Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421730/bmid_chirurg-ebE-421730.jpeg
4
2801
2801
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno.... celý text
Přidat komentář
Moc příjemná knížka... Sice taková smutná a depresivně laděná, ale četla se jedním dechem. Konec mi přišel hrozně useknutý, nezakončený...ale o to víc mě to asi nad knížkou donutilo přemýšlet. Klidně bych uvítala pokračování :)
Poslouchala jsem jako audioknihu. Pavel Batěk to četl hezky, ale děj mě až zas tak nezaujal. Doktor v krizi středního věku, který tak žije - nežije, pije - nepije...
Pavel Batěk ji pěkně načetl…
Takový pěkný český román…
Paní spisovatelka umí…
Tahle audiokniha byla opět dobrá…
Mně se knížka moc líbila. Děj tak hezky plynul, za dvě odpoledne jsem měla přečteno. Velice realisticky popsané nemocniční prostředí. Od autorky další moc hezká knížka.
Zaujímavý (žiaľ často sa vyskytujúci aj v realite) príbeh z medicínskeho prostredia.
Je o doktorovi, ktorý na svoje problémy a odreagovanie sa používal alkohol...horšie však bolo, keď pod jeho vplyvom operoval...no skúste sa vžiť do situácie, keby VÁS, alebo Vaše dieťa operoval taký doktor pod vplyvom omamných látok, páčilo by sa Vám to???
V živote mu narobil dosť veľké problémy a tak sa snažil abstinovať...či sa mu to podarilo a ako sa uberal jeho život sa dozviete, ak siahnete po tejto knižke...je v cz jazyku...
Ja ODPORÚČAM, číta sa dobre a k tomu mám rada príbehy z lekárskeho prostredia ♡♡♡
Ďalšie moje recenzie na knihy istagram: majusikboxxy ♡
Četlo se mi to dobře..... a teď běžte do nemocnice na zákrok.... a už vůbec nechci vědět co doktoři říkají a co si myslí. Přečtu si určitě i něco dalšího od autorky. Spokojenost
To psaní z pohledu muže mi přišlo místy až moc "šroubované" a na sílu. Obsahově se mi ale kniha moc líbila, často jsem měla chuť dát Hynkovi pár facek, aby se chlapec probral. :D Po dočtení mi ale v hlavně zbylo dost otázek, trošku mi vadilo, že nepřišlo výrazné rozuzlení a tak se příběh trošku táhl ve stejném duchu po celou dobu.
Ano, ale zároveň i velké ne. Psát, jako žena z pohledu muže - doktora, to je výzva. Napsáno skvěle pokud jde o formu, teď jen ten obsah. Minulost ovlivní budoucnost, ale nemusí se stát její alfou a omegou. Hynek chtěl všechno, ale vlastně nic proto neudělal. Je to blbec, ale pořád jsem si říkala, že přijde otočka v ději, bohužel ta, co přišla mi nestačila. I tak díky, jde o moje první setkání s autorkou a určitě ne poslední.
Mé první setkání s autorkou, kterou chválí kritika i čtenáři. Pocity jsou mírně řečeno rozporuplné, ale možná je chyba na mé straně. Pokud byl spisovatelčin záměr představit hrdinu, kterého má po několika desítkách stránek čtenář plné zuby a jeho největším přáním je praštit ho čímsi po hlavě (ještě eufemismus!), potom všechna čest! Hynek Grábl je odporný ufňukaný ničema, špetku soucitu si nezaslouží a jeho krokodýlí slzy nad vlastní ubohostí čtenáře spíše rozlítí, než aby vyvolaly lítost.
Příběh jako takový originalitou příliš neohromí. Krize středního věku, okoukaná manželka a mladá milenka, děti průměrně nevycválané a tchán nadprůměrně nesnesitelný. Prostředí menšího špitálu, obvyklé boje o místo na slunci a vše, co k tomu patří. Trocha mudrcování nad lékařskou etikou, menší dávka doktorského cynismu a navrch klišé z největších - hádejte, v jakých vodách loví doktoři, když hledají mimomanželské rozptýlení?!
Petra Dvořáková mě o své hvězdě na českém literárním nebi tímto dílem rozhodně nepřesvědčila. Nemohu si pomoci, ale při čtení Chirurga jsem si vzpomněla na tvorbu prachem zavátého představitele socialistické literatury 70. a 80. let - Jiřího Švejdu. Podobná dramata (opatrně obohacená o kritiku tehdejších dobových nešvarů) psal jak na běžícím pásu.
Na závět alespoň malá pochvala. Nejsilnějšími stránkami knihy jsou ty, které Dvořáková věnuje vztahu otce a syna; tady jsem jí věřila. A proto přidám dost velký kus a ohodnotím třemi hvězdami. Ale upřímně se přiznám, že zatím nemám v plánu seznámit se s další tvorbou.
