Deník kastelána
Jan Bittner (p)
Deníkový příběh zámeckého kastelána čtenáře okamžitě chytí a nedovolí mu četbu odložit na později. Hrdina knihy opustí velkoměsto a odchází na venkov, aby našel ztracený klid a smysl života, aby snad i zachránil své manželství, které se ocitlo v krizi. Zámek ho však od počátku zaskočí svou magičností, odkrývá se jako místo plné dávných příběhů, dramat a nečekaných setkání. Tajemné síly prosáknou do života celé jeho rodiny. Je proti tomu lidský rozum dostačující zbraní, nebo jsou věci mezi nebem a zemí, s nimiž je třeba se smířit? Kastelán možná nenajde, co hledá, možná nezíská, co si přeje, možná nic není, jak si představoval. V každém případě mu život ve zdech mysteriózního zámku odhalí skutečnosti, o nichž dříve neměl nejmenšího tušení.... celý text
Přidat komentář
Jak uz napsano, uplne jiny styl nez aristokratka. Popravde jsem se chvílemi az bala, ale to zalezi na tom, zda clovek veri v něco kolem nas. Ctivost za 1, chybelo mi tam ale nejake vysvetleni, co tedy mohlo za všechny ty \"zázraky\", coz je mozna to, co ve vysledku zaujalo nejvic. To ze clovek ma otevrene dveře pro fantasii.
Oproti Poslední aristokratce neskutečná nuda. Knížku jsem nedočetla, nezáživná a pořád popisuje někde nějaké "strašení". Pro mě velké zklamání.
já se bavila, jen ta leukémie, to bylo trochu moc, a konec mi přišel useknutý, jako oddechovka moc hezký
Knížka se mi líbila, ale ten konec nekonec spíš vypadal jako by měl autor v úmyslu napsat pokračování.
četla jsem aristokratku, a tak chvilku očekávala pohodové a úsměvné čtení. No u této knihy jsem někdy měla slzy na krajíčku ale i cukání v koutkách. Kniha se mi líbila, a když jsem jí po dvou večerech ukládala do knihovny, tak musím říct, že mi chvilku nedala usnout. Já doporučuji.
Veskrze oddechové čtení, až na kapitolu s nemocnou Evičkou a arogantního Kalendu. Ale jinak mu všechny ty nadpřirozené paranormální jevy prostě věřím :o) Do příběhu to parádně sedělo, mám chuť odstěhovat se na zámek :)
Ten, kdo četl nejprve aristokratku, může být lehce zklamaný, protože tato kniha je psaná úplně jiným stylem. Pro ty, co se odprostí od očekávání stejného druhu knihy, to je ale knížka, která se čte opravdu dobře a která kombinuje humor s atmosférou strašidelného hradu. :-)
Dobře se to rychle četlo. Umí to navodit atmosféru, dovedu si to noční vrzání na zámcích a hradech představit :) Víc mě bavila Aristokratka.
Knihu jsem si koupila po již přečtených aristokratkách. Těšila jsem se na oddechové vtipné čtení.. byla jsem překvapena naprosto jiným tónem vyprávění.. Kniha je dle mého skvělá. Seděla jsem u ní hluboko do noci a bála jsem si dojít na záchod. Ráno jsem hned u snídaně musela dočíst zbytek. Velmi se těším na další knihu E.B.
Pěkný strašidelný horor:-) lekala jsem se i praskání v kamnech při čtení, sama doma bych to číst nechtěla. "Líbilo" se mi to, takové děsivé, pořád jsem chtěla vědět co se dál stane, připadala jsem si, že sedím vedle něj v rozpadlé kapli, nebo že vidím na nádvoří vbíhat psy...Pro mě tak akorát na to se bát:-) a občas do toho "zabijácká" hláška nebo černý humor;-)
Podle ohlasů jsem očekávala humoristický román, ale jednalo se spíš o duchařinu s mnoha nevysvětlitelnými jevy. Bylo mně líto jeho dcery.
Mně se knížka líbila, protože jsem na zámcích občas přespávala a ta atmosféra je vystižena velmi dobře, včetně vztahu kastelána k zámku! ;-) Ale vadilo mi, že už některých nadpřirozených věcí je tam moc. Konec mi nevadil, naopak jsem ráda, že to neskončilo typickým "happy endem".
Souhlasím s většinou již napsaného.
Před Deníkem kastelána jsem četla Poslední aristokratku. Ta se mi teda líbila citelně víc - je mnohem vtipnější a celkově je to "bezstarostnější" čtení.
Deník kastelána mě nezklamal, protože jsem i podle zdejších hodnocení čekala trochu slabší román, ale pořád ještě "příjemné čtení". A přesně toho jsem se dočkala.
Objevilo se zde trochu (no - spíš trochu dost) tajemna a strašení - které nebylo nijak vysvětleno (to bych autorovi nevyčítala, to k tajemnu tak trochu asi patří, aby bylo stále tajemné... kór na zámku). Paranormální jevy byly v Deníku osvěžujícím prvkem - mezi všemi těmi neveselými záležitostmi.
Části knihy popisující boj s akutní myeloidní leukémií nebo záležitost s postkomunistickým myslivcem střílejícím po všem živém mě hodně zasáhla - nečte se to dobře... ale patří to k životu.
Možná jsem knize i trochu přidala - možná je to tak na 2,5 hvězdičky... ale poslední třetinu jsem sjela jedním dechem, tak jsem Deníku "přidala". Jako mínusy knihy vidím některé nedořešené myšlenky a záležitosti, useknutý - otevřený konec a někdy přílišná vulgárnost hlavního hrdiny (a to nejsem puritán). Plusem je určitě neskonalá fantazie autora, sympaticky svěží způsob vyprávění včetně úderných krátkých vět a celkově příjemné atmosféry zámeckého čtení - sem tam okořeněného zemitým až suchým humorem.
A náhodou - ty zázraky mi v knize nevadily. Někdy je dobré věřit na zázrak - když už nám nic jiného nezbývá...
Tajemno mám fakt ráda a forma, jakou to zde bylo naznačeno, tak byla vážně skvělá. Jen mi chybělo v knize následné vysvětlení, troška proniknutí do všech záhad nebo aspoň nějaký konkrétní závěr.
Při čtení knihy je třeba..." Ničemu se tady nedivit". Poutavý deník. Nenechá vás ukolébat dějem.
Štítky knihy
deníky humor záhady duchové a přízraky hrady a zámky kasteláni
Autorovy další knížky
2012 | Poslední aristokratka |
2013 | Aristokratka ve varu |
2016 | Aristokratka na koni |
2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
2020 | Aristokratka u královského dvora |
Dobře ukecali jste mě.Jdu si koupit kastelána,protože mi chybí třetí Aristokratka:-)