Hledání Aljašky
John Green
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Looking for Alaska, 2005
více info...
Přidat komentář
No, upřímně nevím, co si mám o knize myslet. Zkoušela jsem ji číst dvakrát a podruhé jsem ji konečně dočetla do konce. Stejně jako většina Greenovek je čtivá, člověk se do ní nemusí nutit, ale bylo to jako bych pořád na něco čekala o ono to nepřišlo. Nemohla jsem si pomoct, ale Aljaška mi byla od začátku až do konce nesympatická a nejsympatičtější postavou pro mě byl Chip. Myslím, že za přečtení ale rozhodně stojí a každý by si měl svůj názor na tuto knihu vytvořit sám...
Většina lidí píše že "Hvězdy nám nepřály" je mnohem lepší kniha, než tato. Četl jsem obě dvě, sice je mezi nimi rozdíl ale i tak se mi obě dvě moc líbily. John Green je můj velmi oblíbený autor, který dokáže psát o smrti, radosti a lásce. Líbila se mi, bavila mě a prožíval jsem jí s hlavními hrdiny. Rozhodně mohu jen a jen doporučit.
Krásná kniha. Označení kapitol mě neskutečně nadchlo. Byla jsem strašně zvědavá, co se stane. Nemůžu si pomoct, ale pořád jsem žila v domnění, jako by hlavním postavám bylo tak 12 a ne o tolik víc. Nevím, čím to.
Do téhle knihy jsem se nedokázala začíst. Zkoušela jsem to s ní dvakrát, poprvé jsem se dostala asi někam ke sté straně po druhé ani tam. Věřím, že to může být dobrá kniha, ale asi ne pro mě.
Před to bylo super, zábava, vtipné scénky...po to bylo zvláštní, jiné, zajímavé, ...Mám v sobě z této knihy tolik emocí, že ani nevím jak to vše popsat....
Spoilery!
,, Lidé chtějí bezpečí. (...). Nedokážou snést představu, že by smrt byla jen velké černé nic, nesnesou myšlenku, že jejich blízcí by neexistovali, (...). Lidé věří v posmrtný život, protože nedokážou nevěřit.''
,, Když si člověk přestane přát, aby se věci nerozpadly, nebude trpět, když se to stane.''
Greenovky mě vždy uchvátí a okouzlí, spíše než dějem, tak samotným ,,poselstvím'', které je tam napsané. Donutí to člověka zapřemýšlet.
Moc hezká knížka. I když dávno nejsem ve věku protagonistů příběhu, dokázalo mě hledání Aljašky oslovit. Nemohu souhlasit s názory, že se jedná o oddychové čtení, naopak, spousta věcí je, možná záměrně, jenom naznačených, příběh úplně vybízí k tomu se nad ním zamyslet. Celé to není jen o tom, jak se dílem okamžiku všechno změní, ale především o hledání smyslu života, pocitu viny, vlastní identifikace... Není to jenom o Aljašce, i ostatní protagonisté si řeší nějaká vnitřní traumata, tápou a tak nějak si úplně nevědí rady se životem. S klidný svědomím mohu knihu doporučit i starším ročníkům, koneckonců jsme podobné otázky někdy víceméně řešili všichni.
Že začátku mě Aljaška celkem štvala, kniha se mi moc nezdála. Stačilo ale pár dalších stránek a já se z Aljaškou začala ztotožňovat víc a víc, pronikla jsem do prostředí střední v Culver Creeku a vžila se do situace Milese.
O to víc, mě pak překvapilo, co se stalo na konci první části.
Potom bylo úplně "jiné", než Předtím. Nic nebylo jako předtím, v tom má popis knihy pravdu.
Kniha trošku záhadná, asi se nemusí líbit každému, ale já se do ní úplně zamilovala.
UPOZORNĚNÍ, OBSAHUJE SPOILER
První Greenovka jakou jsem kdy četla a hned ta nejlepší. Bohužel? Naštěstí?
Knížka se mi líbila, ačkoliv všechny postavy byly protivné. Především právě Aljaška. Jenže nejspíš proto, že je jako já.
Nepříjemná, sebestředná a arogantní s dobrým smyslem pro humor.
