Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/7852/bmid_chlapec-v-pruhovanem-pyzamu-6546848571946.jpg
4
1873
447
Devítiletý německý chlapec Bruno neví nic o konečném řešení židovské otázky, ani o koncentrácích. Neví nic o strašlivém utrpení, které jeho národ uvalil na miliony Evropanů. Ví jenom to, že byl odtržen od svého šťastného domova v Berlíně a převezen do odporného domu uprostřed oplocené pustiny, kde se nemůže ani zabavit, ani si najít přátele. Až se jednoho dne setká se stejně starým chlapcem Šmuelem, který žije podobně vykořeněný život, jenže na druhé straně vysokého plotu. I on, jako ostatní, nosí pruhované pyžamo. Bruno je zvídavý a přátelství se Šmuelem mu dá příležitost zjistit, co se to za tím plotem vlastně děje. Proto si i on oblékne pruhované pyžamo a protáhne se dovnitř, netuše, že jeho nevinná zvědavost ho dovede k odhalení strašlivé pravdy. Mladistvý čtenář prožívá s Brunem krok za krokem zmatek dítěte náhle přesazeného z pohodlného života ve městě do pusté krajiny utrpení a neštěstí.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The Boy in the Striped Pyjamas , 2006
více info...
Přidat komentář
Pohledem malého kluka jednoduše vyprávěný příběh dvou chlapců, které od sebe ale dělí víc než jen plot z ostnatého drátu. Příběh o přátelství doslova na život a na smrt. Dětská naivita, neznalost a nepochopení, spolu se sobectvím, necitlivostí a přehlížením ze strany dospělých nakonec nevyhnutelně vedou k tragickému vyústění. Nemyslím si, že by takhle zpracované téma holokaustu nějak degradovalo realitu. Říká se, že v jednoduchosti je krása – v tomto případě je v jednoduchosti síla a opravdovost.
Dlouho jsem váhala, zda se do tohoto příběhu pustit. Těch příběhů s tématem holocaustu je dnes na trhu nezměrné množství, že se člověk až ztrácí. A jelikož toho mám načteno s tímto tématem dost, nebyla jsem si jistá, jak mne další příběh bude umět oslovit. Čímž nechci vůbec snižovat hodnotu těchto knih nebo zlehčovat celé to téma, to určitě ne. Bohužel však vnímám to, že některá díla, která nejsou autobiografická a autorem není přímý pamětník popisovaných událostí, mi mají tendenci splývat. Ale jelikož tahle kniha má dost dobrá hodnocení, tak jsem si říkala, že ji vyzkouším - ve formě audioknihy. No a bojím se, že půjdu s hodnocením poněkud proti proudu.
Myslím si, že je o tématu důležité psát, aby se na ty hrůzy 2. světové války nezapomnělo a nikdy se to neopakovalo. Nicméně i když obsahem je kniha dost silná, neseděla mi v tomto případě ta forma. Psáno to je z pohledu 9letého chlapce, který je dost naivní a trošku hloupoučký, zdálo se mi. Ve svém věku na to snad má nárok a člověk by to možná i odpustil. Chápu autorův záměr dívat se na téma holokaustu optikou malého dítěte, kde ta hrůzostrašnost událostí v tom kontrastu vyzní ještě silněji. Ale faktem je, že ta stylizace do pohledu naivního dítěte mi tu prostě neseděla. Styl psaní v tomto duchu mi tu přišel nepřirozený, hodně zjednodušující (zbytečně moc) a psaný dost na sílu. A to byl pro mne asi ten největší kámen úrazu.
Nemohu však upřít autorovi to, že tím koncem mne dokázal zasáhnout, nečekala jsem to. Člověk od určitého bodu tuší, že příběh nemůže dopadnout zrovna vesele. A bylo to skutečně dost silné. To zas jako autor umí, přiznávám.
Bohužel však nedokážu hodnotit lépe než třemi hvězdami. Obsahem silné, důležitost mluvit o tématu určitě vnímám, ale dost mi neseděl ten způsob psaní, kterým se autor vydal. Asi chápu, proč ho zvolil, ale bohužel jsem měla pocit, že u poslechu audioknihy kvůli té formě poněkud trpím. A to asi jako čtenář úplně nechcete...
