flašku:).

3 29. srpna

Eklektické majsterdielo sci-fi. Jasná štruktúra a pestrý dej knihy sú prispôsobené oddeleným dejovým líniám hlavných hrdinov, ktorí putujú na palube templárskej vesmírnej stromolodi na planétu Hyperion a cestu si krátia rozprávaním svojich životných príbehov, aby zistili, prečo boli práve oni vybraní na túto poslednú zúfalú púť za hrôzostrašným Škorpiónom. Od ich cesty môže závisieť osud ľudskej spoločnosti.

Cez jednotlivé príbehy protagonistov sa nám elegantne pred očami odvíja fungovanie vesmíru, v ktorom je dej zasadený.

Hyperion je strhujúci a zároveň melancholický, veľkovýpravný a zároveň komorný, šialený a zároveň smrteľne vážny, vášnivý a emocionálne vypätí, dobrodružný a konšpiračne politický.

Hyperion má podobnú štruktúru ako Chaucerove Canterburské poviedky, jednotlivé postavy rozprávaním svojich príbehov posúvajú dej dopredu a taktiež odkazuje na epické básne básnika Johna Keatsa.

Hyperion je však práve kvôli svojej štruktúre, rembrandtovskej temnosvitnej atmosfére a príbehom pútnikov taká imaginatívna a silná kniha, ktorá čitateľa plne pohltí. Kniha jasne predostiera hlavné žánre sci-fi, či je to duchovný dobrodružno-objaviteľský príbeh kňaza, military sci-fi v príbehu vojaka, katastrofický, mysteriózny a poetický príbeh básnika, tragický a zároveň hard sci-fi príbeh o otcovi, čo sa snaží zachrániť svoju dcérku v príbehu učenca, čistý kyberpunk ako vystrihnutý z Neuromancera v príbehu detektíva a príbeh o politike a láske, zrade a pomste so silným ekologickým odkazom v príbehu konzula. A to ani zďaleka nie je všetko.

Podmanivý príbeh s nezabudnuteľnou atmosférou demonštrujúci rôzne žánre vedeckej fantastiky.

4 19. srpna

Simmons je můj oblíbený spisovatel a Hyperion patří k tomu lepšímu, co napsal. Dobré sci-fi, a to Hyperion je, dokáže čtenáře přimět k tomu, aby se zamýšlel nad odvěkou otázkou po smyslu lidské existence.
Všechny příběhy byly zajímavé, já si oblíbila Básníka, protože mi připomíná postavy z románů Michela Houellebecqa - a pro toho já mám slabost. Básník ve čtenáři vyvolává ambivalentní pocity a pod jeho cynismem tuší bolest. Možná se mohl autor mírnit v některých až hyperbolických popisech jeho chování, občas to bylo na škodu.
Jinak nemám moc co vytknout, našla jsem jen jednu nesrovnalost - to, že má Kněz vrostlé kruciformy měl přece vědět jen Konzul, ale v závěru knihy je to všeobecně známá věc.
Rozhodně se těším na pokračování.

1 17. srpna

Kdysi jsem Hyperion již četl, ještě jako teenager a nějaký dojem na mě neudělal (oceňoval jsem tehdy spíše akci a napětí a další aspekty jsem v knihách neviděl). Ale na základě hodnocení jsem mu dal další šanci a stálo to za to. Jednotlivé příběhy se mi líbily, nejlepší ten kněze. Ještě musím přečíst pokračování, 5 hvězd si šetřím až podle toho.

1 08. srpna

Bravurní krasojízda - pětikilo stránek polknete jak malinu. Napínavé, hloubavé, lyrické, ale i svůdně kýčovité putování vesmírem a časem. Simmons mistrně ovládá fragmentární výstavbu děje.

1 10. července

Právě sem docetl vice jak400 prolog úžasné scifi knihy Hyperion osobně to pro me v určitých pasážích nebylo lehké čtení ale vtahlo a navnadilo na pokračování celkove vzato. Sedm poutníků se vydává na planetu Hyperion odlehlou a nemilosrdnou k otevírající se hrobkám casu plně artefaktu a záhad, k tomu je na cestě očekává Štír legendární vraždící anděl smrti. Mezi putováním si vyslechneme příběh každého poutníka a seznamime se proč zrovna on byl vybrán či co dělá na cestě k hrobkám času. Nejlepší příběhy co me nejvíce bavili Kněz, Básník, nejvíc učenec. Dávám 4 z pěti ⭐ a už se nedockavosti tresu az sezenu pokračování pad Hyperionu a dozvím se jak to vše dopadlo. Dan Simmons stvořil jeden velký propleteny a propracovaný vesmír v téhle úvodní knize a já musím říct díky byla to jízda a klobouk dolu před panem spisovatelem. Atmosféra byla po celou dobu čtení temna a napínava ač nevesela doporucuji.

