Filuta
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/329766/bmid_filuta-yds-329766.jpg
4
321
73
Filuta - dítě ulice a stok a odchovanec nalezince - je oblíbeným příslušníkem komunity chudých obyvatel středu Londýna. Většina z nich se živí činností, která se pohybuje na hranicích zákona. Podobně jako Oliver Twist má ale dar potkávat spíše lidi, kteří jej táhnou nahoru ke slunci než dolů do stoky, i když pravda je, že právě stoky mu dávají živobytí. V divoké bouři zachrání Filuta zraněnou mladou ženu, která vyskočila z jedoucího kočáru. Její strážci ji převáželi neznámo kam. Filuta, vyzbrojený vztekem a párem mosazných boxerů, jim rychle dokáže, že dva muži možná stačí na jednu dívku, ale rozhodně ne na rychlého, mladého a rozzuřeného Filutu. A od okamžiku, kdy Filuta spatří tvář té ubohé zlatovlasé dívky, se jeho život zásadně mění.... celý text
Literatura světová Humor Historické romány
Vydáno:
2017
,
Talpress
Originální název:
Dodger , 2012
více info...
Přidat komentář
Tak za prvé, nie je to príbeh zo Zeměplochy. Za druhé, JE to historický príbeh z viktoriánskeho Londýna so všetkým, čo k tomu patrí. Hmla, smrad, klobúky, stoky, gentlemani, jazyk rôznych vrstiev a záchrana jedného života.
(Nemyslím, že by som si to vedela vychutnať v origináli, lebo moje jazykové znalosti nie sú dokonalé, ale prekladateľ si dal záležať a čeština má kopu slangu a nárečia, kde sa hodilo, viď poznámku v závere.)
Zhodou okolností som sa neskôr začítala do knihy iného autora z podobného obdobia (Podivná záležitost se Skákajícím Jackem), kde bola podobne rozpísaná bieda a politické intrigy, ale tá bola šmrncnutá steampunkom, zato Filuta (v origináli Dodger) je šibal a chytrák a nepotrebuje barličky v podobe technologického pokroku. Vystačí si so svojím šarmom a neomylným citom, kde v stokách môže nájsť zapadnutú mincu, alebo hocičo, čo sa stratilo a spláchlo - jednoducho, v podzemí sa vyzná. Bonusom sú známe aj menej známe historické osobnosti (Peel, Dickens a i.), bieda a osobitný zápach však hrajú dosť podstatnú úlohu.
Nemá to ten švih a humor, ako som spočiatku čakala, miestami sa vtípky opakujú (zdôrazňovanie osobného vlastníctva, či pachov psa a hygieny všeobecne). Ale je to o dáme, ktorej treba pomôcť, o politických intrigách a o agentoch. Resp. najmä o jednom, ktorý je pra-pra-pra-pra--- no niečo ako praBond, keď bol odkázaný len sám na seba a svoj šarm a päste. :)
Jasné, že to pripomína Ankh-Morkpork, ale veď Londýn bol jeho predobrazom a tak si užívam niečo, čo mi je dôverne známe a zároveň iné. Je to nostalgia, čo cítim pri čítaní a smútok, že viac od Sira Pratchetta už nebude...
Z knihy na mě dýchala atmosféra starého Londýna. Příběh není nijak složitý, nicméně příjemně ubíhá a kniha má své kouzlo.
Chtělo by se mi říct starej dobrej Pratchett, ale trochu mi tam chyběla Zeměplocha. Každopádně je to ale zdařilé dílo plné svérázného prachettovského humoru. Obecně mě na jeho knihách baví, že musí mít člověk trochu všeobecný přehled, jinak úplně nepochopí souvislosti. Obrovská poklona patří opět překladateli někdy to musí být fakt oříšek. Filuta je prostě můj nový hrdina! :)
Tak tahle knížka pro mě byla zkrátka pohlazením. Ačkoli jsem neměl Pratchetta v ruce hodně dlouho, neušel mi rozdíl oproti zeměplošským titulům v charakteru knihy. Je tam daleko méně takové té kousavé ironie a kyselé satiry, a tak se tato knížka vážně čte moc hezky a čtenář si snadno zamiluje většinu postav. :)
Docela příjemná (i když místy rozvláčná a opakující se) pohádka z Londýna Dickensovské doby. Není mi jasné, proč je román zařazen mezi sci-fi a fantasy, protože je to obyčejná (v dobrém) fikce (mezitím žánr na můj popud výše změnili). Je to trochu na způsob Stoletého staříka, pouze hrdina je mladý, ale potkává významné osobnosti tehdejší doby a taky tu dobu mírně ovlivňuje.
