Gallant
V. E. Schwab (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497506/bmid_gallant-vXg-497506.jpeg
4
252
72
Šestnáctiletá Olivia Priorová postrádá tři věci: matku, otce a hlas. Jedinými společníky jsou jí přízraky, které vídá kolem sebe, a matčin deník zachycující matčinu rozbouřenou duši. Pak ale dostane dopis od strýce, kterého nikdy nepoznala, s pozváním na jeho panství - Gallant. Když však Olivia dorazí, zjišťuje, že strýc je mrtvý a dům prázdný, až na jejího bratrance Matthewa a pár sloužících. Gallant je dům tajemství. Dům osaměle střežící místo, kde mají přízraky velkou moc. Olivia hledá odpovědi na otázky ohledně své rodiny a své minulosti, a přitom objeví temný odraz všeho, co znala, prastarou říši, kde mají duchové pevné obrysy a kde na ni čeká temný pán domu...... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2022 , Slovart (ČR)Originální název:
Gallant , 2022
více info...
Přidat komentář
Gallant je přesně to, co si představím pod pojmem dokonalá kniha, která si zaslouží 5 hvězd. Po dočtení jste smutní, že nemá a nebude mít pokračování, ale vlastně vás to i těší, protože číst ji bolelo ještě víc. Příběh je tak akorát akční, tak akorát tajemný a díky tomu, že Olivia nemluví, není zahlcený zbytečnými dialogy. Po grafické stránce taky absolutně nemá chybu, i když by mi nevadilo, kdyby se obrázky neopakovaly. Možná naopak, ale chápu, že se prostě opakují všechny deníkové zápisy.
Vřele doporučuji všem, kteří nevyhledávají akci na každé stránce, mají rádi tajemno a nepotřebují nutně to, aby všechno bylo explicitně vysloveno. Schwab se velmi rychle propracovává na vrchol seznamu mých oblíbených autorů a už několikrát dokázala, že stojí za to přečíst cokoliv, co od ní vyjde.
V závěru musím pochválit korektora a Slovart obecně. Našla jsem na 300 stranách pouze jedinou chybu (a ještě dost možná spornou, nepodařilo se mi ji dostatečně ověřit), což se dneska prostě nevidí. Klobouk dolů, tleskám.
Upřímně mě kniha zaujala ořízkou, která je opravdu krásná :)
Přečteni za jedno odpoledne, čtivé s nádhernými ilustracemi .
Překvapilo mě, že pokaždé když jsem se začetla a viděla znovu obrázky viděla v nich víc než na začátku, vyprávěli svůj vlastní příběh za to velký palec nahoru.
Děj uběhl velice rychle. Jako oddechovka pecka :)
BUDEŠ V BEZPEČÍ
DOKUD SE NEPŘIBLÍŽÍŠ KE GALLANTU…
Olivie byla vychována v domově pro mladé dívky a jednoho dne přišel dopis.
Jeden z příbuzných ji pozval, ať se vrátí na GALLANT, kde ji potřebují, kam patří, do svého domova.
Tento dům je však plný tajemství a duchů.
Olivie vídá přízraky už od dětství a tak to pro ni není žádné překvapení, ale vždycky si myslela, že jí nemohou ublížit nebo se jí dotknout.
MOŽNÁ ALE MOHOU…
Lehká duchařina :-)
Zalíbila se mi od první kapitoly :-)
Děj není nijak složitý, ale mně to prostě sedlo:-)
Hlavní hrdinka je statečná, chytrá a vynalézavá :-) a také němá, ale někdy skutky mluví více než slova :-)
Tuhle knihu si nelze nezamilovat. Uchvatí vás ještě než ji začněte číst, potom dostanete takový lebce gaimanovsky laděné story, které vám usedne na srdce jako stín, jako přízrak, jako pírko, jako stránky deníku, které vás tahají do spleti prekouzelne historie a zvláštního dramatu. Viktoriin sloh je poznatelný a zoufale pěkný..
