Hlas kukačky
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363274/bmid_hlas-kukacky-V2V-363274.jpg
5
2085
528
Napínavý příběh o pátrání po tajemství, o němž se i v nejužším rodinném kruhu jen šeptá. Příběh o rozplétání složitých lidských vztahů táhnoucí se hluboko do minulosti. Začalo to už v dětství jako pouhá zvědavost, ale tehdy Kristýně na otázky nikdo neodpověděl. V průběhu let se zvědavost změnila v potřebu odhalit vlastní kořeny a přijít rodinným záhadám na kloub. Už dospělá Kristýna se snaží pochopit jednání svých nejbližších, o nichž si myslela, že je důvěrně zná.... celý text
Přidat komentář
Zaujala mě hned první věta prologu : Psychologové tvrdí, že se všemi křivdami dětství se má člověk vyrovnat do čtyřiceti. Musím souhlasit, i když je to někdy těžké.
Zamrazilo mě po pár stránkách, jak situace v Sudetech byla/ je skoro srovnatelná s dnešní dobou...
Krásný příběh o těžkém osudu žen jedné rodiny - Irmy, Edity, Magdy a Kristýny
Znovu jsem se přesvěčila, že Heřmánkové údolí žádná z dalších knih autorky asi nepřekoná. Hlas kukačky má silné téma, ale chtěla bych se dozvědět více o Editě, jejích pohnutkách a i dalším životě. Irmin příběh, který tvoří většinu knihy, je trpký. Tvrdé vystřízlivění pro slečnu z bohaté rodiny. Pokud se autorka opírala o skutečný příběh z rodiny, jak jsem pochopila, obdivuji ženu, která byla předobrazem Irmy.
Pěkná čtivá knížka. Tady se potvrzuje, že žena vydrží víc než člověk...
Díky čtenářské výzvě jsem zase o jeden čtenářský zážitek bohatší.
Mně osobně tam něco do plného počtu hvězd chybělo, ale to nic nemění na tom, že je to opravdu skvělá kniha se spoustou zajímavých myšlenek.
uzasna kniha, pro me zase uplne novy pohled na pohranici a valecnou dobu.
velice mi stylem psani pripominala Monstrejnovou kterou mam velice rada. kazda postava mela krasny pribeh a kazdemu jsem rozumnela.
Kniha mě mile překvapila. Byla o něčem úplně jiném než jsem si v prvních chvílích myslela. Nezáleží na tom kdo nás vychoval, ale jak.
Dovolím si pár úryvků z knihy:
Ženské zkrátka musejí vydržet víc. Musejí. A také to, třeba i s vypětím všech sil, nakonec dokážou. ( str 147)
.... ,že ty nejbolavější zážitky si dítě s sebou nese až do dospělosti. Že formují jeho povahu, ovlivňují vnímání světa i vytváření mezilidských pout. (str 197)
Kniha se mi líbila ještě víc ne Heřmánkové údolí ( to bylo ale také super).
Opäť výborne aj keď o máličko horšie ako heřmankové údolí. Zo začiatku ma naivita hlavnej postavy prekvapila u tejto autorky na to nie som zvyknutá ale nakoniec sa to uberalo opäť správnym smerom, Irmu som obdivovala a Editu chápala. Od knihy sa nedá otrhnúť. Veľmi dobrý nepredvídateľný príbeh.
Příběh ze života obyčejných lidí. Bylo to trochu jako číst na Wikipedii historický článek o životě jedné rodiny. Zvratů zde pár bylo, ale opakovaných, a jak se říká: Opakovaný vtip není vtipem, tak stejně to platí i pro zvraty...
Čekala jsem, že to trochu více vytěží z prostředí, ve kterém se příběh odehrával, ale až na jednu delší zmínku o dané situaci (Hitler, obětování Československa a slavná věta Rozhodlo se o nás bez nás) to bylo vše, což byla celkem škoda.
Ve výsledku to neurazí, nenadchne.
Splašené hormony jedné slečny mohou výrazně ovlivnit hned několik životů, obvykle nikoliv k lepšímu. Nechtěné děti, zrozené do vachrlatých rodinných podmínek - silné téma, zajímavé příběhy, které dojmou i přimějí k zamyšlení... a přece mi cosi chybělo k větší spokojenosti.
