Poručíme větru dešti ... aneb V bouři kulturní revoluce

od:

Poručíme větru dešti ... aneb V bouři kulturní revoluce

V této knize se opět setkáváme s hlavním protagonistou Černých baronů, vojínem Kefalínem, který prožívá "bouři kulturní revoluce" se všemi jejími nesmysly a skopičinami. Švandrlík se i v tomto novém románu plném humoru a ironie představuje jako poutavý vypravěč, navazující ve svém díle na nejlepší haškovské tradice českého písemnictví....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32228/porucime-vetru-desti-aneb-v-bouri-k-UhL-32228.jpg 421
Série:

Černí baroni (6.)

Žánr:
Humor, Literatura česká
Vydáno:, Jihočeské tiskárny, NLN - Nakladatelství Lidové noviny
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Přidat komentář
MC87
15.04.2017

Poručíme větru, dešti hodně dějově splývá s "Ještě máme, co jsme chtěli", s jediným rozdílem, že výrazně do popředí staví do popředí Jaroslava Dumberu, který nedokáže utáhnout celý děj, na Švadrlíkovy poměry, rozsáhlé knihy.

Přesto tato kniha představuje skvělý pohled na fungování socialistického státu. Kapitoly o Kefalínovi jsou 5*, zejména mě zaujal popis jeho vychovatelských metod, které aplikoval na korejské děti v dětském domově, kde krátce pracoval.

"Do Cikády Jaroslav Dumbera sotva dovrávoral. „Co se ti stalo, Jašíčku?" zděsila se Liliana. „Snad ti někdo neublížil?". „To ty nikdy nepochopíš," vzdychl nešťastník, „protože nemyslíš třídně. Máš to v životě jednodušší. Stejně jako chobotnice nebo lasička. Ty také nevědí, co je to třídní nenávist!".

Sandik
23.03.2015

První polovina knihy je nejen nesmírně trefná ale i velmi vtipná, tedy při vší té tragice. Pak ale Švandrlík zjevně ztratí nit a začíná to být trošku nuda. A nudil se asi i autor, protože jinak by v rukopise nenechal tolik stylistických zaškobrtnutí. Škoda. Ten začátek je skoro stejně dobrý jako černí Baroni. Zajímavé to je ovšem z faktografického hlediska. Švandrlík v téhle knížce doslova opsal vlastní životopis ;o) Celkový dojem: 65%