Ovšem samozřejmě se pořád pohybuje v rámci žánru, ale moc hezky se pohybuje
Od novinky V. E. Schwab jsem měla velká očekávání, jakpak by ne. Do Addie LaRue jsem se zamilovala a tady jsem očekávala přesně to stejné.
Gallant byla láska na první pohled. Ta obálka a ořízka jsou dokonalé a v úžasu jsem byla, i když jsem knihu otevřela a viděla ty nádherné ilustrace.
Olivia Priorová je šestnáctiletá dívka, které jednoho dne přijde do sirotčince dopis od strýce, aby se přestěhovala k němu… na Gallant. Jenže právě od tohoto místa by se - podle matčina deníku - měla držet co nejdál.
Příběh mi připomínal Koralínu od Gaimana. Byl ponurý, tajemný a z autorčina vyprávění na vás právě tahle atmosféra dýchá. Hrát si se slovy V. E. Schwab umí, je zážitek číst její knihy a Gallant jsem si neskutečně užila.
Nehledejte v tom druhou Addie LaRue. Gallant je krátký příběh plný přízraků a tajemství a lepší společnost do tohoto počasí nenajdete.
YA fantasy, odehrávající se ve dvou třetinách v přízračném zámkoidním domu, v němž se lidem nežije dobře. Nejdříve to tak nevypadá a když náctiletá němá Olivia dostane dopis s pozváním od svého strýce, s chutí opouští nevlídný, neosobní sirotčinec, v němž si nedokázala ani najít přátele a kde nemá žádné vyhlídky. Ocitá se v přepychovém, i když pozvolna chátrajícím panství se záhadnou zdí a dveřmi, za nimiž se cosi nepěkného ukrývá. Často porovnává žití v dětském útulku, který jí nikdy nebyl skutečným domovem s nynějším obydlím a touží po skutečném vlastním žití, kde bude mít své blízké, vlastní postel a krásnou zahradu plnou květin. Dům Gallant (gallant tj.v překladu udatný, odvážný v náročných časech) se zpočátku jeví jako splněný sen, který je čím dál více zaplavený temnými stíny, svými zápory a tajemstvím, po kterém dívka pátrá.
Co tu ještě nezaznělo... Dodávám, že fantasy je krom jiného o kořenech, z kterých pocházíme a jak někdy není snadné se z toho, do čeho se narodíme vymanit a o hledání domova v tom pravém smyslu slova.
Z deníku Oliviny mrtvé matky: "DOMOV JE VOLBA... Domov by měl být volba. A já si tenhle dům nezvolila. Už mě unavuje být k němu připoutaná. Jsem jako vězeň, připoutaná k tomuto domu, k této rodině..." Dceru proto tato matka dala raději do sirotčince, protože by prý Olivia nebyla v tomto domě, v této prokleté, čímsi zatížené rodině v bezpečí.
Román není příliš dějovej ani originální, plyne spíš poklidně a hororem je jen trošičku, moc jsem se nebála. Čte se lehce, udrží pozornost, má hezký sloh, ač oddechovkou, není vyloženě naivní, je tak trochu temně romantický, ale ani ničím zvláštním či výrazným nepřekvapuje. Jsem ráda, že jsem četla, ale myslím, že zítra si na něj už ani nevzpomenu.
Snad jen na tu nevšední grafiku, ořízka má rudou barvu s ilustrací domu a popínavými růžemi, které hrajou v příběhu roli. I uvnitř má kniha ilustrace a výňatky z deníku jsou psané na šedém papíře.
krásná ořízka okamžitě upoutá pozornost, ale zajímavý je i vnitřek. obdivuju, že se autorka nenechala ovlivnit trendem disneyovských šťastných konců a že zůstala svá. k atmosféře téhle ponuré knihy to dokonale sedí, byla bych i trochu zklamaná, kdyby knížka skončila ohňostrojem radosti a optimismu... jednorožci s duhou ať jdou k čertu.
