Jako zabít ptáčka
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14499/bmid_jako-zabit-ptacka-iW0-14499.jpg
4
3085
648
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Dnes již klasický román moderní americké literatury, za který autorka v roce 1961 obdržela Pulitzerovu cenu. Příběh justiční vraždy nevinného černocha na americkém jihu v první třetině 20. století, viděný očima dvou malých dětí. Neměnný řád světa je narušen: nevinný černoch je křivě obviněn ze znásilnění bělošky a postaven před soud. Obhájcem černocha se stává otec obou dětí, který bere tento případ jako věc své osobní cti. Kniha navazuje na humanistické tradice Marka Twaina.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , XYZ (ČR)Originální název:
To Kill a Mockingbird , 1960
více info...
Přidat komentář
Nemůžu říct, že by se mi vyloženě nelíbila, ale taky se nečetla úplně snadno. Zvlášť ze začátku jsem měla problém dostat se do příběhu. Kniha má určitě hloubku, ale možná více oslovila čtenáře v době svého vzniku.
Ke knize jsem se dostala úplnou náhodou a byla jsem na ní nesmírně zvědavá vzhledem k tomu, jak je opěvovaná.
Z počátku knihy jsem měla potíže se začíst a už jsem si myslela, že veškerá chvála na toto dílo je přehnaná, ale čím více jsem se nořila do děje, tím více u mě získávala na pozornosti.
Příběh je vyprávěn na základě malé holčičky "Čipery" o době, kterou prožívala spolu se svým bratrem Jemem. Je to především doba rasové nesnášenlivosti spolu s předsudky místních, ale i letních dobrodružství. Se zájmem jsem sledovala případ Toma Robinsona. Vyústění celého příběhu bylo vskutku dramatické.
Jediné, co se mi na knize nezdálo, bylo občasné chování "Čipery", v jednu chvíli se chovala jako malá holčička a o pár stránek dál oplývala chováním dospělého.
Kniha byla skvělá, moc se mi líbila. Dobře se mi četla. Dcera ji četla k maturitě, tak jsem si ji chtěla přečíst o čem vlastně je, a opravdu zajímavá.
Kniha byla skvělá, vyprávění malé holky o tak těžkých věcech jako je soudnictví, nespravedlnost, rasismus a jakási stádnost v tomto směru... bylo to něco jiného.
Děj se velmi dynamicky střídal ve smyslu dětská hra - katastrofa - hra - hrůza - radost ze života - nenávist a nespravedlnost. Celou knihu si říkáte, proč proboha jsou lidi na sebe tak krutí jenom kvůli odstínu kůže. Takto dávkované to ale vykreslovalo to, co klidně zažíváme my všichni i dnes. Na jednu stranu čteme o hrůzách, které se někomu dějí, načež počítač vypneme a jdeme za zábavou. Člověka to donutí zamyslet se nad sebou.
Navzdory smutku, který ve vás kniha nechá, je také plná milého vtipu a pěkných dětských momentů.
Tato kniha mě bohužel příliš neoslovila. Patrně měla více co říci v době svého napsání. Dnes mi připadá trochu vyčpělá.
Knihu jsem si vybrala díky Čtenářské výzvě a vysokému hodnocení, které má. Ale mě prostě nebavila. Nesedl mi styl psaní, většina příběhu pro mě byla nezajímavá... Sice chápu důležitost tématu, ale pro mě nebylo dobře zpracováno.
Moc pěkná knížka. Tím, že je příběh vyprávěn očima malé dívky, získává román na autentičnosti a zároveň i jakési nenásilné naléhavosti... Úžasné je, že samozřejmé věci, o kterých v jižanském městečku téměř nikdo nepochybuje (jako například, že do každé domácnosti patří černošský sluha), musejí malá Čipera i její bratr Jem teprve přehodnocovat a postupně si utřídit, co je správné a co ne...
(SPOILER)
Udělala jsem tu chybu, že jsem se nechala nalákat komentáři, recenzemi a Pulitzerovou cenou. Měla jsem až moc velká očekávání. Kniha byla dobře napsaná, četla se lehce. Je tak nějak o všem - způsob jižanského života v té době, rasismus, ale o ničem - byla jsem už v polovině a pořád jsem čekala, kdy se tam něco začne dít. Rozhodně to není "příběh justiční vraždy nevinného černocha". Je to vyprávění malé holčičky, která začíná chodit do školy a vnímat mezilidské vztahy a postavení lidí ve společnosti. I přesto je ale polovina knihy jen o hrátkách s jejím bratrem a kamarádem Dillem.
Jednu výtku mám k překladu. Některá jména byla přeložena do češtiny a jiná ponechána v angličtině. Překladatelé by se měli rozhodnout jen pro jeden způsob.
Kvůli této knize musím zpřeházet svůj seznam nejoblíbenějších knih. Některé části jsem poslouchal jako audioknihu, namluvenou Klárou Issovou (její hlas se opravdu do role Čipery hodí). Četba byla jako samet - nádherně napsané. Překladatelé Mašková+Hájek udělali výtečnou práci. Rozumím, proč je v USA brána jako kniha, kterou si musí všichni (studenti) přečíst.
Atticus Finch je nejbáječnějším literárním hrdinou všech dob. Amen.
