Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/390670/bmid_hermankove-udoli-VPR-390670.jpg
5
3705
3705
Strhující příběh ženy, které osud původně rozdal horší kartu než jiným. Byla silná, ačkoli si svou sílu neuvědomovala, a statečná, ačkoli o statečnosti nikdy nepřemýšlela. Dokázala najít obyčejné lidské štěstí i v tvrdé době a ještě tvrdších podmínkách. Přesto se nikdy necítila odstrčená či o něco ochuzená a dokázala prožít svůj život naplno. Příběh začíná v roce 1946, kdy sedmnáctiletou Annu repatriují z Ruska do poválečného Československa. Oba rodiče jsou mrtví a matčini příbuzní v Čechách se uvolili o sirotka postarat. Anna přijíždí do krajiny, kterou zná jen z vyprávění, ale která se v jejích představách jeví jako země zaslíbená. Neumí řeč a příbuzné zná jen z fotografií. Přesto u nich doufá nalézt nový domov - jedinou jistotu v nejistém světě, který ji obklopuje. Po příjezdu na místo se ale dovídá, že všechno je jinak. Ze dne na den se ocitá v nádherné, ale téměř vylidněné krajině Středohoří, s mužem, o němž ve skutečnosti nic neví... (3.vydání)... celý text
Přidat komentář
Krásná knížka, která se čte jedním dechem. Krásná a inspirující - už jen v tom, abychom i my sami se dokázali podívat na svůj vlastní život z jiného úhlu a hledat v něm především to pozitivní.
I když to hlavní hrdinka neměla lehké, nezahořkla a závěrem konstatovala, že vždy měla kolem sebe hodné lidi, kteří ji poskytli pomoc, když to potřebovala.
Maximálně čtivý román, který vás vtáhne téměř po první stránce! Příběh silné hrdinky, která si prošla nejmožnějšími útrapami 20. století nenechá nikoho chladným a nutí číst dál a dál. Akorát kniha skončí rychleji, než se nadějete a přejete si, aby ještě měla alespoň dalších pár stran, které tam skutečně chybí. Menší mínus je obrovská předvídatelnost peripetií, jež hrdinku potkají - stačí mít mírnou znalost české historie a je vám jasné, co hlavní postavu rozhodně nemine...
Heřmánkové údolí mi představila Simona Postlerová v audioknize a tleskám. Její hlas miluju a to je možná problém v hodnocení, protože i kdyby četla blábol, tak se mi to asi líbí. Knížka je hodně lidská, osudově založená. Líčí nelehký život jedné (ne)obyčejné ženy, kterou jsem si oblíbila. Zejména její vůli a chuť žít v časech, kdy toho na ní muselo být už moc. Děj určitě není strhující a napínavý. Je spíše pomalý, nevtíravý, ale ne nudný. Zaujme ty, kdo se chtějí dozvědět, jak to chodilo dřív nebo si připomenout časy, kdy k sobě lidi měli tak blízko, o čem si dneska my za našimi počítači můžeme nechat zdát, a přitom tak daleko, když se páchala taková svinstva a udávalo se o sto šest.
Velmi pěkný román začíná v poválečném pohraničí, končí téměř v současnosti.Příjemné čtení, i když jde o neveselý životní příběh jedné obyčejné ženy, které osud nerozdával zrovna šťastné karty. Autorka píše velmi poutavě i o zcela obyčejných, všedních věcech, rozhodně stojí za přečtení.
Knihu jsem sfoukla během dvou dnů. Prostě mě zajímal Annin příběh. I když bych v mnohém z jejího života nepřekousla a vyznívala mi z toho názor, že žena je jen naplněním mužových potřeb, tak se mi kniha moc líbila. Možná, že se tak lehce četla, měla spád, napětí a vytvářela představy... Už od autorky druhá kniha, určitě ne poslední.
Na knížku jsem dostala doporučení z mnoha stran. A teď jsem ji dočetla a je pro mě nějak těžké ji hodnotit. Příběh je velice silný a zajímavý, o tom žádná. Annu jsem si oblíbila a obdivovala jsem její houževnatost a sílu. Příběh jedné ženy a její rodiny odehrávající se v těžké době. Nicméně za mě tomu něco chybělo, zdálo se mi to jako hodně dlouhá slohová práce, tak trochu "suché" vyprávění. Všechno bylo na mě až příliš popisné. Nemělo to takovou jiskru jakou jsem čekala. Knížka je poměrně tenká, přesto je text dost hutný a ke konci jsem se přistihla, že se do čtení musím nutit (bohužel).
Během čtení jsem se ale dost často zasmála, zejména když Beáta dávala Anně babské rady ohledně intimních věcí - tak jsem si říkala - bože, tomu vážně lidi věřili (a někteří ještě dnes věří). :D
Za mě bohužel 3*, čekala jsem víc...
Krásná kniha. Knihu by si měli přečíst všichni, kteří si myslí, že mají těžký život. Od autorky si určitě ještě něco přečtu.
Kniha je tak uvěřitelná, že jsem si zadala do Googlu, jestli náhodou nějaké to Heřmánkové údolí opravdu neexistuje. Velmi poutavý příběh bez prvoplánového happy endu, o radostech a často převažujících strastech života, o těžké poválečné době a ještě těžší době nástupu komunismu a znárodňování. Retrospekce ženy, která se na sklonku života ohlíží zpět do doby, která byla oproti dnešku tak jiná.
Já byla nadšená! Takové knihy se prostě člověku dostanou pod kůži, moc se mi líbilo
Kniha se mi moc líbila, přečteno jedním dechem. Od autorky si určitě ještě něco přečtu.
