Čáry života

1 15. října

Ufff, co napsat? Docela jsem se na knihu těšila, ale jsem zklamaná. Kdybych byla ten typ čtenáře, který knihu odloží, když ho kniha nezaujme, udělala bych to. Jenže já se s tím vždy peru i když mě to nebaví a s první půlku téhle knihy jsem se opravdu prala. Hned na začátku jsem měla problém zapamatovat si všechna ta jména, ale to si za čas sedlo, přesto jsem se musela do čtení nutit a pravidelně jsem u 10 stránky usínala. Druhá polovina knihy už se četla docela dobře, ale stejně knize jako takové chybělo něco, co by mě nutili k tomu abych chtěla vědět jak to bude dál. Do druhého dílu se nepustím.

Kniha nepatří ke ztrátě času. Je sice delší, ale dočtete ji :D Oblíbila jsem si Akose i Cyru s nelehkými osudy a jak se s tím vším prali. Určitě si přečtu i další díl.

nedočetla jsem. ubohý scénář k budoucímu filmu se jmény, které absolutně nejde přečíst. naprosté zklamání.

2 19. srpna

Musím říct, že nejsem fanynka Rothové, Divergenci jsem sice četla, ale nijak silně na mě nezapůsobila, takže do dalších dílů jsem se nepustila. Čáry života mají paradoxně horší hodnocení než právě Divergence a líbily se mi daleko víc.
Kdybych to měla říct jednoduše, tak proto, že měly vlastně všechno, co moje fantasy duše potřebuje – zajímavý svět (vesmír? proč ne), akční scény (které se tedy neobešly bez spousty krve a mrtvol...nic pro slabé povahy) a dokonce ani u romantické linky jsem neprotáčela oči :)
Navíc Cyra i Akos mi byli sympatičtí a já jsem zvědavá, jak to (nejen s nimi) bude dál. Vzhledem k tomu, že jsem si tuto knihu víceméně náhodou vybrala v knihovně, tak jsem překvapená. Velmi příjemně.

P.S. Moc nechápu, co tady mají všichni s těmi jmény. Už jsem četla knihy s krkolomnějšími...Snad jenom Thuvhe je podivné, ale jinak...?

01. srpna

Kniha me zaujala uz na prvni pohled a cetla se velice rychle. Bohuzel, protoze se jiz nemuzu dockat dalsiho dilu, ktery doufam bude co nejdrive. Autorka ma velice zajimavy napad, ktery dokazala perfektne zpracovat. Jeji vypraveni je tak zkutecne, ze jsem nemela jinou moznost nez s hrdiny zit, dychat a usinat. Vsem mohu jenom doporucit

27. července

Od knihy jsem čekala něco úplně jiného. Musím uznat, že děj pěkně plynul a neměla jsem vysloveně v knize části, které by mě vůbec nebavily. Ale na můj vkus příliš mnoho násilí a příběh se odehrával, tak nějak zvláštně. Za vymyšlený svět, který dle mého názoru nebylo lehké zrealizovat má ode mě spisovatelka velkou poklonu. Bohužel, ještě budu zvažovat, jestli si další díl přečtu.

1 22. července

I když jsem Divergenci nečetla (promiňte, že tu teď tahám Divergenci), tak si myslím, že se povedla líp než Čáry života. Má to totiž výrazně lepší ohlasy. Jenže nemůžu zas tak moc soudit, jelikož jsem to ještě nečetla.
Já na tenhle žánr moc nejsem. Z fantasy knih jsem toho moc nečetla, ale samozřejmě se chystám to napravit.
Tuhle knížku jsem objevila v knihovně. V ten den, kdy jsem tam byla, tam nebylo moc na výběr. Jak jsem ji objevila, tak jsem si řekla: Hm, to bych si mohla přečíst, protože jsem to už tady, na Databázi knih, viděla. Z knihovny jsem nechtěla odejít s prázdnou, tak jsem ji brala. Anotace na mě nijak zvlášť nezapůsobila, ale po dlouhém otálení a kvůli tomu, že už se blížil termín vrácení knih do knihovny, jsem se do ní pustila.
Ze začátku jsem si říkala: Možná to dočtu, ale možná taky ne. Fakt jsem si nějak nedokázala vytvořit názor. Ale jak se tam začaly objevovat Cyřiny kapitoly, tak mě to už začalo bavit. No, a jak se spolu Akos s Cyrou začali "kamarádit", tak mě to začalo bavit úplně nejvíc. Cyřiny kapitoly mě bavily víc hlavně díky tomu, že to bylo z jejího pohledu a ne z pohledu vypravěče jako Akosovy kapitoly. Snad měla autorka nějaký důvod k tomu, že Akos nevyprávěl svoje kapitoly sám, protože jestli ten důvod neměla, tak to je fakt škoda. Moc jsem nechápala, proč byl příběh rozdělený na čtyři části. Některé části byly i celkem nechutné. Například popravy a hlavně, (SPOILER!) jak Cyru stáhli z kůže (sice jen čast, ale i tak) :(. (Konec spoileru). Ryzka jsem od začátku měla chuť zabít.
No, a konec? Ten mě fakt hodně zklamal. Buď jsem ho vůbec nepochopila, nebo nevím. Ale představovala jsem si ho úplně jinak.
Každopádně se mi tenhle fantasy příběh propletený s romantikou líbil a celkem mě i nadchnul. Určitě si chci přečíst další díl, až vyjde, protože potřebuju vědět, co bude dál. A Divergenci si taky chci přečíst. Veronicu Roth ale zatím nezařazuji do oblíbených spisovatelů.
Jo, a je škoda, že tu nejdou dávat půlové hvězdičky, protože bych zřejmě dala 3,5*.