Od autorky jsem četla Neviditelný život Addie LaRue, a tak jsem věděla, že si přečtu i její novinku. Moc se mi líbí grafická úprava knihy. Příběh je zajímavý a jeho čtení jsem si užila, i když Neviditelný život se mi líbil více.
Krásný příběh, krásná kniha. Je to spíše taková jednohubka, ale příběh se mi moc líbil a určitě bych uvítala i pokračování.
Za me extremne zajimava vec u ktery ale nedokazu urcit, jestli jsem fanousek nebo ne. Opet se zde setkavame s krasnym jazykem, ktery Schwab umi pouzivat a pribeh je sam o sobe zajimavy, ale… ALE zacist se do ponekud nudneho podani bylo narocne. Zhruba v pulce knihy jsem byla asi nejspokojenejsi, ale konec me opet zklamal, kdy byl extremne rychly. Takze hodnotim prumerem. Jsem rada, ze jsem si Gallant precetla, ale znovu jej jiz cist nebudu. Nicmene jako ostatni zde i ja musim zminit prekrasne zpracovani, at zvenku, tak zevnitr.
Nejdřív bych ráda vyzdvihla nádhernou grafikou úpravu knihy, včetně transcendentních ilustrací a ořízky. Odtud by tu pro někoho mohly být lehké SPOILERY.
Co se příběhu týká, je velmi ponurý a znepokojivý. I když sám o sobě není nijak převratně originální (dva světy, zeď, duchové, strašidelné panství, dívčí škola, deník, sirotek atd. atd.), obsahuje velmi zajímavé a neokoukané dílčí prvky. Ale to už by mě u této autorky nemělo překvapovat. Postavy, vykreslené na pár stránkách, jsou jednoznačně největší plus. Němá Olivia, skrz kterou vnímáme všechny emoce, mě často nutila cítit frustraci i vnitřně křičet. A právě tento handicap a její vnímání světa, spolu se silnou osobností je velmi originální. Dalším plusem je neutěšená šedá atmosféra a pro mě opravdu děsivé přízraky. Konečně rozuzlení příběhu je překvapivé a troufám si říct, že kniha neskončí tak, jak byste čekali (a nebo jak byste chtěli) a už vůbec nepředloží na stříbrném podnose odpovědi na všechny otázky. To je mimo jiné věc, kterou má společnou s Addie i Tváří magie. A já jsem za to ráda :).
Pominu-li překrásnou grafiku stránek i obálky (to snad ani není nutné zmiňovat), byla to překvapivě povedená oddechovka.
Záhada rozkvetlého honosného domu kontrastujícího s opuštěným polorozpadlým dvojčetem na oné druhé straně, prokletí prastarého rodokmenu či samotné přízraky zemřelých hrdinů bojujících proti samotné Smrti - to vše vytváří temnou, avšak bezmála působivou atmosféru v celé knize.
Musím autorce nechat, že jsem zpočátku nevěděla, jakým směrem se příběh vydá, to mi bylo jasné až po dvou třetinách knihy, což vzhledem k délce nevadilo.
Nepletla se mi tady žádná romantika, žádné velké klišé a děj celkem hezky plynul. Nejde o složitou literaturu, člověk u toho nemusí příliš přemýšlet, což se skvěle hodí pro klidné večery s dešťivou kulisou za okny. Čtení jsem si užila, a autorka si u mě trochu napravila reputaci po odložení bestselleru Neviditelný život Addie LaRue.
Knihu si ponechám a jednou se k ní vrátím, až se znovu budu chtít nadechnout mrazivé noci a letního tepla.
Mistrovsky odvyprávěno s dokonale mysteriózní atmosférou.
