Duna
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/222225/bmid_duna-duna-nUC-222225.jpg
4
3446
3446
Limitovaná edice v dárkovém boxu k 50. výročí prvního vydání. Kultovní SF sága Duny, kterou mnozí znají z některé její filmové adaptace, se rodila nesnadno. Její první díl, román Duna, který později proslavil jednoho z dnes již klasiků SF literatury, Franka Herberta, vyšel v roce 1963 v časopise Analog pod názvem Svět Duny. Tehdy vyšla ovšem jen jeho část. Díky obrovskému ohlasu u čtenářů napsal autor vzápětí pokračování příběhu Prorok Duny. Pro knižní vydání (1965) obě části spojil a výstižně a stručně nazval Duna. Úspěch románu o pouštní planetě Arrakis a jejím pokladu stále rostl, hned v následujícím roce (1966) získal jak cenu Nebula, tak Hugo. Frank Herbert své dílo rozšiřoval a vytvořil tak předobraz nové epiky v žánru SF. V letech 1969 až 1981 vyšlo dalších pět pokračování ságy popisujících boje o ovládnutí Arrakisu. Až předčasná autorova smrt ukončila i osudy hrdinů ságy, jejichž pokračování však zůstalo otevřeno. Přesto jeho smrtí příběhy o Duně nekončí. Frankův syn Brian, spolu s dalším vynikajícím SF autorem Kevinem J. Andersonem (slavná Akta X), převzal jeho úkol a k neutuchající potěše příznivců a díky jejich zájmu rozšířil ságu o další díly.... celý text
Přidat komentář
K Duně jsem se vrátil po mnoha letech díky novému filmu. A shledal jsem, že velmi pozitivní dojem z prvního čtení byl zcela opodstatněný. Příběh je nadčasový, obsahuje silné myšlenky a má pořád co říct. Obdivuhodná je hlavně samozřejmost s jakou se popisované události jakoby skládají na správná místa, do složitého světa, který tady byl prostě odjakživa.
Knihu jsem již jednou četla, někdy okolo 15 let. Můžu říct, že za tu dobu je jen a jen lepší. A určitě mohu doporučit i shlédnutí filmu.
Podruhé mě ta kniha natolik neuchvatila, jako na prvni čtení. Možná člověk potřebuje to překvapení, které nemá, když si děj částečně pamatujete. Nebo jsem ji četla ve správnějším věku. Pořád ale chápu, proč se stala legendou.
Další ze setkání po letech, po necelých dvou desetiletích, jestli správně počítám. Metlička téměř neopotřebovaná byla bezmála nadšená, akorát se chvílemi úplně nechytala ve filozofičtějších pasážích. Notně jetá Metla se tentokrát rozhodla pro audio, což musela u vypůjčené verze z roku 1993 přehodnotit, pokud nechtěla přijít o zbytky zubní skloviny. Intonace předčítajícího byla ucházející, ovšem před většinou neznámých pojmů nastala pauza a potom často následovala zkomolenina. Nejhorší byla jména. Muad´Dib se pravidelně střídal s Maud´Dibem, ale pravé peklo řádilo teprve se jmény anglického původu: každý Dunkan, každý Gurnej, každá Jesika (vážně s „J“!) byli jako mentální třísknutí čelem o futra. Nedalo se na to zvyknout, raději jsem se přesunula k louskání písmenek na papíře.
Dojmy poněkud zeslábly, tehdejší exotika v muslimském hávu dnes působí znepokojivě, všechno to Kwisatz Haderachovské metafyzično mě příliš nebralo. Jakmile zmizel ze scény vévoda Leto, nedokázala jsem se s nikým ztotožnit. Ten pouštní svět pro mě byl náhle emočně chladný, striktně praktický, k tomu samé velké myšlenky a cíle. Preferuji malá lidská dramata.