V období, které prožívám, jsem potřebovala knížku, u které nebudu muset přemýšlet, kdy jen tak budu v klidu číst, zamestnam hlavu něčím nenáročným...a to se splnilo, efekt se dostavil...prostě kniha ze života, o nic nás asi neobohati, ale zaujme, na chvíli jsem aspoň utekla od reality.
Autorka mě už podruhé zaujala svým stylem psaní - přirovnala bych jej k oddechovce v televizi. Což rozhodně neberu jako negativum, naopak vás knihou provází tak snadno, jako kdybyste se nechali unášet po proudu a než se nadějete, čeká vás poslední stránka.
Samotný příběh se mi četl snadno vzhledem k blízkosti pracovního prostředí, byla jsem až překvapena, s jakými podrobnostmi příběh počítá.
Charakter hlavního hrdiny mi byl zpočátku protivný, ale jak se člověk pročítá dál, v mnohých věcech mu přece jen fandí a drží palce, aby se nic nezkazilo.
(SPOILER) Literárně nádhera, příběh plyne, nemá slabá místa, čtenář jen chrochtá, za to bych dala 5 hvězdiček, zajímavé je i prostředí chirurgie, autorce muselo dát opravdu dost práce do něj proniknout, jediné, co mě ale mrzí, je příběh samotný, bohužel jsem měla pocit, že je to klišé vedle klišé.... Spoiler.... Lékař má milenku sestřičku, s manželkou si nerozumí, znalosti jak Doktor house, charakter jak primář Sova, i když zkažený alkoholismem, který ovšem sám rozpozná a vyléčí, s tátou se sblíží těsně před jeho náhlou smrtí, .... Tak nějak jsem se nemohla ubránit, že je to scénář nějakého doktorského seriálu, to mě neoslovuje, tak 3 hvězdičky. Suma sumárum tedy průměr 4 hvězdy. Ale od autorky určitě přečtu i další, už se těším.
Moje první kniha od této autorky. Velmi rychle ubíhá - je napsána velmi čtivě, ale není to žádný hlubokomyslný příběh. Nicméně myslím, že každý si najde svoje téma k zamyšlení. Není totiž zdaleka na první dobrou zřejmé, jak osoby brát - soucit nebo pohrdání k manželce, přístup milenky obdivu- nebo zatracení-hodný, Hynek je slaboch nebo jen unavený a bez iluzí? Vlastně jedinou světlou a zcela nekonfliktní postavou je Anička. Jen kolem ní jako by se vždy rozsvítilo a člověk by za to chtěl hned poděkovat.
Jo, a obdivuji autorčinu přípravu anebo znalost prostředí, to je až neuvěřitelné.
Po vynikající Dědině a fantastických Vranách už z Chirurga tak nadšený nejsem. Není to špatná kniha, vůbec nelituji, že jsem ji četl, ale předcházející knihy nasadily laťku strašně vysoko. Přemýšlel jsem proč a asi z mého pohledu to jsou 2 důvody.
1.Přece jen pro ženu není tak jednoduché se vcítit do mužského myšlení a navíc v něm vydržet po celých 350 stránek.
2. Osoba hlavního hrdiny. Tento slaboch, který zcela promrhal své nadání a hledá vinu v okolí, mi k srdci nepřirostl. A když to před koncem vypadá, že se konečně bude chovat jako chlap, tak rychle sklouzne do obvyklých kolejí.
Psát v ich formě jako chlap je od autorky hodně zajímavé, psát z pohledu chirurga ještě zajímavější. Příběh je nicméně takovou tou klasickou sondou do duše hlavního hrdiny.
Není tu taková ta přesná hranice dobra a zla jako ve Vránách, ale i tak jsem s Hynkem často soucítila a bylo mi ho líto.
Vrány se mi líbily právě tou polaritou, dvěma názory a tady jsem trošku doufala, že část bude vyprávět Markéta. Ale nestalo se, nedostala šanci se obhájit a tak pro mě zůstala takovou nevraživou furií, které dohnala chlapa na hranici samotného pekla.
Že je konec otevřený, se mi líbí, alespoň mohu hrdinovi fandit, aby to zvládnul :).
Styl Petry Dvorakove mam moc rada. Ctivy, svizny, bez patosu. Chirurg je psan z muzskeho pohledu a myslim, ze se velice povedl.
Taky hlavni postava byla povedena. Zadny bezchybny hrdina, ale clovek, ktery ma sve problemy a mouchy, casto neco "podela", v nekterych situacich nedokaze spravne zareagovat, ale se srdcem na spravnem miste. Prave proto jsem mu moc drzela palce.
Knizka asi nema tak hluboke poselstvi, ze nad tim budu dlouho premyslet, ale prijemny pocit zustal. Mozna bych vytkla ne uplne dokonceny konec, mam pocit, ze je to ted moda. Mozna, ze je to pusobivejsi, protoze pak clovek nad tim vic premysli, ale prijde mi to skoda, protoze nektere zapletky nejsou dotazene do konce.