1 19. července

Tuhle knihu jsem si koupila protože mi ji doporučila kamarádka.
Myslela jsem si že mě bude bavit ale asi ve čtvrtině knihy mě přestala bavit. Musela jsem se sama nutit do čtení. To vyprávění mi přišlo moc dlouhé, postavy jsem si moc neoblíbila, no celá kniha mě moc zklamala jestli bude další díl tak už si ho nekoupím

05. července

Asi v polovině mě kniha přestala bavit. Moc zdlouhavé a opět stejně jako v Divergenci, hlavní postavy pořád jenom přemýšlí stylem: achjo on/a je tak hezky, já ji mám asi rád/a atd. což prostě dle mého názoru zabíjí celý příběh. Konec byl trochu akčnější, i když závěr zase příliš roztahaný.

1 02. července

Krásný příběh. Smyšlené světy, osudy, vize budoucnosti, zvláštní schopnosti, boje za dobro a samozřejmě láska. Kniha se mi moc líbila a moc se těším na pokracovani. Škoda, že vyjde až na podzim, ale aspoň se mám na co těšit :)

28. června

Přečíst se to dalo, ale další díl bych si asi nepřečetla. Moc mě to nezaujalo, děj byl předvídatelný, ničím mě nepřekvapil.

1 26. června

Výborná kniha, škoda, že zatím není pokračování.

1 24. června

Líbilo se mi jakým stylem je kniha napsaná...Cyřin pohled, Akosův pohled, i když ve výsledku se na to dívali stejně..:) Každopádně jsem se začetla a přelouskala jsem velmi rychle. :) Jediné, ale to je jen můj subjektivní dojem, na mě tenhle příběh skončil moc otevřeně.(takže nejspíš má mít pokračování..ale třeba se pletu:))

14. června

není to špatná kniha, jen jsem už alergická na povstalce

3 05. června

Jelikož jsem sérii Divergence shlédl pouze filmově, jsou Čáry života mým prvním literárním rande s Veronicou Rothovou. A po večeři a sklence dobrého pití odcházím spokojen.
Originální pojetí světa na pomezí science-fiction a fantasy nenudí a přináší nový pohled na vesmír, planety a obyvatele žijících na nich. Cyra se svými vnitřními démony mi přirostla k srdci o poznání více, Akos slepě hnán svou touhou po záchraně bratra už tak chytlavý nebyl.
Ryzek je typický lotr. I se zavřenýma očima jsem si ho nedokázal vybavit jinak, než jako Joffreyho z legendárních Her o trůny.
4 z 5 hlavně za druhou část, resp. poslední čtvrtinu, která byla více zmatená a konec, který vydal více otázek, než odpovědí.
Pokud se česká nakladatelství opravdu nechystají vydat pokračování, je to škoda. Já osobně bych si ho velmi rád přečetl.

2 19. května

Po zmatené a prvoplánové Alianci nám Veronica Roth nadělila nadílku jejího (pro mě) nedobrého umu. Tentokrát v mnohem méně kreativnější verzi, ve vesmíru.
Tahle kniha má do cca. svých 200 stránek velkou jiskru. Celkově akci Verča do půlky moc nedala, vsadila spíš na aktivní začátek a konec. Proto se nabízí prostředek jako taková výplňka mezi začátkem a koncem. Ale naopak! Přestože se tam "vlastně nic nedělo", bavilo mě to. Bavil mě ten vesmír, který je lehce nedodělaný a hlavně Akos se Cyrou. Verča zamakala na postavách, je u nich vidět nějaký ten posun mezi chováním. A ta romance... ta je tak krásná.
Není tu (jak u YA fantasy bývá) žádná originální a nečekaná zápletka. Jsou tu povstalci, sem tam nějaké to rodinné odhalení, ale zápletku jsem v tom teda moc nenašla. Přesto je to milá fantasy/scifi kniha, na jejíž čtení jsem se vždycky těšila. :)

2 01. května

Úžasná kniha. Úplně něco nového a neobvyklého. Ale proč u nás nevydají druhý díl v češtině? To nechápu.

