Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443902/bmid_duch-domu-ashburnu-DDv-443902.jpg
4
2401
2401
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2019
,
Fobos
Originální název:
The Haunting of Ashburn House , 2016
více info...
Přidat komentář
Po serii prectenych detektivek a thrillerů jsem dostala chuť přečíst si tento hororový příběh a byla to fajn změna. Místy jsem se až bála, bylo to mrazivé, napínavé...cetlo se to dobře.
Právě dočteno a teda za mě bomba... nemohla jsem se odtrhnout, doporučuji si přečítst.... Určitě milionkrát lepší nž Tajemství sídla Craven Manor.
Už se těším na další knihu od autorky.
Kniha se mi četla dobře a vzhledem k tomu, že nebyla, ani moc dlouhá, měla jsem ji přečtenou za pár dní.
Nemohu, ale říct, že bych se u ní bála a nemohla ji číst večer.
Za mě hodně povedený strašidelný příběh. Obvykle toto nečtu, ale tohle bylo tak hezky čtivé, viktoriánské a nijak nechutně hororové.
Knihu mám doma nějaký ten pátek.. mám celou poličku hororů, které jsem ale nikdy nečetla. A důvod? Mám ráda hororový filmy, u nich se fakt bojim, nějak jsem nevěděla, jak bude fungovat kniha.. a víte co mně k ní přitáhlo? Můj sen. V tom snu jsem byla mrtvá, neviděla jsem živé, ale mrtvé lidi, byla jsem v bytě s mrtvou ženskou a najednou se otevřely dveře, bílé světlo v nich a mě přeběhl mráz po zádech, přímo v bedrech teda, věděla jsem, že je ve dveřích něco zlýho, a s tímhle mrazením jsem se probrala. Spocená. Ten den jsem vytáhla zrovna tuhle knihu, a věděla, že je na ní čas. A byl. Za tři, čtyři večery byla přečtená. A bylo to napínavý. Hodně.
Adrienne zdědí Ashburn house po své mrtvé tetě. Na žádný nadpřirozeno nikdy nevěřila, a tak nevěří povídačkám, které v Ipsonu kolují. Že v domě straší a tak. Dokud se jí samotné nezačne dít něco divného.. výpadky proudu, otisky dlaní na dveřích, nevyřešená minulost Ashburnu..
Kniha je napínavá, každý večer jsem se těšila, až si jí v posteli budu zase číst, a neříkám, že jsem se nějak moc bála. Asi do poloviny tam bylo všechno, co normální horor má mít. Od půlky už to začínalo být svižnější, zajímavější, napínavější a docela jsem se i bála už. :) jo, bylo to povedené, a ten konec naprosto famózní, až jsem si říkala, že bych ten dům taky brala. :D
Moc se těším na koupi a čtení dalších dílů, byl to můj šálek kávy. :)
(SPOILER) Kniha se četla překvapivě dobře. Ze začátku se to jevilo jako krásně strašidelný příběh pro děti, ale později, když se objevila Elleanor ve fyzické podobě, značně přituhlo :) Ne že bych se u čtení nějak bála, ale úžasnou temnou atmosféru to rozhodně mělo. Ráda si přečtu nějaký další autorčin příběh.
Po Tajemstvi Craven Manor jsem si pořídila i tento díl a s nedočkavostí jsem se do něj pustila. A jsem rada, ze jsem ho četla po Craven Manor. Duch domu Ashburnů se mi líbil o něco víc. U této knihy jsem se do posledních chvil opravdu bála a mráz mi lezl po zádech. A od půlky knihy jsem myslela, že se z toho zblaznim. Nejvíc mě asi dostalo, že se onen duch objevil i ve dne. Člověk je tak nějak zvyklý, že se tyto věci dějí převážně v noci. Craven Manor byl pro mě spíše takova pohádka, ovšem tohle už byl pěkný horor. A ten úplný konec byl hrozně krásny, až mě dojal.