Přemýšlela jsem, zda opět udělit pět aster, „Duna“ stále má své silné kouzlo i naléhavé poselství, status sci-fi klasiky si zaslouží (s upozorněním, že jde o sci-fi téměř pohádkového střihu - něco jako dospělejší "Star Wars"). Když jsem si však položila otázku, jestli se mi chce pokračovat dalším dílem, odpověď zní: „Nijak zvlášť.“ U knihy, která mě pohltila, bych už pokračování četla, nebo se musela zuby-nehty držet, ať se na ně nevrhnu. O chlup z Harkonnenovy zadnice pod 85%.
Knížku jsem si chtěla přečíst ještě předtím, než se vůbec začalo uvažovat o filmu, jenže jsem se k ní dostala až potom, co film vyšel. Ohlasy na něj jsou dobré, no moje spokojenost s četbou také. Je to potom velká challenge to překonat. Zajímavě, osud Paula mě moc nebral. Na to že byl hlavní postavou, je to zvláštní, ale já si oblíbila snad všechny ostatní. Těším se na další díl a moc si přeju abych nebyla zklamaná, protože úroveň prý klesá.
Přes všechny sci-fi prvky (různé planety, vesmírné lodě, silová pole...) je to vlastně fantasy. Nebo snad dokonce jakási futuristická verze středověkého příběhu, plného cti, válek, moci, intrik a lstí. Do toho kulisy pouštní planety, červové (obří olgoj chorchojové) a Fremeni (jacísi arabsko/berberští obyvatelé planety). Je to celé velmi umně seskládáno do zajímavého příběhu, i když ten plyne skrze stránky knihy bez nějakých zásadních překvapení. I s tím, že začátky prakticky každé z kapitol jsou vlastně svým způsobem neuvěřitelným napovídáním. Autor tak celou knihu bere spíš jako svého druhu kroniku všeobecně známých událostí, kde není potřeba něco skrývat nebo něčím překvapovat. I tak ale jde o velmi hutnou a zajímavou knihu. Pro mě už minimálně čtvrté "zpracování" (audiokniha po papírové knize, starším filmu a seriálech).
O Duně vím už pár let, ale nikdy jsem se ke knihám nějak nedonutila. Vždycky mě to lákalo a chtěla jsem to zkusit, protože je to vcelku oblíbené dílo. Zlom přišel až s chystaným filmem, který jsem viděla dřív než četla knihu. Byl pro mě zmatený a docela nepochopitelný. Ani při své délce nedokázal vše vysvětlit a spíš jen nakusoval kousky.
Teď už vím proč. Kniha je hodně obsáhlá a strohá. Sama o sobě toho taky příliš nenabídne. Veškeré dění je takové povrchové a rychle se mění scény. Díky filmu jsem to při čtení dokázala nějak splétat a dávat dohromady, abych alespoň něco pochopila.
Je zajímavé sledovat pohled na život ve vesmíru, obývání planet a války od člověka, který knihu napsal v šedesátých letech. Představivost by rozhodně nebyla překážkou. To spíš to neosobní zpracování. Postavy jsou dost ploché a nevýrazné. A děj sám o sobě je jako leklá ryba. Prostě je vyprávěný tak nějak bez emocí, nějaké gradace, napětí a podobně.
U některých děl to dokážu překousnout, vždyť ani samotný Tolkien nepsal knihy jako nějakou fantasy řežbu. Nicméně mě oslovila bohatost jeho světa. Tady jsem se však bohužel většinu času nudila. Kniha se mi bohužel příliš netrefila do vkusu, ale věřím, že si najde spoustu fanoušků, kteří mají v lásce rozsáhlé ságy.
Nebylo to špatné. Když pominu vesmírné lodě, červy atd., tak mi to spíš přišlo jako čtení o ekologii, politice společenství a samozřejmě vendetě. Trošku těžkopádné na čtení, ale jisté spravedlnosti bylo učiněno za dost. Další díly už asi číst nebudu, ale tématicky zajímavé čtení se spoustou zamyšlení.