11. dubna

Páni.
Tak jo - vlastně jsem od téhle knížky NIC nečekala (přečetla jsem si ji především kvůli tomu obalu a novému edičnímu plánu jednoho nakladatelství) a dostala jsem toho mnohem VÍC, než jsem čekala. (krásnej protimluv, co? :-)
Je to takovej jednoduchej příběh, a když nad tím tam přemýšlím, vlastně tak trochu doteď nechápu, proč si spisovatelka zvolila jako jeho kulisy jednu planetu (mimochodem velmi povedené), když by jí stejně dobře posloužil klidně i ostrov nebo světadíl, ale prostě mě to opravdu moc bavilo a četlo se to jako po másle.
Narozdíl od mnoha z vás, kteří si níže stěžujete, že se to rozjíždělo pomalu, já pomalé začátky ráda a čím víc, toho o minulosti postav zjistím, čím víc toho osobně pročtu o tom, jak vznikají jejich vzájemné vztahy, tím pevnější mi pak ta mytologie připadá a drží příběh na pevných základech nebo alespoň tak vratkých, aby se to celé nesesypalo po první akci skřípající v soukolí celého příběhu.
Ještě by se slušilo zmínit, že Akosovy kapitoly jsem měla mnohem raději než ty Cyřiny a doufám, že příště dostane o trochu víc prostoru a kromě toho taky, že se nedočkáme dalších sedmi dílů - protože i když jsem opravdu natěšená na ten druhý, tak nějak bych byla ráda, aby byl i poslední. (přeci jen je to takovej jednoduchej příběh)
PS: A jestli Cira není tím, čím by měla být, jak se sakra naplní Akosův osud?

1 31. března

Hned na začátku musím konstatovat, že nejsem fanouškem autorčiny série Divergence - přečetla jsem první díl a celou sérii poslala k šípku. Za mě to byla nuda a ztráta času! Pak jsem objevila tuhle knihu, už ani nevím, jestli jsem měla v plánu si ji koupit, ale nakonec jsem si ke kase donesla i ji. A víte co? Strašně dlouhou dobu mi ležela v knihovničce, protože mě to k ní vůbec netáhlo. Nakonec jsem po ní tedy sáhla. Říkat vám, že je obálka naprosto kouzelná, asi nemá smysl (ostatně víme to všichni). Ale co se skrývá pod ní?

Zkuste mi vysvětlit jednu věc: pokud chci, aby můj příběh vyprávěly dvě hlavní postavy, proč nechám jednu vyprávět v er formě a druhou v ich? To je ta chlapecká tak nedůležitá? A pokud ano, proč tam tedy je? Tohle mě na knize zaráželo ze všeho nejvíce. A ani po jejím přečtení tenhle autorčin tah naprosto nechápu a přijde mi zbytečný a nelogický.

"Život mě naučil, že svět se nezmění jen proto, že si to někdo přeje." (str. 346)

Už po několika přečtených stránkách mi bylo jasné, že jsem si na sebe upletla pěkný bič. Autorčin styl psaní mi vůbec, ale naprosto vůbec nesedí! Já mám z jejích knih pocit, že píše neuvěřitelně nudně. Po celou dobu četby na mě příběh i prostředí působily velmi nedomyšleně. A už vůbec ne uvěřitelně. Nevyvolal ve mně absolutně žádné emoce - mně bylo naprosto jedno, co se se kterou postavou stane, ať už se jim dělo cokoliv! Takže jsem se jenom utvrdila v tom, že knihy od téhle autorky u mě šanci nemají...

U knihy s tolika stranami je velmi těžké udržet čtenáře v napětí a nutit je číst neustále dál a dál. Tady v tomhle příběhu mě bavilo v přepočtu asi 150 stránek (a to maximálně), což je zoufale málo! Námět je dobrý, ale zpracování pokulhává. Kniha je předvídatelná a hodně věcí vám dojde velmi brzy.

"Dobrá srdce dělají náš svět útulnější." (str. 202)

Po přečtení příběhu jsem zjistila, že má být ještě druhý díl (a pak možná další a další a další ...). Proboha proč? Já si ho určitě nepřečtu.

Knihu hodnotím 2/5 alespoň za nápad, který nebyl plně rozvinut. Mě autorka zaujmout nedokáže.

