Dům na samotě
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356561/bmid_dum-na-samote-86N-356561.jpg
4
1603
1603
Josef Bergman série
< 3. díl >
Výtvarnice Nela po rozchodu s přítelem zůstala sama ve starém mlýně, který původně s partnerem chtěli zrekonstruovat. V téže době bylo v nedalekém lese nalezeno tělo mladé dívky, ucházející se o práci v místních dostihových stájích. Při vyšetřování vyjde najevo, že oběť byla naposledy spatřena s bývalým Neliným přítelem. Dvě podobně provedené vraždy se nedávno staly v Praze, a tak není divu, že dosud poklidnou středočeskou vesnicí začne obcházet strach. Přesunul se sem z hlavního města sériový vrah?... celý text
Přidat komentář
Docela dobrá detektivka, ktera se pěkně četla. Nikde žádná hluchá nezáživná místa, pořád se něco dělo a pak v závěru se všechno na pár stránkách rozuzlilo.
Ačkoliv název románu Dům na samotě vzbuzuje dojem skromného obsazení, má tenhle příběh víc postav než veselohra Williama Shakespeara. Přičemž spíše než detektivku připomíná osnova celou jednu sezónu seriálu Divocí koně. Nevěra, svár, loupež, voyerství, nenávist, alkoholismus, nymfomanie, vydírání, maloměšťáctví, znásilnění, bisexualita, rodinné tajemství, gamblerství... Nechybí snad nic, s čím by se běžná česká vesnice nedokázala pochlubit. Taky cítíte, jak je to úplně ze života?
Omylem je, že jsem čekal něco jako vyšetřování, když už se kniha pyšní oceněním nejlepší česká detektivka roku. Což bylo, uznávám, naivní vzhledem k tomu, že jsem četl předchozí díly. Ale abych nebyl za pražského kavárníka, musím Michaele Klevisové přiznat jedno: poctivě svým fanouškům dává to, co mají rádi. Motanice osobních dramat je tak oslnivá, že kdybych byl žena v domácnosti, co se nudí u žehlení, rozhodně bych tímhle dílkem vzal zavděk. Jenže problém spočívá v zásadním odhalení - u žehlení se nedá číst.
Devizou autorky je bezpochyby výborná znalost lidských charakterů. Je to moje třetí kniha a opět naprostá spokojenost. Opět oceňuji, že mi autorka nenechala zavraždit žádnou z mých oblíbených postav, jak tomu bylo v první knize :-)
Solidní česká detektivka, ve které autorka opět potvrzuje, že na prvním místě u ní stojí ztvárnění myšlenkových pochodů jednotlivých postav, vztahové otázky a až pak z nich plynoucí konflikty končící někdy i vraždou. Řekl bych, źe Michaela Klevisová píše spíš psychologické romány s kriminální zápletkou. Role vyšetřujícího detektiva je marginální, i když vraha vždy nakonec odhalí.
Knize bych vytkl místy pozvolnější tempo; možná by šlo děj malinko zhutnit. Na druhé straně jako milovník dostihů jsem uvítal zasazení příběhu do prostředí "koňáků". Román sice nedosahuje kvalit mého oblíbence Dicka Francise, ale přesto tu a tam poodhalí alespoň střípky ze života lidí kolem koní.
Závěrem jenom malá poznámka k souběžně probíhajícímu vyšetřování sériových vražd. Zdá se mi, že autorka tak trochu podlehla současnému světovému trendu a zapracovala do knihy případy psychopatického škrtiče. Beru to jako úlitbu čtenářům, kteří si již detektivku (thriller) bez sériových vrahů neumí představit. Samotné vyřešení těchto případů je stručně vylíčeno na posledních dvou stránkách.
Super! Chybí mi asi 40 stran do konce a ještě pořád nevím, kdo je vrah...podezřívám snad všechny!
Knížku určitě doporučuju!
Opět skvělé čtení. Moc se mi líbilo venkovské prostředí, kam byl příběh zasazen. A jak už je u autorky zvykem, hodně se tu věnuje postavám a tak se zločin dostává tak trošku na druhou kolej a to se mi u ní opravdu moc líbí :-)
Ačkoliv se v této knize řeší sériový vrah, přesto je to takové milé pohlazení po duši. Asi je to tím, že se detektivka odehrává v českém prostředí, nám všem více méně známém. Vesnička v berounském okrese, mlýn na samotě, hezky vykreslené prostředí a i vztahy na vesnici. Vztahy všeho druhu, ty milé, sousedské, i ty špatné. Poklidný styl vyprávění mně vyhovuje, je to příjemná změna oproti některým současným thrillerům. Baví mě hledání motivu prostřednictvím rozplétání vztahů mezi lidmi. Konec byl možná trochu rychlý a ne vše bylo dotažené do konce a vysvětlené. Přesto se mi kniha moc líbila a určitě za nějakou dobu s chutí sáhnu po další.