(SPOILER)
Kombinace Koralíny a Purpurového vrchu, no sakra neberte to. Ten nápad je prostě 100 procent ze 100, to zpracování tak 75 procent až 80 ze 100.....má to své chyby, ale i tak tu knihu prostě zbožnuju. Ten začátek ve vás úplně zapustí kořeny zvědavosti a jste hned chycení, scény z dětského domova nebo školy pro dívky jsou prostě Jane E. styl, všude samá šedá, v puse pachut zoufalství, jako chycení ptáci v kleci....prostě atmosféra jako hrom. Pak samotná Olivie, no prostě pecka...originální a osobitá hrdinka, která mě neskutečně bavila a prožívala jsem s ní neuvěřitelnou škálu emocí. Následně ono pověstné - ,, Vyvaruj se mé dítě Purpurového vrchu" tedy chci říct Gallantu. Ale prostě dává to smysl, proč tam i tak jela.
Musím se přiznat, že mě trochu překvapilo jak málo postav tam na Gallantu vlastně vystupuje, a za mě mohly být ještě o něco prokreslenější, obzvlášt když tam dohromady byly jen 4 nebo teda 4 živí. Nejvíc mě krom hlavní hrdinky zajímal Mat, at je mu země lehká....všechny jeho scény s klavírem byly prostě odzbrojující a se svou sestřenkou měl hodně zajímavý vztah. Další výtka krom malé prokreslenosti postav putuje k tomu, že přeci jen ta historie domu a její předchozí majitelé stále zůstávají pod rouškou tajemství nebo tmy, přála bych si o nich vědět víc. Samotné scény s druhým domem jsou prostě nervy drásající, jako když vám někdo vysává vzduch z plic... ano mohlo jich tam být klidně víc, ale takhle si to pořád ponechává svou tajemnou podobu, která taky není k zahození.
Příběh Oliviiných rodičů, je hodně zajímavý, na pár místech mi přijde, že to celkem skřípe a nedává úplně smysl, nebo že tam jsou určité mezery a i ony postavy mohly být lépe prokreslené, například její otec. Sám tajemný pán domu, jako celkem cool postava, autorka se v těchto postavách očividně vyžívá, a jako postava je to určitě zajímavá a i pochopitelná, a její dynamika s Olivií nebo ten nápad s tím, že každý může ovlivnovat jen ten druhý svět byla hodně originální.
Hodně věcí v knize nebylo úplně doslovně řečených, což mi trochu vadilo např. Jak zemřela máma Olivie? Jak doopravdy umřel Thomas? Je skutečně Olívie poslední Prior? A mnoho dalších¨
Zkrátka a dobře, kniha mě neskutečně bavila. Hltala jsem úplně každé slovo, ten nápad se mi neskutečně líbil, i přesto, že mnohdy jeho zpracování bylo třeba jiné než bych očekávala, hlavní hrdinka byla top strop, její vztahy s ostatními byly takové chladnější, ale je pravda, že o to uvěřitelnější, mnoho scén z knih, bylo naprosto perfektních - třeba ti lidé v tančícím sále, úplný začátek s pánem domu, hry na piáno atd. Kniha si mě zkrátka získala. A to její grafické zpracování, obzvlášt obálka a ořízka si zaslouží 100 ze 100, prostě úplná pecka.
To, že V. E. Schwab vyjde nová kniha, ma nejak minulo, ale akonáhle som sa to dozvedela, knihu som si kúpila bez toho, aby som vedela, o čom je. A neľutujem. Príbeh bol tak krásne divný, Olivia sympatická, atmosféra tajomná (ale do kategórie Horory by som ju nezaradila). Kniha sa perfektne hodí na čítanie v tomto období, keď počasie vonku dokresluje atmosféru v knihe, taktiež ako ilustrácie vnútri knihy. Obzvlášť chválim české vydanie, tá obálka je proste nádherná.