Výborná kniha! Na první pohled uchvátí pěkné obrázky na začátku každé kapitolky i její krátký popis. Po estetickém kochání je čas na obsah. Pratchett v této knize má lehce jiný styl než jsme možná zvyklí ze série Zeměplochy. Humor není tak okatý a třeskutý. Stále se smějete a občas propuknete v nekontrolovatelný smích, to ano, vtípky jsou ale lehčí a spíš ve formě narážek. Dílko tak působí komorněji, mohu-li to tak nazvat. A to i dějově. Autor více popisuje a často se ocitáte v hlavě hrdiny a pozorujete jeho myšlenky. Přitom vás to ale stále nutí číst dál. Možná tím napodobuje styl Dickense.
Charaktery jsou jako vždy lehce bizardní - filozofující, lehce prospěchářský a moudrý Žid Salomon, páchnoucí pes Onan, tajemná a okouzlující Simplicita a hlavní hrdina prostě a jednoduše Filuta.
Co se týče historických reálií, nejsem žádný odborník, ale působí věrohodně. Dodatek navíc odhalí jako moc Pratchett do látky pronikl. Takže konečný verdikt: Kniha je psána čtivě, poutavě a vtipně. Dle mého názoru je více popisná a ne tak dějově bohatá jako jiné knihy téhož autora, přesto si zaslouží pozornost a stojí jednoznačně za přečtení.
Dvojice Pratchett - Kantůrek nezklame v žádné situaci. Nechápu, proč byla tato kniha zařazena do fantasy, (v témže duchu lze považovat za fantasy i Olivera Twista či Janu Eyrovou), ale nakonec proč ne. Hezky se četla, pobavila, přinutila k zamyšlení. Charaktery hrdinů jsou propracované a konzistentní, zápletka sice kapku pokulhává za vrcholnými díly typu Mužů ve zbrani, nicméně vtipně využívá motivu viktoriánského Forresta Gumpa. Určitě po knize sáhnu víckrát.
Moje první kniha od Pratchetta a veliké zklamání. Vůbec mě to nebavilo, příliš rozvláčné a děj veskrze žádný. Překlad výborný, takže se mi čeština četla dobře. Co na knize obdivuji, je význam slov mezi řádky, což nutí čtenáře k zamyšlení. Avšak dějově příliš protáhlé, stačila by polovina stránek.
Kniha byla velmi hezká a zajímavě napsaná a moc mě bavila :-) Moje první kniha od autora a nadšení opravdu veliké.
No jo, Pratchett. A jeho Dickens, Disraeli, Karl a další a další. Jak to ten člověk dokázal - napsat o stokách tak, že snad i mám chuť si je projít, napsat uvěřitelně o nízkém a vysokém, o dítěti ulice i premiérovi. Snad tohle z naší doby přežije více než sto dalších let.
Opět skvělý Terry. Jeho styl a humor je prostě nenahraditelný.
A to posazení do viktoriánské Anglie ... nádhera.
Potřeboval jsem si odpočinout od Zubovových (děsivých) Dějin Ruska a Filuta byl ideální volba. Mám rád Pratchettův inteligentní humor a jeho "výlety" mimo Zeměplochu jsou hodně kvalitní.
Slušný příběh na pozadí reálné a pro mnohé těžké doby, plný Terryho lehkého a přesného humoru, se četl příjemně a s potěšením.
Hodně zajímavá kniha o Londýně Dickensovy doby. Překlad musel být extra složitý.
Skvělé. Moc příjemně se to čte a čtenář hned od prvních řádků Filutovi fandí :). Líbí se mi zapojení skutečných historických postav do vymyšleného příběhu.
Filutu vnímám jako jakýsi návrat ke zlaté éře Pratchettovských knih, než onemocněl a humor jeho knih se trochu změnil. Opět se skvělým a velice propracovaným překladem pana Kantůrka.
Na klubových stránkách Terryho Pratchetta (www.discworld.cz) je u knihy Filuta uvedeno, že by se děj měl odehrávat ve stejném alternativním světě jako kniha Národ.
Srovnám-li tyto dvě knihy, tak Národ mě neskutečně bavil a Filuta za ním trochu pokulhává.
