Divá Bára
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397733/mid_diva-bara-i5I-397733.png
4
532
81
Povídka Boženy Němcové, Divá Bára, zpracovává dodnes aktuální tematiku života „odlišného“ člověka ve společnosti. Bára je milá a veselá dívka, která však nesplňuje typické představy o dívce své doby. Její nebojácnost, samostatnost a nezvyklý zjev, ji činí odlišnou, a proto není vesničany přijata. I zde se ale našli lidé, kteří dokázali mít Báru rádi takovou, jaká je. Její nejmilejší kamarádkou byla Elška. Elška neměla rodiče a vychovával ji strýc farář, se svou sestrou, Elščinou tetou, pannou Pepinkou. Když Elška dorůstala, poslala ji panna Pepinka do Prahy k bohaté tetě, jež churavěla. Elška se v Praze zamilovala do mladého lékaře, který docházel k nemocné tetě. Teta se uzdravila a Elška se vrátila k domů. Doma se setkala s Bárou a té se svěřila se svou láskou k mladému lékaři. Strýci faráři ani panně Pepince se svěřiti neodvažovala. Panna Pepinka ale už zatím vyhledala pro Elšku ženicha. Byl jím obstarožní správce, jenž chodil na faru na návštěvy. Bára měla být nápomocna, aby si Elška vzala pana správce; ale Bára cítila s Elškou a umínila si, že Elšku zbaví nemilého nápadníka...... celý text
Přidat komentář
Klasika. Na rozdíl od Babičky jsem četla opakovaně. Líbilo se mi i filmové zpracování. K Divé Báře jsem měla blízko. Její život mi přišel plný dobrodružství a určitě mi imponoval její vzdor a odvaha. Také se uměla zastat potřebných. Zkrátka se tak nějak vetřela mezi Rychlé Šípy a Vinnetoua a provázela mě dětstvím. Myslím, že se jí v té společnosti líbilo.
Moc pěkný příběh o statečné a nebojácné dívce Báře, ve své době přezdívaná divá. Skvěle natočený i film s Vlastou Fialovou
V televizi dávají nový seriál o Boženě Němcové a tak jsem se rozhodla,že si přečtu vše co od ní mám.Divá Bára je krásná povídka,při čtení se mi promítaly obrázky z filmu pro pamětníky.Oboje skvělé.
Sice jsem měl Boženu Němcovou jako povinou četbu, ale nečetl jsem jí. K tomu došlo až nyní a příběh byl sice krátký, ale za to nádherný. Poté jsem si zkoušel pustit film, ale ten mě ani trochu neoslovil. Tuto knihu doporučuji.
Dávno již tomu, co jsem poprvé četla tuto krátkou, milou povídku. Před lety jsem četla povinně, dnes dobrovolně. A možná právě pro tu svobodu to byl pro mě ještě krásnější zážitek.
Kdo by neznal divou Báru, co nezná strach a bázeň, ani když hrom bije a bouře nad údolím vztek svůj vylévá.
Věrná přítelkyně, která mě provází snad celý můj život. Občas se vracívá a dává mi na chvíli zapomenout na okolní uspěchaný svět.
Díky, Báro...
,,Jednomu svědčí karafiát, druhému růže, třetímu fiala. Každé kvítko najde svého obdivovatele. Každé má svoji krásu. Nesnižuj sebe, nepovyšuj mě."
P.S.: Nač člověk myslívá, o tom se mu snívá...
P.P.S.: Poněkud starobylý jazyk k této povídce patří a já si jej tentokráte užívala.
Tehdy divá, dnes obdivovaná. Svobodná duše, která nezná strach, nevěří pověrám, neuznává autority, které si sama nevybere, odvážná a tvrdohlavá. To prostě muselo tehdejší venkovany provokovat. Škoda jen, že stejně emancipovaný není i konec (byť happyend hrdince samozřejmě přeju). Ale to by tehdy byla provokace asi už moc velká.
Ta kniha je krásná.Umí popsat opravdové přátelství a lásku.Možná bych trošku lépe popsal proč Bára přežila noc na hřbitově. Ten film je krapet pozapomenutý.
Dobrá, čtivá klasika, i když povinná četba. Někdy si říkám, jak by tyhle klasické příběhy fungovaly, kdyby se přenesly do současné doby. Myslím, že Bára by jako akční hrdinka rozhodně obstála.
Tuto krátkou povídku považují vedle pohádek za nejlepší dílo BN. Prostředí, postavy, děj - vše je naprosto dokonalé.
krásná kniha nečekala jsem že někdy budu číst tento žánr ale moc se mi líbil děj a vše kolem určitě budu číst vickrát
Před několika lety jsem viděla film. Ke knize jsem se nikdy předtím nedostala, až teď. A mohu říct, že se mi líbila i kniha i film.
