Hledání Aljašky
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144816/bmid_hledani-aljasky-QmT-144816.jpg
4
3657
3657
Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat „velké Možná“, je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Looking for Alaska , 2005
více info...
Přidat komentář
U této knihy jsem popravdě nevěděla, jak ji objektivně zhodnotit. Tudíž bych ji ráda nejprve rozebrala:
Příběh: Sám o sobě příliš nezaujal. V první polovině povrchově běžný příběh z univerzitního prostředí o mladých lidech s běžnými zájmy mladých lidí, obohacen o zajímavé otázky na různá hlubší témata, což mu o trochu přidává na kvalitě. Ale sám o sobě mě samotné příliš výjimečný nepřipadal. Nebo jsem si na něm možná nic tak výjimečného nenašla. Netvrdím, že nebyl dobrý, v určitých směrech byl, ale ničím příliš jedinečný.
Druhá polovina na tom o tolik lépe nebyla. Naopak se mi četla ještě hůř, než ta první. Ten zvrat, který v ní sehrával klíčovou roli, byl dost smutný, to rozhodně. Stejně tak i to, co mu předcházelo. Ale co se týče té ,,detektivní" zápletky, tak mě samotnou její závěr příliš nepřekvapil, popravdě jsem si přesně tohle myslela po celou dobu. Poslední kapitola, samotný závěr a myšlenku knihy ovšem hodnotím velice kladně. O autorovy vypovídá, že je zřejmě velice přemýšlivým člověkem. Jeho myšlenky jsou zajímavé, jen hůř zpracované.
Postavy: Hlavní hrdina mě vůbec neoslovil, snad jen tou zálibou v posledních slovech a úvahami o otázkách vzájemného propojení všeho bytí. To bylo zajímavé. Ale on sám o sobě byl po celou dobu prezentován spíše jako běžný student vysoké školy. Aljaška byla zajímavá, ovšem trochu... zvláštně pojatá. Nevím, prostě si nemyslím, že zrovna někdo takový by byl středem popularity ve školském prostředí. Její příběh byl však velmi smutný.
Postava, kterou jsem si oblíbila byl ten Milesův spolubydlící -Plukovník?- ale ostatní mě tolik neoslovily.
Přesto váhavě dávám 3 hvězdičky. Řekla bych, že nižší hodnocení si kniha nezaslouží, ač bych jí toho dost vytkla.
Jako první dílo, co jsem četl od J.G. jsem byl velice překvapený zvratem. Tolik emocí jsem do té doby u knihy snad necítil. Úžasně si pohrál se čtenářovými city k postavám a potom vše rozházel. Druhá polovina byla sice trochu pomalejší ale stále mi dávala smysl a proud emocí nebrzdila. Určitě bych doporučil.
Ke knížce jsem se dostala zcela náhodou, prostě se mi zalíbil její obal (černý se sedmikráskami), a protože jsem zrovna neměla co číst, neváhala jsem.
Kniha je napsaná velice čtivě, přečetla jsem ji "na jeden zátah". Upřímně mi ale v knize chybělo víc napětí, akce. Chvilkami mi přišlo, že je kniha zbytečně "přefilozofovaná", autor zbytečně tlačí na pilu a snaží se z obyčejné knížky pro "puberťáky" udělat něco víc. Zní to přehnaně, nuceně. Bohužel se autor nevyhnul ani různým klišé, ale to už se u tohoto typu knížek stává.
První část ("Předtím") se mi líbila hodně, nemohla jsem se od čtení odtrhnout, ale druhá část ("Potom") mě zklamala, je to takové plácání prázdné slámy.
Zajímavá myšlenka a zároveň skvělá charakteristika dvou hlavních postav:
"...kdyby byli lidi déšť, já bych byl mrholení a ona hurikán".
Nemůžu si pomoct, i přes všeobecné nadšení k tvorbě Johna Greena, mi jeho styl psaní nesedne a zdaleka mě nenadchl tak jako ostatní.