1 14. června

Neverím hrubým knihám. Podozrievam ich z užvanenosti a vždy tak nejak očakávam, že sa po otvorení začnú roztekať ako povestné ruské romány. Ale túto buchlu som dala za jeden deň. I keď je pravda, že ten deň trval asi tak do 4 rána.

Čo sa mi páčilo
-atmosféra - totálne ma pohltila
-z kňazovho príbehu mám zimomriavky vždy, keď si naň spomeniem
-básnikov sarkazmus

Čo mi vadilo
- opisy východov a západov slnka, hviezd, mesiacov a iných meteorologických javov a asi aj iné opisy. Jednak neboli pre dej nevyhnutné a druhak to opisovanie Simmonsovi až tak nejde
-že ide o prvú časť neviemkoľkológie, pričom už dvojka nedosahuje kvality jednotky (s trojkou čakám na nový preklad)
-úryvky básní

5 28. května

Poprvé jsem četl před dvanácti lety, podruhé cca před sedmi, potřetí teď. A stále, stále mě Hyperion a Simmons v něčem překvapují. Objevuji nové a nové věci, které se zobrazí až po více přečtení. Stále jsem s poutníky a stále hltám jejich osudy a životní útrapy před a během pouti ke Štírovi(i když Ťuhýk by také nebyl špatný, ale Štír je Štír). Pořád se těším na další cestu, na pokračování, které by mělo vyjít(opět v Argu). Řadím mezi top 10 svých knih a Hyperion stále vévodí první příčce mezi sci-fi(není to obyčejné sci-fi) cítím v tom něco více. Problémy lidí, které trápí nás a které nás budou někdy trápit. Svým způsobem vize budoucnosti a připomenutí minulosti(viz Konzul). Hyperion bych nejraději zařadil mezi povinnou četbu do škol. I když problém je v tom, že není pro každého. Ale to žádná kniha neosloví úplně všechny. Pro čtenáře s bohatou fantazií, s nadáním vcítění se do postav, pro čtenáře se sny o létání ve vesmíru...nutnost. Nechť Štír sestoupí...

26. května

I když knihu mám ve složce Přečteno, nedokázal jsem ji dočíst. Kniha začala velice zajímavě. Příběh kněze byl skvělý. Těšil jsem se, co bude dál. Ale jak začal myslím že příběh vojáka, to mě teda velice zklamalo. Bohužel, od mistrovských děl sci-fi to má opravdu hooodně daleko, alespoň v mém osobním řebříčku. Díky, ale tohle je pro mě ztráta času.

2 17. května

Po všemožném vychvalování tohoto díla, jsem se nakonec také rozhodl k jeho přečtení. Musím říct, že toho nelituji.
Na začátek je dobré říci, že se nejedná o úplně klasickou sci-fi, kterou v dnešní době vnímáme. Je to hlavně díky tomu, že kniha obsahuje několik jakoby povídek, které jsou i nejsou vědeckofantastické.

Zápletka spočívá v tom, že sedm poutníků se vydává na planetu Hyperion za legendární bytostí, Štírem.
Při své cestě vesmírem každý z účastníků vypraví svůj příběh.
Například vyprávění kněze Hoyta (které mi přišlo nejlepší) je taková dobrodružná výprava do "džungle" za tajuplným kmenem, kdy se dozvídáme poměrně zajímavé věci o určitém náboženství, atd.
Příběh vojáka je zase taková ukázka skoro až klasické military sci-fi.
Básníkovo vyprávění mě třeba vůbec nebavilo a dost jsem se nudil.
Sol Weintraub, jako učenec, má velice emotivní a smutný příběh o jeho dceři, kterou postihne velmi zvláštní nemoc.
Dále tu máme klasickou kyberpunkovou detektivku ala Blade runner, toto mě velmi bavilo.
Za to poslední část, příběh konzula už tolik ne, ale uvědomuji se, že tato část má docela zásadní význam.
Kniha končí otevřená, protože pokračování nalezneme v knize Pád Hyperionu.

