Hledání Aljašky

Tato kniha vo vás vyvolá mnoho rôznych pocitov, niečo ako emocionálna horská drahá. Chvíľu ste šťastný, potom deprimovaný či smutný. Dej sa odohráva na vysokej internátnej škole v Alabame. Jednou z hlavných postov je Miles, ktorý je taktiež aj rozprávačom príbehu. Miles pred nástupom na tuto školu nepoznal priateľstvo, lásku a vlastne nič sociálne, no na tejto škole spoznal partu ľudí, medzi ktorých patrili aj Aljaška a Chip alias Plukovník. Prvá polka knihy je zamerané na vzťahy medzi nimi, študentský život na vysokej škole a neopätovanú lásku Milesa k Aljaške. Naopak druha polka knihy je zameraná viac na emocionálne prežívanie postáv pri pátraní po pravde, čo sa naozaj stalo Aljaške.

Kniha je veľmi zaujímavá a ako som už napísala vyvolá emocionálnu horkú dráhu. I keď to nie je zrovna žáner, ktorý rada čítam, kniha Kam zmizla Aljaška sa mi veľmi zapáčila. Dej na čítanie je však náročnejší, ale vôbec mi to neprekážalo.

Dobré. Myslím, že každý si zde najde nějakou postavu, která mu bude sympatická. Já se často ztotožňovala právě s hlavním hrdinou.

Citát:
,,Než jsem sem přijel, dlouho jsem si myslel, že cestou z labyrintu je předstírat, že neexistuje, vybudovat si malý, uzavřený svět v nějakém zastrčeném koutě nekonečného bludiště a předstírat, že nejsem ztracený, že jsem doma."

Jedna želva za druhou od tohoto autora však stále vede.

Looking for Alaska (Hledání Aljašky) je kniha, která se na první pohled může tvářit jako klasický románek zasazený do americké internátní školy - a přesně to jsem i čekala. O to víc mě překvapilo, jak hluboko dokázal příběh jít, aniž by ztratil svou přístupnost.

Hlavní hrdina Miles, kluk posedlý posledními slovy slavných osobností, přestupuje na novou školu a téměř okamžitě se ocitá ve světě nových přátel, rebelství, nočních akcí a hlavně v blízkosti Alasky Young. Dívky, která je stejně okouzlující jako nečitelná. Přitahuje ho svou svobodou i chaosem a společně s ostatními tvoří skupinu, která se vyrovnává s dospíváním po svém: skrze humor, vzdor i bolest.
Čekala jsem klasickou romantiku plnou klišé, ale dostala jsem mnohem víc. Green se nevyhýbá těžším tématům - smrt, vina, smysl života, smíření. Nezabředává do filozofování, ale přesto klade otázky, které člověka nutí na chvíli zpozornět.
„We cannot be born, and we cannot die. Like all energy, we can only change shapes and sizes and manifestations.”
Citát je jen jedním z příkladů, jak kniha přirozeně otevírá prostor k přemýšlení.
Druhá polovina knihy už na mě působila o něco nataženě, chvílemi i trochu zdlouhavě, ale dopad jedné zásadní události (TA událost) mi ten drobný pokles tempa vynahradil.

Je jasné, že John Green psal s ohledem na mladé čtenáře, a v tomhle směru kniha funguje výborně. Mám ale pocit, že pro starší čtenáře už by nemusela být tak strhující.
Celkově mě kniha příjemně překvapila - není to jen příběh o zamilovanosti a středoškolském rebelství. Je to kniha o ztrátě, vině, hledání a o tom, jak si člověk klade otázky, na které možná nikdy nedostane odpověď. A možná právě v tom spočívá její kouzlo.
Nakonec přeci jen, mi všichni hledáme cestu Labyrintem.

Ke konci knížky už mě to nebavilo, na konci pořád se vraceli k tomu samému, posledních 5-8 kapitol nebylo o ničem jiném, ale ze začátku jsem tu knížku nemohla spustit z očí. :) Proto 3*.

