Čekání na kocoura
Michaela Klevisová
Povídky o kočkách a jejich lidech série
1. díl >
Alice složitě hledá cestu k dospívající dceři, Delfína už nechce být dál single, Théo těžce nese stěhování z venkova do města, malý David se musí smířit s rozvodem rodičů... Jedno mají všichni hrdinové společné: lásku ke kočkám. Čtrnáct křehkých příběhů o vztazích lidí, kterým autorka přezdívá „kočkaři“, vám vykouzlí úsměv na rtech a zároveň vás i dojme.... celý text
Přidat komentář
Kocoury doma máme, takže každý den zažíváme něco nového... Příběhy fajn, některý více, nějaký méně. Hodně oddychové čtení.
Když je v knize kočka, vždycky je to důvod, proč mě čtení baví o něco víc.
Tady kočku obsahuje každá povídka. A ne jednu čičinu roztomilou.
Autorku jsem měla v detektivní škatuli, kočičí zařazení mě docela překvapilo, i když nevím proč.
Povídky, odehrávající se takřka po celém světě, podané někdy z pohledu lidí, někdy z pohledu koček, vyprávějí třeba o tom:
- jak to dopadne, když se k vám na dovolené v Chorvatsku přidá dvojice koťátek
- jak kocour vnímá stavy zuřivosti partnera své majitelky
- jak dopadnou koťata krmená jednou hodnou paní ze sídliště
- jak předčasně prozře děvče, které mívalo tak povrchní zájmy
- jak kocour z nádraží pomůže ke sblížení dvou lidí
- jak kočka zachrání život (dokonce i pejskaři)
- jak se dostihová jezdkyně smíří s osudem
- jak z týraného kocoura udělat zaše šťastné zviřátko :).
A jiné, kratší i delší. Prostě skvělá kniha.
Vtipný příběhy o kočkách a milovnících koček, u některých příběků mě mrzelo, že je víc autorka nerozvinula:-(.
Kniha si nehraje na veledílo, jen chce pohladit duši kočičkářů. Miluji psy, ale okolnosti způsobily, že mám 3 kočky. A na každé druhé stránce jako bych četla i o nich.
Styl Michaely Klevisové se mi líbí a tato kniha není výjimkou. Nejsem sice Kočkařka - i když jednoho kočičího nalezence doma máme - ale tímto způsobem "postižených" lidí mám kolem sebe hodně, a tak mám podobných příběhů naposlouchaných spoustu. Mám tyto lidi ráda a chápu je. Já zase k životu potřebuji pošťouchnutí psím čumákem. Prostě mi pohoda a až taková lenost čišící z některých těchto příběhů teď sedla. Příjemná oddechovka, kterou jsem potřebovala. 4*
(1/20)
Bohužel mě knížka vůbec nezaujala. Přečetla jsem 2 příběhy a pak jsem jí odložila. Byly to příběhy z běžného života, které mě vůbec ničím neupoutaly. A to jsem se na kočičí příběhy docela těšila.
Půvabná knížečka kočkomilky pro jiné kočkomily. Jen ten pochopí, v příbězích se uvidí a ve své lásce se utvrdí. Hřejivá (a skoro i vrnivá :-) záležitost.
Moc krásné čtení i obálka knihy, zkoušela jsem spočítat, kolik kočičáků je na obalu a vyšlo mi 24 ...což asi nebude dobře, protože mám knihu z knihovny a kus obalu je přelepený. Třeba se tu dočtu, kolik jich opravdu je. Autorku si řadím k oblíbeným.
Takové nenáročné, dovolenkové čtení, psané jednoduchým stylem, nicméně příběhy jsou milé a potěší. Typická oddechovka.
Taky jsem Kočičí žena, máma....moc se mě povídky líbily. V každé povídce jsem viděla kousek sebe. Trošku jsem se bala pustit do čtení jelikož jsem před časem pochovala kočičí dámu která byla plasanka a díky kartáči byla přesně jak v povídce. Začala důvěřovat. Vzpomínky zůstanou za ty roky krásné. Díky princezno. Balzám na duši tato knížka.
Jsem kočkařka, takže už jen proto jsem brala tyto povídky do ruky s očekáváním. A co se mě týče, nezklamaly. A to pro kočičí i lidské osudy, které jsou hezky propleteny. Knížka pro chvíle, kdy se člověk nechce nervovat ani děsit, příběhy hebké jako kočičí kožíšek.
Štítky knihy
Část díla
- Andaluské nebe 2012
- Čekání na kocoura 2012
- Cestou na pláž 2012
- Co kočky vědí 2012
- Cuba Libre 2012
Autorovy další knížky
2020 | Drak spí |
2021 | Prokletý kraj |
2017 | Zmizela v mlze |
2019 | Sněžný měsíc |
2023 | Vraní oko |
Milé oddechové čtení.