Dědička ohně

Tak jo.. u předchozích dílů jsem říkala, že se to dobře čte, ale na zadek jsem si z toho nesedla, ale tento díl už mě fakt hodně bavil a těším se na další díl.

(SPOILER) Zacina se to vic a vic rozjizdet :)
Celaena je pekne drza a Rowan nema zrovna zadnou brzdu, takze ji to solidne vraci. Silna scena samozrejme, kdyz vidi jeji jizvy. ;) Jen teda bych byla pro, aby ji neskladal krevni prisahu. Myslim, ze by se to lepe obeslo bez ni.
Chaola jsem si proste ani tady neoblibila. Porad je to pro me nerozhodnej blb.
Dorian naopak stoupa na oblibe.
A pak je tady Aedion, ten musi mit neskutecne hrosi kuzi. Snaset vsechny poznamky a chovabi k jeho osobe, kdy ho nazyvaji "Adarlanskou devkou" a pritom delat to, co dela. Bylo uzasne videt jak ozil, kdyz zjistil, ze Aelin zije. Ozil a soucasne se boji, co na jeho povest rekne. Jeho linka se mi moc libi.

Všechny dosavadní díly včetně tohoto beru jako přípravu na to, co se bude dít v následujících knihách. Bavilo mě to, ale nenadchlo mě to. Nicméně očekávám, že se četba zúročí a následující čtení bude stát za to.

Proměna Celaeny byla za mě byla to nejlepší, co mi kniha nabídla. Pasáže s čarodějnicemi mi přišly zajímavé hlavně ke konci a těším se, co se z toho v následujících dílech vyvine. A Dorian a Sorscha. Chaol a Aeodin. Bože, pro ně stálo za to tu knihu přečíst a pokračovat.

Dědička ohně je pro mě hodně rozporuplná kniha. Na jednu stranu se děj zase trochu posune, dostaneme nové postavy, nové informace, ale Bohové, je to tak strašně utahané...

Osobnostně mě baví Chaol, jako jeden z mála udržuje charakter. Vyměnil postavení u dvora za poctivou službu králi, který ho zklamal, i přes obrovský vnitřní rozpor je na prvním místě stále jeho hlavní úkol - chránit korunního prince. A to může být i to, že nechce mít nic společného s jeho magií, aby to v budoucnu nemohlo být použito proti princi. Děj s terrasenskými mi už přišel zdlouhavý.

Čarodějnice, tak to byla teprve ochutnávka a naplno to "rozjedou" v dalším díle.

Celaena... nejméně záživné kapitoly. Schéma jeden výcvik za druhým už je hrozně monotónní. A chování Celaeny... Mlží, lže, propadá hysterii, narcistické rysy, Doriana i Chaola taky jednoho po druhém využila tak, jak potřebovala... tohle pro mě prostě není hlavní hrdina knihy. Ódy na Bělotrna taky upřímně nechápu. Pro mě je to celou knihu hov*do k pohledání, co si libuje v třískání a ponižování ženské a říká tomu výcvik.

Dorian a Sorsha - děkuji za krásnou linku. Obecně u Maas mám v oblibě léčitele.

Celaena se utápí v bolesti. Smrt Nehemie a Chaolova zrada ji ničí – psychicky je na úplném dně. Alkohol, sebelítost a útěk před realitou. Jenže pak se objeví vílý bojovník a odvede ji do neznáma. Na scénu přichází královna Maeve, která chce vidět její magii. Celaena chce na oplátku informace o klíčích Sudby. Uzavírají dohodu a Rowan se stává jejím průvodcem i „trenérem“. Výcvik je tvrdý – magie bolí a odmítání sebe sama ještě víc.

Mezitím sledujeme i linku z královského hradu. Chaol zůstává kapitánem a snaží se zůstat loajální, ale zároveň pátrá po informacích o magii. Dorian bojuje se svými schopnostmi a strachem z budoucnosti. Pomoc a pochopení najde u tiché léčitelky, se kterou naváže nečekané pouto.