1 22. března

Kniha mě příliš nenadchla. Děj byl vleklý, postavy nebyly moc dobře vykresleny. Asi poslední čtvrtina knihy nabrala spád a děj odsejpal, konec otevřený. Jsem zvědavý na druhý díl, snad bude lepší.

1 17. března

Neřadím knihu mezi ty nejlepší ale její děj se mi líbil. Občas mě některé kapitoly přišli moc dlouhé, ale myslím si, že celkově na mě kniha působila čtivým dojmem. Jen sem prostě pět hvězdiček dát nemohla. Chybí tomu takové to velké Něco, co jiné knihy dělá nezapomenutelnou.

1 10. března

Nápad i zpracování knihy se mi velice líbilo.:)
Jedním z hlavních témat je bolest a násilí, které se však autorce podařilo pojmout velice dobře. Dokázala poukázat na rozdílné pojetí bolesti, na místo odkud z nás pramení a na to to, že pro každého znamená něco jiného.
Samozřejmě byla v knize i jiná témata. Láska rodiny i dvou lidí pocházejících z odlišných míst a kultur, touha po moci, zákoutí a nutné oběti vázající se k určitému společenskému postavení. To vše umístěné do galaxie plné obydlených planet, na kterých žijí odlišní lidé, kteří mají však stejný smysl života. Proud.
Doufám, že na druhý díl nebudeme čekat dlouho.
Určitě doporučuji!:)

2 08. března

Divergence i Čáry života mi potvrzují, že Veronica Roth sice má celkem zajímavé nápady, ale jejich zpracování už pokulhává.
Rothová dle mě prostě není příliš dobrá spisovatelka, možná za to může i její mládí, ale kniha obsahují spoustu hluchých pasáží, při kterých jsem se doslova nudila, postavy jsou navíc celkem špatně vykreslené a často se chovají i poměrně hloupě. O nelogičnostech v ději raději pomlčím.
Celkově mi kniha přišla hrozně zmatečně napsaná a první polovina se neskutečně vlekla. Námět by byl dobrý, ale to zpracování. Čáry života pro mě ničím nevyčnívají z průměru.

28. února

Kniha se mi velmi líbila a oproti divergenci jsem se nemusela nutit to číst, těším se na další díl

25. února

Upřímně jsem od toho moc neočekávala, už jen kvůli tomu, že všude čtu jak se Veronice tahle kniha absolutně nepovedla - a já musím nesouhlasit. Ano, ještě jsem od této autorky nic jiného nečetla a možná mě ještě čeká něco o hodně lepšího v podobě Divergence :-), ale já jsem s tímhle moc spokojená, líbil se mi celý ten nápad zasadit tam to nepřátelství mezi dvěma rody, protože to tomu dodávalo tu akci. Hlavní postavy v pořádku - Cyru mám, ale o kousíček radši než Akose :D Ryzek ten mi zas připadal jako věrohodná kopie (a teď mě za tohle neukamenujte) Hitlera :D Konec mě překvapil a rozhodně půjdu do dalšího dílu, protože potřebuju vědět jak to bude dál!

13. února

Ztéto knihy jsem nebyl nadšen, ani úplně zklamán, zakže zlatý prostředek :dD

2 07. února

Jsem rozpačitá, asi jsem po divergenci čekala něco jiného. Neříkám, že se mi to četlo špatně nebo že bych byla vyloženě zklamaná, ani neupírám autorce určitý posun v tvůrčím psaní (přišlo mi to stylisticky lepší než prvotina), ale mě to nějak úplně nevtáhlo do děje. Nemůžu se zbavit dojmu, že prapředloha prostředí je ve Star Wars, složitý vesmír, jednotlivé planety řízené Shromážděním.... a já radši zůstávám i ve vzdálené budoucnosti na naší planetě. Ať jsem navíc dělala, co dělala, představa Cyry s Proudy pod kůží mi přišla vizuelně prostě odpudivá až děsivá. No a pak ten konec, to je jako co? Vím, že bude další díl, ale alespoň dílčí konce mám u sérií ráda, tady ho postrádám. Rozhodovala jsem se mezi třema a čtyřma hvězdama, nakonec tři, je tu pro mě moc malinkých subjektivních vad na kráse. Nicméně pokračování si i tak nenechám ujít.
A rasismus jsem tam tedy nepostřehla ani omylem.

1 21. ledna

Kniha bola dobrá, určite ma presvedčila aby som si prečítal aj iné knihy od tejto autorky.
A vôbec nechápem ako mohla vzniknúť tá kauza o rasizme spojená s touto knihou.

18. ledna

Bohužel jsem se do této knížky nemohla začíst. Opravdu jsem čekala víc, ale i přesto si ráda přečtu další díl a doufám, že mě překvapí.