Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti
Dominik Landsman
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/227338/bmid_denicek-moderniho-fotra-q5L-227338.jpg
3
1442
1442
Deníček moderního fotra série
< 1. díl >
Jak to může vypadat, když se muž ocitne na mateřské dovolené? Deníček moderního fotra vznikl na základě úspěšného blogu, který Dominik Landsman založil s příchodem prvního dítěte. Věren názvu popisuje zážitky, situace a strasti obyčejného „chlápka“ odvedle, kterému se narodil první syn. Zprvu nezúčastněný fotr, který miminko zažívá trochu zdálky, se brzy stává „otcem na mateřské dovolené“ a s tím také začíná boj o přežití obou a zachování rodinného blaha. Nutno říct, že synek Čeněk je dítě velmi aktivní a také destruktivní. Každý Čeňkův pokrok většinou odnese vyčerpaný tatínek jizvami na duši i na těle, ale hlavní je, že dítě prospívá, ať už to stojí, co to stojí. V sympaticky drsňácké a humorné výpovědi moderního fotra se autor nebojí svěřit se s lecjakými trabli a přináší výjimečný pohled současného muže na situace, které obvykle zažívají spíše ženy.... celý text
Přidat komentář
Od začátku až do konce knihy jsem se hodně nasmála. Autor použil velkou dávku nadsázky, aby ukázal, jak moc byl nevyspalý.
Bál jsem se, že to bude taková ta rádoby vtipná knížka o tom, jak je mateřská pekelně těžká, což mi vždycky přijde komické v rámci toho, že pro většinu žen jde o běžný životní rytmus, chlapy léta srdnatě přehlížený jako „manželka je doma s dětmi“. Ale Dominik Landsman se rychle oprošťuje od toho, kdo v domácnosti nosí kalhoty, takže těžkosti s novorozencem lze snadno vztáhnout na obě pohlaví. Nakonec sice sází na osvědčenou taktiku (na můj vkus krapet vyšumělou) chlapské neschopnosti při vaření, praní či žehlení, ale některé věci holt nestárnou. To potvrzuje několik hodně povedených momentů, jaké dokáže vytvořit jen sám život, když se rozhodne prověřit váš charakter zkouškou největší - dítětem. Pravdou ale je, že po první půlce už nic lepšího nepřijde, životní etudy se pouze dál vyhrocují do extrémů, přičemž celek trochu připomíná povídky pánů Šimka a Grossmanna. Osobně bych jen ubral na opakovaném Čeňkově blití a sraní, protože se to brzy stává autorovou berličkou pro vytvoření vtipu.
Na začátku jsem byla z knihy trochu v rozpacích, ale pěkně se to rozjelo. Přemýšlela jsem, jak hodnotit, ale nejlépe se to dá vystihnout slovem Úsměvné. Příjemná oddechovka, která rozhodně zpříjemnila ne jeden den. Jelikož jsem přetrillerovaná, tak se rovnou chystám na druhý díl, doufám, že se ponese ve stejném duchu.
Tento žánr není v knižním světě moc rozšířený a oslovuje pouze část čtenářů. U mě si našel světlé chvilky, u kterých jsem se zasmála, ty se střídaly s chvílemi hrůzy, kdy Čeněk bojoval s elektrickými zásuvkami a někdy až s chvílemi nudy, kdy se pořád vytíralo (a já v tu chvíli měla doma bordel :-)). Kdybych ji četla samostatně, tak ji asi nedočtu, ale v kombinaci s drsnou detektivkou byly chvíle u této oddychovky vítány. Celkový průměr tak za tři a stráveného času nelituji.
Haha to jsem se teda nasmala..vůbec mi to nepřijde vtipné, natoz reálné..dle mě toto mohl napsat jen idiot.bohuzel, nic pro mě , další knihy od něj ani zkoušet nebudu
Psáno s velkou nadsázkou, chvílemi vtipné, ale většinu času jsem se spíš nudila a dočetla jsem se sebezapřením.
Od první stránky až do konce jsem brečela smíchy....opravdu velice oddechová a usměvná kniha. Některé situace velice nadsazené a nereálné.
