Hledání Aljašky
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144816/bmid_hledani-aljasky-QmT-144816.jpg
4
3655
3655
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Looking for Alaska , 2005
více info...
Přidat komentář
Napínavé, silné, dobře čtivé. Jen mi malinko vadí to "přesunutí" pointy doprostřed knihy, protože zbylá půlka - Potom - už prostě nemá šanci držet tempo první poloviny.
Ještě malé srovnání: Hledání Aljašky mi přišlo o něco horší než Hvězdy nám nepřály, ale v některých detailech vlastně dost podobné. Docela se bojím začít s další Greenovkou, protože zatím mám ten dojem, že se autor opakuje, alespoň co se stěžejních motivů týká. Funguje to, neříkám že ne. Jen je to škoda.
Knihu jsem četla v angličtině. Příběh rozdělený na předtím a potom mě dost zaujal, když jsem ji prolistovávala v knihkupectví.
Green mě prostě baví. Je to čtivý, postavy jsou tak nějak reálný a poselství, co knížka nese mě dostalo. Kniha je plná krásných myšlenek, posledních slov a rozhodně to není oddychový čtení. Za mě jedna z nejlepších knih od Greena.
I go to seek Great perhaps.
Hvězdy nám nepřály jsou naprosto bez diskuse Greenova nejlepší kniha.
A proč?
Ze všech jeho předešlých knih vybrala to nejlepší, čímž sice dala vzniknout světoznámému a znamenitému románu, ale své "starší sourozence" skoro právem odsunula do kouta.
S každou další Greenovou knihou přečtenou po Hvězdách jsem postupně ztrácela okouzlení jeho příběhy-najednou máte po těch pár metaforách, přirovnáních a prvotřídních citátech pocit, že je to dobrý, jo, to jo, ale, že už jste to přece tak nějak jednou četli. A vlastně nejednou.
Hledání Aljašky jsem přečetla hned, jak bylo k dostání (jako cílová adolescentní skupina jsem podlehla komerčnímu nátlaku), což znamená, že mě zklamalo nejméně. Jedná se o skvělou, více než nadprůměrnou prvotinu. A dobře napsaný, netuctový, pochopitelný young adult.
Po několika letech jsem se vrátila ke Greenovi, ale nemůžu si pomoct, ale tahle knížka mi přišla prostě divná. Nemůžu říct, že by se mi nelíbila, ale rovněž asi nemám potřebu se k ní vracet. Vlastně všichni mi byli dost nesympatičtí a nedokázala jsem se s nimi ztotožnit. Důvod, proč Aljaška v půlce začala vyšilovat, mi byl hned jasný, takže druhou půlku jsem četla jen proto, abych knihu dočetla. Nápad s rozdělením knihy na před a po mi přijde zajímavý, vlastně asi jenom díky tomu jsem u knížky vydržela, neboť jsem chtěla vědět co těch "sto dní před" vlastně znamená.
Kniha z prostředí z internátní školy, prožitky dospívajících dětí. Kniha pro mě se smutným koncem, děsivé, jak prožitek z dětství ovlivňuje celý další život.
Hned na začátek musím říct, že díky mé zvědavosti jsem se ochudila o ten správný požitek z knihy, protože jsem ze své kamarádky, a to i přes její várování, že si akorát čtení zkazím, dostala ten největší spoiler z celé knihy... Od té doby nesnáším spoilery!
Samozřejmě kniha je naprosto geniání. “Jdu hledat velké Možná,” patří k mým nejoblíbenějším citátům.
Bohužel i tak musím říct, že jsem měla větší očekávání. Od většiny jsem slýchávala, že to je nejlepší Greenovka, ale u mě prostě pořád vedou Hvězdy nám nepřály a Sněží, sněží.
Přesně jak už tady někdo níže zmiňoval, nemohla jsem se zbavit pocitu, že čtu knížku o dvanáctiletých děckách, kteří se snaží být strašně cool a tak kouří, pijou. Knihu jsem přečetla docela s chutí, nicméně a v paměti mi asi dlouho nezůstane a vracet se k ní taky spíše nehodlám.
