Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/7852/bmid_chlapec-v-pruhovanem-pyzamu-6546848571946.jpg
4
1882
1882
Devítiletý německý chlapec Bruno neví nic o konečném řešení židovské otázky, ani o koncentrácích. Neví nic o strašlivém utrpení, které jeho národ uvalil na miliony Evropanů. Ví jenom to, že byl odtržen od svého šťastného domova v Berlíně a převezen do odporného domu uprostřed oplocené pustiny, kde se nemůže ani zabavit, ani si najít přátele. Až se jednoho dne setká se stejně starým chlapcem Šmuelem, který žije podobně vykořeněný život, jenže na druhé straně vysokého plotu. I on, jako ostatní, nosí pruhované pyžamo. Bruno je zvídavý a přátelství se Šmuelem mu dá příležitost zjistit, co se to za tím plotem vlastně děje. Proto si i on oblékne pruhované pyžamo a protáhne se dovnitř, netuše, že jeho nevinná zvědavost ho dovede k odhalení strašlivé pravdy. Mladistvý čtenář prožívá s Brunem krok za krokem zmatek dítěte náhle přesazeného z pohodlného života ve městě do pusté krajiny utrpení a neštěstí.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The Boy in the Striped Pyjamas , 2006
více info...
Přidat komentář
Tuto knížku jsem přečetla během pár týdnů v angličtině... a moc mě bavila! Přiznávám se, že na konci jsem se málem rozbrečela.
Určitě tuto knihu doporučuji v originále, protože když ji zvládla přelouskat za dva týdny třináctiletá holka, tak už to jistě zvládne každý! :-D
DOPORUČUJI!
Kniha je napsaná silně sugestivně. Jen když o ní někomu vyprávím , tak mě mrazí a mám szy v očích. Je to tenká knížka , ale za to velmi kvalitní! I film je moc dobře udělaný. Pokud nečtete nebo knihu již nemůžete sehnat , podívejte se i na film. A nechejte se překvapit ! Já můžu jedině doporučit.
Zcela jiný pohled na válku a holocaust očima devítiletého Bruna. Zvídavý chlapec nedokáže pochopit, proč Fíra jeho rodinu poslal na to strašné místo - do toho Oušicu. Proč vlastně bydlí za plotem, a kdo jsou všichni ti lidé v pruhovaných pyžamech? Proč jeho nový nejlepší kamarád na život a na smrt, Šmuel, je vyzáblý a v očích má vepsaný všechen smutek světa? Proč si spolu nemůžou hrát a navštěvovat se?
Geniálně jednoduchý styl, ze kterého mrazí, je Vám smutno a nenávidíte celé to zpropadené místo a lidi, kteří je vedou. Máte nutkání Brunovi všechno vysvětlit, ukázat mu, že ti fešáci v uniformách nejsou žádní hrdinové, že žádný člověk není nadřazený druhému...
Pohled nevinného, nezkaženého dítěte, které se ze všech sil snaží chápat, co se kolem něj děje, nenechá nikoho úplně chladným. Protože víte, že se blíží konec, zavíráte oči, polykáte knedlík v krku a zaháníte představu malých kamarádů na život a na smrt, jak se drží za ruce.
Tato kniha přínáší zase jiný pohled na válku a koncentrační tábor, pohled malého německého dítěte. Netuší, kdo je Fíra a proč se nemohli rodiče rozhodnout nestěhovat se z Berlína. Chce žít své dětství tak jak byl dosud zvyklý a to je pohled, který chtě nechtě nemůže být dospělý. Často jsem četla v komentářích, že je to příliš jednoduché, ale nedovedu si představit, že by devítiletý kluk mluvil složitěji, že by věci chápal více, postrádalo by to pak na věrohodnosti. A přitom je v knize tolik náznaků, tolik doslova nevyřčených věcí, že je může pochopit jen dospělý. Nechápu, proč je kniha zařazena do kategorie pro mládež. Já ji brala normálně v dospělém oddělení a bráním se stejně jako autor tomuto zařazení. Copak to, že to vypráví dítě znamená, že je to pro děti? Copak jednoduchý styl vyprávění nemůže být geniální? Přestože je příběh víceméně nereálný, vykresluje realitu tehdejší doby naprosto přesně a to dělá tuto knihu prostě skvělou.
Knížku měla dcera v povinné četbě (5.třída). Přečetla ji jedním dechem, já po ní. Bylo mi z toho strašně, ale strašně smutno. V mysli jsem si vytvářela obrázky jednotlivých scén. Některé pasáže jsem si nevěřícně procházela vícekrát. Knížka je psána jednoduše. Hezky. Vzhledem k tématu je to i dobře.
Pak jsem se podívala i na film... Ano, mrazilo mě. Nebyla jsem schopná shlédnout ho najednou. Dokreslil smutné dojmy z knížky.