Každopádně jedná se o lehké čtivo s humorem, který je Terrymu Pratchettovi vlastní. Kniha určitě stojí za přečtení, už jen pro zkrácení čekání na poslední díl Zeměplochy - Pastýřova koruna.
Někde jsem si přečetl, že Filuta se odehrává ve stejném světě jako Národ. Možná ano, možná ne, je to vlastně jedno.
Musím se před Terrym sklonit, jak věrně dokázal zachytit atmosféru dobového Londýna tak, že to na čtenáře dokázalo skutečně dýchnout. To on prostě umí :-)
Na druhou stranu je bohužel pravda, že kariérní vzestup Filuty mi přišel poněkud rychlý a ne zcela uvěřitelný. Jedna věc je být ve správný čas na správném místě, ale tolik štěsteny...to se nad ním opravdu musela držet ruku Dáma. A navíc byl Filuta až příliš nezranitelný, neměl jsem o něj strach. A to je trošku škoda.
Ale abych to shrnul - Filuta mě rozhodně chytl a nepustil, takže i když to nepovažuji za dokonalou knihu, své místo na poličce si rozhodně zaslouží!
Naprosto čtivá kniha s vtipem a spádem. Nevěřil jsem, že Pratchett dokáže srovnat zeměplošsky barvitý a mnohovrstevnatý humor do historicky dobrodružného formátu, a přece se stalo, a to bez ztráty kvality. Tímto románem se vymanil ze zeměplochy, aniž by ztratil šmrnc.
Hodnocení souboje s Cizákem je sice rychlé, ale přesně odpovídá charakteru Filuty a celého příběhu. Takhle zůstal souboj filutovsky uvěřitelný.
Jen mi vadí to zatvrzelé označování za sci-fi nebo fantasy. O sci-fi nejde logicky z definice tohoto žánru a fantasy má rovněž podstatně jiné charakteristiky. Dávám za pět a doporučuji.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Filuta je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 446x |
| Čtenářské výzvě | 103x |
| Doporučených | 16x |
| Knihotéce | 229x |
| Chystám se číst | 77x |
| Chci si koupit | 35x |
| dalších seznamech | 8x |
Filutovi někdy připadalo,
že město a řeka jsou jedno a to samé stvoření,
až na skutečnost,
že některé jeho části jsou mokřejší než ostatní.
Moje první setkání s Terry Pratchettem a nutno dodat, že i poslední.
Leta jsem se tomuto spisovateli vyhýbal a vůbec jsem na něj neměl náladu.
Teprve v roce 2016 jsem pod stromeček dostal tuto knihu.
Nemusím snad ani psát, že jsem se jí statečně v knihovně varoval dobrých deset měsíců.
Když jsem ji konečně začal číst, přestal jsem někdy okolo padesáté strany a dal si přestávku na Kladivo na čaroděje. Pak jsem opět znovu začal číst, ale s odporem. Příběh mě nebavil, je plný prázdných slov a hluchých odstavců. Bez pořádného humoru i dobrodružství, kterýž to to slibovalo.
Filuta se vám vlastně změní jen během tří dnů a už tato skutečnost je nevěrohodná. Když se pak několik politiků rozhodlo s Filutou vlézti do Londýnské kanalizace – už jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Scéna se Sweeney Toddem už mě pak jen ubezpečila, že čtu celkem velkou blbost a proč jí vlastně čtu!!!!! Postava Filuty je absurdně nevěrohodná, suchá a nevýrazná.
Citát – Umím přečíst „hospoda“, „pivo“ a „gin“
Malá ochutnávka:
Tahle nestydatá scénka mu vysloužila velkou mísu ovesné kaše a navíc s velmi uspokojivou dávkou cukru. Skopové ještě nebylo ve stavu, kdy by se rozhodovalo, zda se nemá vydat na cesty, a tak ho s díky přijal.
Čím více jsem se blížil do finále, tím více mě to nebavilo a už jsem chtěl dokonce knihu úplně zavřít a nedočíst. Nakonec jsem si blbec další připravenou knihu zapomněl doma a tak jsem Filutu dočetl. Nechal jsem knihu ležet v tramvaji na sedačce. Snad to někoho potěší.
Vybral jsem osm citátů a vepsal jsem je Terrymu Pratchettovi do profilu.
Napsal hodně knih, ale já už od něj nic nedám. Znám lepší.
Citát – Pravda je mlha, v níž jeden zahlédne andělstvo nebeské a jiný zase prchajícího slona.