Krásně zvláštní kniha. Autorka umí vytvořit úžasnou temnou atmosféru, stránky letí pod rukama, ale za půlkou knihy ztrácí dech, když to má vygradovat. Alespoň pro mě je málo dovysvětleno. Addie je pro mě stále top 1.
Jestli něco Schwab umí jako málokdo, tak to je atmosféra :) Dokáže se přizpůsobit příběhu naprosto kompletně a vecpat toho mezi řádky tolik, že nakonec s Olivií na Gallantu opravdu stojíte a raději se ohlédnete přes rameno, zda se tam nenachází přízrak. Zas a jednou mě utvrdila v tom, že psát opravdu umí.
Mně se na Schwab líbí, kolik poloh psaní má, je takový chameleon :)
Gallant má pochmurnou atmosféru, při čtení jsem si nemohla nevzpomenout si na Koralínu od Gaimana. Hlavní hrdinka je němá, což bylo zajímavé zpestření - myšleno samozřejmě v dobrém, věřím tomu, že pro lidi, kteří sdílejí tenhle zdravotní handicap, bude tohle bonusový bod, něco s čím se mohou ztotožnit a pro ty, kteří svůj hlas mají, to bude nový zážitek, nahlédnout do života někoho, komu je výsada hlasu odebrána. Zejména bezmoc, když se snaží němá postava něco sdělit a druhý člověk se prostě otočí zády a ukončí tak hovor.
Příběh byl hezký, s nádechem melancholie a přišlo mi, že se mi před očima odvíjí jak černobílý film. Nemůžu se zbavit pocitu, že to byl jen malý kousek z toho všeho, jen malý zlomek z něčeho většího, co nadále zůstává zahaleno. Ale i tak jsem ráda aspoň za ten kousek.
Autorka si mě získala již její knihou Neviditelný život Addie la Rue, kterou jsem si neskutečně zamilovala a byla to pro mě pětihvězdičková záležitost. Měla jsem za to, že ji nic nepřekoná. Ale tohle? Tahle kniha to přeci jen dokázala! Po dlouhé době jsem cítila nutkání knihu pořád číst a neustále na tenhle příběh myslet. Při některých pasážích mě až mrazilo. Neskutečné. Nemám slov.
Měla jsem chuť na nějakou oddechovku, lehkou četbu, fantasy, u kterého bych se odreagovala a nemusela moc přemýšlet. A to mi poskytla novinka od V. E. Schwabové Gallant. Příběh o domě, který má za zdí své děsivé dvojče. Místo, kde nic nežije, kde vládnou stíny a kde sídlí smrt. A rod Priorů má za úkol střežit zeď, jež odděluje náš svět od světa temna. Jenže jako je tomu vždycky, zlo se stále snaží dostat se do našich myslí.
Po knize jsem sáhla nejen proto, ze ji napsala autorka, která napsala i naprosto fantastickou knihu Neviditelný život Addie la Rue, ale i kvůli její grafice. Nejen ilustrace uvnitř, které sami vyprávějí příběh, ale i kresba na krajích listů. Pohádka pro oči i mysl.
Štítky knihy
tajemství horory duchové a přízraky domov dětské domovy strašidelné domy mysteriózní, mystéria strašidelné příběhy rodinná tajemství
Autorovy další knížky
| 2021 |  Neviditelný život Addie LaRue |
| 2016 | Temnější tvář magie |
| 2014 | Archiv |
| 2017 | Divoká píseň |
| 2017 | Neobyčejní |
Duchové a přízraky, to mě hodně baví, takže už jen tímhle mě kniha upoutala. Je ovšem potřeba počítat s tím, že se jedná spíše o young adult příběh a pak věřím, že budete nadšení, protože kniha je zajímavá a neskutečně čtivě napsaná.
Co nesmím opomenout zmínit, tak vzhled. Už jen ořízka knihy je kouzelná a příběh doplňují nádherné ilustruce, u kterých, když zjistíte význam, tak budete fascinováni. Je to ve výsledku taková hororová pohádka.