Všichni říkají, že je tato kniha krásná, a to mě dost děsilo. Protože podle obecného mínění je krásné jenom to, co je tragické, smutné a nešťastné. Příběhy veselé a optimistické jsou (podle tohoto názoru) úpadkové a povrchní.
Nemohla jsem se mýlit víc, upozorňuji v tomto případě. Nad scénou divadelního vystoupení hlavní hrdinky v roli šunky jsem plakala, smíchy pochopitelně. A potvrzuji, že kniha je prostě krásná, plná lásky a humanismu a naděje a i toho ostouzeného veselí.
Na pět hvězd bych viděla samotný příběh, silný a moudrý. Což ovšem zdaleka nebyl jediný klad díla. Autorka především dokonale vykreslila postavy. Jediné, s čím nemůžu souhlasit, že soudní proces vyvolal v městečku nečekané vášně. Naopak, tyto vášně se daly čekat a přelévaly se přes obyvatelstvo neustále, jinak by vlastně k dané situaci ani nedošlo.
Knihu jsem měla půjčenou od kamarádky, ale musím si ji koupit. Rozhodně jsem ji nedržela v ruce naposledy.
Krásně psaný příběh o rodině, přátelství, dětství, strachu, hrdosti, rozdílech v pohlaví, ve společenských vrstvách a v otázce rasismu, popisovaný z pohledu malého děvčátka. Nevím, proč jsem četbu této knihy tak dlouho odkládala, bylo to jako pohlazení.
Jak veliké je lidské zlo a jak veliké je dobro. Z pohledu malé holčičky, která to sice nemněla jednoduché bez maminky, ale s naprosto úžasným tatínkem a bratrem
Četlo se to dobře. Měla zajímavé téma ale to je tak celý. Úplně tohle veledílo neoslavuju jako ostatní. Takovej větší průměr. Ta hvězda navíc je asi proto, že to vypráví dítě, které na věci nahlíží jinak než dospělí a vnímá svět jinak.
Ne, že by to nebyla zajímavá knížka, ale ač jsem se snažila sebevíc, nedokázala jsem se začíst. Prvních 100 stran je vyloženě zbytečných, závěr nudný a předvídatelný a celé vyprávění plytké. Dočíst se dá, ale to je asi vše.
Je to příběh, co človeka "vezme za srdce," a to hlavně proto, že vám ho vypráví osmileté děvčátko. V podstatě vám jen objasňuje, jak její bratr přišel ke zranění ruky, a že je to dosti spletitá historie. Nejlepší na tom je, že vás to dítě postaví před hotovou věc (ve věcech společenského pokrytectví, rasismu, pomluv...), i když velké části věcí nerozumí, tak sleduje, jak se chovají druzí, což postupně mění její pohled na věci. Její táta je úžasný (někdy možná až trošku moc, ale když si vezmu, že ho vidím očima jeho dcery, tak se asi není čemu divit). Takže rozhodně doporučuji k přečtení, a to nejen ve vztahu k pochopení rasových problémů v USA, ale i obecně, jako obraz toho, jak je možné se dívat na druhé a hledat v nich to dobré.
Kniha se mi dostala do rukou díky doporučení. Podle popisu jsem si moc nedovedla představit, co od ní očekávat, ale nadchla mě.
Přečetla jsem ji jedním dechem. Vyprávění celého příběhu slovy malé holčičky se mi moc líbilo. Prožívala jsem s ní všechny křivdy, dobrodružství, radosti i strasti.
Tuto knihu řadím mezi knihy, ke kterým se s láskou budu vracet.
Kniha ve své době zřejmě vzbudila pozornost svou hlavní dějovou linkou - soužití majoritní společnosti s menšinou odlišné barvy pleti. A naděje v to, že děti, které příběh vypráví budou jiné. Já ji do své kategorie klasiky nezařadím. Chybělo mi tam to "něco", co pro mě dělá některé knihy nezapomenutelné.
Už dlouho jsem se na ni chystala, ale pořád se nemohla dokopat. Teď se mi šikla do výzvy. Překvapilo mě, jak dobře se mi četla a jak mě bavila. Vážné téma pohledem malé holky. Člověku se až nechce věřit, že se něco takového mohlo odehrát ve dvacátém století.
Štítky knihy
děti zfilmováno americká literatura znásilnění soudní procesy USA (Spojené státy americké) černoši rasismus hospodářská krize Alabama
Kniha Jako zabít ptáčka je v
| Právě čtených | 114x |
| Přečtených | 4 271x |
| Čtenářské výzvě | 1 517x |
| Doporučených | 406x |
| Knihotéce | 1 072x |
| Chystám se číst | 2 246x |
| Chci si koupit | 357x |
| dalších seznamech | 59x |
Kniha přesně splnila má očekávání. Vzhledem k tomu, že vyhrála nějakou cenu to znamená, že nebude stát za nic. A to se potvrdilo. Nudný příběh, který se plácal odnikud nikam. Jediný zajímavý prvek byl Bubu. A vlastně kniha vůbec nebyla o justiční vraždě, ale prostě tak nějak o obyčejném životě několika obyčejných dětí. Možná by mě to bavilo v 10, ale v dospělosti nic moc.
Jedna hvězdička za parádní přednes Kláry Issové.