Pavouk
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499029/bmid_pavouk-gN6-499029.jpeg
4
1346
310
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 9. díl
Joona Lina se vrací s devátým případem… a opět mu jde o krk. Před třemi roky dostala Saga Bauerová pohlednici s výhrůžným textem o pistoli s devíti bílými kulkami, z nichž jedna čeká na Joonu Linnu, a tvrzením, že zachránit ho může jedině Saga. Pohlednici sice Joonovi ukázala, ale čas plynul a hrozba upadla v zapomnění jako bezvýznamná provokace. Až doposud. V Kapellskäru byl nalezen pytel s téměř rozpuštěným tělem. Na místě činu zůstala bílá nábojnice. Bestiální pachatel dává policii možnost zastavit sérii vražd tím, že rozluští složité hádanky. Joona Linna a Saga Bauerová společně usilují o vyřešení zapeklitého případu a o záchranu vyhlédnutých obětí — dřív než bude pozdě. Ve svém pronásledování jsou čím dál zoufalejší. Co když se tento sériový vrah nedá zastavit? Co když už jsou sami lapeni v síti?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2022 , HostOriginální název:
Spindeln , 2022
více info...
Přidat komentář
Kdysi jsem četla asi 2 knihy z této série a moc si je nepamatuji. Nevěděla jsem proto předešlé souvislosti, myslím, že ale bylo skoro vše vysvětleno.
Kniha mě odpuzovala svým názvem a ke konci tam těch potvor bylo dost.
Dokázala jsem se tak začíst, že jsem chvílemi zadržovala dech a pak cítila snad i ten smrad.
Autoři nám popisují děj krátkými a rychlými větami jak z kulometu.
Teď seženu ostatní a vezmu to pěkně od začátku..
Předchozí kniha Zrcadlový muž mi už pak lezla krkem a Pavouka jsem se bala, že se mi série úplně zprotivi. První knihy jsem totiž úplně hltala. Jsme ráda, že jsem Pavouka přečetla, protože kniha má úplně suprový spád, atmosféra úplně, že by se místy dala krájet. V určitých částech jsem skoro nedychala a musela jsem číst dál a dál. Je pravda, že brutalita je tady na vrcholu, až jsem z toho měla noční můry, ale ten spád a jak to všechno graduje, gratuluji autorům. Už se těším zase na další,pokud bude.
Devátý případ, devátá jízda ..... prostě jsou nějaké knihy, které nedokážu odložit a nebo odložím a nedokáži bez nich přečkat hodiny, kdy nemohu číst... a série Joona Linny je pro mne přesně taková ... baví mne, že si po měsících vezmete další a další díl a ihned jste v obraze a navazujete na děj tam, kde kniha předtím skončila ... zde se zase vrátil příběh trochu zpět, ale zase se plno věcí vyjasnilo .... a já věřím, že tyto knihy budou pokračovat ... i když dávám za pravdu, že autoři v detailním popisu vražd, sexu a brutality přitvrdili :-)
Co si budem - je to už pátý přes devátý, Joona i Saga jsou po všech těch dílech už skoro jako Avengers a autoři se uchylují možná až k zbytečnému násilí.
Ale i přesto to má pro mě pořád grády a atmosféra se dá místy krájet!
Tak tohle byl za mě ten nejlepší díl! Sice byly chvíle, kdy mě Sága i Joona trochu rozcilovali, ale od půlky už jsem se nemohla odtrhnout a ač zítra vstávám do práce, tak jsem to proste musela dojet do konce (1:33 hod) :D jsem plna všemožných dojmu a neskutecne se těším na další dil!
K Pavoukovi jsem se jako čerstvá máma dostala o dost později, než by mi bylo milé. První polovinu knihy jsem navíc četla po krátkých úsecích, kdy jsem využila toho, že dítě konečně usnulo. O to víc jsem si vychutnala druhou polovinu knihy, kterou jsem na dovolené zhltla za dva dny.
Kepler byl jako vždy drsný. Detailní, ale ne zbytečně zdlouhavý, popis prostředí jednotlivých scén pomohl dokreslit atmosféru. Musím přiznat, že mi nejednou běhal mráz po zádech. Zápletka a motiv vražedného řádění mi jako fanynce detektivek přišly neotřelé.