Hodně mě zaujal popis tehdejší doby- myslím pro převratné revoluci, kdy jsme měli poručit větru, dešti a přitom kamarád udával kamaráda ( to jsem špatně napsala- kamarádi se neudávají, spíš udával soudruh soudruha), všechno bylo otočeno nohama vzhůru, mravní hodnoty jakoby neexistovaly - ale oni existovaly, ale jen duších těch, které velká revoluce nesemlela . Nevidím chybu jen v době, každý člověk má své morální hodnoty a je jen na něm, jakých těch hodnot se drží.
Rozhodně mě kniha bavila - a moje chyba, že jsem si nejdříve přečetla komentáře, hodně jsem se na Annu zaměřila a pořád porovnávala - viz předchozí komentáře, ale i tak mě čtení dostalo.
Každopádně Anna byla neskutečně silná osobnost - vzpomněla jsem si na knihu z Frývaldova - a na neskutečně silnou osobnost v podání Heleny Růžičkové - Na tragickej život jsem já pes.... a na paní autorku jsem se trochu zaměřila a moc se těším, jestli ji stihnu na nějakých besedách, třeba v Bělohradě
Román o složitém osudu jedné ženy. Plus za poválečné období a padesátá léta v znovuosídleném pohraničí. Ale jinak spíš zklamání.
Knihu jsem si vybrala mimo jiné i proto, že se má odehrávat v Českém Středohoří, to jsem ale v knížce nenalezla; Horovice, Týnec, Heřmánkové údolí - to jsou smyšlené názvy, děj se mohl odehrávat v jakémkoliv pohraničním koutě.
Zdálo se mi to takové jednoduché a popisné, přes všechny vylíčené maléry, trápení nebo naopak radosti, se na mě ty emoce prostě nepřenesly.
Mám též malinko pocit, že se autorka trochu inspirovala postavami Štěpky a Pavla z Havlíčkových Petrolejových lamp (viz též komentář kasavubu).
Maximálně dvě plus…
Tahle kniha mi připomněla dětství a prázdniny, trávené na venkově. Voda se nosila od studny, zatápělo se v kachlových kamnech, koupali jsme se v dřevěných neckách a záchod byl na dvoře. K hospodářství patřily zvířata, zahrada a kus pole. To všechno ženy zvládly - byly to udržovatelky ohně a rodu. Jak ráda na to vzpomínám, lidé si byli blíž a pomáhali si.
A tak žije i Anna. Ona je ta silnější, která drží rodinu. A nestěžuje si, vždy vychází z toho, co život dá. Obraz tehdejší vesnice je věrohodný a vyvolává ve mně vzpomínky. Doporučím!
A až budu přemýšlet o pomíjivosti času, ráda se ke knize vrátím.
Po opravdu dlouhé době jsem si zvolila mluvené slovo, a nemohla jsem si vybrat lépe. Neskutečně mě bavil příběh, ale i hlas Simony Postlerové, který se na to opravdu hodil jak víko na hrnec. Parádní. Za mě opět neskutečný příběh z poválečného prostředí. Já tuhle tematiku miluju, a po Haně od Mornštajnové je to pro mě druhá nejlepší kniha, co jsem letos četla (nebo spíš tentokrát poslechla). Díky za to.
Dobře napsaná kniha o pro mne netradičním prostředí. Příběh nijak zveličený, neobyčejně obyčejný, trochu zaměřený na hrdinku, ale to nevadí a vlastně to i sedí. Sondáž do doby po 48 na vesnici je také cenná, tak jsem to poslouchal jedním dechem. Jen ten konec mi nějak tak přišel malinko ustřižený, ale budiž. Stejně je to vynikající kniha.
Dle mého soudu se jedná o moc vydařený román, který se skvěle četl. Jak jsem se do něho začetla, nemohla jsem přestat. Jediným trochu zklamáním pro mě byla hlavní postava hrdinky, se kterou jsem se za celý děj románu tak nějak nedokázala popasovat. Asi jsem moc velký realista a neměla bych takovéto romány vůbec číst, přišlo mi zkrátka, že na svůj věk 17, potažmo 20, byla až „moc“ silná. Ani se nedivím, že spíše slabošsky zaměřený Pavel si vedle ní připadal nepatřičně. Prostě na mě hlavní hrdinka působila až moc dokonale a tím ztrácela mé sympatie, ačkoli je její nezdolná síla jistě obdivuhodná. U podobných knížek si často popláču, ale tady mě vyhrkly slzy asi jen u jediné scény, a to při Anniných návštěvách u strýce Ondřeje, když umíral, a ona byla v podstatě jediná, kdo o něho pečoval. Chyba byla možná také v tom, že jsem knihu až moc srovnávala s jinými, které jsem už četla dříve – Pavlova nemoc mi trochu připomínala jiného obdobně duševně nemocného Pavla – syfilika Pavla Malinu z Petrolejových lamp a nedávno přečtenou Hanu od A. Mornštajnové, která pro mě byla tak neuvěřitelně silným čtenářským zážitkem, že ji asi jen tak nic v blízké době nepřekoná.
Moc krásná knížka. Velmi dobře se četla. Hlavní hrdinka neměla vůbec lehký život...
Krásná (audio)knížka, velmi zajímavý příběh a skvěle namluvená Simonou Postlerovou, doporučuji k poslechu.
Krásná kniha. Dnes jsem ji dočetla a je mi nějak smutno. Moc se mi líbila, hlavní hrdinka toho zvládla strašně moc a vůbec to neměla jednoduché. I tak si uměla najít na životě i to hezké.. Kniha se četla moc dobře, žádná "hluchá místa", jak už tu psal někdo v komentářích. Určitě doporučuji.
Štítky knihy
20. století česká literatura domácí násilí mateřství psychické problémy poválečná doba ságy český venkov hrdinky
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Krásný příběh s nečekanými zvraty. Určitě stojí za přečtení.