Sympatičtí hrdinové. Překvapivá zápletka, překvapivé vyvrcholení. Špatné to nebylo.
Kniha možná pro mladší čtenáře než jsem já, ale i přesto ve mě zanechala stopu a čtení mě opravdu bavilo. Zajímavé myšlenky v knize a náhled do života mladého studenta nikdy nezklamou.
"Věřím teď, že jsme něco víc, než jen součet svých častí."
Po Papírových městech, které mi učarovaly, jsem se po čase pustila do další Greenovky. Na doporučení kamarádek jsem sáhla právě po Aljašce a ačkoliv ve mně stejně jako Papírová města i tato kniha zanechala velmi hluboký dojem, moje pocity jsou po dočtení o poznání rozporuplnější. Velmi se mi líbil nápad rozdělit příběh na "Předtím" a "Potom".
I když v "Předtím" mi upřímně žádná z hlavních postav nebyla nijak zvlášť sympatická, na můj vkus se tam až příliš řešilo jen to, kam a kdy se půjde kouřit/chlastat.
"Potom" pro mě mělo daleko větší hodnotu, miluju takové ty citáty s nádechem filosofie, které jsou pro Greena typické.
A nakonec jsem si přece jen alespoň k některým postavám vybudovala kladný vztah - k Plukovníkovi, i Aljašce... V průběhu příběhu jsem pochopila mnohé její chování, nebyla vlastně ničím jiným než jen nešťastnou holkou pokřivenou svým osudem.
Mám z této knihy naprosto smíšené pocity. Jsou 3 hodiny ráno a já jsem se od knihy nemohla odtrhnout, takze jsme ji četla v podstatě na jeden zátah a možná mi kvuli tomu něco uniklo.
Od knihy sem možná čekala moc. Když jsem se loni přemluvila k Hvězdy nám nepřály, byla sem smutná, ale nadšená a pohlcená.. Po této knize mám, ale spíše prázdno. Prvni pulku Knihy mě poháněla zvědavost, pak sem brečela a byla smutná.. Ale pak už sem byla spíše otrávená! Příliš mnoho filozofie, podávné pro me nepříjemným způsobem a ještě ke všemu jsem se nedozvěděla, to co bych chtěla.. A že se tam vlastně nestalo nic tal dechberouciho.. Žádny velký naplnění cigů a to mi asi chybělo.
Nemůžu říct, že by se mi to vyloženě nelíbilo.. Jen sem asi čekala něco jiného. No každopádně díky čtenářské výzvě, že sem se k tomu dostala. Asi si teď radši od Greena odpočinu :D
Nejde udělat nic jiného než se do knihy nezamilovat. Líbila se mi mnohem víc, než Hvězdy nám nepřály. Možná jsem knihu četla jen ve správnou dobu - ale to je vlastně to nejdůležitější. Už si ji navždy budu pamatovat jako: Ta skvělá Greenovka.
Strašně mi to připomínalo Papírová města - nijak nezajímavý kluk s praštěnými kamarády se bezhlavě zamiluje do tajemné, neodolatelné a pro mě naprosto nezajímavé a nesnesitelné holky. Města mě bavila, ale tohle ne. Pravděpodobně se za tím alkoholem, cigaretami a sexem měla skrývat nějaká hluboká myšlenka, ale já jsem jí nepochopila.
Část Předtím - seznámení s hlavními hrdiny, alkohol, cigarety, pár průšvihů, ale jinak docela o ničem.
Část Potom - zajímavější než Předtím, ale kromě dalších průšvihů, cigaret a alkoholu točící se kolem jedné věci.
No, shrnu to - přečtení ani nelituju, ale stejně jako Příliš mnoho Kateřin si Aljašku narozdíl od Hvězdy nám nepřály nebo Papírových měst pravděpodobně znovu nepřečtu.