Jednu věc přece musím vytknout. Hlavní záporačka tentokrát posbírala snad všechno štěstí světa. Nebo že by měla dokonalou mušku hodnou člena jednotky rychlého nasazení? Policistům se naopak lepila smůla na paty a padali jako mouchy v horkém dni. Působilo to na mě nevyváženě a vyloženě účelově.
I přes nedostatky ráda knihu doporučím dál. Jaký případ čeká na Joonu příště?
Všechny Keplerovy knihy jsou o brutálních vraždách a jak série postupovala, stávala se pro mě až moc brutální a surová. Po Zrcadlovém muži jsem řekla, že dál s těmito dvěma šílenci pokračovat nebudu. Už mi to celé přišlo tak nesmyslné a jakoby pro kšeft napsané, že se mi doslova zprotivili. No.. Jsem zvědavá ženská prostě.. Rozhodně jsem udělala dobře, protože Pavouk mi smysl dával a celé je to tentokrát skvěle propracované a napínavé od začátku až dokonce.
těmto dvěma se vyhýbám, protože píšou brutálně. Taky do ČV jsem si vybrala jiné autory. Když mi ale Pavouk přistál na stole, nešlo přestat čít, je to brutálně skvělé!!!! A hlavně miluju knížky, kde se dozvím něco nového.
Joona, profesionálně vyškolený, odborník na boj z blízka, Krav Maga, výborný střelec, zkušený polda a migrenik... a ne a ne polapit jednoho malýho pavouka???
No tak, Joono!
S hodnocením dost váhám a možná ho časem ještě snížím, zatím 4*. Když se vezme z knihy to, že jde o sériové vraždy, že detektivové dostávají hádanky, že pátrají a závodí s časem, že obvinění padá na nevinné, je to dobré. Dobrý a napínavý krimi případ. Sice ne zrovna pravděpodobný, ani ne úplně proveditelný, ale to vem čert. Líbila se mi i forma hádanek. ALE... Už mě nebaví, že se zase případ motá kolem Jurka. Nebaví mě, že je případ zase osobní proti detektivům. Nehledě k tomu, že mají tolik vlastních problémů, že by je už nikdo neunesl, natož aby dál fungovali v tak stresujícím zaměstnání. Není už na čase Jurka definitivně opustit? Já bych to uvítala... a zřejmě by se ve Švédsku znatelně snížila zločinnost :-)
Kniha je napínavá od začátku až do konce.za mě nejlepší co jsem od Keplera četla. Na druhé místo dávám Lovce králíků
Jména postav se mi pletly, některé úseky jsem přeskakovala, pocit, že teď už není možné od knihy odejít, i když by se blížil konec světa, se nedostavil ani na chvilku. S tímto dílem jsem se prostě nesešla ani ve správný čas, ani na správném místě. Anebo ztrácí autorská dvojice formu? Všeho moc škodí? Přibývají nerealistické až absurdní situace. Nostalgicky vzpomínám na Hypnotizéra či Svědkyně ohně a snažím se přemluvit na 4 hvězdičky. Ale ne, nepůjde to:-(. I když jsem si vědoma toho, že díl tohoto rozčarování můžu připsat dlouhým prodlevám mezi jednotlivými díly.
(SPOILER)
Lars a Kepler mají ten dar, že prostě umí psát...
Takže souhlasím se vším zde řečeno, tzn. je to už opravdu hodně nereálné a přitažené za vlasy. Nad vrahovými znalostmi, metodami a schopnostmi zůstává rozum stát stejně tak jako nad abusrdním chování obětí ve chvíli, kdy jim jde o život (jako vážne by někdo zastavoval a pomáhal někomu nastartovat auto, když po něm jde vrah nebo by se někdo ukrýval uvnitř kostela, když je bílý den a může doběhnout kamkoliv jinam mezi lidi? neustále vybité nebo nedostupné telefony radši ani nekomentuji), ale stejně pokračujete dál a chcete to dočíst.