Miluju to. Hledání Aljašky je příběh, který mě pohltil od první stránky. John Green tady ukazuje, že umí psát čtivě i s hloubkou a Miles i Plukovník jsou skvělé postavy, Aljaška taky a ani nevadí, že je to typická manic pixie dream girl.

Greenův styl mě dokáže rozesmát, dojmout i zastavit se a přemýšlet.
Pět hvězdiček a jednou si knihu přečtu znova.

Určitě jedna z nejlepších knih Johna Greena.
Miluju jeho myšlenky a to, jak skvěle dokáže zpracovat nelehká témata. Také to, jak donutí člověka k hlubokomyslným úvahám nad životem. Myšlenka labyrintu utrpení je prostě skvělá. Vždy se k této knize budu moc ráda vracet.

Green je skvělý ve vystihnutí pocitů a hledání sebesama a smyslu života. Je jedno, jestli nejdřív mrknete na seriál nebo šáhnete po knížce, oboje je opravdu povedené a má trošku jinak podaný příběh. Papírová města + Hledání Aljašky + Příliš mnoho Kateřin - trojice podobně laděných věcí, které mi neskutečně sedí. V knize si svoje najde jak 12letá dívka, 18letá slečna nebo 40letý věčně hledající kdokoliv. Každého zaujme něco jiného, melancholie,smutek, naděje...Green je skvělý vypravěč, umí popsat pocity na pár stranách, jednoduše a citlivě. Opravdu skvělá věc.

Před pár lety jsem viděla seriálovou verzi, která mě dost bavila. Nyní jsem se dostala ke knize, už jsem z toho seriálu téměř vše zapomněla až na tu převratnou událost, která se tam má stát.
První část knížky 'Předtím', mě moc bavila, četlo se to samo. Povídání o tom, jak se pár lidí spřátelí a dělají lumpárny, užívají si života. Druhá část mě dohnala k slzám.
Nicméně nastaly tam chvíle, kdy už mě nebavilo číst, některé myšlenky Válečka se dost opakovaly a už to bylo otravné. Zároveň jsem si ale říkala, že možná se to tak děje, když si člověk prochází takovým traumatem.

Od Greena u mě stále vítězí knížka Jedna želva za druhou, nicméně i tuhle moc doporučuji k přečtení. Je krátká a čte se velmi dobře. Zároveň je zde téma, nad kterým se dá pak myšlenkovat, což mám ráda.

Je trochu paradoxní, že jsem románový debut Johna Greena četl až jako několikátou knihu. V porovnání s některými díly je samozřejmě slabší, naopak s jinými je dle mého názoru mnohem kvalitnější, a tak bych ji umístil na krásný střed.

Co se knize nedá upřít, je její čtivost. Už dlouho se mi nestalo, abych knížku přečetl během jednoho večera (pravdou je, že není moc dlouhá). :) Jedná se o typickou Greenovku. Plno metafor, skrytých poselstvích, mravních poučeních i možností více vykladů nastalých situací. Otevřený konec opět nechává u čtenářů pracovat fantazii. Tak jak to nakonec s Aljaškou Youngovou dopadlo? To se dozvíte sami. A dokážete si to správně vyložit?

Za mě rozhodně jedna z lepších knih autora.

Tohle je má druhá kniha od autora a musím říct, že jsem ráda, že jsem ji četla.

Moji rodiče mi tuhle knihu koupili k Vánocům spolu s Hvězdy nám nepřály (což je mimochodem taky skvělá kniha). Nevěděla jsem moc o čem to je, a tak jsem to prostě nechala být. Teď jsem však chtěla číst něco kratšího, proto jsem si přečetla právě Hledání Aljašky. Jsem moc vděčná mým rodičům, že mi tu knihu koupili.