Za mě docela dobrý!!! Odlehčené čtení, které pobavilo.. a některé situace mi přišly důvěrně známé :) :) :) ...
knihu jsem začala číst na základě několika příspěvků na autorově blogu, které mě doslova nadchly a rozesmály k slzám. Kniha zklamala - je to přestřelené až moc, místy zbytečně vulgární, opakující se scénáře, vtipné za každou cenu. Je to škoda, protože autor má znamenitý talent vystihnout takové ty typické rodičovské momenty, kterými si víceméně vydařile projde snad každá máma či táta. Další díly číst nebudu, ale na blog určitě ještě zavítám.
Já jsem poslouchala audioknihu a podle mého názoru je účel hlavně pobavit. Proto by se v tom člověk neměl moc šťourat a brát vážně každé slovo. Myslím si, že kniha účel splnila.
Nebylo špatné ani dobré.. Vtipu je tam spoustu, děti nemám a dovedu představit, že některé situaci jsou realita, ovšem občas jsem měla chuť vzít telefon a zavolat sociálku..
Ne, Landsman je vtipálek, ne každý to může pochopit, každopádně mě kniha pobavila a byla čtivá..
Dvě hvězdy, protože nějaký vtip to má, ale jinak... knihu jsem dočetla ani ne do půlky a i když jsem si napůjčovala i ten zbytek k tomu, další deníček fotrů, matek, manželů, manželek a nevím koho ještě, vím jistě, že si je ani nepřečtu. Většina lidí v mém okolí mi říkala, jak je to dokonalý, jak u toho brečeli smíchy a kdesi cosi... já ale říkám ne. Situace vyhnané mnohdy tak do extrému, že by jim nemohl věřit ani samotný Čeněk... navíc prakticky každá scéna zakončená blicím miminem... Autor chtěl prostě za každou cenu pobavit, nicméně u mě to mnohdy místo salev smíchu vyvolávalo pocity zoufalství, jestli je opravdu možné klesnout až takhle hluboko... V porovnání s knihou Fredrika Backmana "Co by můj syn měl vědět o světě", která je opravdu vtipná, nápaditá a dojemná, je tohle hodně levná napodobenina.
Ne že by knížka byla nějak hrozná, ale přeci jen je to spíš taková oddechovka, která nezklame ani nepřekvapí.
Ale jo, pobavila jsem se. Občas je to teda až moc vyhnané do extrému a blití je také moc, ale více historek je pravdivě vtipných.
Knížku jsem četla v době, kdy jsem měla také malé dítě a v mnohých situacích jsem se úplně viděla. Navzdory tomu, že kniha nemá nijak zvlášť hezký sloh a popis mnohých událostí je zjevně přehnaný, do půlky knihy jsem se docela dobře bavila. Potom už tempo vyprávění i příběhy byly poněkud kostrbaté.
Jako oddechová literatura hezké.
Tuto knihu jsem koupila jako recesi kamarádovi k prvnímu potomku (Mají dvojčata, chudák). Kniha k němu ale nikdy nedorazila. Manžel moc nečte a když už tak jen na záchodě. Když jsem slyšela smích z oné místnosti, kniha u nás zůstala.
Absolutně přeceňované, absolutně zbytečné, místy absolutně trapné... Jo, na Facebooku jsem se i nad některými událostmi zasmála, ale takhle v knize pohromadě to působilo naprosto uměle, vykonstruovaně, hnané až do krajností a vytažené až z paty. Ani tak vtipné mi to nepřišlo. Zkrátka buď to není šálek mého čaje, nebo nedovedu ocenit... jak to zazvat?... pokus o humor?
Štítky knihy
humor zfilmováno výchova otcovství rodičovství humoristické romány rodiče a děti
Autorovy další knížky
| 2014 |  Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti |
| 2016 | Deníček moderního páru aneb Ženy jsou z Venuše a muži jsou debil |
| 2017 |  Lapuťák a kapitán Adorabl |
| 2017 | Továrna na debilno |
| 2015 | Deníček moderního fotra 2 aneb Pánbůh mi to oplatil na dětech |
Mě to bavilo. Ty co to tu tak kritizují asi nemají smysl pro humor nebo nepoznají nadsázku. Jsou to prostě vtipné fejetony, na odreagování. Ne na přemýšlení. Tato kniha nemá umělecké ani naučné ambice a pokud to tak budete brát, zasmějete se.