Jako zabít ptáčka
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14499/bmid_jako-zabit-ptacka-iW0-14499.jpg
4
3081
648
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Dnes již klasický román moderní americké literatury, za který autorka v roce 1961 obdržela Pulitzerovu cenu. Příběh justiční vraždy nevinného černocha na americkém jihu v první třetině 20. století, viděný očima dvou malých dětí. Neměnný řád světa je narušen: nevinný černoch je křivě obviněn ze znásilnění bělošky a postaven před soud. Obhájcem černocha se stává otec obou dětí, který bere tento případ jako věc své osobní cti. Kniha navazuje na humanistické tradice Marka Twaina.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , XYZ (ČR)Originální název:
To Kill a Mockingbird , 1960
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si zařadila do čtenářské výzvy pod dojmem kdysi viděného skvělého filmu s Gregory Peckem a nezklamala mě. Americký jih 30-tých let, rasové předsudky, soudní proces, ale především citlivé nazírání celého příběhu očima devítileté dívky, to vše dělá z této knihy působivé čtení, které čtenáře pobaví,dojme i poučí. V současnosti podobnou problematiku ve svých knihách řeší John Grisham a rovněž výborně.
Kdo chce chvíli přemýšlet o Americe a vztazích mezi černochy a bělochy, které jsou více než problematické, čtěte. Kniha nádherně a trefně popisuje svět 2 dětí a jejich otce advokáta. Jak to asi dopadne s černochem, který je podezřelý ze spáchání závažného trestného činu? O tom, proč má kniha tak zvláštně divný název, se však dozvíte až na konci knihy;)
Bohužel jsem četla v nesprávném období, kdy jsem se na knihu nemohla soustředit tak, jak by si zasloužila. A možná díky tomu se nedostavil wow efekt, kvůli čemuž nemohu dát plné hodnocení. Jinak ale spokojenost, moc pěkně psané, dojemné... Nemám, co vytknout.
Výtečná kniha, která je bohužel stále aktuální, možná dokonce, že dnes více než kdy dřív. Tím, co knihu výrazně odlišuje, je to, že je vyprávěna z pohledu osmiletého (ano, na svůj věk inteligentnějšího a trochu přemoudřelého, což čtenář musí přijmout, ale není to problém) děvčátka, tím pádem tedy problémy jako rasismus, pokrytectví, sobectví a přetvářku vnímá čtenář právě optikou jakési naivity a nepochopení, o to je to samozřejmě alarmující. Dětský (a nejen ten) pohled totiž nepochopí, proč na jedné straně můžou lidé odsuzovat Hitlera za holocaust a o chvíli později brutálně atakovat černochy a vylučovat je ze společnosti. Harper Lee opravdu na velmi jednoduchém půdorysu vystavěla nadčasový příběh s hodně silnými postavami (kdo by nechtěl být morálně pevný jako Atikus, případně mít takového člověka za otce a vzor), který navíc geniálně klame tělem, protože onen klíčový soudní spor zdaleka není tím hlavním, co se tu odehrává, ale je pouze jednou z mnoha dějových linií, které do sebe zapadají, takže ti, kteří očekávají "grishamovské" soudní drama, budou zklamáni. Hvězdičku jsem ubral pouze z toho důvodu, že někdy se kniha trošku hůř četla a trochu mě zklamal konec, který trochu vyzněl do ztracena a malinko mi v něm chybělo nějaké vyústění. Jako zabít ptáčka je typickým příkladem knihy, o níž se můžou psát sáhodlouhé studie a každý v ní najde něco jiného, její poselství a výpověď jsou ale jasné. Pocitově silná a působivá kniha, k níž se za čas rád vrátím. 90%
Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem četla; líbila se mi zamlada a jsem z ní stejně nadšena "na stará kolena".
Kniha, ze které jsem měla sytý, hřejivý dojem... Věřím, že si každý její čtenář upřímně přeje, aby ta krása sourozenectví, mravní síla rodičů a přirozenost, s jakou se dějí různá dobrodružství, byly stejně ryzí a opravdové i v našich vlastních životech.