Třetí linie nás zavede k čarodějnicím. Tři cechy, jedna výzva – naučit se létat na wyvernách a připravit se na válku po boku krále Adarlanu. Manon, dědička Černozobých, vybočuje z řady a jde si vlastní cestou. Tahle linka mě osobně tolik nechytla – chybělo mi tam víc akce nebo hlubší napojení.

Tento díl je temnější, vývoj postav je silnější než kdy dřív. Celaena prochází hlubokou vnitřní proměnou – padá, zvedá se, bojuje. A tohle já miluju. Každá stránka mě držela, každá emoce bolela nebo hřála. A přestože některé části pro mě byly slabší, tahle kniha má opět plný počet. Sarah J. Maas ví přesně, jak si nás omotat kolem prstu. A já ji za to miluju.

Oproti předchozím dílům to bylo skvělé. Jediné, co mě moc nebavilo, byla ta část s čarodějnicemi.

Toto bola pre mňa jedna z najkrajších kníh celej série. Tu sa všetko rozbieha, začína akcia, napätie, hĺbka. Prichádzajú féri, bosorky, prichádza mágia, všetko nadobúda iný rozmer.
No a Rowan, samozrejme!

Nové postavy, nová prostředí. Linka čarodějnic mě vyloženě bavila… vlastně asi až nejvíc. Pořád čtivé, má to spád, ale též souhlasím s názory, že zkrácení by tomu vyloženě prospělo. Bohužel díl od dílu je silnější.

Baví mě, jak autorka píše. Kniha se čte velice dobře a i když se zrovna nic moc neděje, tak stejně chci číst dál a jsem zvědavá, co se dál bude dít.
Celaena/Aelin už mě tak nelezla na nervy jako v předchozím díle a mám ji opravdu ráda.
Jediné mínus, kvůli kterému nedám plné hodnocení, je to, že v určitém úseku knihy mi připadalo, že se na všech třech místech točí v kruhu a stále se to samé opakuje dokola a dokola. Jakmile však tenhle pocit přešel, tak tam autorka ke konci knihy nasázela jeden zvrat za druhým a mně se chtělo řvát a křičet a smát a brečet a někdy všechno dohromady.
Knihu jako takovou jsem si strašně moc užila a těším se na další díl.

Zatím nejlepší díl, přestože prvních 50 stran se poněkud táhne. Tentokrát sledujeme tři dějové linky a jedna je lepší než druhá. Je to takový přípravný (někdo by možná řekl, že výplňový) díl. Ale přípravný díl, který by mě tak bavil, jsem dlouho nečetla. Je o hledání sama sebe, vyrovnání se s traumaty a přijetí. A máme to tady hned několikrát v různých podobách u postav různých charakterů. Za mě prostě z pohledu psychologie postav pecka (pokud ale preferujete hlavně akci, tak jak už jsem řekla, je to přípravný díl). Jen by mě teda ještě zajímala kapitola z pohledu krále Adarlanu. Takový záporák a nic o něm nevíme. No a poslední poznámka na okraj - překlad je nic moc.

Kniha má poměrně pomalý rozjezd. Z počátku pro mě bylo tak trochu náročné se začíst, ale někdy mezi padesátou a stou stranou začíná být děj velice napínavý a zajímavý.

Opravdu povedený díl, to je neskutečné... A opět neuvěřitelně napjatě to skončilo... Celou knihu jsem čekala, jestli se s Chaolem setká, no a vidíte to Těším se na další, to teda rozhodně

(SPOILER) Jj, tak nečekala jsem, že si k Aelin dovedu představit někoho jiného než Chaola, ALE..... Jinak postava Manon je velmi zajímavá, jsem zvědavá, jak se její příběh bude vyvíjet. A teda Dorian chudák nemá chvíli klid ... Jdu na další díl, kniha se četla dobře, zdlouhavější pasáže vynahradily ty nabité akcí...