Velmi nesnadná kniha a věřím, že primárně pro rodiče. Knihu bych doporučila i dětem školního věku, jedná se o velmi zajímavě pojaté dílo, které by jim krutost tehdejší segregace, diskriminace a v poslední fázi vraždění mohlo přiblížit citlivým způsobem. Kniha je velice krátká, je možné ji přečíst během jednoho dopoledne. V porovnání s velkým množstvím jiných příběhů, které pojednávají o hrůzách koncentračních táborů je kniha relativně citlivě vyprávěná. K příběhu - děj je velmi známý, popisuje stěhování rodiny německého důstojníka do domu, který je v bezprostřední blízkosti koncentračnímu táboru. Rodinu tvoří čtyři členové, přičemž naším nejdůležitějším protagonistou je dobrodružný a zvídavý Bruno, kterému v novém příbytku začne velmi brzy chybět kamarád. I z toho důvodu začne bloudit po zdejší krajině, kde nachází velmi zvláštně vypadající plot a za ním velmi zvláštně vypadajícího hocha. A tak se zrodí přátelství. Kniha nám vysvětluje pojetí války dětskýma očima, krutost, kterou v sobě děti nemají a jejich neschopnost segregace na základě vnitřního rozdílu. Jejich mentalita v rámci diskriminace připomíná spíše nabarvené ptáče, které potřebuje patrný rozdíl proto, aby si našlo omluvu svého jednání. Bruno tak ve své čistotě naváže přátelství s židovským chlapcem a společně poznají skutečnou pravdu o světě, v němž žijí. Závěr je dle mého názoru nedokončený jelikož emoce si má čtenář představit sám - respektive se o to pokusit. Knihu doporučuji, stejně tak i dětem 10+.
Úžasný příběh. Nejlepší způsob. jak dětem přiblížit krutost. Jak se tohle všechno může stát a proč. To děti nechápou.
Líbí se mi nápad, že je kniha napsaná z pohledu chlapce, který všechno bere jako hru, nechápe co se doopravdy děje.
Krásný a výstižný příběh, který je určen především pro mladší čtenáře. Hlavní hrdina Bruno je malý chlapec toužící po dobrodružství, který ale netuší co se děje za jeho zády a co se tedy děje za tím vysokým plotem... Už se moc těším až uvidím i filmovou podobu tohoto příběhu.
O téhle knížce jsem slýchala už roky, ale nikdy jsem neviděla ani film a ke knize se dostala až teď. Čekala jsem více, docela mě to zklamalo. Doufala jsem v rozbor emocí rodičů, když zjistili, co se stalo, případně jak to ovlivnilo jejich pohled na válku.
Kontroverzní dílo, které osciluje mezi dvěma protipóly - kýčovitý nelogický a holocaust překrucující na koleni napsaný brak a úderný originální příběh napsaný očima 9letého chlapce o lidskosti, bolesti a přátelství. Myslím, že kdyby autor námět důkladněji konzultoval s historiky, nesnesla by se na jeho hlavu tak velká kritika (podlézání plotu a Šmuelovo bezprizorní loudání se po Osvětimi vyznívá opravdu spíš jako blbý vtip) a dílo by se mohlo zařadit do povinné četby studentů základní a střední školy. Takto může i tak dobře posloužit, avšak s nutným kritickým komentářem, ke kterému však bohužel většina lidí stejně nedojde, tudíž tak dílo prokáže ve finále spíše medvědí službu ta křehkému a důležitému tématu, jakým je holocaust. Druhá hvězdička za nečekaný konec, který mě svou děsivou jednoduchostí dostal.
Od určité chvíle jsem prostě měla stažené hrdlo. Je to kniha silná, kdy najednou člověk cítí tu obrovskou stísněnost rodičů dítěte a snad si i představuje, že to především otcem pohne, že se zamyslí a třeba změní svět. Kdyby to jen bylo tak lehké! Kniha je cílena na starší děti a mládež a má ukázat obludnost systému, fašismu, nespravedlnosti a hrůz koncentračních táborů. Uvědomění si, že nikdo nemáme právo rozhodovat nad tím, kdo smí a naopak nesmí žít.
Je jasné, že Boyne cílí na dětského čtenáře, proto zvolil styl, jaký zvolil (každá další kapitola začíná rekapitulací co se stalo v té minulé, což, vzhledem k tomu, že vaše paměť už není, co bývala, vlastně ani moc nevadí :-). Ze začátku jsem s tím stylem měl trochu problém, přál jsem si děj o něco dramatičtější a zkrátka vyspělejší. Ale jak se dostanete na jeho vlnu, ponoříte se, ani nebudete vědět jak. Viděl jsem dřív filmovou předlohu, proto mě závěr už tolik nešokoval, ale stejně ve mně rezonoval. Silné, ve své naivitě.
Velmi smutný příběh malého Bruna. Jen mi přišlo, že se příběh dlouho natahoval a bylo to takové "pomalé". Když se bavíme o 2. světové, tak mám osobně radši příběhy podle skutečné události, ale tato kniha mě stejně bavila (kdyby se někdo ptal, tak tohle není podle skutečné události). Každopádně to byla velmi silná kniha.