Velmi mě oslovil soudní proces, stejně tak jsem napjatě čekala na Buba Radleyho, ale daleko víc mě upoutávaly ty méně nápadné momenty, ve kterých se projevovala Attikova neokázalá slušnost, Čipeřin temperament, Jemova hloubavost. Moc jsem si oblíbila i srdečnou Maudie a svérázného Dilla... Zkrátka, stačí se jednou seznámit a už budete mít pro tuhle knihu slabost navždy.
Mé největší knižní překvapení roku. Jsem ještě plná dojmů a kdybych mohla dát víc hvězdiček, tak neváhám. Už léta kolem knihy brousím, ale to že dostala Pullitzerovu cenu (stejně jako Spolčení hlupců), ji pro mě degradovalo. To, že se o ní nadšeně mluví v amerických školách (stejně jako o Velkém Gatsbym) tomu také moc nepřidalo. Nakonec díky ptáčku (drozdu) ve jméně a knižní výzvě jsem s k ní konečně dostala a nemám slov. Dávám do doporučených a jednou, až mé dcery budou ve vhodném věku, ji jim dám a řeknu, že je to jedna z nejlepších knih, která se mi kdy dostala do rukou. Atticus je snad jeden z nejkladnějších hrdinů, přesto uvěřitelný. Scout (Čipera), jako bych viděla sebe před mnoha lety.
Pro mě kniha, která nemá chybu. Jsem z ní unešena. Od začátku mě rozesmívala, dojímala, nutila přemýšlet a unášela nádherou slova i postav. Nejvíc ze všeho si cením jejího poselství a myšlenek o rasové i prosté lidské nesnášenlivosti, o laskavosti, zlobě, moudrosti a hlouposti.
Moc hezké čtení o tom, jak děti dorůstají a ztrácí svůj naivně krásný dětský pohled.
Dost dobrá kniha, pěkně napsaná i myšlenkově nadčasová. I dnes narážíme na situace, kdy skupina lidí má nějaký postoj, který považujeme za špatný, ale je těžké až skoro nemožné ho změnit. Sice už většinou nejde o život, ale i tak to člověka rozladí.
Knihu jsem si vzala také do čtenářské výzvy a jsem velice ráda,že díky tomu jsem si jí přečetla,moc pěkné počtení,ihned jsem se vtáhla do děje,doporučuji přečíst.
Knihu jsem vzala do ruky jako jednu z možností, skrze probíhající čtenářskou výzvu.
Po chvílí mě ale plně vtáhla do děje. Pravda, musela jsem se poprat s dětským pohledem na děj, ale právě ten dělá tuto knihou, jaká je. Příběh, jak se velmi čestný otec snaží dokázat svým dětem, že výchova a prostředí, v kterém vyrůstají, a s ním spojený rasistický podtext, není správný, naopak odsuzeníhodný. Jeho boj za právo černocha být plně chápán jako člověk se nádherně prolíná s touhou chránit právníkovy děti. Čipeřin pohled od okna Bubu Radleyho to jen potvrzuje.
Vysoký počet a procenta hodnocení, spolu s komentáři dávají tušit, že i tato kniha se může směle řadit mezi těch pár, které stojí opravdu za to přečíst. A můžu říci, že opravdu stojí! Nějak stále nemohu najít vhodná slova, kterými bych popsala tu aktuálnost příběhu i teď po tolika letech od vydání. Pokud Vás zaujme příběh, doporučuji i Černobílý svět. Kniha se čte lehce, příběh, který vypráví 8letá holčička Čipera je popsán jednoduše, srozumitelně a čitelně. Nádherně zde vyniká čistota dětské duše a její pojetí práva a spravedlnosti. Není to jen to soužití bělochů a černochů na jihu USA na začátku století. Jsou to radosti a starosti (a průšvihy) dvou dětí, jejichž otec je až neuvěřitelně čestný a zásadový. Pohled jejich očima na nás dospělé a stav společnosti ve 30. letech. Na to že jsem se prokousávala prvními 2-3 stranami (než si zvyknete na styl vyprávění), na konci jsem litovala, že knížka končí...! Sakra, on je konec? To snad ne? A jak to bylo dál?