Absolutně skvělá kniha. Styl jakým autor píše a každým slovem Vás pohlcuje do světa Culver Creeku je nenapodobitelná.
První polovina byla skvělá, druhá ale už zaostávala. I přesto dávám 4 hvězdy.
Kniha je rozdělena na dvě části..předtím a potom. Předtím je vše zábavné, zajímavé, pro hlavního hrdinu i čtenáře nové. Pak se stane věc. A už nic není jako dřív. Pokud se jiným čtenářům zdá, že to jaksi ztratilo jiskru, pak je to právě tím, co se stalo. Ta událost prostě zdánlivě zastavila životy hrdinů a oni museli hledat, jak jít dál v novém..Aljaška je vykreslena s přesvědčivými skoro manio-depresívními rysy, kterými dostává své okolí do neustálého překvapení. Tempo obou částí knihy je právě tímto chováním dáno. Četla jsem s chutí. Zajímal mne konec a byl překvapivě "plný". Já bych knihu doporučila, ale je třeba se nad ní zamyslet, pak pochopíte její význam a doceníte, není to úplně oddychová četba jako Dick Francis.
Kniha byla v první části Předtím taková méně zajímavá. Ve druhé části Potom byl už děj o něco zábavnější. No, že bych se smála a hltala každou další stránku to ne, hlavně potom, co se stala Ta věc. Knížka byla takový průměr.
Ano, Aljaška byla zvláštní postavou. Byla na mne až moc nepříjemná. A upřímně? Nedokázala bych se s ní bavit. Měla chmurný charakter ale zároveň mě zaujala její tajemností. Kniha byla průměrná. Líbila se mi rozhodně část "předtím", v druhé části "potom" byl sice nemilý/dojemný zvrat ale už to nebylo ono, děj se ztratil a autor tam vše rozpytvával, jen aby to něčím dokončil. Konec mne příjemně překvapil, po nudném čtení přišlo konečně něco smysluplného. Ale celkově, doopravdy nevím co si o tom všem mám myslet. Píše se, že je to nejlepší kniha Greena, ale když ona byla taková nemastná neslaná, tak jaké budou ty další. Myslím, že kniha špatná nebyla, ale na nějaké pokračování ve čtení autorových dalších knih to nevidím.
Kniha byla jednu chvíli trochu nudná. Ale i tak jsem ji přečetla a ke konci se rozjela a zaujala. Určitě to není ani první ani poslední kniha, kterou od tohoto autora čtu.
John Green má velice zajímavý a pro mě nový styl psaní. Hrozně dobře se čte a jsem z něj nadšená. I smutné věci umí podat tak, že se nad tím usmívam, i když je mi do breku. Určitě si od něj přečtu další knížky.
No, upřímně nevím, co si mám o knize myslet. Zkoušela jsem ji číst dvakrát a podruhé jsem ji konečně dočetla do konce. Stejně jako většina Greenovek je čtivá, člověk se do ní nemusí nutit, ale bylo to jako bych pořád na něco čekala o ono to nepřišlo. Nemohla jsem si pomoct, ale Aljaška mi byla od začátku až do konce nesympatická a nejsympatičtější postavou pro mě byl Chip. Myslím, že za přečtení ale rozhodně stojí a každý by si měl svůj názor na tuto knihu vytvořit sám...
Většina lidí píše že "Hvězdy nám nepřály" je mnohem lepší kniha, než tato. Četl jsem obě dvě, sice je mezi nimi rozdíl ale i tak se mi obě dvě moc líbily. John Green je můj velmi oblíbený autor, který dokáže psát o smrti, radosti a lásce. Líbila se mi, bavila mě a prožíval jsem jí s hlavními hrdiny. Rozhodně mohu jen a jen doporučit.
Jedna z mých nejoblíbenějších letních knih, ke kterým se každoročně ráda vracím!
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední škola internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Green prostě žádnou knížku nedokáže pokazit.
Mně se líbila.