Kniha se mi líbila, dobře se četla, hlavní hrdince se celkem daly odpustit občasné nesmyslné nápady a posledních 60 stran bylo hodně dobrých.
Nějak to na mě nezapůsobilo kýženým způsobem. Asi rozpor mezi formou a obsahem nebo co. Nebylo to pro mě napínavé, i když by podle slov mělo; nepůsobilo to hororově, přes všechnu snahu popisovat šokující skutečnosti...
Možná je to proto, že jsem teď dočetla výborné Evensonovy hororové povídky (Doupě ...), které sice neměly tak explicitně vyslovenou zápletku, ale zato měly opravdu tísnivou atmosféru. To mi tu chybělo. Bylo mi tu jedno, co se s Adrienne stane. A bez té atmosféry už je samotný příběh docela banální. Nuda.
Jsem ráda, že jsem si vybrala od autorky zrovna knihu, která tu má nejlepší hodnocení a děkuji za všechny vaše komentáře u ní i ostatních jejích knih. Pokud tahle je nejlepší knihou autorky, pak vím, že autorka není můj šálek.
Příběh byl rozhodně poctivá duchařina a i když to nebyla prvoligová hororová kniha, měla tak příjemnou atmosféru... Asi jako halloweenský večer s vůní jablečného koláče, deště, horké kávy a ohně. Doporučuji všemi deseti.
(SPOILER) Teda hlavní hrdinka má ocelové nervy. Mě honit po lese mrtvola...a ona si ještě do pohody pokecá s kočkou :D Jinak se četla dobře, ale takové jednoduché, necítila jsem při tom žádné emoce.
Tohle se tak dobře četlo... Rozhodně to nebylo mistrovské dílo, ale horor jsem dlouho nečetla a tak mě občas i zamrazilo a možná jsem i maličko bála... Jak už to v hororech bývá, tak hrdinka byla poměrně hloupá. Asi bych nezapomínala zavírat okna, pokud bych věděla, že venku běhá strašidlo nebo si aspoň pohlídala stmívání, abych se netoulala po tmě po temném a strašidelném lese. Ale nelogické chování k hororům patří.
Každý další přečtený díl je o chloupek lepší a lepší. Jen mi ze začátku přišla až moc podobná Tajemství sídla Craven Manor, ale příběh se mi líbil trošičku víc.
Na rozdíl od předkomentujících mě první dvě třetiny knihy ukolébávaly pohodou a příjemnou atmosférou, sem tam proloženou něčím podivným a lehoučké mrazení jsem zažila jen několikrát. Celou dobu jsem čekala, kdy se konečně dozvím, jak to je s tím duchem a pomalu jsem si začínala myslet, že je tím myšlen jen genius loci. Poslední třetina byla naopak docela jízda.
Musím říct, že se mi kniha moc líbila. Možná to je duchem té knihy, ale ten dům jsem si docela zamilovala, Edith inclusive.
Subjektivně jako vždy dávám 5
No, nebyla to nejhorsi cetba. Misty celkem nesmysly. Hlavni hrdinka mi nebyla moc sympaticka. Hodne tomu chybelo a naopat ke konci toho bylo zbytecne moc najednou.
Zaciatok sa trochu tahal, ale potom to bola ina jazda... Jezila som sa az na zadku :D :D
Byla to první kniha tohoto žánru,kterou jsem četla. Byl to takový průměr, ale i tak mě to celkem bavilo,i když to bylo spíš na hraně fantasy než hororu. Kniha je napsána čtivě a napínavě, tak jsem jí přečetla za 3 dny. Určitě časem sáhnu po další tvorbě od autorky.
Štítky knihy
thrillery tajemství zombie horory duchové a přízraky strašidelné domy duchařské romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
,,První" díl se mi líbil o něco víc než ,,druhý", ovšem ,,třetí" díl je za mě asi nejlepší ahrozně moc se těším na další knihu.