4*/5*
(SPOILER)
Cte se to dobre, ale verit se tomu neda...
Hlavni hrdinkou je tentokrat Saga, Joona je dost upozadnen, budiz.
Opet tu mame koncept, kdy osoby, jez se dostaly do Jurkovy blizkosti, jsou "nakazeny jeho temnotou" a stavaji se opet absurdne krute.
Nektere "napovedy" z balicku jsou hodne pritazene za vlasy - uplne vidim, jak si autori gugli nejake pripady. Napriklad termin "sestersky druh" se pouziva opravdu okrajove a specificky. Mnohem castejsi je oznaceni "sibling species" a nedovedu si predstavit entomologa, ktery by v nahodne charakteristice urceneho druhu pouzil prave ten vzacneji uzivany termin (a pro pointu by stacil i mainstreamovy termin "sibling").
Pachatel je proste uplny Superman - jeho schopnost uniknout o par minut policii i pri jednoznacne identifikovatelnosti a casove narocnosti svych skutku je absurdni - a jak se s tim autori vyporadaji? Prirknou mu matematicke schopnosti... A je to vyreseno!
Celkove to je proste uz "jen" remeslna prace - vymeni se pachatel, vymysli se mu konkretni novy modus operandi a nejaky motiv (to je asi nejnarocnejsi cast) a pak uz se posklada dej, do ktereho se uvedou zajimave podrobnosti, jez maji ctenare mast a odvadet jeho pozornost od vlastni (relativne jednoduche) dejove linie. A cele se to okoreni stereotypnimi, ale barvite popsanymi detaily a charakteristikami (Sazino sebeposkozujici chovani - box a "vztah"; Kaarluv sklepni byt a kucharske postupy; vrahovo chovani a bydleni; Joonovo "prozreni" o opiu...). Dulezity je hlavne nejaky sokujici zpusob vrazd a pridat prvek napinavosti (hadanky posilane policii) a pak to bude napinave a ctenar promine i nejake drobne preslapy a prvoplanove slepe ulicky.
Ale jo, funguje to - cteni jsem si vlastne uzival :)
Drahý pane Keplere, vaše příběhy mám ráda, avšak tento byl plný příliš specifického násilí a to mi už nevyhovovalo. Mám od vás raději psychologické zamotání a šifry.
Co mi zde vůbec nepasovalo, byly sexuální scény. Máte doma vše ok nebo jak si vyložit tyhle výstřely do tmy? Asi napíšete další pokračování, tak se prosím vraťte k těm vašim prvním knihám a bude to zase na pět hvězd. Díky!
Dost zdlouhavý a místy přitažený za vlasy......ale je Joona, takže za mě dobrý :D
Na jednu stranu se mi chtělo řvát: "Dost bylo Jurka!" a pak taky "Nechte už tu chudinku Sagu na pokoji", ale na druhou jsem to zase zhltla, protože kniha umí navodit ten pocit, že prostě musíte vědět, co se bude dít dál.
Štítky knihy
sérioví vrazi tajemství pátrání v minulosti švédské detektivky
Je to takové, až se mi chce napsat "nemám slov" - ale to by asi neprošlo. :D Při četbě se mi nedostávalo dechu a musela jsem dělat pauzy. Nevím, čím to je, že někdo dokáže napsat tak hutnou detektivku. Žádná složitá souvětí, spíš stručné, ale o to pádnější a výstižnější popisy. V Keplerových románech nejde jen o zločin samotný a ty, co stíhají pachatele. V Pavoukovi, stejně jako předchozích knihách, je vždy vypracován precizní systém, matematicky přesný a logický - i když se líhne v utrápeném mozku pachatele. Nepochopitelná krutost, nepolapitelnost, sadistická hra, která se téměř vyhrát nedá a padá jedna oběť za druhou. Jako ona pověstná červená nit se celým příběhem kmitá a připomíná jméno Jurek. To on je v pozadí, i když už fyzicky neexistuje. A vypadá to na pokračování románu, zdá se, že dopadením pachatele všech těch zrůdností nedochází k jeho smíření se světem. Takový mozek dokáže překonat i na první pohled nezdolné překážky.