Skvěle napsaná kniha, která je téměř do maličkostí promyšlená. Jedinou vadou na kráse je její příliš rychlý konec, který si zasloužil alespoň 100 stran textu. I tak ale nemohu dát méně než plný počet hvězd, protože si to tento příběh Paula Atreida zaslouží. A pokračování v podobě Spasitela Duny si zaručeně zobnu. I přes modré hodnocení. 90%
Upřímně řečeno, jsem z knihy taková celá rozvrkočená a úplně nevím, co si o tom myslet či jak ji hodnotit. Tento žánr prakticky nečtu, ale filmy s touto tématikou mám moc ráda a po skvělých ohlasech filmového zpracování jsem si řekla, že sáhnu po knize. Zaskočilo mě ale, že o samotné planetě, jejím fungování a "slibovaných" červech tam je hrozně málo. Měla jsem ohromný problém si tak celý svět vůbec vykreslit a působil na mě dost chaoticky a často jsem se v knize ztrácela. Celé to na mě působilo spíš jako nějaká rodinná sága než sci-fi trhák. Mám ráda, když s hlavními hrdiny souzním, ale tady mi byli tak nějak jedno. Bylo to prostě celé takové hrozně divné a mdlé a opravdu mě to mrzí, tohle ale prostě nebylo ono. Jsem ráda, že se mi ji povedlo vůbec dočíst. Dvě hvězdičky alespoň za nějaký občasný popis celého světa a červů.
Tak včera jsem dočetl i druhý díl série a upřímně nechápu to hodnocení téměř 90% to fakt ne. Ne že by to byla špatná kniha ale četl jsem to na doporučení že je to skvělé sci-fi a byl jsem zklamán sci-fi to není jisté malinké náznaky opravdu malinkaté tam jsou ale ne dost abych to to označil jako sci-fi možná to před skoro 60-ti lety to byla sci-fi jízda ale dnes ne.
Hlavní problém jsem měl s tím že jsem si k hlavní postavě Paulovi nevytvořil žádný vztah bylo šumák co se s ním stane a stejně to bylo i s ostatními postavami. Děj kde bych si mohl nějaký vztah k postavám vytvořit byl přeskočen.
No závěrem kniha je spíše lehce nadprůměrná ale spíš jako psychologický román. Jako sci-fi byl doporučil spíše Pekelnou díru od Brian Herbert, Kevin J. Anderson ALE tam bohužel není a nejspíš nebude přeložen třetí díl takže jedině anglicky.
Duna je výborná. Bohužel jsem ale nebyl schopen se do toho úplně na 100% začíst, proto dávám hodnocení o jedno nižší. Věřím ale, že až budu Dunu jednou číst znovu (a jakože určitě budu), tak budu moct dát hodnocení vyšší. Protože tohle dílo si to určitě zaslouží. Ne nadarmo je nazýváno průkopníkem sci-fi žánru. Duna má totiž fantastický příběh, který je navíc napsán výtečným stylem a nic tu není uspěcháno. Do toho se přidává obrovská rozmanitost světa a rázem tu máme neuvěřitelně komplexní a do sebemenšího detailu promyšlený svět, za který bychom měli Herberta uctívat. Film jsem také viděl a myslím, že knize více než důstojně sekunduje.
Perfektní. Jen se několikrát dost přeskočilo v ději. Přitom by se dalo krásně rozepsat. Jinak mě překvapil rychlý konec, kdy je spousta děje nahuštěna na posledních 100 stran. Těším se na film.
Výborná kniha, takový sci-fi pán prstenů. Třebaže ne tak dopodrobna jako Tolkien, Herbert má skvěle promyšlený svět, jazyky, politiku, náboženství či dokonce ekologii na Arrakisu. Stejně jako u Tolkiena tu také máme nepřeberné množství postav, z nichž většina má různá jména v různých jazycích a člověk se občas musí zastavit, zamyslet a zorientovat, o jakou postavu to zase jde. Ničemu to ale nevadí. Co bych však vytkla je psychologický vývoj postavy Paula (náhlým skokem v ději o dva roky dopředu, připravil Herbert čtenáře o možnost sledovat Paulovu proměnu ve Fremena - a pak, Paul je celkem Gary Stu) a také určitou distancovanost vypravěče, kvůli které je těžké se do postav vžít - s tak velkým množstvím postav to ale možná ani jinak nešlo. Navíc je to vyváženou spoustou filosofie a skvělým vypravěčským stylem.