Nevadilo mi, že mi leze na nervy. Měla, bylo to dobře. Tím víc mě dostala druhá část knihy...a Když už jsem sem dala to upozornění, pročby ne. Tu část knihy, kdy Aljaška umře. Možná proto, že jsem se tím víc užírala.
Najednou jsem ji chtěla zpátky. Začínala ji vidět víc z pohledu skutečné bytosti a ne jen jako objekt lásky Milese. Zdála se trochu lidštější.
Kniha mě vážně dostala. Brečela jsem, smála se a vlastně si ji užila víc než jsem čekala. A je to sice dávno ( mávám na své třinástileté já), ale byla jsem spokojená.
Tuhle Greenovku mám ráda ze všech nejmíň, ale nebylo to přímo špatné. Zhltla jsem ji dost rychle, byla čtivá a plná zajímavých myšlenek. Přesto jsem ale nesnášela Aljašku, ta holka mi dost lezla na nervy. Za to, jak z takové mrchy Green udělal úplnou bohyni strhávám jednu hvězdičku, přesto knihu doporučuju!
Nekrásnější knížka, kterou jsem kdy četla. Čte se tak krásně, že se chcete stát Aljaškou. U knihy jsem se zasmála i rozbrečela. Je to opravdu čtení mezi řádky a kniha mi hodně dala. Někdo v tom uvidí obyčejný příběh, někomu to změní život. Doporučuji všema deseti. Za mě je tohle nejlepší kniha od Greena a nejlepší kniha vůbec!
No v prvé řadě nejsem cílová skupina čtenářů tohoto autora, je to první kniha od J.G., kterou jsem četla (protože v knihkupectví mě vždy zaujmou názvy knih a hlavně krásné přebaly) :) Není mi teda -náct a proto mě kniha asi nezaujala. Nejdříve s napětím čtete co se teda stane, poté ještě chvilku čtete následky té tragédie ale začne to nudit. Hrdinka o které knížka je, je mi spíše nesympatická a labilní, kluk, který je do ní zamilovaný a celou knihu o tom fantazíruje a je trochu emo... do toho kouření, pití vína a nadmíru moc filozofování. Palec nahoru za poslední provedenou kanadu a taky zajímavá poslední slova slavných.
Byla to oddechová kniha, ale aby mě nadchla -to ne. Zaujali mě ale pasáže, kde se jednalo o otázku jak se dostat z labyrintu. Takže něco do sebe ta kniha má.
:)
Vůbec jsem nevěděla, co mám od Hledání Aljašky očekávat. Mile mě tato kniha překvapila. Zaujala mě hned na začátku a já se od ní nemohla odtrhnout. Líbí se mi nejenom příběh, ale i samotný styl knihy. Po přečtení stále mám zvláštní pocit z Aljašky. Dá se říci, že jsem si ji oblíbila. Popisem jejího dětství se vysvětluje, proč byla tak jiná a jednala tak, jak jednala.
Knihu jsem četl na doporučení, ze začátku mi přišla spíše jako další z těch "holčičích slaďáren", později jsem byl ale překvapen a knihu jsem doslova za jediný den zhltl. Příběh velice poutavý, nutí člověka číst a číst a dozvědět se, co bude následovat. Kdo ale hledá knihu s nějakým hlubším smyslem, ať hledá jinde. Hledání Aljašky je spíše taková odreagovačka. Od Greena má první přečtená kniha, určitě zkusím od tohoto autora i nějaké další.
A kdo rád u čtení knih posloucháte hudbu, vřele k této knize doporučuji tento mix https://www.youtube.com/watch?v=13ylwNYHic4
Přes tuto knihu jsem se snažila autorovi dát druhou šanci. Rozhodně tato kniha je lepší než Hvězdy nám nepřály i přesto mě John Green nijak nezaujal a zřejmě nikdy nezaujme... myslím že více se jeho díly zabývat nebudu...
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední škola internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
John Green má velice zajímavý a pro mě nový styl psaní. Hrozně dobře se čte a jsem z něj nadšená. I smutné věci umí podat tak, že se nad tím usmívam, i když je mi do breku. Určitě si od něj přečtu další knížky.