Nicmene od autorky si velice rada jeste neco prectu.
Až dosud jsem se knížkám Petry Dvořákové tak trochu podvědomě vyhýbala. Z některých komentářů jsem totiž měla dojem, že jsou depresivní, frustrující, že se zabývají hlavně "bolavými" tématy. A do těch se mi moc nechtělo....
Po dočtení Chirurga měním názor. Je to totiž perfektně zvládnutá kniha o skutečném světě některých mužů střední generace, na které život nakládá pořádnou zátěž. Okolí po nich požaduje profesní a finanční úspěšnost a fungující a šťastnou rodinu, které by měli plnit každé přání. Měli by být ideálními manžely i otci a také syny svým rodičům. Samozřejmě se předpokládá, že jsou takovými muži, kteří vyřeší každý problém. Prostě, očekává se výkon. No, a to občas samosebou hapruje. Někdo to řeší alkoholem, někdo nevěrami. Kruh se často uzavírá a ty konce...! A když se k tomu namane podobná manželka jako Markéta se svým vlastními falešnými očekáváními, frustracemi a nepochopením, je na malér zaděláno...
Petra Dvořáková skvěle vystihla nejen ryze pánské problémy, ale především mužské uvažování. Nejsem sice muž, ale Chirurg je podle mne (a třeba podle mého oblíbeného jiri77) obdivuhodně autentický a uvěřitelný.
I já si myslím, že knihu spíš ocení čtenář, který už má něco odžito. Protože život je občas skutečně takový, jaký ho má chirurg Hynek. A kdo nic podobného ani částečně dosud nezažil, těžko knihu přijme.
Mně se to moc líbilo a Petru Dvořákovou si zařazuji mezi své oblíbené české spisovatelky. A doporučuji.
Nevím, čím to je, ale mám pocit, že poslední dobou si velká většina českých autorů a autorek ve svých románech řeší "krizi středního věku". Stejný pocit jsem měla i při čtení Chirurga. Musím ocenit styl autorky, která se velmi přesvědčivě dokázala vžít do kůže 45-letého muže. Navíc bylo z textu patrné, že se opravdu pečlivě seznámila s prostředím nemocnice. Jazyk, který používala, "doktorský sleng" přidal knize na autentičnosti.
Co se týče příběhu - neumím jej správně uchopit. Poslední dobou mi začíná vadit, jak všichni stále řeší, že po čtyřicítce není život není takový, jaký jste si ve dvaceti představovali. Najednou všichni žijí v manželství, které nefunguje tak, jak by mělo, jde spíše o stereotyp - ráno do práce, večer z práce, hádka s partnerem, do toho pubertální děti... občas dluhy, občas milenky... Já tomu nerozumím, podle mě má každý svůj život v rukách a záleží jenom na každém z nás, jak ho uchopíme. Nebaví mě stále dokolečka řešit, že k někomu je život nespravedlivý.
Hlavnímu hrdinovi jsem neporozuměla. Respektive bylo mi jasné, proč jedná tak, jak jedná, ale nemohla jsem se s ním ztotožnit, pochopit ho a omluvit jeho "přešlapy".
Souhlasím s Michalkou98, objevuje se zde tradiční vzorec - manželka je nesympatická, milenka chápající... ale hrdina vlastně nechce tuto situaci nijak řešit. Asi mu to tak vyhovuje...
Za mě tři hvězdy, kniha se čte velmi pěkně, ale ten příběh není ničím objevný... a vlastně ve mně zanechal pouze podivnou "pachuť".
(SPOILER)
V porovnání s Vránami alespoň o chlup menší deprese. Ale optimistické čtení to taky nebylo. Spíš realistické, ze života.
Nějak jsem se na Hynka nedokázala zlobit, i když dělal další a další kraviny, kvůli kterým se propadal do ještě větších s***ek. Snad mi ho bylo spíš líto a svým způsobem jsem ho chápala. Když člověk neví kudy kam, dělá občas hrozné blbosti. On je každý hrozně chytrý a uvědomělý, když se ho to přímo netýká. Jak tu někdo psal, život fakt není černobílý!
Klobouk dolů, jak autorka dokázala "vlézt do hlavy chlapovi". A ještě lékaři. Věřila jsem jí/mu to všechno.
Část kolem smrti otce byla silná (ale ne klišovitá a patetická, za to také pochvala autorce!)
Štítky knihy
nevěra lékařské prostředí muži rodina manželství nemocnice, špitály alkoholismus operace (lékařství) střední věk lékaři
Úžasná kniha, výrazně realistická. Vlastně mě celkově překvapuje, že umí žena napsat něco takového, tedy konkrétně dost věrohodnou sondu do života muže. Smekám a doporučuji ke čtení.