Dekameron

31.07.2019

Skvělé klasické dílo. Plno příběhů, čtivé, vtipné, zajímavé. Sice jsem nepřečetl na jeden zátah, vždy jsem tuto knihu vzal, přečetl nějaký příběh a četl jinou knihu, ale vždy jsem se k Dekameronu rád vracel. Je ze 14. století a jak moc se lidé změnili? Přiiš ne.

19.07.2019

Četba této knihy mi trvala déle, než jsem myslela, že bude trvat, ale ve zkratce, opravdu to stálo za to! Některé příběhy mne velmi zaujaly, některé méně, a tak jsem je četla déle, ale celkově jsem byla uchvácena množstvím autorových námětů. Při četbě jsem se setkala se zlými komentáři od svého okolí, což mne velmi mrzelo, protože dle mého názoru to není pravda. Každý, kdo má špatné mínění o Dekameronu by si ho měl nejprve přečíst a teprve potom něco říkat. Zvláště autorův závěr vše skvěle objasňuje. Nejvíce mne uchvátil odstavec: "Které knihy, která slova, které listy jsou světější, důstojnější a úctyhodnější než Písmo svaté? A přece bylo mnoho takových, kteří je chápali falešně, čímž přivodili záhubu sobě i jiným. Každá věc sama o sobě je k něčemu dobrá, ale je-li jí nesprávně použito, může tuze uškodit. To tvrdím i o svých příbězích." To dle mého názoru mluví za vše.

03.07.2019

Jako je to rozhodně pozoruhodné dílo a jsem ráda, že jsem ho zvládla přečíst. Ale byla to docela výzva. Překvapivě se to čte velmi dobře, příběhy jsou pestré, různorodé, vtipné i smutné, někdy tu vystupují stejné postavy, většinou ale různé, víceméně se odehrávají v Itálii a týkají se zásadně mezilidských vztahů. Nejčastěji mezi mužem a ženou. Snad i proto se to tak dobře četlo, co si budeme povídat. Nevěřila bych, že čtrnácté století po sobě zanechá takovýto odkaz, ale je to vlastně skvělé, protože člověk získá pocit, že homo sapiens sapiens byl před sedmi sty lety stejný jako dnes. Není to ale jen o nějakém ukájení tělesných potřeb, právě to se mi na tom líbilo. V příbězích hrálo důležitou roli také přátelství, důvtip, odvaha, nějaké ty láskyplné ideály. Postavy vyjadřovaly své pocity a mnohdy jsem zjišťovala, že mi vůbec nejsou cizí.
A proč mi to tedy trvalo tak dlouho, než jsem knihu přečetla? Asi proto, že jsem četla hodně nárazově. Přečetla jsem deset povídek a dala jsem si týdenní pauzu, protože tohle se prostě nedá číst úplně nejednou, stejně jako jsou povídky rozčleněny po dnech, měl by i čtenář být trochu pomalejší. Ke konci jsem už opravdu mlela z posledního. Některé příběhy jsem, přiznám se, moc nevnímala, nezaujaly mě nebo si je prostě z nějakého jiného důvodu nebudu pamatovat. Nad mnohými jsem se pousmála. A právě pro pobavení byla tato kniha kdysi napsána a s tímto účelem jsem ji četla. :)

21.06.2019

Úžasné.Na tu dobu to muselo být přímo revoluční.

11.02.2019

Příběhy nás uváději do doby 14.století do krásné Itálie. Bohužel přesně v tuto dobu se zde rozmohl mor. Proto se sedm žen a tři muži rozhodnou utéct. A pri společně tráveném čase si po 10 dní vypráví každý den 10 příběhů.
V knize najdete radost, humor, vtip, ale hlavně erotiku :-) Nesmíte zapomenout, že je z doby 14.století - neočekávejte od ní takový náboj jako od Padesáti odstínů šedi - je to přeci jen úplné jiná doba.
Vřele doporučuji k přečtení.

"V tom spočívá to největší mé štěstí, že jak já jemu, tak on mně se líbí.
Toť, Amore, tvé dílo,
žes ráčils všecko pozemské mi snésti."

31.01.2019

U Dekameronu záleží na tom, jak k jeho četbě čtenář přistoupí. Důležité je hledět na něj optikou doby, v níž vznikl, kdy opravdu mohl způsobit skandál mnoha lechtivými povídkami, které by dnes mohly sloužit jako scénář k pornu a nemusely by se moc upravovat, upozorňováním na rozmařilost církve, hloupost lidí a naopak jejich "vyčůranost". Z dnešního pohledu je pochopitelně kniha strašlivě naivní, nepropracovaná, a jelikož se skládá jen z povídek, nemá jednolitý děj a záleží, co koho baví. To, jak Boccaccio dokázal eufemisticky popsat soulož, ale zaslouží obdiv, protože v jeho podání působil tento akt až roztomile a romanticky, nejlepší je za mě jednoznačně vymítání ďábla a zahánění ho do jeskyně, to nepřekonalo nic, navíc jsem toto spojení ihned zařadil do svého slovníku. Jestli je ale kniha něčím cenná, je to poměrně drsný a realistický popis morové rány, který je hned na začátku, a který evokuje to, jak bezmocní proti ní všichni byli. Dekameron není jednoduchá četba, ale rozhodně se vyplatí do něj alespoň nahlédnout a jeden den z něj si přečíst, aby si člověk udělal představu o tom, jak se literatura za ty stovky let vyvinula. 70 %

Nuda, opakující se, protáhla, ne!!