Kniha je velmi svižná, pěkně napsaná a máte ji přečteno za hodinku. Docela jsem se divila, že na tak krátkou knížku byl vůbec natočený film a ještě tak dobře. Opravdu, mohu jen doporučit.
Divá Bára se mi líbila, když jsem jí četla asi v patnácti letech, pak se mi líbil film z r. 1949 s Vlastou Fialovou, teď jsem si pustila na dobrou noc audioknihu. Dítě od polednice podstrčené se mi líbilo znova, jakkoli jazyk je trochu archaický... Vůbec mám Boženu Němcovou ráda, vždycky mne zajímaly ty řeči, že za ní její díla psal pan básník Jan Neruda! Zajímaly mne v tom, že pokud taková pomluva může vůbec vzniknout, svědčí to o vysoké kvalitě autorčiných děl!
Prakticky celou první polovinu povídky mi bylo hlavní hrdinky strašně líto a celé mi to přišlo zahalené v takovém smutném oparu, jak to bylo výborně popsáno. Byl jsem tak rád za další pozitivní pokračování, které se místy neslo i v humornějším duchu, a dobrý konec pro Báru. Tehdejší společnost a vesničané vykresleny dost dobře. Celkově ale stoprocentně nádherný příběh a povídka.
„Já miluju pánaboha, a proto se nebojím jeho posla,“ pronáší hrdinka při bouřce. Právě tak svobodomyslná je celá její povaha. Bára stranou společnosti vyrůstá ve svobodného, emancipovaného jedince, schopného přehodnocovat hodnoty. Ne, ona nebude ctít kostelníkovu autoritu a priori – místo toho mu po zkušenosti oznámí: „Nejsi, pane, nic hodného.“ Nebude nosit šněrovačku: rozepne ji, protože „bylo jí volno tak“. Je v tom kus nepoddajné autorčiny osobnosti.
Stejně jako v motivech lidové slovesnosti (v tomto případě písní), které k prózám Boženy Němcové patří. Nebo v apotheose Prahy, kterou obrozenci tolik milovali a kterou já miluji stejně, vidouc ji jejich očima: „Tam je krásně, že si to ani pomyslit nemůžeš! – Když jsem viděla Vltavu, zámek, krásné kostely, velikánské domy, zahrady – strnula jsem. A lidu chodí v ulicích jako o procesí, někteří vystrojeni i všední den, jako by svátek byl, kočáry jezdí ustavičně, hluku a zvuku […].“
Patrně nejslavnější povídka Boženy Němcové se čte krásně a plynule. Jen konec mi poněkud zkazil celkový dojem, ale nelituji, že jsem si „Báru“ přečetla. Je to součást české národní duše.
V Babičce jsem se nikdy nedostala dál, než na stranu 30, ale tohle se mi vážně líbilo. Ani mě neštvala archaičnost jazyka, nepravidelné tvary a přechodníky. Příběh byl krásný a moc doporučuji. Určitě si někdy Divou Báru přečtu znovu.
Babičku jsem přečíst nezvládla, dala jsem tedy šanci téhle tenké knížce a jsem příjemně překvapena. Svižně ubihající milý příběh, který potěší duši.
Divá Bára se mi moc líbila. Knížka je útlá, přečtená za par hodin v práci. :)
Postava Báry mi byla nanejvýš příjemná. Byla to odvážná dívka, která se ničeho nebála a nakonec se všichni bály jí. Samozřejmě kniha skončila jak nejlépe mohla. :)
Líbilo se mi. :)
Pohodové čtení než jsem si teda zvykla jak to je psaný, svým způsobem mohl Barče každý závidět ale místo toho ji odsuzovaly, krásný vztah s Eliškou i po par letech když přijela a nejlepší byl konec možná by i ukápla slzička. :-)
Štítky knihy
feminismus české povídky romantismus (literatura) klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 | Povídky |
| 1988 |  Velká kniha pohádek |
Kniha Divá Bára je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 887x |
| Čtenářské výzvě | 128x |
| Doporučených | 18x |
| Knihotéce | 127x |
| Chystám se číst | 44x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 11x |
Nádherná klasika která nejde hodnotit jinak než plným počtem*
Příběh o přátelství, zášti, hlouposti některých lidí kteří berou odlišnost jiných jako něco ďábelského.... Ale také o odvaze a lásce....
Tuto knihu mám zděděnou po babičce už je na ní vidět opotřebení a kolikrát byla s láskou čtená.
Při čtení jsem s nostalgií vzpomínala jak jsem jí kdysi četla s babičkou poprvé...