Za mě je tato kniha hlavně pro dospívající 15-19 let (může být i mladší, záleží kdo je jak vyspělý), protože se s postavami a možná i příběhem budou schopni mnohem lépe ztotožnit.
Na knihách od Johna Greena se mi líbí, že si z nich vždy něco odnesete a i přes to, že tato kniha je fikce má v sobě kousek skutečnosti.

Kniha se mi celkově moc líbila a doporučuji ji všem teenagerům v okolí. Za mě by ji klidně mohli dát třeba do maturitní četby.

První část knihy mě fakt nebavila - číst o tom, jak se pořád kouří a chlastá? Zaujala mě až ta UDÁLOST, ta byla dost nečekaná. Popis Válečkových pocitů potom byl dost dobrý. Samotné pátrání po tom, PROČ, CO, JAK, KDE začalo být po nějaké době nudné.
Ta knížka má v sobě něco, proč je dobré si ji přečíst, i Když v mladším věku bych ji možná hodnotila líp.

Mě kniha celkem bavila. Četla se dobře. Zápletka byla nečekaná, smutná a vyvolává zajímavé otázky. Postavy jsem chvíli měla ráda a chvíli mě zase štvaly svým chováním. Hlavně Aljaška...Konec byl zdlouhavý, filozofický a vlastně neúplný...Co a jak se stalo se nedozvíme a je to vlastně skoro jedno. Je potřeba uctít památku a dále se nad tu událost povznést a jít dál.

Tuhle knihu jsem měla v knihách k přečtení strašně dlouho. A jsem ráda, že jsem se k ní nakonec dostala. Trochu depresivní, ale i takový je život.

Mně se tato kniha moc nelíbila

Za mě nej. Nej, absolutně nej - jestli máte rádi studentské prostředí (já nevím... á la Kdo chytá v žitě? Danny Smiřický?) - mladí, co se nechají chvíli unášet myšlenkami o směřování světa, společnosti a lidské existence, a chvíli je nejvíc zajímá, kam zakopali flašku na zakázaném místě... Když jsem tu knihu brala do ruky, nezjišťovala jsem nic - žádné recenze, žádné hvězdičky, názory. Vážně jsem netušila, jakou Aljašku budeme hledat a proč. Tohle vám zároveň zlomí srdce, ale hned nato dostanete od autora hodně náplastí. Ó, děkuju autorovi za tenhle příběh. Silný, vtipný, drsný, místy cíleně směšný, geniální.

"Hledání Aljašky" je taková teenage oddechovka, která mě ale velmi bavila. Soucítila jsem s pocity a vnitřním bojem hlavní postavy Milese, jehož život se otočil o 180 stupňů nástupem na internát, kde potká tajemnou a za mě i podivnou Aljašku. V knize přijde i na poměrně nečekaný zvrat. Zaujal mě také častý motiv hledání smyslu života, touhy po dobrodružství a komplikovanost citů, jež vedou k zamyšlení.
PS: To jak Aljaška přišla ke svému jménu, mi přišlo naprosto geniální.

Nedocteno. V době mých studentských let bych to možná četla se zájmem, nyní mne kniha nudila už zpočátku. A po přečtení recenzi, kde se píše že konec je zdlouhavý , jsem to vzdala.

První kniha J. Greena, kterou jsem četla a musím uznat, že autor si umí čtenáře u čtení udržet. Donutil mě zapřemýšlet i na svým vlastním životem. Jsou v ní emoce, které mě dokázali rozbrečet aniž bych to já osobně čekala. Neskutečně se mi líbila.

Přiznám se, že ten zvrat jsem neodhadla. Měla jsem nějaké nápady, co by se mohlo stát, ale tenhle mě nenapadl.
Aljaška je postava u které nedokážu říct, jestli ji mám ráda nebo ne. Někdy byla fajn, někdy mi naopak dost vadila svým chováním. Ve výsledku to nikterak neovlivňuje moje finální hodnocení.
Kniha byla čtivá, styl psaní se mi líbil. Není to asi nic k čemu bych se chtěla ještě někdy vracet, přesto jsem ráda, že jsem se ke knize dostala.