„Heřmánkové údolí“ nastavilo laťku mých očekávání vysoko, v tom však nebyl problém. Spíše mi tentokrát úplně nesedl odtažitý styl vyprávění, poněkud strohý popis událostí s minimem dialogů. Nemůžu tvrdit, že bych s žádnou z hrdinek nesympatizovala, autorka stvořila převážně silné ženy (ačkoliv někdy trvalo, než se pořádně projevily), určitě by však snesly hlubší zpracování. A nejen ony, pánové jsou tady až na pár (zásadně nepříjemných) výjimek naskicovaní pouze v hrubých obrysech, spíše kompars než plnohodnotné postavy. Editino válečné finále na mě bylo takové moc hop-šup, jako by to už paní spisovatelka chtěla mít rychle za sebou.
„Hlas kukačky“ je přes veškeré moje remcání dobrá kniha, hořká až drsná, ovšem je v ní také plno lásky, především té mateřské, vlídné, hřejivé, příjemné pro čtenářskou duši – lidské kukačce navzdory. 75-80%
Neskutečně čtivý text plný všeho, co od něj podle anotace můžete čekat. Mám trochu problém s jednostranností, chyběl mi zcela pohled titulní Kukačky - mohl být zajímavý a dodat příběhu patřičné obrysy..
Velmi zajímavá a čtivá knížka, od které se nedalo odtrhnout a přečetla jsem během jednoho dne. I když jsem měla jiné očekávání - více tajemství a složitější cestu za jeho objevením, kniha se mi líbila. Za mě by v příběhu nemuselo být tolik popisných pasáží ohledně doby, ve které se příběh odehrává, ale naštěstí i popis byl napsán čtivě, takže super knížka a určitě sáhnu i po další od této autorky.
,,Svou minulost a svou výchovu si vlečeme s sebou. Jako okovy."
Příběh z první poloviny 20. století, který byl poznamenaný dvěma světovými válkami. Příběh nelehké doby, kdy morálka byla, hlavně pro ženy, hodně přísná a uklouznutí se trestalo tvrdě.
Příběh plný ženské síly, mateřské odevzdanosti, rodinných pout a skrytých tajemství.
Příběh velmi sugestivně napsaný, přesto plný otřepaných frází.
Příběh úplně neschopných mužů.
Příběh k zamyšlení s velmi emotivním koncem.
Audiokniha: klidně, laskavě, vcítěně čte Dana Černá, která tomuto příběhu dodala čtvrtý rozměr.
Knihu s tolika kladnými hodnoceními jsem nemohla vynechat. Navíc je námětem tajemstvím, což mě pokaždé spolehlivě naláká. Propletenec vztahů mezi lidmi taky. Musím říct, že zase takový zážitek pro mě četba nebyla, protože mi text přišel málo inovativní, místy těžkopádný, navíc to období, do kterého je děj zasazen - to je pořád dokola, že? Ale špatné to nebylo a chápu, proč si text zaslouží plný počet hvězd, takže ho dávám taky. Možná, že jsem měla jen moc velká očekávání.
Paní Körnerová prostě umí. Má tak krásný dar vás přenést do doby, ve které se knížka odehrává, a napínavě vás provést nejen rodinnými událostmi, ale i historickými zvraty. Její styl vyprávění a popisování je tak působivý, že knížku zhltnete raz dva. Ona a paní Mornštajnová jsou v tomhle prostě top autorky!
Po delší době kniha kvůli které jsem obětovala několik hodin spánku a dala jí na jeden zátah. A vůbec nelituji!
Velmi působivý a čtivý příběh o ženách a o hledání vlastních kořenů, to je prostě pro mě to pravé ;).
Knih s podobným tématem i časovým zasazením příběhu jsou mraky. Ovšem jen velmi málo autorů je dokáže tak působivé a čtivé zpracovat.
Určitě doporučuji!
Více mě nadchlo Heřmánkové údolí ale nemůžu říct, že by se mi Hlas Kukačky nelíbil. Právě naopak! Opět velmi čtivá záležitost.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) pro ženy tajemství 1. pol. 20. století mateřství ságy hrdinky nemanželské děti
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Kniha mě zaujala už svou první větou v Prologu.
"Se všemi křivdami dětství se člověk má vyrovnat do 40. Problémy dětství se mají odložit před branou dospělosti"
Příběh ve dvou dějových linkách vypráví o životě Edity, Irmy a její dcery Kristýny.
Je to příběh o ženské síle, mateřské oddanosti, které ale není schopna každá matka a rodinných tajemstvých. O síle přijmout svůj osud a smířit se s ním.
Je to má druhá kniha od autorky a zase nadšení. Heřmánkové údolí bylo neméně úžasné.
Tento příběh o tom, že nic není černobílé mě svým hlasem hluboce zasáhl. Kukačce navzdory.