Nadhera. Jako kdyby byla napsana vcera. Silny pribeh, uzasne lidske postavy....chtela bych vedet, jak se jim darilo dal...
WOW! Poslouchala jsem v autě a kolikrát jsem ani nechtěla jít do práce (což asi není až tak úplně neobvyklé), ale co je zajímavější, někdy jsem seděla po návratu domů v garáži a čekala na konec kapitoly - v půl desátý v noci! Tolik k tomu jak moc se mi příběh líbil a jak moc mně vtáhl. Moje oblíbené téma perzekuce černochů v Americe na začátku 20. století, vyprávěné malou holkou, takže obohacené starostmi a radostmi dětství. WOW! a ještě jednou WOW!
Kniha se lehce četla. Je psaná očima dětí, ale asi jsem od ní čekala víc.
Neříkám, že je špatná, ale asi se k ní už znovu nevrátím. Každopádně jsem ráda, že jsem si jí přečetla :)
Hodně lidí se při hodnocení opírá o proces, který je považován za středobod knihy. Já ho považuji za nutné vyplnění časoprostoru, které mě dětskýma očima vtáhlo do prostředí a politické situace tehdejší doby, aby se v jeho pozadí mohl odehrát ještě jeden příběh – rámcový příběh s "mnohohláskem" Bubu Radleym se mě dotknul víc a opravdu nádherně uzavíral knihu.
Lidé z městečka pozorovaní dětskýma nevinnýma očima, které pomalu prozřívají. Věci nejsou takové, jak na první pohled vypadají... Krásná knížka.
Štítky knihy
děti zfilmováno americká literatura znásilnění soudní procesy USA (Spojené státy americké) černoši rasismus hospodářská krize Alabama
Kniha Jako zabít ptáčka je v
| Právě čtených | 115x |
| Přečtených | 4 270x |
| Čtenářské výzvě | 1 516x |
| Doporučených | 406x |
| Knihotéce | 1 072x |
| Chystám se číst | 2 245x |
| Chci si koupit | 357x |
| dalších seznamech | 59x |
Kniha je poměrně jednoduchá. Rozhodně ne jednoduchá ve smyslu, že není nutné zamýšlet se nad ní, ne ve smyslu, že by měla jednoduché postavy a dokonce ani tím, že má jednoduchý děj. Prostě se příjemně četla a byla srozumitelná, co zřejmě způsobil fakt, že příběh vyprávělo malé děvčátko. Po knihách, které jsem četla poslední dobou, kde jeden boj míjel druhý, krev tekla proudem a kolikrát jsem nemohla knihu odložit, protože jsem napětím ani nedýchala, tohle byla velice příjemná změna. To, že byla kniha klidná, ale rozhodně neznamená, že byla nudná, nebo že v ní chyběly napínavé momenty - to vůbec ne.
Očekávala jsem, že z knihy bude čišet beznaděj, ale nic takového se nestalo. Vzhledem k tématu je smutná (bylo by asi smutné, kdyby nebyla), ale měla jsem z ní pocit, že jednou bude všechno dobré. Možná díky Attikovi. Když ne tomuto, tak jinému – kdoví.
Co zřejmě nikoho nepřekvapí je to, že až do konce si člověk občas řekne: proč je to jako zabít ptáčka? A i když jsem se to konečně dozvěděla, nepochopila jsem to. Nechápala jsem, proč je zabití grázla jako zabít zpěváčka – muselo mi to ještě chvilku šrotoval v hlavě, než mi to došlo. Jak mi připadala Čipera občas až příliš naivní, v tomto momentu byla chytřejší než já.