Jenom doufám, že se to nebude už nikdy, nikdy, nikdy opakovat.
Vyprávění z pohledu devítiletého klučiny o hrozných věcech, kterým nerozumí (a ani ve svém věku moc rozumět nemůže). Ale právě proto je to tak mrazivé čtení! Bruno se sice hodně čtenářům může zdát nechápavý, ale je to přece jen malý kluk! Kluky v jeho věku opravdu zajímají hlavně kamarádi, svět dospělých chápou přes svoje vidění světa a upřímě mu v tomhle věku nerozumí. Bylo tomu tak tenkrát, není tomu jinak ani dnes. Kdo nevěří, ať si u nějakého devítiletého kluka ověří, co ví o imigrantech, následně srovná se svými názory... Samozřejmě vám takový kluk řekne něco, co slyšel ve škole (tedy záleží na učiteli) nebo doma. Bruno ve škole nemusel o Židech slyšet nic (jak jsme si řekli, záleží na učiteli a ti nebyli všichni úplní fanatici, snažili se prostě plout s dobou, znovu - stejně jako teď, takže pokud nemuseli, tak dění prostě vytěsnili, jako by se nic nedělo..), doma mu na otázku Kdo jsou ti lidi za tím plotem? odpovídá otec, že to ani lidi nejsou a dál se o tom nebaví... Takže si to Bruno srovná tak, jak by si to srovnal každý devítiletý klučina - zajde si na vlastní průzkum, aby to pochopil svojí vlastní optikou. Každopádně k přečtení rozhodně doporučuji, kniha je psaná kouzelným dětským stylem, pro devítileté ale rozhodně není. Pro starší děti, kteří už vědí, o co v té době šlo, rozhodně doporučuji a všem dospělým, kterým jednodušší styl vyprávění nevadí, určitě taky. Protože právě z toho dětského vyprávění ze všech těch hrůz kolem zamrazí ještě víc...
Byla to rychlovka, ale za to kvalitní! Její konec mě dojal a ještě chviličku jsem nad ním přemýšlela. Dokonce jen mé převyprávění mojí rodině, dohnalo maminku k pláči. Klidně bych si přečetla ještě jednou! :)
Jednohubka, kde stejně jako u "Běž, chlapče, běž", mi u příběhu scházela větší hloubka, což lze přičítat jak jeho krátkosti, tak i zařazení do kategorie Pro mládež. Filmové zpracování se mi tak jeví jako maličko povedenější...
Kniha mě naprosto zklamala.. Jelikož jsem ji dlouho nemohla sehnat, viděla jsem jako první film a ten je oproti knížce mnohem záživnější a scény jsou dokonalé. U filmu jsem brečela jak malá, tady mi sotva naskočila husí kůže. V knize jsem postrádala zaměření na detaily a rozvinutí jednotlivých scén. Vše na mě působí moc osekaně.
Jinak příběh je velice smutný a velice zajímavý a určitě všem doporučuji si přečíst, ale dětem bych knihu zatím nedoporučovala...
Na této knize bylo zajímavé, že je vyprávěna z pohledu malého chlapce. Spoustu věcí, které se kolem něj dějí nechápe a popis z tohoto úhlu pohledu mě velmi zaujal. Dále je zde popsána situace z pohledu rodiny velitele, což je další věc, která není u tohoto tématu obvyklá. A nesmím zapomenout ani na velmi emotivní závěr.
Knihy o druhé světové válce tvoří opravdu značnou část mé knihovny, i přesto je nutno konstatovat, že mě žádná nezasáhla tak hluboce, jako právě Chlapec v pruhovaném pyžamu… John Boyne nám otevřeně ukazuje, jak vypadaly vztahy v rodině, kde byla hlava rodiny zaměstnanec Říše a jak se to projevovalo na jednotlivých členech rodiny… Ale nejen o tom je tato kniha… Je to příběh o nikdy nekončícím přátelství a velké obětavosti… Je to jedna z nejkrásnějších a nejsmutnějších knih, jaké jsem v životě četla… Je jasné, že knihu přečtu ještě mnohokrát… A vy byste měli taky…
U této knížky se mi stalo poprvé, že filmová podoba se mi líbila více, než literární :-)
Nádherná knížka přímo překypující dětskou naivitou a přátelskostí. Bylo to skutečně napsané jako kniha pro děti, jazyk tomu odpovídal, ale dospělí knihu dle mého názoru ocení líp.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) přátelství děti zfilmováno děti a válka holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2017 |  Chlapec na vrcholu hory |
| 2020 |  Můj brácha se jmenuje Jessica |
| 2019 | Skrytá zuřivost srdce |
| 2017 | Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa |
| 2020 | Chlapec v pruhovaném pyžamu |
Velice dobrá a silná knížka. Nemám slov. :)