Citová divočina
Simona Monyová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/63_/63507/bmid_citova-divocina-4AE-63507.jpg
4
369
76
Ženy by pro to, aby byly šťastné udělaly cokoliv. Chodily po rukou, nechaly si přifukovat prsa kompresorem, živily se čtyřlístky… ženy by pro štěstí udělaly cokoliv, vyjma jediného: být samy sebou. Citová divočina je příběh čtyř kamarádek, které na konci cesty za štěstím nacházejí svoje skutečné já. Je to příběh žen, které až ve středním věku pochopily, že tím jak vidíme samy sebe, vytváříme předlohu pro to, kým se skutečně můžeme stát.... celý text
Přidat komentář
Typická Monyová...... všechny její knihy mě dokážou nakopnout a zbavit depky..... Akorát jich nesmím číst několik po sobě...to se v tom trochu začínám ztrácet. Takže zas chvíli pauza... :-D
Kniha je to dobrá, ale střídání 4 hlavních postav je trošku zmatek. Dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomila, kdo je kdo.
Veděla jsem, že to nebude můj šálek kávy, ale když už mi ta "jednohubka" prošla rukou, tak jsem si ji přečetla. Ale nemýlila jsem se... 4 kamarádky, každá nešťastná po svém, předvídatelný děj i závěr, přehršel rádoby vtipných bonmotů....vím, že další knížečce odolám.... Ale jedna hláška se mi fakt líbila: "Děti jsou jako prdy - nevadí ti jen ty vlastní" :D
Kniha se mi líbila, ikdyž střídání postav podle kapitol se mi normálně nelíbí, tohle bylo pěkné.
Mě při čtení této knihy od začátku zásadně rušil výběr jmen hlavních hrdinů. Darkem počínaje a Silvanou konče, zkrátka jsem se přes tato jména nedokázala nechat vtáhnout do děje. Poprvé v životě jsem spontánně napsala autorce a velmi ocenila její okamžitou a vstřícnou odpověď, ve které mi vysvětlila, že taková jména dává záměrně proto, aby si nevybavila nikoho konkrétního a postava ji pak nerušila při psaní a zároveň přidala několik příkladů ze svého okolí, kde se tato jména vyskytují...
Není to podstatné, jen bych ráda ocenila její vstřícnost a zájem o čtenáře. Po jejím úmrtí jsem si mail nevěřícně pročítala znovu a znovu a až mě trochu mrzelo, že jsem ji knihu pohaněla.
Přečteno během jednoho dne....není to kdovíjaké veledílo, ale vážně mě to bavilo. Monyová psát uměla a byť to je ironické a cynické dílo (asi jako všechny její knihy), věděla zřejmě dobře o čem píše....Já se každopádně u některých pasážích náramně bavila a skoro poprskala paní, co seděla v tramvaji přede mnou :o)
Jedna z posledních, bohužel :). Ale četla se skvěle, na jedno odpoledne při kávičce ideální.
Autorka se konečně vzpamatovává a vrací se ke svému starému stylu psaní... A to se mi moc líbí. Příběh 4 žen mi trošku připomíná Sex ve městě ovšem né na Manhattanu ale u nás, tedy po česku. Kde jsou pánové příliš zhýčkaní a dámy by pro ně udělaly první poslední, jen aby byli spokojeni. Velmi zábavné a příjemné čtení a to díky syrovosti příběhu a lehkosti s jakou je vyprávění napsané.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Srdceboly |
| 2003 |  Tchyně a uzený... |
| 2006 | Sebemilenec |
| 2005 | Krotitelka snů |
| 2011 | Citová divočina |
Kniha Citová divočina je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 676x |
| Čtenářské výzvě | 52x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 180x |
| Chystám se číst | 52x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 1x |
Knížka fajn, ale ze začátku jsem měla docela zmatek v tom střídání kamarádek - uvědomit si, co vlastně bylo třeba 4stránky zpátky u té či oné.. Jinak jooo, dobráá :))