Bonusová povídka Centaurova smrt mě příliš neoslovila.

11. února

Tož dobré to bylo, čteno na doporučení , netušil jsem co mám čekat , mě se to líbilo , tak že určitě budu pokračovat dalším dílem. Zajímavý svět , zajímavé postavy , tohle je moje první kniha od autora nemám teda možnost blíže posoudit jeho další knihy.

29. ledna

Jsem nadšený, příběhy jednotlivých postav byly neskutečně zajímavé. Jediné co mi trošku vadí, že kniha nemá žádné finále. Po odvyprávění příběhů a před vstupem do hrobek času kniha končí... (proto 4 hvězdičky)

7 27.12.2017

Chtěla jsem nedočíst neb mne kniha nudila, ale něco mi nedalo a nedalo, musela jsem se vracet a vracet a čin dokonat. Cítila jsem se jak na houpačce. Nebylo to nedostatkem nápadů, (naopak například teslovníky a ohnivé kapradí mne nadchly) autor jimi nešetří a doslova čtenáře zahlcuje novými a novými zhůvěřilostmi. Chvíli jsem byla uchvácena vírem děje a chvíli se zoufale nudila. A po celou dobu neblahý pocit, že tohle nebude mít happyend. Snad záměr autora neb jsem hned po dočtení sáhla po Pádu Hyperionu, protože, sakryš, se chci konečně dozvědět, jak to celé dopadne.

10.12.2017

Dokonalý chaos v chaosu a neuvěřitelně skvělá nuda se záblesky překvapení. Knihou jsem se na začátku trochu prokousával, ale stálo to za to. Nejlepší scifi brak všech dob, prostě dokonalost a pohlazení mé scifi duše.

2 07.12.2017

Jestli není Hyperion dokonalá kniha, tak k tomu má strašlivě blízko. Dan Simmons napsal skvost, který se vzpírá jednoduché charakteristice. Á propos, víte jak poznáte epický příběh? Když se vás někdo zeptá na děj, tak zjistíte, že by odpověď zabrala půl hodiny vyprávění, neustálé odbočky a skákání v čase. A i tak by většina podstatného zůstala nesdělena. Hyperion je jedna z knih které považuji za nezfilmovatelné. Pokud se toho ale nějaký génius chopí a uspěje, budu mu velice vděčný.

4 25.06.2017

Tato kniha byla před dvěma dekádami mým prvním setkáním s autorem a tehdy to pro mě bylo jako zjevení. Následné zjištění, že další díl ještě není na trhu, no to bylo peklo. Od té doby jsem toho od autora přečetl vícero, některé věci vícekrát a už se na toto dílo dívám přece jenom kritičtěji, což ale neznamená, že v mé knihovně nemá čestné místo.
Kniha nám představuje svět Hegemonie člověka (stovky osídlených světů v galaxii) a šestici poutníků na jakési pouti za jakýmsi Štírem, což je takový místní démon na planetě Hyperion. Formou vyprávění příběhů jednotlivých poutníků seznamuje jak se světem Hegemonie, tak s vlastní planetou Hyperion. Každý příběh má svůj osobitý ráz a víceméně stabilní vysokou kvalitu.
Po finále knihy, kdy poutníci takřka radostně vyrážejí vstříc osudu s balalajkou za sborového zpěvu jakési odrhovačky ze svatého lesa, zanechá ale jen hromady a hromady otázek a k tomu celkem fajn pocit z propracovaných a kvalitně odvyprávěných příběhů ve velmi zajímavém světě, kde čas občas nehraje žádnou roli a kde se mezi světy prochází branami, takže žádná mezihvězdná vzdálenost není dostatečně veliká.
Jak jsem ale poznal autora, tak dílko trpí některými jeho osobitými neduhy, to je častá užvaněnost, semtam ostavec na půl stránky, který jen vypočítává cosi, co není pro děj ani důležité, sklouzávání k mixu filozofie/teologie/poezie, ujeté abstrakce při popisu všemožných datasfér, megasfér a kdejakých jiných sfér. A pak pro Simmonse obvyklý problém závěru, to si ale nechám na komentář k pokračování, které bohužel vzniklo.

Když jsem se doslechl, že nějakej ňouma přejmenoval Shrika v českým překladu na "štíra", málem mě vzaly mrákoty. Shrike, slovo který už samo o sobě svým zvukem vzbuzuje nepříjemný pocity, označuje ptáka, jenž svou kořist napichuje na trní keřů nebo ostnaté dráty...