30.01.2019

Kdyby kniha měla desetinu rozsahu, pokládala bych to za tak akorát – neustále se totiž opakuje. Ze skvostné předmluvy soudím, že se Boccaccio ponížil hluboko pod svou úroveň, aby, jak píše, pobavil italské hospodyně. Nevadí mi ani tak lascivnost jako spíš celková plytkost a cynismus (advokáta Riccardina mi bylo upřímně líto). Není téměř nikde původní, nevyniká zvláštní estetickou ani morální hodnotou, oddá se laciné, samoúčelné snaze zabavit. Na druhou stranu lze pochválit vystižení psychologických typů.

Ze čtenářského deníku (15 let): Mrzelo mě, že je Dekameron psaný jazykem příliš jednoduchým a málo bohatým, čímž se vlastní text lišil od vložených poznámek. Chápu ale, že se autor přizpůsobuje modelovému čtenáři. Obdivuji Boccaciovu vzdělanost a místy důmyslný humor. Z jednotlivých novel se mi nejvíc líbila ta o šlechtici, jenž předloží své milované posledního sokola, a přirozeně obě novely, kde se vyskytuje můj zbožňovaný sultán Saladin.

25.01.2019

Povinná četba a no.... na mě moc příběhů a některé se od sebe lišily jen detailem. Určitě to patří mezi klasiku, ale myslím si, že by stačilo si přečíst jen pár příběhů.

01.01.2019

Bohužel nedočteno.
Knihu jsem začala číst sama od sebe - ne kvůli povinné četby, ale dokázala jsem se prokousat jenom prvním dnem.
Všechny povídky mi přišly na jedno brdo a navíc zdlouhavé a nudné. V podstatě si pořádně nepamatuju ani jednu.
Jedna hvězdička za nápad a to, že i po tolika letech od vydání, mě kniha neunudila k smrti a někdy i pobavila.

20.12.2018

Asi jsem od toho čekal něco jiného, ale kniha mi přišla neuvěřitelně nudná. Vyprávěné příběhy mají triviální a očekávatelné pointy .

13.11.2018

„Počíná se kniha nazvaná Dekameron, přezděná Arcikuplířka ...“

Evropou se přehnala morová smršť, která radikálně zredukovala počty lidí v středověkém světě, ... a to všech, bohatých, chudých... smrt si nevybírala, nepomohly ani modlitby a nabádání k asketickému životu, jak to po dlouhou dobu temného středověku praktikovala, nebo spíš přímo diktovala, církev, a tak bylo načase otočit se zpět k člověku ... proto se Boccaccio rozhodl ve svém Dekameronu beze studu ukázat, jaký život opravdu je, cíl měl jediný ... pobavit a nemoralizovat :-).

V příbězích tak máte jedinečnou možnost seznámit se skutečnými lidmi, kteří už sami sebe nechápou jen jako „nepatrnou část božího plánu“, ale naopak ukazují čeho všeho je člověk schopný ... ukazují cestu od lidského zla k lidské dobrotě. A mají na té cestě dobré průvodce ... Štěstí, Lásku a Intelekt :-).

Máte tedy v rukou sto příběhů „krve a rozkoše“ ... je v nich erotika, je v nich vtip, je v nich oslava života ... navzdory tomu, že se „zrodily“ ve 14. století v bezprostřední blízkosti morové smrti, a nebo možná právě proto, a možná taky právě proto jsou psané pro potěšení všem (ne jen vybrané společnosti) ... ale především ženám, jak říká Boccaccio, protože ... „Copak může někdo popřít, že útěchu, ať už je jakákoli, je třeba uštědřovat daleko častěji půvabným paním než mužům? ... Jelikož jsou bojácné a stydlivé, a tají své milostné plameny, leč city skryté mají větší sílu než city zjevné, což dobře vědí ti, kteří to zakusili ...“

„V těchto vyprávěních je možno nalézt radostné i žalné milostné příběhy, jakož i četná dobrodružství, jež se zběhla v těchto dobách, ... přijde velmi brzo příjemnost a zábava, kterou jsem vám předtím slíbil ...“

A mě se to, vážení, líbilo, ... Boccaccio splnil, přesně to, co slíbil, neměl v úmyslu umravňovat ani napravovat předsudky, ale oslavovat lidskou přirozenost a pak taky vysmát se lidskému pokrytectví. A navíc, jazyk, jakým Boccaccio píše, to je prostě výborné, vezměte si dobu, ve které se takhle vyjadřuje, je to naprosto něco nového, až převratného ... je to živé, realistické a kultivované vyprávění ... je to „přehlídka“ nejrůznějších podob lidských charakterů podaných v rozmanitých, tematických milostných příbězích ... „hovoří se o rozmarech Štěstěny, o vyplněných milostných tužbách, o lstivých kouscích mazaných žen, o žertech a podvodech, na něž doplácejí hlupáci a paroháči, o tragických událostech a konečně o velkých a ušlechtilých skutcích“ ... jak vidíte, každý si vybere :-) ... ale především, největší část je věnovaná rozmanitým podobám lásky v jejím pozemském ! pojetí ... se vší smyslností a tělesností ... protože Boccaccio ji nepokládá za hřích, ale za přirozenou součást člověka, za přírodní zákon, kterému všichni podléhají :-).