Ke knize jsem se dostala díky dvanáctileté dceři, která si ji přinesla ze školy k přečtení. Nemám tohle téma ráda, ale tahle kniha je určena spíše pro dětské čtenáře, tak se to celkem snadno četlo. Příběh je sice zajímavý, ale je v něm spousta úplných nesmyslů. Plot, který se dá podlezt? Tak proč neprolezl Smuel ven, místo aby Bruno lezl do tábora. Některé pasáže mi díky tomu hodně vadily. Nic to ovšem nemění na tom, že knihu bez problémů přečtou i děti.
(SPOILER)
Autorovi nelze upřít jedno - umí napsat silnou knihu. Čtenář, který očekává "příběh založený na skutečných událostech" bude zklamán.
Děti 9 a 13 let mají za otce komandanta koncentračního tábora Osvětim a netuší, kdo to jsou židé či jak vypadá farma?! Myslím, že pokud nejsou mentálně zaostalé, asi je zasáhla německá protižidovská propaganda. Navštěvovat se s kamarádem Šmuelem u plotu KT (každý se své strany) a být hluchý k chřadnoucímu tělu i vyřčenému příkoří mi přijde také mimo.
Do/Z Osvětimi se rozhodně nešlo dostat prolezením nějakého plotu - to by všichni utekli. Komandant, který je vlastně moc čestný a milý člověk, ale "Fýra" ho pověřil důležitou prací, kterou musí dělat....Ukažte mi jediného komandanta, který byl milý a čestný člověk?
Omlouvám se, ale myslím, že jsou daleko lepší knihy o této problematice a to, že umře nevinný hošík německého vojáka trhá čtenářovi srdce, ale co třeba Šmuel a další zavraždění?!
Kniha, která zanechá hluboký dojem a nutí vás o ní přemýšlet ještě dlouho poté ...
Koncentrační tábor očima nevinného devítiletého chlapce, syna německého komandanta, který je nešťastný a hledá přátelství, které najde u židovského chlapce na druhé straně plotu. Závěr knihy je velmi dojemný, smutný, dostal mě.
O holocaustu, zase trochu jinak, dalo by se říci. Někdy mnohem menší dotací stránek dokáže autor říci mnohem více, a to je případ této knížky. To nejdůležitější je vždy mezi řádky. Myslím, že tato knížka má své kouzlo a mohla by fungovat jako takový vstup do problematiky pro nečtenáře. Je tak poutavá, tak svižná, tak úsporná ve svém vyprávění, přitom přináší tak mnoho emocí, že si to zaslouží opravdu veliké doporučení. Ostatně, asi ne náhodou se dočkala zfilmování. Citace ze str. 100: "Díval se doprava, kam až dohlédl, a zdálo se mu, že v tom prudkém slunečním světle ten vysokánský plot ubíhá až do nekonečna, a to se mu moc zamlouvalo."
(SPOILER) Jednoznačně doporučuji k přečtení. Kniha je psána z pohledu devítiletého chlapce. Ta dětská nevědomost, nevinnost a naivita mě dostávala. Bruno se pořád snažil si ujasnit, co je správné a co ne, proč jsou vlastně nějaké dvě strany plotu, proč jsou dva “druhy” lidí, proč jedni ke druhým nesmějí přijít na návštěvu a hrát si spolu… Co vlastně dělá jeho otec, proč by dělal něco zlého, když je tak hodný a má ho rád? Přesto tušil, že by se na Bruna zlobil, kdyby věděl o jeho novém příteli, který “bydlel” na druhé straně plotu… O smutném konci ani nemluvím, ten jsem obrečela. Čtenáři této knihy prostě budou truchlit při čtení a nejspíš i dlouho potom…
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) přátelství děti zfilmováno děti a válka holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2017 |  Chlapec na vrcholu hory |
| 2020 |  Můj brácha se jmenuje Jessica |
| 2019 | Skrytá zuřivost srdce |
| 2017 | Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa |
| 2016 | V tomto domě straší |
Kniha Chlapec v pruhovaném pyžamu je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 2 773x |
| Čtenářské výzvě | 722x |
| Doporučených | 211x |
| Knihotéce | 531x |
| Chystám se číst | 976x |
| Chci si koupit | 237x |
| dalších seznamech | 40x |
Vaaaau, krásne a smutné. Pohľad na ťažkú dobu, v ktorej žid nebol považovaný za človeka. Príbeh dvoch chlapcov medzi ktorými bol plot koncentračného tábora je veľmi silný. Len 9 ročný chlapec sa zaujímal ako to vyzerá na druhej strane - v tábore. Návšteva tábora sa mu žiaľ stála osudnou a končí svoj život s jediným dobrým kamarátom, priateľom - ktorého mal.
"Stalo sa to pred mnohými rokmi a nič podobné sa už nikdy nemôže stať. Nie dnes, nie v tejto dobe."