Musím ubrat půl hvězdičky za ten neskutečně zdlouhavý začátek. Pak už to byla jízda. Bavily mě kapitoly z různých pohledů, konečně jsem si vytvořila vztah k nějakým postavám a psaní se taky hodně zlepšilo, i když pořád tam dle mého jsou věci, které jsou nedotažené. Mrzí mě (to ale není chyba autorky, to spíš, že se těším na další díly a jak se příběh bude vyvíjet), že na konci tohoto dílu se všechny postavy vlastně vydaly každá úplně jiným směrem. Těším se, až se to vše začne víc propojovat.

(SPOILER) Úmorné dlouhé a to podstatné by se dalo shrnout do 200 stran. Nevím jestli mám takový odhad ale vše bylo tak předvídatelné zvlášť co se týká Celeany její výcvik mě vyloženě ubíjel. Hodně lidí psali že kapitoly o čarodějnicích nemuseli být atd. Naopak ostatní kapitoly knize něco dali u čarodějnic jsem zvědavá na pokračování u Doriana jsem měla skleněné oči když zabily jeho milou Chaol to se mi svíral hrudník na konci i Aediona jsem si oblíbila a oni jsou také důvod proč si zakoupím další díl. Být to jen o Celeane už bych nečetla asi proto že její dějová linka je tak předvídatelná no snad se to další díl zlepší.

Slyšela jsem, že Maas je s každým dílem lepší - a jako jo. Po lehkém zklamání v předchozím dílu to tady naprosto vynahradily čarodějnice a Rowan. MILUJU. Tolik zvratů a odhalení! A ten konec??? Jsem moc zvědavá, jak se to vyvine!

Má cenu knížky od S. J. Maas ještě recenzovat? Budu tady na ně opět pět úplně ty totožné ódy. Doslova jediné, co bych mohla vytknout (a to je ještě moje vlastní hloupost), je to, že jsem si dala mezi čtením dílů až příliš velkou pauzu (čtěte dva roky). Nemožné se ale stalo skutečností a autorka mě zachránila postupným rekapitulováním některých informací, což mi nakonec umožnilo hladké začtení. Jinak se tu tedy ale zase budu opakovat… jedná se o strhující pokračování brilantně vymyšleného příběhu, kde odhalíte spoustu nových informací (z některých z nich vám spadne brada), řada věcí se vám propojí a objeví se také nové postavy, jež budou hrát v budoucnu ještě důležitou roli. Já jsem si čtení šíleně užila – miluju S. J. Maas a teď vím, že si dám pozor, jak brzo se dostanu k pokračování. Pokud vám tato série stále uniká (což doufám, že není možné), rozhodně to napravte.

Nemuzu se toho nabazit. Chci vic a vic. Ze zacatku me stvala Celaena, Rowen celou dobu skvelej a Chaol a princ az na konci. Uzasne carodejnice i kdyz i tady se najdou postavu, ktere vych nejradsi videla chichat kytky zespodu. Libila se mi Manon a Abraxos, jsem zvedava, co bude dal. A hlavne ten konec… paneboze…

Tak už mám i po třetím díle této úžasné série a opět jsem nebyla zklamaná. Je až neskutečné, kolik jsem toho za ty roky zapomněla. Tato série je neskutečně kouzelná, originální a speciální. Miluju tento svět, ty postavy, magii, zvraty... Konečně se posouváme někam dál, Cealena odcestovává z království a vidíme i jiný kus světa než doposud. Taky máme nové hlavní postavy jako je Jeřáb, ale hlavně Manon, u které můžeme sledovat příběh přímo z jejího pohledu. Je to jedna z mých nejoblíbenějších postav. Já jsem z tohoto dílu nadšená a teším se na další. Určitě doporučuji celou sérii.