Skvěle jsem si početla. Zápletky této autorky jsou tak nějak uvěřitelné, obejde se bez spousty krve a nepolapitelných padouchů, kteří disponují téměř nadpřirozenými schopnostmi. Zkrátka a dobře se dobře čte a to je hlavní deviza. Příběhy této autorky nejsou klasické krimi, spíše psychologické romány s detektivní zápletkou. Takže už na mě čekají další dvě, v knihkupectví jsem zkrátka neodolala. Určitě doporučuji.
Kniha sa dobre čítala, trochu má však prekvapil rýchly koniec. Pár stránok a vražda bola vyriešená. Určite si prečítam aj ďalšiu knihu.
První kniha od paní Klevisové a za mě dobrý,žádné nervy drásající mordy,příběh s milostnou zápletkou,dávné tajemství,určitě přečtu další.
Klevisová mě baví moc. I když mají knížky občas podobné styčné body, jsou každá jiná a zatím pokaždé skvělá. Vyhovuje mi i, že se zbytečně nezabředává do soukromí Bergmana a většina děje se soustřední na vyšetřování.
Četla se dobře...na mě docela dost zdlouhavé popisování postav, vztahů.... Vyřešení vražd se tak nějak shrnulo v pár stránkách...po dočtení jsem přemýšlela, kdo že vlastně tu Renatu zabil? To se tam tak nějak objevilo, zmizlo, že jsem si fakt musela vzpomínat. Taky bych byla ráda věděla, když už to tam bylo nakousnuté, co se vlastně stalo s Radimem....no možná v dalších knihách, ale dost o tom pochybuji. Jako oddechovka dobrá. Jen mě chyběla taková ta zažranost do knihy,
co nutí číst pořád dál. Jinak dobrý....
Knihy Michaely Klevisové jsou velmi čtivé, hned vtáhnou čtenáře do děje, ani tato nebyla výjimkou. Dům na samotě je moje třetí setkání s autorkou, která už teď zaslouženě putovala mezi mé oblíbence. Těším se na její další detektivku, tentokrát v exotickém prostředí.
Skvělá !!!
Opět čtivá kniha.
Trochu mě mrzí, jak nakonec přišli na vraha. Na jednu stranu velmi chválím danou osobu, která vraha vypátrala, ale vzhledem k celému příběhu to bylo velmi rychlé.
Prostředí v koňské stáji potěšilo. Dostihy sice ráda nemám, ale to nemá vůbec vliv. Čtení jsem si náramně užila.
Možná bych měla maličkou výtku k šablonovitému psaní. Je to již podruhé, co autorka přisoudila nějaké postavě, že čerpá energii z jakési "pyramidy". Do té doby, než jsem přečetla první díl, jsem o tomto neměla ponětí. A našla by se i jiná podobenství. Přesto se těším na další knihu. Stojí za to. Doporučuji.
Detektivky Míši Klevisové patří k mým oblíbeným... Žádné litry krve a čtyřicet mrtvých, přesto napínavý příběh,který příjemně ubíhá.Jako bonus v knihách vždy najdete i nějaké to zamyšlení nad životem, podané milým, nevtíravým způsobem.
Parádní detektivka. Baví mě tam ta spousta kombinací, které autorka "rozehraje". A také vtip a humor. Jsem ráda, že jsem paní Klevisovou objevila až nyní, takto mám před sebou ještě 3 díly Josefa Bergmana...
Autorka skvěle píše, vykresluje postavy a děj. Pro mě osobně však málo napínavé - odkojena severskou literaturou - pro mě to byl takový lehce dívčí román :-)
Štítky knihy
vraždy koně detektivní a krimi romány zfilmováno tajemství české detektivky a krimi zmizení lidí koňské dostihy rodinná tajemství Cena Jiřího Marka
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Knížky od Michaely Klevisové se prostě dobře čtou. Rozhodně si u nich nekoušu hrůzou nehty, jak to asi dopadne, nicméně i takové příběhy čas od času potřebuji číst.