05.01.2017

Geniálna kniha , ktorá ma uchvátila autorovou geniálnou predstavivosťou .
Skvelé čítanie , pri ktorom som mal zase pocit ozajstného dobrodružného putovania , ktorý som ako chlapec zažíval pri verneovkách .

28.12.2016

Po Terroru jsem se těšil na další skvělý zážitek, ale byl jsem zklamán, přes básníka jsem se neprokousal, knihu jsem tedy odložil na neurčito.

Pribehy poutniku super.. moje prvni scifi a prekvapilo :-)

12 25.07.2016

Kniha Hyperion je jakýmsi vesmírným Dekameronem z daleké budoucnosti (i když zde vypravěči neutíkají před nebezpečím, ale jdou mu vstříc), ve kterém sledujeme osudy sedmi poutníků, kteří si na své cestě vypráví příběhy svých životů, jež jsou všechny nějakým způsobem spjaté s planetou Hyperion. Jednotlivá vyprávění jsou různorodá, protože každý člen výpravy je z jiné společenské vrstvy, jiné planety nebo i narozen v úplně jiném čase, než ostatní. Každému se přihodilo něco zvláštního, neuvěřitelného a vymykajícího se zdravému rozumu. Jednotlivé příběhy by bezesporu obstály i jako samostatné povídky, ale jejich nitky se sbíhají na Hyperionu u Hrobek Času a čtenář je napjatý, jak to všechno do sebe zapadne a dopadne.
Kniha se zabývá problémy, se kterými je člověk konfrontován i dnes nebo se s nimi setkal ve svých dějinách a je zřejmě nevyhnutelné, že je musí řešit stále znova. Osídlování cizích světů a jeho nepříznivé dopady na domorodce, neustálé hledání Boha, výhody ale i nebezpečí integrace, nadměrná závislost na technice, které již nikdo nerozumí a která má své vlastní záměry. Formují se tři síly a k nim se navíc přidává obyvatel Hrobek Času, o kterém nikdo nic neví, ale všechny zásadně znepokojuje. Uvidíme v příštím díle, jakou šachovou partii rozehrají.

Myslel jsem, že se po přečtení prvního dílu pustím do něčeho jiného, ale nejde to, musím pokračovat, musím vědět, co bude dál. :o)

01.05.2016

Velmi pěkný úvod do sci-fi série. Sice jsem knihu četla poměrně dlouho, protože po každém jednotlivém příběhu poutníků jsem si dávala pauzu, nicméně věřím, že teď už děj začne odsýpat rychleji.

17.12.2015

První díl má na práci seznámit vás s charaktery, s jejich myšlenkovými pochody a motivy, bez kterých se neobejdete ve druhém díle. Postavy se chovají v prvním a zároveň v druhém díle s určitým cílem, který je pro všechny stejný. Navštívit Štíra. Seznamujeme se zároveň s Hegemonií, jak fungují Brány, jaké světy jsou v Síti a hlavně proč se sedm (tedy kromě Heda Masteena, jehož problém se objasní až v díle druhém)

06.12.2015

Čtyři hvězdy za perfektní - a perfektně napsané - příběhy, dávající dohromady komplexní svět z toho nejčistšího science fiction. Kdybych měl něco vytknout, tak bych se zaměřil na pár hluchých míst, kde příběh přestával mít spád a dle mého názoru by textu neuškodilo malé zkrácení. Nicméně jsem zvědav na další pokračování a eventuální pointu. V každém případě po Terroru a Hyperionu putuje Dan Simmons do kategorie mých oblíbených autorů a velice se těším, až otevřu jeho další knihy.

1 30.10.2015

Asi nejpůsobivější začátek knihy, jaký jsem kdy četla - ve vzduchu nad přesličkovým lesem visí bouře, v bažinách se povalují obří ještěři a nad tím vším si na terase soukromé kosmické lodi vybavené slušným barem vysedává konzul a hraje na klavír. Jako bonus pak stromoloď Yggdrasill, teslovníky, nabroušený Štír a pro fantazii děsně dráždivé Hrobky času. Jenom škoda toho, že všechny příběhy začínaly tak od lesa - místy se opravdu dost táhly. Pro mě ale rozhodně lepší než Duna - radši přečíst Cantos zhýralce Silena, než poslouchat přemoudřelé Herbertovy mudrlanty...