Dle mého názoru spíše průměr. Kniha je určena spíš pro mladší ročníky, které žijí kouřením, alkoholem a sexem. Vykreslení postav příliš ploché, o Aljašce jsem se toho nějak extra moc nedozvěděla, protože o sobě prakticky nemluvila, Miles je takovej nemastnej neslanej nekňuba, Plukovník si hraje na drsňáka, ale přitom se bojí si jít koupit vodku? Celá kniha se točí jen kolem toho, kam zahrabat flašku nebo kde si vykouřit cigárko. V půlce knihy přijde zlom a filozofický otázky, nad kterýma by možná stálo za to pozastavit, ale mě to prostě nedonutilo. Kniha mě vyloženě dvakrát nebavila.
Moc krásná kniha..sice mi trochu Aljaška místy vadila..ale jinak je to moc hezky napsané :)
Tuto knížku si budu muset přečíst znovu, protože jsem ji přečetla, jak se říká jedním dechem a bohužel jsem nepochopila pointu knížky
Ač mám tento typ knížek ráda, styl Johna Greena jsem si prostě neoblíbila. Nedojalo mě TFIOS, nedojala mě Aljaška, a to slzím nad kdejakou hloupostí. Je to škoda, protože autor vypadá jako velký sympaťák.
Jako.... Upřímně jsem to ani nedočetla. Těch posledních 10 stránek mě už ani nelákalo. Pro mě to bylo opravdu obrovské zklamání. Čtenáře této knihy bych rozdělila na dvě skupiny: na ty, kteří jsou z toho úplně nadšení a na ty, které to hodně zklamalo. Co jsem od některých lidí slyšela, byli v té první skupině. Já jsem v té skupině druhé.
SPOILERY!!!
Celý jsem to vnímala tak, že kluk chce zapadnout do party, kde je pěkná holka a tak začne kouřit a pít. Asi to tak myšlený nebylo, ale já to tak prostě pochopila a už mi to nikdo nevyvrátí. Dalo by se říct, že to byla věc, která mě asi nejvíc na hlavní postavě zklamala. Ale po dalších stránkách se objevila věc druhá. Aljaška nesnášela muže, kteří brali ženy jako objekt. Hmmm, a co Váleček? Ten akorát přemýšlel nad tím, jak má Aljaška pěknej zadek a jaký by to bylo kdyby se s ní vyspal. Opět mi to nikdo nevyvrátí. Tak jsem to prostě vnímala. Vlastně žádná z hlavních postav mi nesedla. Škoda. O smrti Aljašky řeknu jen to, že byla předvídatelná. To, že část Potom byla nudná, tu bylo napsáno asi 100x. Já to můžu jen potvrdit.
Za mě prostě ne, ne, ne, ne. Pro mě asi největší zklamání, co se knížky týče a mrzí mě, že zrovna u Greena. :\.
Tak nějak se nemůžu rozhodnout, co ke knize říct. Pro "Greenovky" mám slabost, ale asi i když toto byla moje třetí, tak TFIOS vede, ale spíš je to tím, že jsem si k ní udělala jakousi citovou vazbu.
K Aljašce, Válečkovi a spol., "Předtím" mě docela bavilo, samozřejmě se John nevyhnul takovému klišé jako,SPOILER!!! že neoblíbený kluk je rázem oblíbený v partě "vyvrhelů", zase jsou všichni ohromě sečtělí, chytří, ale i tak mi to bylo sympatické. Pak přišla ta událost a mě to naštvalo, normálně a bez okolků fakt naštvalo :D fakt jsem tomu co se tam začalo vyvíjet fandila :D a pak přišlo "Potom" a já byla pořád naštvaná, pak znuděná a pak zvědavá. Po konci jsem se cítila podobně jako po Papírových městech. Ochuzená, zase jsem čekala něco jiného, ale tohle bude asi autorův styl-nelibovat si v přeslazených koncích.
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední škola internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Kniha mě bavila. Aljaška byla škvělá, jen mi občas lezla na nervy.