Není to snadný, ale nakonec to stojí za to, už jen pro to, aby člověk ocenil autora. Něco podobného se totiž neurodí často. :-)
(SPOILER)
Povedal som si jeden deň: „Mal by som prečítať nejakú sci-fi.“ A urobil som chybu – lebo som si následne z knižnice vypožičal Herberovu Dunu.
Prológ, ktorý predchádza každú epizódu Star Wars (,,Kedysi veľmi dávno vo veľmi, veľmi vzdialenej galaxii...“) by sa hodil aj ako prológ na Dunu (aj keď sa dej odohráva v 102. storočí). Frank Herbert na vytvorenie svojho rozsiahleho, prepracovaného literárneho sveta, kde je voda vzácnejšia viac, ako korenie predlžujúce život, využil ako šablónu viac mytológiu blízkeho a stredného Východu, ako jalové predstavy postmodernej budúcnosti. Postavy v Dune sú vykreslené do najmenších detailov (rovnako, ako rozpálená planéta Arrakis; pri čítaní knihy takmer cítite v ústach sucho a na jazyku pachuť vzácneho korenia melanž), včítane ich najvnútornejších myšlienkových pochodov.
Napriek tomu môj subjektívny názor na Dunu nie je pozitívny. Kniha je písaná veľmi rozvláčnym spôsobom, ktorý brzdí plynulosť deja a napriek všetkému úsiliu autora priblížiť čitateľovi ľudí, ktorý budú žiť o 8000 rokov neskôr, na mňa jednotlivé osoby pôsobili cudzo a ich osud ma necháva chladným – možno s výnimkou Paula, ktorý sa okrem bežných trampôt tínedžera musí vyrovnať aj s nutnosťou predčasne dospieť, stať sa vodcom hnutia odporu voči tyranii, ktoré snáď nemá nádej na úspech, milencom, otcom, a tiež akýmsi novodobým mesiášom a jeho matky, ktorú Paulova premena desí a obaja z času na čas prežívajú hlboké mystické zážitky prepojenia s ľuďmi minulosti, budúcnosti i prítomnosti.
Aj tak však neľutujem, že som Dunu prečítal, avšak čítať druhý diel sa nechystám.
Fakt úžasné čtení. Skvěle promyšleno i z technického hlediska, nápadité s rychle ubíhajícím dějem. Kniha obsahuje i autorovy dodatky o ekologii a náboženství.
Pro více časově vytížené čtenáře doporučuji nakombinovat se čtenou variantou (audioknihou) dostupnou na portále youtube.com. Člověk se takhle fakt těší na práci (samozřejmě v případě, že u toho nehlídá děti :D)
A doporučuji i filmové zpracování, které je pro diváky znající obsah knihy velmi pěkně zpracované (tedy dle mého názoru filmového amatéra a laika) ...
Když jsem to četla v 18, tak to bylo asi lepší...ale výhoda časového odstupu je ta, že si člověk pamatoval jen pár scén... takže stále napínavé
Štítky knihy
space opera zfilmováno Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) sci-fi science fantasy (SF + F)
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Konečně pořádný literární zpracování toho filmu co teď jede v kinech! Peči je velmi příjemně překvapen tím, co František Heřbert hodil na papír. Velmi se mi líbilo jak dokázal zachytit celou atmosféru planety a písečný červy a tak dále pana krále.
Nejsem vůbec Fanda sci-fi, jmenuji se peči a ne Fanda, že jo, ale tohle bylo tak dobrý, že jsem začal číst druhej díl. Jsem zvědav jak si s tím poradí, když ještě neměl filmovou předlohu, kterou mohl opisovat!
Takže duna dunárum - za mne 9/10