26.09.2018

Dekameron je zosobnění únikové literatury (tedy té, jejímž smyslem je umožnit člověku zažít něco, co v reálu nezažívá). Boccaccio hned v úvodu píše, že kniha patří do rukou smutných duší, které by se rády rozveselily a právě tomu odpovídá i kompozice díla.
Skupina mladých lidí prchá před morem, tak jako čtenář prchá před svými smutky. Následuje část ve kterých si mladí lidé sdělují své historky, které fakticky nemají žádný mravní ani informační rozměr, častá sexuální témata a hrátky se slovy. Tahle kniha čtenáře nikam dál neposunula, jen se při ní odreagoval.
Mor je veliká katastrofa, se kterou toho ve středověku příliš nesvedli, zosobňuje problém, který hrdinové nedovedou vyřešit a nemohou se mu postavit, a tak prchají a čekají, až to přejde. (Mimochodem Bocciacco napsal Dekameron v návaznosti na slepou zamilovanost, která má mnohé z výše popsaných rysů.)
Únik samotný se týká deseti lidí a zase zpátky k úvodu, i na začátku Bocciacco psal, že v jeho soužení mu byli nejsilnější oporou právě přátelé. K této mladé skupině se navíc váže neúcta k přežitkům - církevní moci, tuhé sexuální morálky, se kterou však kontrastuje nejeden odkaz na zlaté staré časy, kdy byli lepší komedianti atd.
Podtrženo sečteno, stranou nepříznivých a beznadějných podmínek je skupina mladých lidí, která se prochází v přírodě a povídá si nemravné historky (velmi často o tom, co kdy kdo řekl). Je to pro ně jistě velmi milé, avšak nikterak perspektivní. Není možné žít jako vypravěči Dekameronu, ale to nevadí. Úniková literatura není od toho, abychom podle ní žili. Dobový čtenář Dekameronu se tak jako jeho hrdinové izoloval, vyslechl pár úsměvných slov a vrátil se do zajetých kolejí.

29.07.2018

Na začátku čtení jsem si nemyslela, že se mi knížka bude líbit. Ale nakonec se celkem líbila.

09.07.2018

Kdyby to šlo, dala bych 3,5 hvězdy. Prostě u několik set let starého díla nemůžete očekávat, že se u toho budete smát až se budete za břicho popadat a že to bude celé strašně originální. Každopádně fakt, že i dnes si to ještě někdo přečte (a není nás málo) a lidem se to líbí, svědčí o tom, že je to fakt dobrá kniha. Myslím, že některé příběhy i dnes pobaví, v té době to musel být hard core.

14.06.2018

Jo... tak teď už chápu, jak může kniha považovaná za literární skvost, dostat od někoho nižší hodnocení, než pět hvězdiček. Nějak jsem dospěla k tomu, že mám mezeru ve vzdělání a je tedy na čase sáhnout po Dekameronu. Vyloženě jsem se na tu delikatesu těšila. Výsledný pocit je ale výrazně slabší. Asi bych ještě snesla, že většina povídek je poněkud perverzních (v dobách končící přísně duchovní gotiky a začinající svobodomyslnější renesance, se to dá pochopit). I fakt, že v Itálii ve 14. stoeltí přišly lidem směšné i věci, kterými bychom dnes pohrdali jako zvrhlostí či dokonce trestným činem, lze vysvětlit rozdílnou mentalitou a akceptovat. Většina povídek je ale na jedno brdo, čímž kniha pro dnešního čtenáře ztrácí na atraktivitě a stává se poněkud nudnou. Abych jen nekritizovala, některé povídky jako by vystupovaly z té jednotvárné řady a naopak mi připadaly velmi pěkné, opravdu vtipné a skutečně poučné -většinou se jedná o povídky prvního a pak destého dne. Kdyby šly dávat půlhvězdičky, dala bych 3,5.

08.06.2018

nejlepší je zahánění ďábla do pekla!

04.05.2018

Kniha se nečetla zrovna nejlépe a docela jsem se při jejím čtení "nadřel".Některé povídky jsou aktuální i dnes,některé odvál čas a některé jsou už jen úsměvné.Hvězda navíc za to,že kniha byla zařazena pro nemravnost na Index librorum prohibitorum.70%.

27.04.2018

Knihu sem v polovině odložila s tím, že se k ní vrátím později. Prozatím, ale ta polovina dobrý, jen všechny příběhy jednoho dne na stejné bázi takže mě spíše nebavila.